Z novinek představených na Google I/O 2025: Přehledy od AI (AI Overviews) se rozšiřují do dalších zemí. Užitečné, syntetizované přehledy od generativní AI jsou nově k dispozici i českým uživatelům Vyhledávače.
Šestice firem označovaných jako „MAMAAN“ – tedy Meta (Facebook, Instagram), Alphabet (Google), Microsoft, Apple, Amazon a Netflix – je zodpovědná za více než padesát procent světového internetového provozu. Dalšími velkými hráči jsou TikTok a Disney+. Společně tak zásadně určují podobu digitálního prostředí, spotřebitelského chování i budoucích trendů v oblasti technologií. I přesto, že se podíl těchto gigantů od roku 2023 o něco snížil, jejich dominantní postavení zvyšuje volání po regulaci.
Evropská komise (EK) navrhuje zavést plošný poplatek ve výši dvou eur (zhruba 50 Kč) za každý malý balík vstupující do Evropské unie. Poplatek se má týkat balíků v hodnotě do 150 eur (zhruba 3700 Kč), které v EU nepodléhají clu. V loňském roce bylo do EU doručeno kolem 4,6 miliardy takovýchto balíků. Poplatek má krýt náklady na kontroly rostoucího počtu zásilek levného zboží, které pochází především z Číny.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Tuto sobotu 24. května se koná historicky první komunitní den projektu Home Assistant. Zváni jsou všichni příznivci, nadšenci a uživatelé tohoto projektu. Pro účast je potřebná registrace. Odkazy na akce v Praze a v Bratislavě.
Troy Hunt představil Have I Been Pwned 2.0, tj. nový vylepšený web služby, kde si uživatelé mohou zkontrolovat, zda se jejich hesla a osobní údaje neobjevily v únicích dat a případně se nechat na další úniky upozorňovat.
Microsoft představil open source textový editor Edit bežící v terminálu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
V Seattlu a také online probíhá konference Microsoft Build 2025. Microsoft představuje své novinky. Windows Subsystem for Linux je nově open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
CREATE TABLE objekt ( id numeric NOT NULL, -- Identifikace jedinečná pro všechny objekty v systému nazev character varying, -- Název objektu CONSTRAINT objekt_pk PRIMARY KEY (id) ) WITH (OIDS=FALSE); ALTER TABLE objekt OWNER TO piskoviste; COMMENT ON COLUMN objekt.id IS 'Identifikace jedinečná pro všechny objekty v systému'; COMMENT ON COLUMN objekt.nazev IS 'Název objektu'; CREATE TABLE clanek ( -- Inherited: id numeric NOT NULL, -- Inherited: nazev character varying, "text" text, -- Text článku CONSTRAINT clanek_pk PRIMARY KEY (id) ) INHERITS (objekt) WITH (OIDS=FALSE); ALTER TABLE clanek OWNER TO piskoviste; COMMENT ON COLUMN clanek."text" IS 'Text článku';Problém ale je, že primární klíč funguje jen na danou tabulku, např. předka a nezabrání tomu, abych měl objekt s id = 1 a článek s id = 1 a pak když selektuji všechny objekty (včetně článků), dostanu výstup s duplicitními id. Další problém bude s cizími klíči, když budu chtít navázat třeba ty komentáře na objekt. Samozřejmě jsem udělal RTFM a zjistil jsem, že oficiální dokumentace tyhle problémy popisuje. Řešení ale chybí, jen se tam píše, že tyhle nedostatky budou napraveny někdy v příštích verzích. Existuje nějaký způsob, jak dědičnost využít k mému účelu, nebo se na to mám vykašlat a udělat to klasicky*? Případně použít jako identifikátor OID? Ale nevím, jak moc dobré řešení to je (řešilo by to PK, ale ne FK). *) Víc tabulek provázaných přes cizí klíče, kde „potomci“ budou mít jako PK cizí klíč do tabulky „předka“ + nějaké pohledy, které udělají souhrn společných sloupečků všech potomků.
SELECT o.*, pg_class.relname FROM objekt o JOIN pg_class ON (o.tableoid = pg_class.oid);…seznam objektů včetně jejich typu (resp. názvu tabulky)
Ještě před usnutím mě jedno řešení napdalo: vytvořím si pomocnou tabulku objekt_id, která bude obsahovat seznam ID objektů, a funkci zalozObjekt(), která vezme nové ID ze sekvence a zároveň založí záznam v objekt_id. Tuhle funkci použiji jako výchozí hodnotu sloupečku místo přímého selektování sekvence.
CREATE SEQUENCE komentar_seq INCREMENT 1 MINVALUE 1 MAXVALUE 9223372036854775807 START 1 CACHE 1;
CREATE SEQUENCE objekt_seq INCREMENT 1 MINVALUE 1 MAXVALUE 9223372036854775807 START 2 CACHE 1;
CREATE TABLE objekt_id ( id bigint NOT NULL, CONSTRAINT objekt_id_pk PRIMARY KEY (id), CONSTRAINT objekt_fk FOREIGN KEY (id) REFERENCES objekt_id (id) MATCH SIMPLE ON UPDATE NO ACTION ON DELETE NO ACTION ) WITH (OIDS=FALSE); COMMENT ON TABLE objekt_id IS 'Tabulka navíc, abychom obešli problém s PK a dědičností. Žádná data, jen seznam primárních klíčů objektů';
CREATE OR REPLACE FUNCTION zalozobjekt() RETURNS bigint AS $BODY$DECLARE id BIGINT; BEGIN SELECT INTO id nextval('objekt_seq'); INSERT INTO objekt_id VALUES (id); return id; END;$BODY$ LANGUAGE 'plpgsql' VOLATILE COST 100;
CREATE TABLE objekt ( id bigint NOT NULL DEFAULT zalozobjekt(), -- Identifikace jedinečná pro všechny objekty v systému nazev character varying, -- Název objektu CONSTRAINT objekt_pk PRIMARY KEY (id), CONSTRAINT clanek_fk FOREIGN KEY (id) REFERENCES objekt_id (id) MATCH SIMPLE ON UPDATE NO ACTION ON DELETE NO ACTION ) WITH (OIDS=FALSE); COMMENT ON COLUMN objekt.id IS 'Identifikace jedinečná pro všechny objekty v systému'; COMMENT ON COLUMN objekt.nazev IS 'Název objektu'; CREATE TABLE clanek ( -- Inherited: id bigint NOT NULL, -- Inherited: nazev character varying, "text" text, -- Text článku CONSTRAINT clanek_pk PRIMARY KEY (id) ) INHERITS (objekt) WITH (OIDS=FALSE); COMMENT ON COLUMN clanek."text" IS 'Text článku'; CREATE TABLE komentar ( id bigint NOT NULL DEFAULT nextval('komentar_seq'::regclass), nadpis character varying NOT NULL, "text" text NOT NULL, objekt bigint NOT NULL, odpoved_na bigint, CONSTRAINT komentar_pk PRIMARY KEY (id), CONSTRAINT komentar_objekt_fk FOREIGN KEY (objekt) REFERENCES objekt_id (id) MATCH SIMPLE ON UPDATE NO ACTION ON DELETE NO ACTION, CONSTRAINT komentar_odpoved_fk FOREIGN KEY (odpoved_na) REFERENCES komentar (id) MATCH SIMPLE ON UPDATE NO ACTION ON DELETE NO ACTION ) WITH (OIDS=FALSE); CREATE INDEX fki_komentar_objekt_fk ON komentar USING btree (objekt); CREATE INDEX fki_komentar_odpoved_fk ON komentar USING btree (odpoved_na); CREATE OR REPLACE VIEW trida_objektu AS SELECT o.id, o.nazev, pg_class.relname FROM objekt o JOIN pg_class ON o.tableoid = pg_class.oid;
Zatím to vypadá, že to funguje – řeší to problém jedinečnosti ID přes předka a všechny potomky a problém s cizími klíči (např. navázání komentářů).
Ale přijde mi to jako dost velká obebávka, tak by mě zajímalo, co si o tom myslí Pavel Stěhule nebo někdo podobný
S dědičností je to asi tak - když jsem si poprvně přečetl manuál, řekl jsem si super. A než jsem se dostal k projektu, kde bych ji mohl použít, tak jsem krapet vystřízlivěl. Dědičnost má smysl, tam kde mám dynamické schéma - tj. kde využiju toho, že po přidání potomka vidím data i v rodiči. Jinak nevidím důvod ji použít. A ohledně té obebavky - s Petrem Krontorádem http://www.krontorad.com/ jsme vymýšleli objektový db backend pro menší aplikace. Výsledná struktura byla docela podobná. Šli jsme na to o fous univerzálněji - měli jsme popisný jazyk pro popis objektů - skripty v něm se po vykonání přeložily v SQL příkazy, které jednak vytvářely podobné schéma, jednak plnily tabulky s metadaty, vytvářely potřebné indexy, atd.
Funkci zaloz_objekt bych asi napsal o něco úsporněji (všechny tři příkazy lze sloučit do jednoho pomocí klauzule RETURNING):
Díky za odpověď. Schchéma až tak dynamické nebude, ale asi u dědičnosti zůstanu, pokud se neobjeví nějaký velký problém (líbí se mi např. ten snadný způsob zjištění typu objektu pomocí pohledu).
Ještě bych měl dotaz: nějak cítím, že by bylo systémově lepší, kdyby potomkem objektu byly úplně všechny objekty v systému (včetně komentářů, hlasování atd.). Ale tyhle věci jako objekty mít nepotřebuji a navíc se obávám, že by tabulka objekt_id narostla do zbytečně velkých rozměrů a nic by to nepřineslo. Naopak by její velikost mohla způsobovat zpomalení. Co bys volil ty – univerzální řešení (všechno je potomkem objektu) nebo mít jako objekty jen ty tabulky, u kterých to má smysl?
To vubec nedokazu rict - je to otazka citu - treba komentare beru spise jen jako property u clanku (ale zalezi na kontextu). Pokud uz bych ale pracoval s objekty - tak spis bych vychazel z jednoho predka - to ostatni bych vubec nepovazoval za objekty.
Tiskni
Sdílej: