Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Řešení dotazu:
1) tabulka hlavicek ... id_pohybu, cislo_dokladu, ... typ (vydejka/prijemka) 2) tabulka radku id_pohybu, id_radku, id_zbozi, pocet (idealne pro prijemky trebas kladnej, pro vydejky zapornej nebo opacne)... 3) tabulka zbozi id_zbozi, ...Samo, nevim kam az chces zajit, dal muzes mit tabulku dodavatelu/odberatelu, kterou privazes na hlavicku ... Priklad: Vyber vsech dokladu s nejakym zbozim zacinajicim na ...
select distinct cislo_dokladu from hlavicky left join radky on radky.id_pohybu = hlavicky.id_pohybu left join zbozi on zbozi.id_zbozi = radky.id_zbozi where zbozi.nazev like "Prkno%"
Mám tu jednu takovou aplikaci. Je v ní přes 2200 triggerů. Každý druhý zapisuje pokoutně do nějaké tabulky a jejich spouštění je jako neřiditelná lavina. Trasování je peklo. Dopadová analýza je inferno na druhou. Nějaké moduly a jasně definovaná rozhraní mezi nimi? Na takový luxus zapomeňte.
Trigger je dobrá věc, ale jen ve specifických případech. Pokud máte aplikaci v rukou ( máte zdrojový kód, který můžete libovolně upravovat ), tak lepší se triggeru vyhnout. Ideálně je pokud se vám podaří udržet data a logiku separátně. S logikou pak můžete v rámci nasazení aplikace výrazně lépe manipulovat než s daty.
Ja jsem ale nerekl, ze taham business logiku do triggeru. Samozrejme tyto popisovane vyhybky tam nepatri. V triggeru pouze zarizuju, aby se data propagovala tam kam maji, protoze to zadny SQL server neumi sam o sobe, z jednoducheho pohledu obsahujiciho par joinu, rozpoznat zaridit. Take netvrdim ze je vhodne, aby ten trigger soupal data nekam uplne jinam. Jen do tabulek, z kterych se sklada view nad kterym je (samozrejme zapis do nejake logovaci tabulky atp. tam byt muze)
Pokud je databaze vhodne navrhnuta, nestava se ze by se clovek podivoval pri chybe co se to deje a musel to nejak slozite analyzovat, pokud je v DB poradek.
Predpokladam ze tabulky v tve databazi obsahuji semtam nejaky nullovatelny sloupec, je to tak?
Trigger rozhodně není transakce. Trigger se základním ACID transakčních DB nemá trigger vůbec nic společného. ( Na rozdíl od transakcí, které základem jsou. )
Výkonnost kódu (pro DB orientované aplikace) převážně závisí na tom kolik musí transakce udělat I/O operací s diskem. Rozdíl, zda kód běží v triggeru nebo PL/SQL nebo PHP, je zanedbatelný. Pro představu přístupová doba k datové větě (s lidským měřítkem × 1e9):
Ale nic si z toho nedělejte, názory jako Váš slyším i od seniorních vývojářů a IT architektů. Prý rozdíl mezi během triggeru a PL/SQL procedury i reálně změřili. A když se zeptám jak eliminovali diskovou cache, tak tou se nikdo nezabýval. Je to občas dost síla.
Tiskni
Sdílej: