Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
Byla vydána nová verze 1.16.0 klienta a serveru VNC (Virtual Network Computing) s názvem TigerVNC (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový server w0vncserver pro sdílení Wayland desktopu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Binárky na SourceForge. TigerVNC je fork TightVNC.
Byla vydána nová verze 4.6 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Rozsáhlá modernizace hardwarové infrastruktury Základních registrů měla zabránit výpadkům digitálních služeb státu. Dnešnímu výpadku nezabránila.
Čínský startup Kimi představil open-source model umělé inteligence Kimi K2.5. Nová verze pracuje s textem i obrázky a poskytuje 'paradigma samosměřovaného roje agentů' pro rychlejší vykonávání úkolů. Kimi zdůrazňuje vylepšenou schopnost modelu vytvářet zdrojové kódy přímo z přirozeného jazyka. Natrénovaný model je dostupný na Hugging Face, trénovací skripty však ne. Model má 1 T (bilion) parametrů, 32 B (miliard) aktivních.
V Raspberry Pi OS lze nově snadno povolit USB Gadget Mode a díky balíčku rpi-usb-gadget (CDC-ECM/RNDIS) mít možnost se k Raspberry Pi připojovat přes USB kabel bez nutnosti konfigurování Wi-Fi nebo Ethernetu. K podporovaným Raspberry Pi připojeným do USB portu podporujícího OTG.
1025614 1365992 1625430 2113601 2136500 seřazené vzestupně
Celkem těch hodnot je zhruba 3 000 000.
Mno a když zadám například 140020 chci aby mi to vrátilo nejbližší vyšší položku a nejbližší nižší položku tedy 1365992 a 1625430.
Dokázal by mi někdo naznačit jak by se toto řešilo? Jaká databáze/jaký druh databáze by byl pro to vhodný?
Tenhle jednoduchý přístup má ale nevýhody - vyhledávání není nejrychlejší (kdybys potřeboval třeba tisíc vyhledání za sekundu nebo tak nějak). Můžeš ty čísla pak třeba uložit do SQL databáze. Navíc k SQL databázi se dá (pokud to není sqlite) přistupovat po síti.
Taky se dá udělat nějaké speciální řešení - třeba ukládat ty čísla za sebou do souboru v binární podobě (seřazená, což ale už jak říkáš jsou), zase, implementace samotného vyhledávání v takovém souboru v C++ je opět na pět řádků. To by bylo nejspíš nejefektivnější. Ale už to tu nechci dále komplikovat :)
Napiš, jak by sis představoval používání té databáze, ať víme aspoň, jestli to má být stále běžící démon, nebo jednorázová konzolová utilitka, jak to má být rychlé...
ale tim ze je to nad pomalym diskemMožná jsem něco přehlédl, ale dnes snad není problém mít 3M položek v paměti?
Jak již napsali předřečníci, na toto se hodí prakticky cokoliv (můžeš si třeba napsat binární vyhledávání v C jako úlohu na víkend; osobně bych to také viděl na BerkleyDB). Co ta čísla znamenají a opravdu budou žít sama o sobě (ve smyslu, bude tam vztah ještě s jinými daty)? Napadá mě použití například v průmyslu jako nalezení nejbližší hodnoty z typové řady, ale toho nebude takový počet.
Nene, to rozhodne neni, ale vychazel jsem z toho, ze nerekl skoro nic o tom, jak k tem datum planuje pristupovat. Bude existujici data menit? Mazat? Bude mit konkurencni pristup k datum? Ze to budou data serializovane do pajpy a nasledne z nich bude (zrejme) jen vyhledavat zminil az nasledne v komentari...ano následně jen vyhledávat nebo mazat...
Je-li strom v paměti, je vlastní vyhledání nanejvýš v řádu mikrosekund.Data budou na disku, v paměti by zabíraly hodně místa... Je tu nějaká databáze, která přímo zvládá data vyhledávat tak jak potřebuji, nebo se to bude muset řešit nějak složitěji?
SELECT * FROM tab WHERE cislo > konstanta LIMIT 1; SELECT * FROM tab WHERE cislo < konstanta LIMIT 1;
CREATE TABLE foo ( id NUMBER(16) PRIMARY KEY ); INSERT INTO foo VALUES (1025614); INSERT INTO foo VALUES (1365992); INSERT INTO foo VALUES (1625430); INSERT INTO foo VALUES (2113601); INSERT INTO foo VALUES (2136500); SELECT id FROM foo WHERE id > 1400200 AND ROWNUM = 1 ORDER BY id ASC; SELECT id FROM foo WHERE id < 1400200 AND ROWNUM = 1 ORDER BY id DESC;Tohle funguje na oraclu, na jinych dbms misto toho bude neco jako LIMIT 1 na konci..
select id from( select id from foo where id > 1400200 order by id ) where rownum=1
Dost bych doporucil, abys prestal davat pozadavky a vlastnosti systemu iterativne a dal to vsechno najednou, jinak budes dostavat reseni na problem kterej vlastne nemas a lidi budes jen srat.Ok chci udělat webovou aplikaci pro přehrávání obrázků pořízený programem motion. Motion obsahuje softwarovou detekci pohybu, takže nebude obrázky ukládat například každou sekundu, ale náhodně. Plánuji, že se obrázky budou ukládat do adresářový struktury ve formátu YYMMDD/HHMMSS.jpg Při každém uloženém obrázku motion pustí příkaz "echo 'YYMMDDHHMMSS NAZEV_KAMERY' > named_pype" No a nějaká aplikace bude z té pojmenované roury číst, a informace o obrázcích ukládat do nějakého vhodného úložiště. Jo a po zaplnění disku obrázky hodlám staré obrázky mazat, počítám se zhruba 30 dením záznamem - 3600*24*30 = 2592000. Ve webové aplikaci budu chtít přehrát obrázky od určitého data, tedy bude muset k tomu datu najít nejbližší uložený snímek, dále snímek co je hnedka po něm... Hodlám to spáchat v jazyce Erlang. Chci to napsat proto, abych tak nějak naučil v Erlangu programovat - tedy jakási cvičná/výuková aplikace.
cameraid_pk int autoincrement primary name varchar(64) description text/textblob/ placement varchar(255)picture
pictureid_pk bigint autoincrement primary cameraif_pk_fk int index (foreign key cameraid_pk) datetaken DATATIME index filename varchar(1024)picture2 (lepší)
pictureid_pk bigint autoincrement primary cameraif_pk_fk int index (foreign key cameraid_pk) datetaken DATA indexjinak dělení na YYMMDD a HHMMSS je nedostatečné bo tam musí být identifikátor camery:
YYMMDD/HHMMSS_CAMERAID CAMERAID/YYMMDD/HHMMSS YYYY/MM/DD/CAMERAID_HHMMSS(přičemž CAMERAID jsou vždy 4 znaky/čísla - třeba)
addnumber int.picture2
je lepší v tom, že má pevnou šířku záznamu a cestu získáváte pomocí:YEAR(datetaken) + '/' + LPAD('0',2,MONTH(datetaken)) + '/' + LPAD('0',2,DAY) + '/' + TIME(HHMMSS) + '_' + LPAD('0',4,cameraif_pk_fk).cameraid_pk int autoincrement primary name varchar(64) cameraif_pk_fk int index (foreign key cameraid_pk) description text/textblob/
CHECKOPOINT/CAMERAID/YYYY/MM/DD/HHMMSS
Tiskni
Sdílej: