Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Řešení dotazu:
Pokud databázi degraduji na KVSTakovou degradaci si snad nezaslouží ani MySQL :).
)
3. MVCC architektura škáluje jinak než architektura MyISAM a tak pro webové aplikace nemají moc smysl dělat jednouživatelské testy. Dál hodně závisí na tom, co se zrovna kterýmu enginu vejde a nevejde do paměti atd.., takže při různý velikosti dat můžou vyjít různý výsledky.... obecnej závěr těžko udělat. Např.
http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=ru&u=http://laziness-impatience-hubris.blogspot.com/2012/05/postgresql-mysql-and-mariadb-as-key.html&prev=/search%3Fq%3Dpostgresql%2Bmysql%2B%2522key%2Bvalue%2522%2Bbenchmark%26hl%3Dcs%26client%3Dfirefox-a%26hs%3DsFW%26rls%3Dorg.mozilla:en-US:official%26biw%3D1400%26bih%3D725%26prmd%3Dimvns&sa=X&ei=iG_5T72jAa2N4gT_oPjBBg&ved=0CHoQ7gEwCA
Osobně jsem došel k závěru jak svejma testama, tak i z pročítání testů ostatních, že výsledky u dobře zkonfigurovanejch databází se nelišej tolik, aby stálo za to je brát jako argument pro použití té které db, a u blbě zkonfigurovanejch o tom nemá smysl přemejšlet. Daleko větší rozdíl než hrubej výkon ideálně nakonfigurovaný db je v tom, zdali ji člověk umí nakonfigurovat a používat (vyvarovat se typů dotazů, které daný engine umí špatně).
V triviálním select testu MySQL zvítěží, jelikož má (na rozdíl od ostatních), cache dotazů (dotaz nemusí projít přes generátor plánu, výběr plánu a exekutor) a vrátí se z cache. Při běžném read write nasazení však tato cache ztrácí na významu.
Ve složitějších dotazech a větším počtu současně připojených klientů PostgreSQL zvítězí. PostgreSQL toho též nabízí daleko víc, lze psát i vlastní rozšíření, vytvářet vlastní datové typy. PostgreSQL je ta pravá SQL databáze s ohledem na SQL normy. MySQL bohužel na ISAM naučí, jak věci nedělat.
PG je mnohem jednodušší na nastavení. U MySQL je třeba myslet na různé engine, různé levely cache apod. PostgreSQL všechno (po vzoru unixových pravidel), co nemusí řešit, tak neřeší. IO cache OS bohatě postačí, o správný fsync na disk se postará FS (MySQL InnoDB lze provozovat i na samotném disku, a nikoliv jen jako soubor na FS, tedy MySQL se sama musí postarat o flush zařízení). Apod. Stačí de facto nastavit 5 nastavení v konfigu podle velikosti paměti.
Osobně bych rozhodně doporučoval PostgreSQL a to nejen z hlediska výkonu (výkon vždy daleko více závisí na schématu a dotazech, a také na hardware a rychlosti disků než na samotném engine). Ale tahle dneska už platforma toho nabízí daleko více. I v oblasti key-value má též co nabídnout.
Tiskni
Sdílej: