KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »CREATE TABLE objekt ( id numeric NOT NULL, -- Identifikace jedinečná pro všechny objekty v systému nazev character varying, -- Název objektu CONSTRAINT objekt_pk PRIMARY KEY (id) ) WITH (OIDS=FALSE); ALTER TABLE objekt OWNER TO piskoviste; COMMENT ON COLUMN objekt.id IS 'Identifikace jedinečná pro všechny objekty v systému'; COMMENT ON COLUMN objekt.nazev IS 'Název objektu'; CREATE TABLE clanek ( -- Inherited: id numeric NOT NULL, -- Inherited: nazev character varying, "text" text, -- Text článku CONSTRAINT clanek_pk PRIMARY KEY (id) ) INHERITS (objekt) WITH (OIDS=FALSE); ALTER TABLE clanek OWNER TO piskoviste; COMMENT ON COLUMN clanek."text" IS 'Text článku';Problém ale je, že primární klíč funguje jen na danou tabulku, např. předka a nezabrání tomu, abych měl objekt s id = 1 a článek s id = 1 a pak když selektuji všechny objekty (včetně článků), dostanu výstup s duplicitními id. Další problém bude s cizími klíči, když budu chtít navázat třeba ty komentáře na objekt. Samozřejmě jsem udělal RTFM a zjistil jsem, že oficiální dokumentace tyhle problémy popisuje. Řešení ale chybí, jen se tam píše, že tyhle nedostatky budou napraveny někdy v příštích verzích. Existuje nějaký způsob, jak dědičnost využít k mému účelu, nebo se na to mám vykašlat a udělat to klasicky*? Případně použít jako identifikátor OID? Ale nevím, jak moc dobré řešení to je (řešilo by to PK, ale ne FK). *) Víc tabulek provázaných přes cizí klíče, kde „potomci“ budou mít jako PK cizí klíč do tabulky „předka“ + nějaké pohledy, které udělají souhrn společných sloupečků všech potomků.
SELECT o.*, pg_class.relname FROM objekt o JOIN pg_class ON (o.tableoid = pg_class.oid);…seznam objektů včetně jejich typu (resp. názvu tabulky)
Ještě před usnutím mě jedno řešení napdalo: vytvořím si pomocnou tabulku objekt_id, která bude obsahovat seznam ID objektů, a funkci zalozObjekt(), která vezme nové ID ze sekvence a zároveň založí záznam v objekt_id. Tuhle funkci použiji jako výchozí hodnotu sloupečku místo přímého selektování sekvence.
CREATE SEQUENCE komentar_seq INCREMENT 1 MINVALUE 1 MAXVALUE 9223372036854775807 START 1 CACHE 1;
CREATE SEQUENCE objekt_seq INCREMENT 1 MINVALUE 1 MAXVALUE 9223372036854775807 START 2 CACHE 1;
CREATE TABLE objekt_id
(
id bigint NOT NULL,
CONSTRAINT objekt_id_pk PRIMARY KEY (id),
CONSTRAINT objekt_fk FOREIGN KEY (id)
REFERENCES objekt_id (id) MATCH SIMPLE
ON UPDATE NO ACTION ON DELETE NO ACTION
)
WITH (OIDS=FALSE);
COMMENT ON TABLE objekt_id IS 'Tabulka navíc, abychom obešli problém s PK a dědičností.
Žádná data, jen seznam primárních klíčů objektů';
CREATE OR REPLACE FUNCTION zalozobjekt()
RETURNS bigint AS
$BODY$DECLARE id BIGINT;
BEGIN
SELECT INTO id nextval('objekt_seq');
INSERT INTO objekt_id VALUES (id);
return id;
END;$BODY$
LANGUAGE 'plpgsql' VOLATILE
COST 100;
CREATE TABLE objekt
(
id bigint NOT NULL DEFAULT zalozobjekt(), -- Identifikace jedinečná pro všechny objekty v systému
nazev character varying, -- Název objektu
CONSTRAINT objekt_pk PRIMARY KEY (id),
CONSTRAINT clanek_fk FOREIGN KEY (id)
REFERENCES objekt_id (id) MATCH SIMPLE
ON UPDATE NO ACTION ON DELETE NO ACTION
)
WITH (OIDS=FALSE);
COMMENT ON COLUMN objekt.id IS 'Identifikace jedinečná pro všechny objekty v systému';
COMMENT ON COLUMN objekt.nazev IS 'Název objektu';
CREATE TABLE clanek
(
-- Inherited: id bigint NOT NULL,
-- Inherited: nazev character varying,
"text" text, -- Text článku
CONSTRAINT clanek_pk PRIMARY KEY (id)
)
INHERITS (objekt)
WITH (OIDS=FALSE);
COMMENT ON COLUMN clanek."text" IS 'Text článku';
CREATE TABLE komentar
(
id bigint NOT NULL DEFAULT nextval('komentar_seq'::regclass),
nadpis character varying NOT NULL,
"text" text NOT NULL,
objekt bigint NOT NULL,
odpoved_na bigint,
CONSTRAINT komentar_pk PRIMARY KEY (id),
CONSTRAINT komentar_objekt_fk FOREIGN KEY (objekt)
REFERENCES objekt_id (id) MATCH SIMPLE
ON UPDATE NO ACTION ON DELETE NO ACTION,
CONSTRAINT komentar_odpoved_fk FOREIGN KEY (odpoved_na)
REFERENCES komentar (id) MATCH SIMPLE
ON UPDATE NO ACTION ON DELETE NO ACTION
)
WITH (OIDS=FALSE);
CREATE INDEX fki_komentar_objekt_fk
ON komentar
USING btree
(objekt);
CREATE INDEX fki_komentar_odpoved_fk
ON komentar
USING btree
(odpoved_na);
CREATE OR REPLACE VIEW trida_objektu AS
SELECT o.id, o.nazev, pg_class.relname
FROM objekt o
JOIN pg_class ON o.tableoid = pg_class.oid;
Zatím to vypadá, že to funguje – řeší to problém jedinečnosti ID přes předka a všechny potomky a problém s cizími klíči (např. navázání komentářů).
Ale přijde mi to jako dost velká obebávka, tak by mě zajímalo, co si o tom myslí Pavel Stěhule nebo někdo podobný 
S dědičností je to asi tak - když jsem si poprvně přečetl manuál, řekl jsem si super. A než jsem se dostal k projektu, kde bych ji mohl použít, tak jsem krapet vystřízlivěl. Dědičnost má smysl, tam kde mám dynamické schéma - tj. kde využiju toho, že po přidání potomka vidím data i v rodiči. Jinak nevidím důvod ji použít. A ohledně té obebavky - s Petrem Krontorádem http://www.krontorad.com/ jsme vymýšleli objektový db backend pro menší aplikace. Výsledná struktura byla docela podobná. Šli jsme na to o fous univerzálněji - měli jsme popisný jazyk pro popis objektů - skripty v něm se po vykonání přeložily v SQL příkazy, které jednak vytvářely podobné schéma, jednak plnily tabulky s metadaty, vytvářely potřebné indexy, atd.
Funkci zaloz_objekt bych asi napsal o něco úsporněji (všechny tři příkazy lze sloučit do jednoho pomocí klauzule RETURNING):
Díky za odpověď. Schchéma až tak dynamické nebude, ale asi u dědičnosti zůstanu, pokud se neobjeví nějaký velký problém (líbí se mi např. ten snadný způsob zjištění typu objektu pomocí pohledu).
Ještě bych měl dotaz: nějak cítím, že by bylo systémově lepší, kdyby potomkem objektu byly úplně všechny objekty v systému (včetně komentářů, hlasování atd.). Ale tyhle věci jako objekty mít nepotřebuji a navíc se obávám, že by tabulka objekt_id narostla do zbytečně velkých rozměrů a nic by to nepřineslo. Naopak by její velikost mohla způsobovat zpomalení. Co bys volil ty – univerzální řešení (všechno je potomkem objektu) nebo mít jako objekty jen ty tabulky, u kterých to má smysl?
To vubec nedokazu rict - je to otazka citu - treba komentare beru spise jen jako property u clanku (ale zalezi na kontextu). Pokud uz bych ale pracoval s objekty - tak spis bych vychazel z jednoho predka - to ostatni bych vubec nepovazoval za objekty.
Tiskni
Sdílej: