Byla vydána (𝕏) nová verze 24.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 24.7 je Thriving Tiger. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Binarly REsearch upozorňuje na bezpečnostní problém PKFail (YouTube) v ekosystému UEFI. Stovky modelů zařízení používají pro Secure Boot testovací Platform Key vygenerovaný American Megatrends International (AMI) a jeho privátní část byla při úniku dat prozrazena. Do milionů zařízení (seznam v pdf) po celém světě tak útočníci mohou do Secure Bootu vložit podepsaný malware. Otestovat firmware si lze na stránce pk.fail. Ukázka PoC na Linuxu na Windows na YouTube.
Mobilní operační systém /e/OS (Wikipedie) založený na Androidu / LineageOS, ale bez aplikací a služeb od Googlu, byl vydán ve verzi 2.2 (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitLabu. Vypíchnuta je rodičovská kontrola.
Společnost OpenAI představila vyhledávač SearchGPT propojující OpenAI modely umělé inteligence a informace z webů v reálném čase. Zatím jako prototyp pro vybrané uživatele. Zapsat se lze do pořadníku čekatelů.
Distribuce Linux Mint 22 „Wilma“ byla vydána. Je založená na Ubuntu 24.04 LTS, ale s desktopovým prostředím Cinnamon (aktuálně verze 6.2), příp. MATE nebo Xfce, balíkem aplikací XApp, integrací balíčků Flatpak a dalšími změnami. Více v přehledu novinek a poznámkách k vydání.
Příspěvek na blogu Truffle Security: Kdokoli může přistupovat ke smazaným a privátním repozitářům na GitHubu.
Byla vydána nová verze 14 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v cgitu. Vypíchnout lze podporu rozšíření v Lua.
Byla vydána verze 1.80.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Apple oznámil, že v beta verzi spustil své Apple Maps na webu. Podporován je také webový prohlížeč Chrome. Ne však na Linuxu.
Portál Stack Overflow po roce opět vyzpovídal své uživatele, jedná se především o vývojáře softwaru, a zveřejnil detailní výsledky průzkumu. Průzkumu se letos zúčastnilo více než 65 tisíc vývojářů. Z Česka jich bylo 710. Ze Slovenska 246.
START TRANSACTION; CREATE TABLE tabulka (ID integer primary key) ENGINE=InnoDB; INSERT INTO tabulka (ID) VALUES (5); ROLLBACK;Podle předchozích zkušeností s PostgreSQL i SQLite měla tabulka zmizet. Nezmizela. Zůstala v ní uložena všechna data. Je to chyba nebo vlastnost MySQL 5.1.37? Mám někde chybu?
Řešení dotazu:
CREATE TABLE
obsahuje i skrytý příkaz COMMIT
, který transakci ukončí. No jo, MySQL...
CREATE TABLE
nebo podobným příkazem je umístěn neviditelný COMMIT
. Víc nic.
CREATE TABLE
ukončil otevřenou transakci neviditelným příkazem COMMIT
.
To znamená, že žádná transakce pak otevřena nebyla.
Příkaz INSERT
proběhl ve vlastní lokální transakci.
Když není otevřena žádná transakce, ROLLBACK
neudělá nic. Ani nehlásí chybu.
Obecně by to snad SQL databáze měla umět.V 90letech se vypravel v IT nasledujici vtip: 'Pouzivate uz take SQL standard?' '... a ktery z nich myslite?'
db2 => update command options using c off DB20000I Příkaz UPDATE COMMAND OPTIONS byl úspěšně dokončen. db2 => create table tabulka(id integer not null primary key) DB20000I Příkaz SQL byl úspěšně dokončen. db2 => insert into tabulka(id) values(5) DB20000I Příkaz SQL byl úspěšně dokončen. db2 => rollback DB20000I Příkaz SQL byl úspěšně dokončen. db2 => select * from tabulka SQL0204N Název "MAJITEL.TABULKA" není definován. SQLSTATE=42704 db2 =>V Oracle to nejde. Tam create table udela commit.
Na druhou stranu toto je dokumentované chování.
Ač nemohu být podezírán z přehnaných sympatií k MySQL, tohle bych jí nevyčítal:
1. Transakce (předpokládám) fungují i se zapnutým autocommitem, jen se to pak chová, jako byl každý příkaz v samostatné transakci. Ono je potřeba chápat, že hlavní smysl transakcí umožnit vrátit sérii příkazů, když uděláte chybu, ale řešit kolize mezi paralelně přistupujícími klienty a umožnit i v takovém prostředí udržet integritu dat a atomicitu operací. Je potřeba si uvědomit, že ani to, co navenek vypadá jako "jeden příkaz", není obecně atomická operace, která se buď celá provede nebo celá neprovede.
2. To by mi až tak nevadilo, víc mne děsí důsledek tohoto faktu: že se transakční zpracování může týkat jen některých tabulek v databázi. Na druhou stranu, je jen na vás, jestli této možnosti využijete. Svědčí to ale o tom, že u MySQL jsou transakce pořád brány jako jakýsi bonus navíc, ne jako základní princip fungování databáze.
3. Jiné databáze (aspoň některé) umožňují necommitovat automaticky DDL příkazy, ale ani tam se nedoporučuje této možnosti systematicky využívat. Relační databáze vesměs nejsou moc stavěné na časté změny struktury a stavět aplikaci na tom, že to bude fungovat, bych se nezdráhal označit za zásadní designovou chybu.
MyISAM
částečně fungují. Když jsem otevřel transakci, vložil záznam a pak dal ROLLBACK
, záznam zmizel. Zajímavé bylo, že mezitím ten záznam byl vidět z jiných vláken, takže je to skutečně jen částečné.
Pokud dotaz není uzavřen do transakce, měl by se obalit vlastní transakcí z důvodu zachování integrity. Pokud se mi tohle chování nelíbí, mám možnost si otevřít vlastní transakci a commitovat jak to zrovna potřebuji.
2. MySQL je zajímavá různými enginy. Překvapil mě běžně podporovaný engine Archive
se svou transparentní kompresí. Na záznamy prohledávané %LIKE%
se určitě hodí lépe než ty ostatní. MyISAM
se zase hodí lépe na generování stránek, InnoDB
na transakční zpracování, Memory
na dočasné key->value tabulky.
Dokonce ten guláš může dohromady pěkně fungovat, zejména pokud vyberu pro každé použití ten správný engine. Popis zboží v e-shopu může být docela dobře v MyISAM
, ale zpracování objednávek lépe sluší InnoDB
. Transakční logy mohou být ukládány do Archive
, editování rozpracované objednávky bude rychlejší v Memory
.
Jenže, tohle nikdy nenastavíte správně.
MySQL jsem opustil po napsání této recenze dobré knihy MySQL optimalizace pro vysoký výkon.
Vysvětlím proč. Ty pluginy (engine) vypadají na první pohled jako fajn nápad. Tak jak jsi to popsal, to na papíře vypadá docela dobře. Jenže v praxi narazíš na chování typu:
- Při startu mysql serveru nenajel InnoDB (chyba v konfiguraci jeho parametrů). MySQL ovšem jede (start služby OK), do logu akorát napíše skip-innodb. Nic neindikuje chybu a co hůř, všechno funguje (zejména import obnovené zálohy). Tabulky (které jsou v záloze jako engine=innodb) se bez varování (!!!) vytvoří jako MYISAM. Příkazy jako BEGIN, COMMIT, ROLLBACK se tiše (!!!) ignorují. Data podléhají sillent corruption.
- Replikace fungují pouze s InnoDB, pouze s určitou verzí MySQL a pouze v určitém nastavení InnoDB. Jinak fungují taky, to ano. Jenže data na replice poněkud neodpovídají datům na masteru. Opět, nikde žádná chyba.
Po tomhle všem (a spoustě dalších) si řeknete, že teda dobře nastavíte InnoDB a všechno bude používat pouze tento engine. Jenže ouha, všechny diskové temporary tabulky jsou typu MYISAM. Takže fajné InnoDB, které má nastaveno 666GB paměti a jede rychle, ale jakmile se začně požadovat temporary na disku, tak je výkon zase v hajzlu. Takže začnete řešit MYISAM (kterého jste se nezbavili vs InnoDB). A to už je neřešitelné.
Takže ty engine fungují pouze tehdy, když jde o samostatné tabulky (bez referenčních vazeb, což projistotu opět umí jen InnoDB) a přistupuje k nim jeden uživatel (protože nefungují transakce a hlavně transakční izolace).
Výsledek je, že mnohem raději používám software, který dělá jen jednu věc, ale za to pořádně. To aplikační schéma, které jsi popsal, můžu krásně nahradit: *SQL jako jádro, memcached jako key-value cache a na aplikační logy třeba nějakou dokumentovou DB (podle toho, co s nimi chci dělat).
Výkon vyladím mnohem snadněji a jako bonus si můžu ty služby rozhodit na více HW.
Tiskni
Sdílej: