Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
# sdparm /dev/sda
/dev/sda: ATA WDC WD3200YS-01P 21.0
Read write error recovery mode page:
AWRE 1
ARRE 0
PER 0
Caching (SBC) mode page:
WCE 1
RCD 0
Control mode page:
SWP 0
# sdparm /dev/sdb
/dev/sdb: ATA WDC WD2500YS-01S 20.0
Read write error recovery mode page:
AWRE 1
ARRE 0
PER 0
Caching (SBC) mode page:
WCE 1
RCD 0
Control mode page:
SWP 0
A pokud to není DMA, v čem by mohl být problém? V řadiči na desce? Teď mě napadá, že to možná začalo dělat po přidání druhého disku, ale nevím to určitě. Nejdřív bych si chtěl ověřit do DMA, než se začnu hrabat ve skříni.
ata3: SATA max UDMA/133 cmd 0xc480 ctl 0xc400 bmdma 0xbc00 irq 23 ata4: SATA max UDMA/133 cmd 0xc080 ctl 0xc000 bmdma 0xbc08 irq 23 ata3: SATA link up 3.0 Gbps (SStatus 123 SControl 300) ata3.00: ATA-7: WDC WD3200YS-01PGB0, 21.00M21, max UDMA/133 ata3.00: 625142448 sectors, multi 16: LBA48 NCQ (depth 1) ata3.00: configured for UDMA/133 ata4: SATA link up 1.5 Gbps (SStatus 113 SControl 300) ata4.00: ATAPI: ASUS DRW-2014L1T, 1.00, max UDMA/66 ata4.00: configured for UDMA/66 sata_nv 0000:00:05.1: PCI INT B -> Link[LSA1] -> GSI 22 (level, low) ->IRQ 22 sata_nv 0000:00:05.1: Using SWNCQ mode sata_nv 0000:00:05.1: setting latency timer to 64 scsi4 : sata_nv scsi5 : sata_nv ata5: SATA max UDMA/133 cmd 0xb880 ctl 0xb800 bmdma 0xb080 irq 22 ata6: SATA max UDMA/133 cmd 0xb480 ctl 0xb400 bmdma 0xb088 irq 22 ata5: SATA link up 3.0 Gbps (SStatus 123 SControl 300) ata5.00: ATA-7: WDC WD2500YS-01SHB1, 20.06C06, max UDMA/133 ata5.00: 490234752 sectors, multi 16: LBA48 NCQ (depth 31/32) ata5.00: configured for UDMA/133Nějak se mi to nezdá, proč pro SATA DVD palírnu jen UDMA/66 a pro disky jen UDMA/133 - je to SATA2 a to má být přece 300 (jestli to 133 znamená přenosovou rychlost). Ještě se zkusím pohrabat v BIOSu.
Pomohl by výpis smartctl -d ata -a /dev/sda .
Pak si přihřeju polívčičku - co ukazuje hddtest?
http://www.fccps.cz/download/adv/frr/hddtest-1.0.tgz
hddtest.cc: In member function ‘void test_thread::seq_test(char)’: hddtest.cc:383: error: ‘malloc’ was not declared in this scope hddtest.cc:471: error: ‘free’ was not declared in this scope hddtest.cc: In member function ‘void test_thread::rnd_test(char)’: hddtest.cc:501: error: ‘malloc’ was not declared in this scope hddtest.cc:604: error: ‘free’ was not declared in this scope hddtest.cc: In function ‘void my_exit(int)’: hddtest.cc:956: error: ‘exit’ was not declared in this scope make: *** [hddtest] Error 1Pomohlo
#include <stdlib.h>
Teď to běží, asi na dlouho u 320GB disku? Ale jetli to kontroluje disk, tak je to asi zbytečné, když to dělá na obouch.
A to smartctl nemám, jaký je to balíček?
Nemá asi moc smysl, nechat hddtest běžet přes celý disk (pokud nechcete vyloženě kontrolovat celý povrch disku). On jede pořád dokola, na konci passu nic nevypíše / nezaloguje. Spíš mě zajímala sekvenční přenosová rychlost - tu program ukazuje průběžně. Jaká je typická hodnota? Vyskytují se krátkodobé výkyvy? Případně zkuste parametr -2 a dejte vědět, kolik Tps disk zvládá. Nejlépe je testovat disk odmontovaný / bez zátěže, ale to leda z nějakého live CD.
Napadá mě, jestli nemáte nějaký problém se zvoleným schedulerem (za určitých méně běžných okolností mi pomohlo změnit CFQ na "noop") - ale to by se neprojevovalo pod Windows. Zkusil jste se taky podívat programem iostat z balíku "sysstat", jaká je na disku zátěž ve chvíli, kdy "je systém pomalý" ? Ještě mě napadá LatencyTop, ale s tím jsem nikdy nepracoval...
Hmm... mohl byste přihodit výpis /proc/meminfo ?
avg-cpu: %user %nice %system %iowait %steal %idle
2.24 0.00 3.58 42.30 0.00 51.88
Device: tps Blk_read/s Blk_wrtn/s Blk_read Blk_wrtn
sda 363.29 91966.90 0.00 2864408488 0
sdb 5.63 277.33 283.50 8637758 8829824
Skoro to samé ukazuje při spuštění hddtest -2 na sda (odmountovaný), akorát se mění ty bloky a minimálně tps. Ale moudrý z toho nejsem.
avg-cpu: %user %nice %system %iowait %steal %idle
2.41 0.00 3.54 41.36 0.00 52.69
Device: tps Blk_read/s Blk_wrtn/s Blk_read Blk_wrtn
sda 351.64 88942.03 127.90 2864456279 4119136
sdb 7.41 603.35 522.36 19431270 16823168
Firefox dokázal naběhnout asi 10s po dokončení kopírování a dalších 5s byl absolutně nepoužitelný, než se uklidnily disky.
Hele tohle všecko vypadá zdravě. Ty průchodnosti jak sekvenční tak náhodná tak "sekvenční do FS" jsou v naprostém pořádku. 10 s na start Firefoxu taky žádná tragédie. Sice nevím, co přesně hledá na discích dalších 5 s po zobrazení hlavního okna, ale vcelku proč ne.
Jak jsem chtěl ten výpis /proc/meminfo, tak z něj je vidět, kolik má stroj fyzické RAM, kolik z toho je volného, kolik zabírají I/O buffery (systémová disková cache), jak moc je využitý swap. Počítač se typicky tragicky zpomalí ve chvíli, kdy dochází fyzická RAM a systém musí začít swapovat. Pozor, pod Windowsama se swapovací algoritmus chová trochu jinak, a nejde ladit.
Možná ještě by byl zajímavý výpis "df" s namountovanými svazky. Z něj by se dalo usoudit na zaplnění filesystémů, což v kombinaci s dalšími nepříznivými okolnostmi (rychlá obrátka dat) může mít vliv na fragmentaci...
Jo a jestli je ten disk třeba pomalý při zápisu, to se dá otestovat prakticky jenom destruktivně (smažou se data)
Už jsem viděl disky, které četly OK, ale při zápisu ukázaly pravou tvář... BTW v těch típancích z iostatu je vidět jenom čtení, skoro žádný zápis. Blok je 512B, takže ta hodnota v blocích/s děleno dvěma znamená kBps. Iostat doporučuju nechat běžet kontinuálně, např. v jednosekundovém intervalu (iostat -1).
A ten scheduler se dá případně přehodit takhle:
cat /sys/block/sda/queue/scheduler echo "noop" > /sys/block/sda/queue/scheduler
Dneska je default "cfq", který je na desktopu údajně subjektivně nejsvižnější - ale v některých verzích kernelu se mi choval líp noop 
Ještě zkusím vždy zapojený jen 1 disk. Jestli nic nepomůže, tak ten krám hodím do popelnice.
Jasně - pořídit jiný/nový disk a naklonovat na něj obsah starého disku. A ten starý pak můžete potrápit ještě zápisovým testem. Dobrý nápad.
Vyměňovat postupně jednotlivé díly, to je obecně nejjistější způsob, jak najít závadu - jenom člověk běžně nemá za zády sklad náhradního hardwaru, pokud se tím vysloveně neživí 
Pokud budete pořizovat nový disk, hodně dobrou sekvenční rychlost a spotřebu mají nové Barracudy 7200.12 (500 GB na jedné plotně). Ale ani starší Barracudy 7200.11, třeba 250GB model, nejsou žádná ořezávátka. Hodně rychlé seeky mají ze SATA disků WD Raptor resp. Velociraptor. A pak jsou tu samozřejmě klasické enterprise disky, třeba dnešní Cheetahy na SASu... ale SAS asi onboard mít nebudete 
On ten problém ale nemusí být způsobený harwarem. Dokud jsem na desktopu používal Fedoru, mohl jsem klidně kopírovat jakkoliv velké soubory a odezva v Gnome byla stále stejná. Ve verzi 8 mě ale už naštvala nutnost každý rok upgradovat na novou verzi distribuce a přešel jsem na CentOS.Když teď kopíruji velký soubor (xGB), CPU tráví téměř veškerý čas v IOWait a odezva systému na cokoli co potřebuje I/O je šíleně pomalá. Přitom vlastní kopírování proběhne normálně rychle.
Předpokládám, že důvod bude pravděpodobně ve verzi jádra (Fedora 8 = 2.6.26, CentOS 5.2 = 2.6.18) a nejspíš i v jeho konfiguraci. Vzhledem k tomu, že to je jediná nevýhoda, kterou mi přechod na CentOS přinesl oproti obrovskému množství výhod, nechávám to být.
Tiskni
Sdílej: