Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Řešení dotazu:
Pokud databázi degraduji na KVSTakovou degradaci si snad nezaslouží ani MySQL :).
)
3. MVCC architektura škáluje jinak než architektura MyISAM a tak pro webové aplikace nemají moc smysl dělat jednouživatelské testy. Dál hodně závisí na tom, co se zrovna kterýmu enginu vejde a nevejde do paměti atd.., takže při různý velikosti dat můžou vyjít různý výsledky.... obecnej závěr těžko udělat. Např.
http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=ru&u=http://laziness-impatience-hubris.blogspot.com/2012/05/postgresql-mysql-and-mariadb-as-key.html&prev=/search%3Fq%3Dpostgresql%2Bmysql%2B%2522key%2Bvalue%2522%2Bbenchmark%26hl%3Dcs%26client%3Dfirefox-a%26hs%3DsFW%26rls%3Dorg.mozilla:en-US:official%26biw%3D1400%26bih%3D725%26prmd%3Dimvns&sa=X&ei=iG_5T72jAa2N4gT_oPjBBg&ved=0CHoQ7gEwCA
Osobně jsem došel k závěru jak svejma testama, tak i z pročítání testů ostatních, že výsledky u dobře zkonfigurovanejch databází se nelišej tolik, aby stálo za to je brát jako argument pro použití té které db, a u blbě zkonfigurovanejch o tom nemá smysl přemejšlet. Daleko větší rozdíl než hrubej výkon ideálně nakonfigurovaný db je v tom, zdali ji člověk umí nakonfigurovat a používat (vyvarovat se typů dotazů, které daný engine umí špatně).
V triviálním select testu MySQL zvítěží, jelikož má (na rozdíl od ostatních), cache dotazů (dotaz nemusí projít přes generátor plánu, výběr plánu a exekutor) a vrátí se z cache. Při běžném read write nasazení však tato cache ztrácí na významu.
Ve složitějších dotazech a větším počtu současně připojených klientů PostgreSQL zvítězí. PostgreSQL toho též nabízí daleko víc, lze psát i vlastní rozšíření, vytvářet vlastní datové typy. PostgreSQL je ta pravá SQL databáze s ohledem na SQL normy. MySQL bohužel na ISAM naučí, jak věci nedělat.
PG je mnohem jednodušší na nastavení. U MySQL je třeba myslet na různé engine, různé levely cache apod. PostgreSQL všechno (po vzoru unixových pravidel), co nemusí řešit, tak neřeší. IO cache OS bohatě postačí, o správný fsync na disk se postará FS (MySQL InnoDB lze provozovat i na samotném disku, a nikoliv jen jako soubor na FS, tedy MySQL se sama musí postarat o flush zařízení). Apod. Stačí de facto nastavit 5 nastavení v konfigu podle velikosti paměti.
Osobně bych rozhodně doporučoval PostgreSQL a to nejen z hlediska výkonu (výkon vždy daleko více závisí na schématu a dotazech, a také na hardware a rychlosti disků než na samotném engine). Ale tahle dneska už platforma toho nabízí daleko více. I v oblasti key-value má též co nabídnout.
Tiskni
Sdílej: