Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Ahoj ,
Viete niekto prosim o nejakom free hosting serveri na ktorom bezi Postgresql a je mozne sa nan pripojit aj ,,zvonku¨ cez tcp port.
Pre precvicenie SQL , programujem v C++ aplikacny program , a chcel
by som , aby data boli na nejakom vzdialenom serveri. Nejde o ziadne obrovske data.
Vdaka za tipy ;)
Ved prave o to ide ... chcemto vyskusat za nejakych ,,realnych¨ podmienok. Prirodzene to testujem aj na localhost.Ale vzdialeny server
je vzdialeny ....
Takhle vzdálený server pravděpodobně nikdy nepoužijete - tedy jestli chcete reálné podmínky. PostgreSQL, jako většina TCP/IP serverů umožňuje vzdálený přístup, nicméně v praxi se vzdálený přístup uplatní spíše jako monitorovací kanál nebo servisní kanál. Většinou máte lokální službu, která komunikuje s databází a prostřednictvím ní přistupujete k datům v databázi.
Jukni sem čo sa dá použiť na emulovanie slabej linky (vysoký ping, nizky bandwidth, packetloss) v linuxe.
Jde o to, zda by tahle další vrstva něco přinesla, nebo by to bylo jen řešení z nouze, protože nemáme přímý přístup k databázi.
I kdyby nic jineho, tak snizuje zatez db serveru. V podstate dokud si klient neprevezme data, tak si server stale drzi zamky a zpracovava dotaz. Je zrejme, ze na WAN siti bude vyzvednuti vysledku podstatne pomalejsi nez na LAN.
Podezřele? S třívrstvou architekturou nemám problém. Ale šlo mi spíš o to, jestli to tady není z nouze ctnost – prostě „nemám přístup přímo na TCP port databáze, tak tam vrazím ještě jednu vrstvu komunikující přes HTTP“. Takže pokud by jediný důvod byl to, že je potřeba obejít nějaké firewally, přijde mi to jako dost hloupé řešení a radši bych se porozhlédnul po jiném hostingu (VPS…), protože psát takovou vrstvu pro nic za nic dá nějakou práci.
No dnes už to z nouze cnost není. V podstatě v jakémkoliv reálném systému máte možnost vytvoření VPNky - případně si můžete k databázi natáhnout tunel. Jeden čas se to používalo - v podstatě jsou to systémy založené na tlustých klientech - i tam se ovšem doporučovalo, aby si klient nepřistupoval přímo k databázi. Jde o efektivitu - db protokoly jsou o něco rozežranější než protokoly navržené čistě pro komunikaci objektů (DCOM) nebo přímo http. Někdy kolem roku 2001 jsem rok dělal ve firmě, kde se na DCOM stavěl IS. Moje roční zkušenost je asi taková, že bych s tím víckrát dělat nechtěl. Komunikace nad http protokolem je o hodně variabilnější a robustnější. HTTP se dobře ladí, dobře monitoruje a je to rychlé.
S podporou SQL/XML je tvorba mezivrstvy nad http otázkou několika málo hodin.
O akej dlhej dobe a akom množstve dát tu hovoríme?
Tiskni
Sdílej: