Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Ahoj ,
Viete niekto prosim o nejakom free hosting serveri na ktorom bezi Postgresql a je mozne sa nan pripojit aj ,,zvonku¨ cez tcp port.
Pre precvicenie SQL , programujem v C++ aplikacny program , a chcel
by som , aby data boli na nejakom vzdialenom serveri. Nejde o ziadne obrovske data.
Vdaka za tipy ;)
Ved prave o to ide ... chcemto vyskusat za nejakych ,,realnych¨ podmienok. Prirodzene to testujem aj na localhost.Ale vzdialeny server
je vzdialeny ....
Takhle vzdálený server pravděpodobně nikdy nepoužijete - tedy jestli chcete reálné podmínky. PostgreSQL, jako většina TCP/IP serverů umožňuje vzdálený přístup, nicméně v praxi se vzdálený přístup uplatní spíše jako monitorovací kanál nebo servisní kanál. Většinou máte lokální službu, která komunikuje s databází a prostřednictvím ní přistupujete k datům v databázi.
Jukni sem čo sa dá použiť na emulovanie slabej linky (vysoký ping, nizky bandwidth, packetloss) v linuxe.
Jde o to, zda by tahle další vrstva něco přinesla, nebo by to bylo jen řešení z nouze, protože nemáme přímý přístup k databázi.
I kdyby nic jineho, tak snizuje zatez db serveru. V podstate dokud si klient neprevezme data, tak si server stale drzi zamky a zpracovava dotaz. Je zrejme, ze na WAN siti bude vyzvednuti vysledku podstatne pomalejsi nez na LAN.
Podezřele? S třívrstvou architekturou nemám problém. Ale šlo mi spíš o to, jestli to tady není z nouze ctnost – prostě „nemám přístup přímo na TCP port databáze, tak tam vrazím ještě jednu vrstvu komunikující přes HTTP“. Takže pokud by jediný důvod byl to, že je potřeba obejít nějaké firewally, přijde mi to jako dost hloupé řešení a radši bych se porozhlédnul po jiném hostingu (VPS…), protože psát takovou vrstvu pro nic za nic dá nějakou práci.
No dnes už to z nouze cnost není. V podstatě v jakémkoliv reálném systému máte možnost vytvoření VPNky - případně si můžete k databázi natáhnout tunel. Jeden čas se to používalo - v podstatě jsou to systémy založené na tlustých klientech - i tam se ovšem doporučovalo, aby si klient nepřistupoval přímo k databázi. Jde o efektivitu - db protokoly jsou o něco rozežranější než protokoly navržené čistě pro komunikaci objektů (DCOM) nebo přímo http. Někdy kolem roku 2001 jsem rok dělal ve firmě, kde se na DCOM stavěl IS. Moje roční zkušenost je asi taková, že bych s tím víckrát dělat nechtěl. Komunikace nad http protokolem je o hodně variabilnější a robustnější. HTTP se dobře ladí, dobře monitoruje a je to rychlé.
S podporou SQL/XML je tvorba mezivrstvy nad http otázkou několika málo hodin.
O akej dlhej dobe a akom množstve dát tu hovoríme?
Tiskni
Sdílej: