Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Čau, potřebuju poradit s grafickou kartou. Rozhod jsem se, že si koupím nový počítač a nějak nevím jestli tuhle kartu (viz. titulek) vzít nebo ne. Totiž budu provozovat převážně linux, takže proto si nejsem jistý jestli je to dobrá volba. Jako klidně bych vzal nějakou nVidii, ale co jsem koukal na testy tak tahle karta je opravdu vykonově dobrá za tu cenu (3116kč u alfacompu). Máte s ní někdo zkušenosti v linuxu? Jaký je rozdíl výkonu mezi linux a windows. Jak je na tom s wine? Pokud byste ji nedopořučili, tak jakou (nejspíš nVidii) místo ní? Aby se jí vyrovnala výkonem s co nejmenším rozdílem v ceně.
Jinak nijak moc hry hrát nebudu, ale občas jo, aspoň to málo co na linuxu (savage 2, trackmania, openarena, wesnoth, ...) je a neco třeba i přes wine (gothic 1,2,3, CS 1.6, ...), takže dobrá 3D akccelerace je nutná. Jinak z nových her si chci hlavně zahrát Arma 2, jako primárně na windows, ... jedině že by nějakým zázrakem šla přes wine :)
Díky moc za jakékoli rady.
Uiii
Jiná možnost než NVidia na Linuxu neexistuje. Pročti si diskuze nejen na Ábíčku a pochopíš proč. To, že má HW potenciál je sice pěkné, ale pokud nemá kvalitní ovladače, tak je to jen bezcenný kus železa. Z ATI ani náhodou nedostaneš stejný výkon na Linuxu jako na Windows.
Přesně tak, dlouho jsem se trápil s několika kartami ATI, až jsem nakonec zjistil jak je řešení jednoduchhé.. Vyměnit je za NVIDIA
Ale na druhou stranu ani u karet NVIDIA není výkon v linuxu totožný s Windows
Tiskni
Sdílej: