MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Nudíte se? Zkuste si taky zažalovat IBM, Novell a Red Hat. Důvod se vždycky najde. Třeba konspirace: všechny firmy se totiž snaží prosadit licencování pomocí GPL, a tím vás okrást o budoucí zisky z programování. Více na Groklaw.
Tiskni
Sdílej:
No minimálne o IBM je známe, že je ochotná vyvýjať programy z ktorých nemá žiaden zisk. A počíta s tým, že nejaký milión-dva jednoducho obetuje na oslabenie konkurencie. Najmä v prípadoch, že nie je šanca žiť zo služieb/komplexných riešení na malom trhu to likviduje firmy, ktoré to neustoja.
Je to úplne to isté ako keď budete predávať rohlíky/noviny/.. za menej ako výrobnú cenu. A keď konkurencia opustí trh, tak budete predávať kaviár za dvojnásobok. Samozrejme, že zákazník bude spokojný :)
GPL v prvom okamžiku samozrejme nemusí znamenať zadarmo, ale potom už by si nemal byť schopný zabrániť tomu, aby sa tak stalo. V každom prípade však GPL produkt pôsobí ako least common denominator (nie som si istý ako sa to prekladá do slovenčiny) a preto ak chceš predávať niečo podobné (a nespoliehať sa len na FUD a marketing), tak potrebuješ vyvynúť niečo lepšie, tak aby ten rozdiel ešte používateľ cítil.
Samozrejme sa dá namietať, že veď takto isto sa správajú ako čisto (bez skutočnej podpory komerčných firiem) GNU/GPL programy. Lenže tie zápasia s väčším nedostatkom zdrojov a preto má komerčná firma viac možností ako bojovať. Ako vieme, tak väčšina používateľov využíva len obmedzenú množinu fukncií, takže je jednoduchšie ju uspokojiť, ale často práve títo ľudia sú zdrojom peňazí na vývoj a entreprise projekty sú to čo tvorí zisk. Lenže tých projektov je málo a tak musíš dlho čakať. Ty si to dovoliť nemôžeš, IBM áno a ten už tú enterprise aplikáciu predá drahšie, keďže nebude mať v tomto segmente konkurenciu.
Alebo si predstav, že IBM sa rozhodne spraviť český portál o linuxe, ktorý bude dotovať XX miliónmi ročne a zaplatí autor vysoko nad miestne pomery. Myslíš si, že by návštevníci takéhoto webu neboli spokojný? Ako by potom dopadol tento server? Nestihol by ho podobný osud ako underground, penguin, ... ?
Ako by potom dopadol tento server?Jenomze kdyby obsah toho jejich portalu byl pod GPL, tak by nic nebránilo mirrorovat ho (nebo jen cast - a klidne ji jeste vylepsit) na tento server. Takze tento server by na tom ziskal. Myslim, ze pointa je jasna.
Tam nejde o GPL ako také, ale o to, že si väčší hráč dokáže v non-core biznise dovolí ísť pod svoje náklady. Predstav si, že by ten portál vydával všetky články pod klasickými licenciami (ako abclinuxu teraz) a k tomu by existovala GNU/FDL (predsa len GPL na toto je o čosi menej vhodná) obsahujúca nezmeniteľné sekcie s reklamou na IBM :)
Ak mi dáš k dispozícii 10 miliónov, tak ti ukážem, že do dvoch-troch rokoch budem jasná jednotka na československom trhu s portálmi. Ak nie, tak ti to vrátim aj s úrokmi :)