O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Řešení dotazu:
Pokud databázi degraduji na KVSTakovou degradaci si snad nezaslouží ani MySQL :).
)
3. MVCC architektura škáluje jinak než architektura MyISAM a tak pro webové aplikace nemají moc smysl dělat jednouživatelské testy. Dál hodně závisí na tom, co se zrovna kterýmu enginu vejde a nevejde do paměti atd.., takže při různý velikosti dat můžou vyjít různý výsledky.... obecnej závěr těžko udělat. Např.
http://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=ru&u=http://laziness-impatience-hubris.blogspot.com/2012/05/postgresql-mysql-and-mariadb-as-key.html&prev=/search%3Fq%3Dpostgresql%2Bmysql%2B%2522key%2Bvalue%2522%2Bbenchmark%26hl%3Dcs%26client%3Dfirefox-a%26hs%3DsFW%26rls%3Dorg.mozilla:en-US:official%26biw%3D1400%26bih%3D725%26prmd%3Dimvns&sa=X&ei=iG_5T72jAa2N4gT_oPjBBg&ved=0CHoQ7gEwCA
Osobně jsem došel k závěru jak svejma testama, tak i z pročítání testů ostatních, že výsledky u dobře zkonfigurovanejch databází se nelišej tolik, aby stálo za to je brát jako argument pro použití té které db, a u blbě zkonfigurovanejch o tom nemá smysl přemejšlet. Daleko větší rozdíl než hrubej výkon ideálně nakonfigurovaný db je v tom, zdali ji člověk umí nakonfigurovat a používat (vyvarovat se typů dotazů, které daný engine umí špatně).
V triviálním select testu MySQL zvítěží, jelikož má (na rozdíl od ostatních), cache dotazů (dotaz nemusí projít přes generátor plánu, výběr plánu a exekutor) a vrátí se z cache. Při běžném read write nasazení však tato cache ztrácí na významu.
Ve složitějších dotazech a větším počtu současně připojených klientů PostgreSQL zvítězí. PostgreSQL toho též nabízí daleko víc, lze psát i vlastní rozšíření, vytvářet vlastní datové typy. PostgreSQL je ta pravá SQL databáze s ohledem na SQL normy. MySQL bohužel na ISAM naučí, jak věci nedělat.
PG je mnohem jednodušší na nastavení. U MySQL je třeba myslet na různé engine, různé levely cache apod. PostgreSQL všechno (po vzoru unixových pravidel), co nemusí řešit, tak neřeší. IO cache OS bohatě postačí, o správný fsync na disk se postará FS (MySQL InnoDB lze provozovat i na samotném disku, a nikoliv jen jako soubor na FS, tedy MySQL se sama musí postarat o flush zařízení). Apod. Stačí de facto nastavit 5 nastavení v konfigu podle velikosti paměti.
Osobně bych rozhodně doporučoval PostgreSQL a to nejen z hlediska výkonu (výkon vždy daleko více závisí na schématu a dotazech, a také na hardware a rychlosti disků než na samotném engine). Ale tahle dneska už platforma toho nabízí daleko více. I v oblasti key-value má též co nabídnout.
Tiskni
Sdílej: