Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
Byla vydána nová stabilní verze 3.23.0, tj. první z nové řady 3.23, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po více než 7 měsících vývoje od vydání verze 6.8 byla vydána nová verze 6.9 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Gene bylo vybráno na počest amerického jazzového klavíristy Gene Harrise (Ray Brown Trio - Summertime).
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Google Chrome 143 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 143.0.7499.40 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 13 bezpečnostních chyb.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
Řešení dotazu:
Pokud databázi degraduji na KVSTakovou degradaci si snad nezaslouží ani MySQL :).
)
3. MVCC architektura škáluje jinak než architektura MyISAM a tak pro webové aplikace nemají moc smysl dělat jednouživatelské testy. Dál hodně závisí na tom, co se zrovna kterýmu enginu vejde a nevejde do paměti atd.., takže při různý velikosti dat můžou vyjít různý výsledky.... obecnej závěr těžko udělat. Např.
http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=ru&u=http://laziness-impatience-hubris.blogspot.com/2012/05/postgresql-mysql-and-mariadb-as-key.html&prev=/search%3Fq%3Dpostgresql%2Bmysql%2B%2522key%2Bvalue%2522%2Bbenchmark%26hl%3Dcs%26client%3Dfirefox-a%26hs%3DsFW%26rls%3Dorg.mozilla:en-US:official%26biw%3D1400%26bih%3D725%26prmd%3Dimvns&sa=X&ei=iG_5T72jAa2N4gT_oPjBBg&ved=0CHoQ7gEwCA
Osobně jsem došel k závěru jak svejma testama, tak i z pročítání testů ostatních, že výsledky u dobře zkonfigurovanejch databází se nelišej tolik, aby stálo za to je brát jako argument pro použití té které db, a u blbě zkonfigurovanejch o tom nemá smysl přemejšlet. Daleko větší rozdíl než hrubej výkon ideálně nakonfigurovaný db je v tom, zdali ji člověk umí nakonfigurovat a používat (vyvarovat se typů dotazů, které daný engine umí špatně).
V triviálním select testu MySQL zvítěží, jelikož má (na rozdíl od ostatních), cache dotazů (dotaz nemusí projít přes generátor plánu, výběr plánu a exekutor) a vrátí se z cache. Při běžném read write nasazení však tato cache ztrácí na významu.
Ve složitějších dotazech a větším počtu současně připojených klientů PostgreSQL zvítězí. PostgreSQL toho též nabízí daleko víc, lze psát i vlastní rozšíření, vytvářet vlastní datové typy. PostgreSQL je ta pravá SQL databáze s ohledem na SQL normy. MySQL bohužel na ISAM naučí, jak věci nedělat.
PG je mnohem jednodušší na nastavení. U MySQL je třeba myslet na různé engine, různé levely cache apod. PostgreSQL všechno (po vzoru unixových pravidel), co nemusí řešit, tak neřeší. IO cache OS bohatě postačí, o správný fsync na disk se postará FS (MySQL InnoDB lze provozovat i na samotném disku, a nikoliv jen jako soubor na FS, tedy MySQL se sama musí postarat o flush zařízení). Apod. Stačí de facto nastavit 5 nastavení v konfigu podle velikosti paměti.
Osobně bych rozhodně doporučoval PostgreSQL a to nejen z hlediska výkonu (výkon vždy daleko více závisí na schématu a dotazech, a také na hardware a rychlosti disků než na samotném engine). Ale tahle dneska už platforma toho nabízí daleko více. I v oblasti key-value má též co nabídnout.
Tiskni
Sdílej: