Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Dobrý den.
momentálně řeším nákup grafické karty do PCIe a vzhledem k tomu, že za poslení rok se toho hodně změnilo, nevím co vybrat. V hledáčku mám něco z řady ATI HD 4000 (pravděpodobně HD4670) a nVidia řada 9000. Jde mi pokud možno o co nejlepší podporu KDE4, přehrávání videa a 3D/kompozitní efekty.
Jak jsou na tom ATI a nVidia aktuálně v Lednu 2009?
Nevím přesně jak v lednu 2009 KDE4 (osobně používám Gnome ), ale GPU si vždy kupuji od Nvidie protože mají v Linuxu lepší podporu. Nikdy jsem ATI v Linuxu nepoužíval, ale četl jsem někde na webu, že s tím bývají problémy.
pouzivam ve vsi spokojenosti ATI3870 ... a no problem s kde4 ....
Samozřejmě tím nechci říct, že by to KDE4 nefungovalo s ATI, to ani náhodou! Je to otázka pročtení webu o zkušenostech lidí s Linux a ATI a rozhodnutí se.
Mám zkušenost s GeForce Go 6600, 7600 GT, 7300 a s ovladači od NVidie bezproblémový provoz Sarge, Etch, Lenny...
Před tím jsem zkoušel Matrox MGA G550 a novější 650, ovšem výkon nic moc a s 650 si moc nerozuměl nový X server, takže opět problémy.
Ještě jsem zkoušel PCI verzi ATI Radeon 9200 PRO, protože pro ní jsou již dlouho OpenSource ovladače, funguje, ale výkon otřesný.
Co se týče novějších ATI s pořádnou podporou pouze v podobě binárních ovladačů od ATI, tak při prvních problémech jsem je vyházel a použil NVidie.
Pak tu máme ještě celkem nadějný Intel, ovšem to není konkurence, místo určení je co se týče výkonu úplně někde jinde. Ovšem pokud někdo nepotřebujde nadupané 3D může mu stačit, a není nad to když jsou ovladače přímo v jádře, je větší pravděpodobnost, že nebudou problémy s uspáváním.
Závěr: Pokud je potřeba slušný výkon, bezproblémový provoz a uživatel chce opravdu využít potenciál grafiky tj. dostupnost ovladače, který ho z ní opravdu dostane, tak jednoznačným vítězem je stále NVidia.
A jestli si někdo myslí, že uvolnění specifikace přinese brzy opravdu kvalitní ovladače i pro ATI, je na omylu, protože jejich vývoj není vůbec triviální záležitost a pokud ho někdo nezasponzoruje, tak nebude, jen tak pro radost to dělat nelze. Navíc HW bez kvalitnách ovladačů je k ničemu a měla by je financovat firma, která ho tvoří. Kdo by si asi koupil auto bez FW.
a ati stream processing je co? + podpora brooke++?
Hmm a nějaká funkční implementace by byla? Nebo je to jenom na papíře? CUDA aplikace už jsou, jednu jsem otestoval.
Nvidia navíc pěkně tlačí na pilku, protože v poslední řadě ovladačů (180.xx) přinesla hardware akceleraci videa včetně patchů pro nejpoužívanější přehrávače (mplayer, xine, vlc a ffmpeg). Holt v Linuxu má Nvidia stále navrch a ATI se zmohla jen na zveřejnění části specifikací svých čipů.
Tiskni Sdílej: