Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci (AI) Moltbook. Tvůrci Moltbooku – Matt Schlicht a Ben Parr – se díky dohodě stanou součástí Meta Superintelligence Labs (MSL). Meta MSL založila s cílem sjednotit své aktivity na poli AI a vyvinout takovou umělou inteligenci, která překoná lidské schopnosti v mnoha oblastech. Fungovat by měla ne jako centralizovaný nástroj, ale jako osobní asistent pro každého uživatele.
Ahoj ,
Viete niekto prosim o nejakom free hosting serveri na ktorom bezi Postgresql a je mozne sa nan pripojit aj ,,zvonku¨ cez tcp port.
Pre precvicenie SQL , programujem v C++ aplikacny program , a chcel
by som , aby data boli na nejakom vzdialenom serveri. Nejde o ziadne obrovske data.
Vdaka za tipy ;)
Ved prave o to ide ... chcemto vyskusat za nejakych ,,realnych¨ podmienok. Prirodzene to testujem aj na localhost.Ale vzdialeny server
je vzdialeny ....
Takhle vzdálený server pravděpodobně nikdy nepoužijete - tedy jestli chcete reálné podmínky. PostgreSQL, jako většina TCP/IP serverů umožňuje vzdálený přístup, nicméně v praxi se vzdálený přístup uplatní spíše jako monitorovací kanál nebo servisní kanál. Většinou máte lokální službu, která komunikuje s databází a prostřednictvím ní přistupujete k datům v databázi.
Jukni sem čo sa dá použiť na emulovanie slabej linky (vysoký ping, nizky bandwidth, packetloss) v linuxe.
Jde o to, zda by tahle další vrstva něco přinesla, nebo by to bylo jen řešení z nouze, protože nemáme přímý přístup k databázi.
I kdyby nic jineho, tak snizuje zatez db serveru. V podstate dokud si klient neprevezme data, tak si server stale drzi zamky a zpracovava dotaz. Je zrejme, ze na WAN siti bude vyzvednuti vysledku podstatne pomalejsi nez na LAN.
Podezřele? S třívrstvou architekturou nemám problém. Ale šlo mi spíš o to, jestli to tady není z nouze ctnost – prostě „nemám přístup přímo na TCP port databáze, tak tam vrazím ještě jednu vrstvu komunikující přes HTTP“. Takže pokud by jediný důvod byl to, že je potřeba obejít nějaké firewally, přijde mi to jako dost hloupé řešení a radši bych se porozhlédnul po jiném hostingu (VPS…), protože psát takovou vrstvu pro nic za nic dá nějakou práci.
No dnes už to z nouze cnost není. V podstatě v jakémkoliv reálném systému máte možnost vytvoření VPNky - případně si můžete k databázi natáhnout tunel. Jeden čas se to používalo - v podstatě jsou to systémy založené na tlustých klientech - i tam se ovšem doporučovalo, aby si klient nepřistupoval přímo k databázi. Jde o efektivitu - db protokoly jsou o něco rozežranější než protokoly navržené čistě pro komunikaci objektů (DCOM) nebo přímo http. Někdy kolem roku 2001 jsem rok dělal ve firmě, kde se na DCOM stavěl IS. Moje roční zkušenost je asi taková, že bych s tím víckrát dělat nechtěl. Komunikace nad http protokolem je o hodně variabilnější a robustnější. HTTP se dobře ladí, dobře monitoruje a je to rychlé.
S podporou SQL/XML je tvorba mezivrstvy nad http otázkou několika málo hodin.
O akej dlhej dobe a akom množstve dát tu hovoríme?
Tiskni
Sdílej: