Ondřej Filip publikoval reportáž z ceremonie podpisu kořenové zóny DNS. Zhlédnout lze také jeho nedávnou přednášku Jak se podepisuje kořenová zóna Internetu v rámci cyklu Fyzikální čtvrtky FEL ČVUT.
Společnost BenQ uvádí na trh novou řadu monitorů RD určenou pro programátory. První z nich je RD240Q.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem nadále zůstává Frontier od HPE (Cray) s výkonem 1,206 exaFLOPS. Druhá Aurora má oproti loňsku přibližně dvojnásobný počet jader a dvojnásobný výkon: 1,012 exaFLOPS. Novým počítačem v první desítce je na 6. místě Alps. Novým českým počítačem v TOP500 je na 112. místě C24 ve Škoda Auto v Mladé Boleslavi. Ostravská Karolina, GPU
… více »GHC (Glasgow Haskell Compiler, Wikipedie), tj. překladač funkcionálního programovacího jazyka Haskell (Wikipedie), byl vydán ve verzi 9.10.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.8 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.9. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna. Později také na Linux Kernel Newbies.
Byla vydána verze 0.2.0 v Rustu napsaného frameworku Pingora pro vytváření rychlých, spolehlivých a programovatelných síťových systémů. Společnost Cloudflare jej letos v únoru uvolnila pod licencí Apache 2.0.
Open source RDP (Remote Desktop Protocol) server xrdp (Wikipedie) byl vydán ve verzi 0.10.0. Z novinek je vypíchnuta podpora GFX (Graphic Pipeline Extension). Nová větev řeší také několik bezpečnostních chyb.
Rocky Linux byl vydán v nové stabilní verzi 9.4. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Dellu byla odcizena databáze zákazníků (jméno, adresa, seznam zakoupených produktů) [Customer Care, Bleeping Computer].
V lednu byl otevřen editor kódů Zed od autorů editoru Atom a Tree-sitter. Tenkrát běžel pouze na macOS. Byl napevno svázán s Metalem. Situace se ale postupně mění. V aktuálním příspěvku Kdy Zed na Linuxu? na blogu Zedu vývojáři popisují aktuální stav. Blíží se alfa verze.
K deduplikaci (odstranění redundance) nás vedou už normální formy, nicméně nejde jen o dodržování nějakých teoretických pouček, ale i o čistě praktické dopady – menší velikost databáze, rychlejší vyhledávání atd.
Jednu informaci bychom měli mít v databázi uloženou jen jednou a z ostatních míst se na ni odkazovat pomocí cizích klíčů.
Co ale dělat v případě, kdy na vstupu máme data v denormalizované podobě (dost běžný jev)?
Dejme tomu, že do databáze budeme ukládat logy (nemusí to být vůbec logy, je to jen příklad). A máme dokonce to štěstí, že máme zvlášť logovací hlášku a zvlášť její parametry a čas – hláška je např.
Chyba v komponentě XY, při parametrech a = {0}, b = {1}
a k tomu máme dvouprvkové pole parametrů a časové razítko vzniku události.
Hláška je konstantní zatímco parametry a čas se mohou měnit. Hlášek v jedné aplikaci budou třeba desítky nebo stovky, ale počty instancí logovaných událostí budou řádově mnohem vyšší.
Můžeme si tedy v databázi vytvořit číselník hlášek a na něj se odkazovat z tabulky událostí.
Tohle jsem si už vyzkoušel v malém a funguje to dobře – do tabulky „událostí“ (nejde o události, ale princip je stejný) neukládám hlášku jako text, ale v tom INSERTu zavolám funkci, která prohledá číselník, v případě potřeby přidá záznam a vrátí ID – tzn.
INSERT INTO udalost VALUES (:čas, moje_funkce(:hláška), …)
místo
INSERT INTO udalost VALUES (:čas, :hláška, …)
Nedochází k duplikacím, databáze je menší, vyhledávání rychlejší… ale při zápisu je potřeba projet číselník a případně do něj přidat nový záznam.
Na základě čeho byste se rozhodovali, zda zvolit tohle řešení (lepší uložení a čtení, ale horší zápis) nebo zda radši rezignovat na normalizaci a připustit duplicity?
Další možnost je přidávat nové záznamy do nějaké fronty (dočasné tabulky) a asynchronně dohledávat hodnoty v číselníku (resp. je tam přidávat) a přesouvat data do trvalé tabulky. Zápis tak může být rychlý a potřebná práce se udělá, až bude čas – ale zase nepůjde vyhledávat v úplně nejnovějších hodnotách.
Existuje k tomu nějaká abstrakce, aby člověk prostě volal INSERTy a SELECTy a nemusel se o nic víc starat? Třeba nějaká sada triggerů nebo modul do databáze? Nebo je potřeba si takovou věc napsat na míru?
CALL pridej_udalost(:čas, :hláška, …);Zkoušel jsem i triggery, také to není špatné.
To je více méně formalita, jestli to celé zabalíš do funkce/procedury nebo jestli je funkce jen ten kousek který pracuje s číselníkem a zbytek je standardní INSERT. Ale tak jako tak, tu funkci/proceduru musíš napsat na míru – což tedy v současnosti používám, ale šlo mi o to, zda nevynalézám znovu kolo a neexistuje třeba už něco hotového.
Tiskni Sdílej: