Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Řešení dotazu:
Pokud databázi degraduji na KVSTakovou degradaci si snad nezaslouží ani MySQL :).
)
3. MVCC architektura škáluje jinak než architektura MyISAM a tak pro webové aplikace nemají moc smysl dělat jednouživatelské testy. Dál hodně závisí na tom, co se zrovna kterýmu enginu vejde a nevejde do paměti atd.., takže při různý velikosti dat můžou vyjít různý výsledky.... obecnej závěr těžko udělat. Např.
http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=ru&u=http://laziness-impatience-hubris.blogspot.com/2012/05/postgresql-mysql-and-mariadb-as-key.html&prev=/search%3Fq%3Dpostgresql%2Bmysql%2B%2522key%2Bvalue%2522%2Bbenchmark%26hl%3Dcs%26client%3Dfirefox-a%26hs%3DsFW%26rls%3Dorg.mozilla:en-US:official%26biw%3D1400%26bih%3D725%26prmd%3Dimvns&sa=X&ei=iG_5T72jAa2N4gT_oPjBBg&ved=0CHoQ7gEwCA
Osobně jsem došel k závěru jak svejma testama, tak i z pročítání testů ostatních, že výsledky u dobře zkonfigurovanejch databází se nelišej tolik, aby stálo za to je brát jako argument pro použití té které db, a u blbě zkonfigurovanejch o tom nemá smysl přemejšlet. Daleko větší rozdíl než hrubej výkon ideálně nakonfigurovaný db je v tom, zdali ji člověk umí nakonfigurovat a používat (vyvarovat se typů dotazů, které daný engine umí špatně).
V triviálním select testu MySQL zvítěží, jelikož má (na rozdíl od ostatních), cache dotazů (dotaz nemusí projít přes generátor plánu, výběr plánu a exekutor) a vrátí se z cache. Při běžném read write nasazení však tato cache ztrácí na významu.
Ve složitějších dotazech a větším počtu současně připojených klientů PostgreSQL zvítězí. PostgreSQL toho též nabízí daleko víc, lze psát i vlastní rozšíření, vytvářet vlastní datové typy. PostgreSQL je ta pravá SQL databáze s ohledem na SQL normy. MySQL bohužel na ISAM naučí, jak věci nedělat.
PG je mnohem jednodušší na nastavení. U MySQL je třeba myslet na různé engine, různé levely cache apod. PostgreSQL všechno (po vzoru unixových pravidel), co nemusí řešit, tak neřeší. IO cache OS bohatě postačí, o správný fsync na disk se postará FS (MySQL InnoDB lze provozovat i na samotném disku, a nikoliv jen jako soubor na FS, tedy MySQL se sama musí postarat o flush zařízení). Apod. Stačí de facto nastavit 5 nastavení v konfigu podle velikosti paměti.
Osobně bych rozhodně doporučoval PostgreSQL a to nejen z hlediska výkonu (výkon vždy daleko více závisí na schématu a dotazech, a také na hardware a rychlosti disků než na samotném engine). Ale tahle dneska už platforma toho nabízí daleko více. I v oblasti key-value má též co nabídnout.
Tiskni
Sdílej: