Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Ahoj ,
Viete niekto prosim o nejakom free hosting serveri na ktorom bezi Postgresql a je mozne sa nan pripojit aj ,,zvonku¨ cez tcp port.
Pre precvicenie SQL , programujem v C++ aplikacny program , a chcel
by som , aby data boli na nejakom vzdialenom serveri. Nejde o ziadne obrovske data.
Vdaka za tipy ;)
18.9.2009 14:34
oroborus | skóre: 20
| blog: Bulanci
Ved prave o to ide ... chcemto vyskusat za nejakych ,,realnych¨ podmienok. Prirodzene to testujem aj na localhost.Ale vzdialeny server
je vzdialeny ....
18.9.2009 19:17
okbob | skóre: 30
| blog: systemakuv_blog
| Benešov
Takhle vzdálený server pravděpodobně nikdy nepoužijete - tedy jestli chcete reálné podmínky. PostgreSQL, jako většina TCP/IP serverů umožňuje vzdálený přístup, nicméně v praxi se vzdálený přístup uplatní spíše jako monitorovací kanál nebo servisní kanál. Většinou máte lokální službu, která komunikuje s databází a prostřednictvím ní přistupujete k datům v databázi.
18.9.2009 21:33
AraxoN | skóre: 47
| blog: slon_v_porcelane
| Košice
Jukni sem čo sa dá použiť na emulovanie slabej linky (vysoký ping, nizky bandwidth, packetloss) v linuxe.
27.9.2009 01:07
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Jde o to, zda by tahle další vrstva něco přinesla, nebo by to bylo jen řešení z nouze, protože nemáme přímý přístup k databázi.
28.9.2009 18:29
okbob | skóre: 30
| blog: systemakuv_blog
| Benešov
I kdyby nic jineho, tak snizuje zatez db serveru. V podstate dokud si klient neprevezme data, tak si server stale drzi zamky a zpracovava dotaz. Je zrejme, ze na WAN siti bude vyzvednuti vysledku podstatne pomalejsi nez na LAN.
28.9.2009 20:26
xkucf03 | skóre: 49
| blog: xkucf03
Podezřele? S třívrstvou architekturou nemám problém. Ale šlo mi spíš o to, jestli to tady není z nouze ctnost – prostě „nemám přístup přímo na TCP port databáze, tak tam vrazím ještě jednu vrstvu komunikující přes HTTP“. Takže pokud by jediný důvod byl to, že je potřeba obejít nějaké firewally, přijde mi to jako dost hloupé řešení a radši bych se porozhlédnul po jiném hostingu (VPS…), protože psát takovou vrstvu pro nic za nic dá nějakou práci.
28.9.2009 21:56
okbob | skóre: 30
| blog: systemakuv_blog
| Benešov
No dnes už to z nouze cnost není. V podstatě v jakémkoliv reálném systému máte možnost vytvoření VPNky - případně si můžete k databázi natáhnout tunel. Jeden čas se to používalo - v podstatě jsou to systémy založené na tlustých klientech - i tam se ovšem doporučovalo, aby si klient nepřistupoval přímo k databázi. Jde o efektivitu - db protokoly jsou o něco rozežranější než protokoly navržené čistě pro komunikaci objektů (DCOM) nebo přímo http. Někdy kolem roku 2001 jsem rok dělal ve firmě, kde se na DCOM stavěl IS. Moje roční zkušenost je asi taková, že bych s tím víckrát dělat nechtěl. Komunikace nad http protokolem je o hodně variabilnější a robustnější. HTTP se dobře ladí, dobře monitoruje a je to rychlé.
S podporou SQL/XML je tvorba mezivrstvy nad http otázkou několika málo hodin.
18.9.2009 21:24
AraxoN | skóre: 47
| blog: slon_v_porcelane
| Košice
O akej dlhej dobe a akom množstve dát tu hovoríme?
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz