Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Ahoj ,
Viete niekto prosim o nejakom free hosting serveri na ktorom bezi Postgresql a je mozne sa nan pripojit aj ,,zvonku¨ cez tcp port.
Pre precvicenie SQL , programujem v C++ aplikacny program , a chcel
by som , aby data boli na nejakom vzdialenom serveri. Nejde o ziadne obrovske data.
Vdaka za tipy ;)
Ved prave o to ide ... chcemto vyskusat za nejakych ,,realnych¨ podmienok. Prirodzene to testujem aj na localhost.Ale vzdialeny server
je vzdialeny ....
Takhle vzdálený server pravděpodobně nikdy nepoužijete - tedy jestli chcete reálné podmínky. PostgreSQL, jako většina TCP/IP serverů umožňuje vzdálený přístup, nicméně v praxi se vzdálený přístup uplatní spíše jako monitorovací kanál nebo servisní kanál. Většinou máte lokální službu, která komunikuje s databází a prostřednictvím ní přistupujete k datům v databázi.
Jukni sem čo sa dá použiť na emulovanie slabej linky (vysoký ping, nizky bandwidth, packetloss) v linuxe.
Jde o to, zda by tahle další vrstva něco přinesla, nebo by to bylo jen řešení z nouze, protože nemáme přímý přístup k databázi.
I kdyby nic jineho, tak snizuje zatez db serveru. V podstate dokud si klient neprevezme data, tak si server stale drzi zamky a zpracovava dotaz. Je zrejme, ze na WAN siti bude vyzvednuti vysledku podstatne pomalejsi nez na LAN.
Podezřele? S třívrstvou architekturou nemám problém. Ale šlo mi spíš o to, jestli to tady není z nouze ctnost – prostě „nemám přístup přímo na TCP port databáze, tak tam vrazím ještě jednu vrstvu komunikující přes HTTP“. Takže pokud by jediný důvod byl to, že je potřeba obejít nějaké firewally, přijde mi to jako dost hloupé řešení a radši bych se porozhlédnul po jiném hostingu (VPS…), protože psát takovou vrstvu pro nic za nic dá nějakou práci.
No dnes už to z nouze cnost není. V podstatě v jakémkoliv reálném systému máte možnost vytvoření VPNky - případně si můžete k databázi natáhnout tunel. Jeden čas se to používalo - v podstatě jsou to systémy založené na tlustých klientech - i tam se ovšem doporučovalo, aby si klient nepřistupoval přímo k databázi. Jde o efektivitu - db protokoly jsou o něco rozežranější než protokoly navržené čistě pro komunikaci objektů (DCOM) nebo přímo http. Někdy kolem roku 2001 jsem rok dělal ve firmě, kde se na DCOM stavěl IS. Moje roční zkušenost je asi taková, že bych s tím víckrát dělat nechtěl. Komunikace nad http protokolem je o hodně variabilnější a robustnější. HTTP se dobře ladí, dobře monitoruje a je to rychlé.
S podporou SQL/XML je tvorba mezivrstvy nad http otázkou několika málo hodin.
O akej dlhej dobe a akom množstve dát tu hovoríme?
Tiskni
Sdílej: