Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
CREATE TABLE objekt ( id numeric NOT NULL, -- Identifikace jedinečná pro všechny objekty v systému nazev character varying, -- Název objektu CONSTRAINT objekt_pk PRIMARY KEY (id) ) WITH (OIDS=FALSE); ALTER TABLE objekt OWNER TO piskoviste; COMMENT ON COLUMN objekt.id IS 'Identifikace jedinečná pro všechny objekty v systému'; COMMENT ON COLUMN objekt.nazev IS 'Název objektu'; CREATE TABLE clanek ( -- Inherited: id numeric NOT NULL, -- Inherited: nazev character varying, "text" text, -- Text článku CONSTRAINT clanek_pk PRIMARY KEY (id) ) INHERITS (objekt) WITH (OIDS=FALSE); ALTER TABLE clanek OWNER TO piskoviste; COMMENT ON COLUMN clanek."text" IS 'Text článku';Problém ale je, že primární klíč funguje jen na danou tabulku, např. předka a nezabrání tomu, abych měl objekt s id = 1 a článek s id = 1 a pak když selektuji všechny objekty (včetně článků), dostanu výstup s duplicitními id. Další problém bude s cizími klíči, když budu chtít navázat třeba ty komentáře na objekt. Samozřejmě jsem udělal RTFM a zjistil jsem, že oficiální dokumentace tyhle problémy popisuje. Řešení ale chybí, jen se tam píše, že tyhle nedostatky budou napraveny někdy v příštích verzích. Existuje nějaký způsob, jak dědičnost využít k mému účelu, nebo se na to mám vykašlat a udělat to klasicky*? Případně použít jako identifikátor OID? Ale nevím, jak moc dobré řešení to je (řešilo by to PK, ale ne FK). *) Víc tabulek provázaných přes cizí klíče, kde „potomci“ budou mít jako PK cizí klíč do tabulky „předka“ + nějaké pohledy, které udělají souhrn společných sloupečků všech potomků.
SELECT o.*, pg_class.relname FROM objekt o JOIN pg_class ON (o.tableoid = pg_class.oid);…seznam objektů včetně jejich typu (resp. názvu tabulky)
Ještě před usnutím mě jedno řešení napdalo: vytvořím si pomocnou tabulku objekt_id, která bude obsahovat seznam ID objektů, a funkci zalozObjekt(), která vezme nové ID ze sekvence a zároveň založí záznam v objekt_id. Tuhle funkci použiji jako výchozí hodnotu sloupečku místo přímého selektování sekvence.
CREATE SEQUENCE komentar_seq INCREMENT 1 MINVALUE 1 MAXVALUE 9223372036854775807 START 1 CACHE 1;
CREATE SEQUENCE objekt_seq INCREMENT 1 MINVALUE 1 MAXVALUE 9223372036854775807 START 2 CACHE 1;
CREATE TABLE objekt_id
(
id bigint NOT NULL,
CONSTRAINT objekt_id_pk PRIMARY KEY (id),
CONSTRAINT objekt_fk FOREIGN KEY (id)
REFERENCES objekt_id (id) MATCH SIMPLE
ON UPDATE NO ACTION ON DELETE NO ACTION
)
WITH (OIDS=FALSE);
COMMENT ON TABLE objekt_id IS 'Tabulka navíc, abychom obešli problém s PK a dědičností.
Žádná data, jen seznam primárních klíčů objektů';
CREATE OR REPLACE FUNCTION zalozobjekt()
RETURNS bigint AS
$BODY$DECLARE id BIGINT;
BEGIN
SELECT INTO id nextval('objekt_seq');
INSERT INTO objekt_id VALUES (id);
return id;
END;$BODY$
LANGUAGE 'plpgsql' VOLATILE
COST 100;
CREATE TABLE objekt
(
id bigint NOT NULL DEFAULT zalozobjekt(), -- Identifikace jedinečná pro všechny objekty v systému
nazev character varying, -- Název objektu
CONSTRAINT objekt_pk PRIMARY KEY (id),
CONSTRAINT clanek_fk FOREIGN KEY (id)
REFERENCES objekt_id (id) MATCH SIMPLE
ON UPDATE NO ACTION ON DELETE NO ACTION
)
WITH (OIDS=FALSE);
COMMENT ON COLUMN objekt.id IS 'Identifikace jedinečná pro všechny objekty v systému';
COMMENT ON COLUMN objekt.nazev IS 'Název objektu';
CREATE TABLE clanek
(
-- Inherited: id bigint NOT NULL,
-- Inherited: nazev character varying,
"text" text, -- Text článku
CONSTRAINT clanek_pk PRIMARY KEY (id)
)
INHERITS (objekt)
WITH (OIDS=FALSE);
COMMENT ON COLUMN clanek."text" IS 'Text článku';
CREATE TABLE komentar
(
id bigint NOT NULL DEFAULT nextval('komentar_seq'::regclass),
nadpis character varying NOT NULL,
"text" text NOT NULL,
objekt bigint NOT NULL,
odpoved_na bigint,
CONSTRAINT komentar_pk PRIMARY KEY (id),
CONSTRAINT komentar_objekt_fk FOREIGN KEY (objekt)
REFERENCES objekt_id (id) MATCH SIMPLE
ON UPDATE NO ACTION ON DELETE NO ACTION,
CONSTRAINT komentar_odpoved_fk FOREIGN KEY (odpoved_na)
REFERENCES komentar (id) MATCH SIMPLE
ON UPDATE NO ACTION ON DELETE NO ACTION
)
WITH (OIDS=FALSE);
CREATE INDEX fki_komentar_objekt_fk
ON komentar
USING btree
(objekt);
CREATE INDEX fki_komentar_odpoved_fk
ON komentar
USING btree
(odpoved_na);
CREATE OR REPLACE VIEW trida_objektu AS
SELECT o.id, o.nazev, pg_class.relname
FROM objekt o
JOIN pg_class ON o.tableoid = pg_class.oid;
Zatím to vypadá, že to funguje – řeší to problém jedinečnosti ID přes předka a všechny potomky a problém s cizími klíči (např. navázání komentářů).
Ale přijde mi to jako dost velká obebávka, tak by mě zajímalo, co si o tom myslí Pavel Stěhule nebo někdo podobný 
S dědičností je to asi tak - když jsem si poprvně přečetl manuál, řekl jsem si super. A než jsem se dostal k projektu, kde bych ji mohl použít, tak jsem krapet vystřízlivěl. Dědičnost má smysl, tam kde mám dynamické schéma - tj. kde využiju toho, že po přidání potomka vidím data i v rodiči. Jinak nevidím důvod ji použít. A ohledně té obebavky - s Petrem Krontorádem http://www.krontorad.com/ jsme vymýšleli objektový db backend pro menší aplikace. Výsledná struktura byla docela podobná. Šli jsme na to o fous univerzálněji - měli jsme popisný jazyk pro popis objektů - skripty v něm se po vykonání přeložily v SQL příkazy, které jednak vytvářely podobné schéma, jednak plnily tabulky s metadaty, vytvářely potřebné indexy, atd.
Funkci zaloz_objekt bych asi napsal o něco úsporněji (všechny tři příkazy lze sloučit do jednoho pomocí klauzule RETURNING):
Díky za odpověď. Schchéma až tak dynamické nebude, ale asi u dědičnosti zůstanu, pokud se neobjeví nějaký velký problém (líbí se mi např. ten snadný způsob zjištění typu objektu pomocí pohledu).
Ještě bych měl dotaz: nějak cítím, že by bylo systémově lepší, kdyby potomkem objektu byly úplně všechny objekty v systému (včetně komentářů, hlasování atd.). Ale tyhle věci jako objekty mít nepotřebuji a navíc se obávám, že by tabulka objekt_id narostla do zbytečně velkých rozměrů a nic by to nepřineslo. Naopak by její velikost mohla způsobovat zpomalení. Co bys volil ty – univerzální řešení (všechno je potomkem objektu) nebo mít jako objekty jen ty tabulky, u kterých to má smysl?
To vubec nedokazu rict - je to otazka citu - treba komentare beru spise jen jako property u clanku (ale zalezi na kontextu). Pokud uz bych ale pracoval s objekty - tak spis bych vychazel z jednoho predka - to ostatni bych vubec nepovazoval za objekty.
Tiskni
Sdílej: