Ubuntu Cinnamon bude od Ubuntu 23.04 oficiální odnoží Ubuntu (návrh, schválení).
Byla vydána nová major verze 5.0 účetního softwaru GnuCash (Wikipedie). Ve formátu Flatpak je již k dispozici na Flathubu.
Na GOG.com běží Spring Sale. Při té příležitosti lze získat zdarma počítačovou hru Alwa's Awakening (ProtonDB).
Byla vydána verze 3.28.0 2D CAD (computer-aided design) softwaru QCAD (Wikipedie). Přehled novinek v Changelogu.
Změna ve vedení společnosti SUSE. Dosavadní CEO Melissa Di Donato odstoupila. Od 1. května je novým CEO Dirk-Peter van Leeuwen, bývalý Senior Vice President a General Manager ve společnosti Red Hat.
CyberChef je webová aplikace pro analýzu dat a jejich kódování a dekódování, šifrování a dešifrování, kompresi a dekompresi, atd. Často je využívaná při kybernetických cvičeních a CTF (Capture the Flag). Vydána byla nová major verze 10 (aktuálně 10.4.0). Přehled novinek v Changelogu.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch OTA-1 Focal založené na Ubuntu 20.04 Focal Fossa.
Společnost Red Hat slaví 30 let.
Ve věku 91 let zemřel izraelský informatik Ja'akov Ziv, spolutvůrce bezztrátových kompresních algoritmů LZ77, LZ78 a LZW (Lempel–Ziv–Welch).
Byla představena nová Arduino deska Arduino UNO R4 s 32bitovým MCU RA4M1 (Arm Cortex-M4). Desku lze zatím získat pouze v rámci early access programu.
Pozeram co by mi fungovalo na SUSE nasiel som HP P1005, pomer kvalita cena asi nie je nic lepsie + prevadzkove naklady. Rozmyslam, ze tu kupim, ale ak by mal nikdo lepsi napad tak by som si rad nechal poradit. Potrebujem to na domacu tlac.
http://h10010.www1.hp.com/wwpc/sk/sk/ho/WF05a/18972-18972-3328059-3328066-3328066-3435674.htmlLen uz som mal HP inkustovku 690 a vzdy som mal s nou problem, zaschynal mi kartrige a cena za jedno balenie ciernej 700 Sk a bolo to rozmazane, stale daco tomu bolo, chodilo to hore dole, a kym som vytlacil jednu stranku tak aj pol hodiny. Furt to daco stelovalo, nastavovala a tusim ze nakoniec mi aj cierna z toho vyliala.
Ale kdepak. Zadny hnusny a predrazeny inkoust. Ikdyz budu doma tisknout 3 stranky tydne, porad je lepsi laser, protoze se toner nekazi (inkoust zaschne a ucpava trysky), je vizualne lepsi ostrost tisku, po pokapani vodou se tisk nerozmaze a pokud budu chtit obcas vytisknout knizku (vice nez 100 stran), tak u toho nestravim vanoce ... BTW doporucuji neco od HP s duplexorem (sam mam HP 1320).
Když tě tak poslouchám, tak jsem si vzpomněl na mýho dlouholetýho a velmi chytrýho spolupracovníka.
Já jsem si koupil laserovku před 1.5 rokem v Plusu za 2500Kč značky Lexmark. Má připojení přes LAN je černobílá a dodnes s ní tisknu. Nikdy, žádný problém.
A ten můj kamarád s vyděšeným pohledem: "Laserovku a naco?, vždyť inkoustovky jsou mnohem lepší" A koupil nějakou profi Epson za 20k s vodoodolným inkoustem, na potkání mi vyprávěl jaký mají výhody. Dokonce mi přinesl i nějaký výtisky. Za měsíc mu zaschl inkoust. Už to nespravil. Od té doby má třetí tiskárnu. Poslední zase nějaká profi za 10kKč a inkousty, který nazasychají. Samozřejmně mu zaschla, byl to nějaký Canon. Nedávno jsem tuto historku vyprávěl v práci, docela jsem se přitom v práci nasmál. Pak jsem si všimnul, že se moc okolo mě nesmějí. Tak jsem se orientačně zeptal kdo má inkoustovku a kdo na ní ještě tiskne. Inkoustovku měli všichni až na jednoho. A netiskl nikdo, neboť všichni měli zaschlej inkoust. Pochopitelně až na toho jednoho, který měl laserovku Xerox 3117.
Takže takový kecy, že inkousty v tiskárnách nezasychají si strč někam. Nevím za jak dlouho zaschne inkoust, ale určitě to bude dřív jak za rok.
Zajímavé bylo to, že ti co měli inkoustovky, používají operační systém Windows, a ti co měli laserovky, tak používají operační systém Linux. Je to asi shoda náhod, ale možná to o něčem vypovídá.
Ja mam doma 3 cartrige uplne nove s popisom 13 black a je to na HP Business Inkjet 1000, 1100, 2200, 2300, 2600, 2800,
viac: http://www.alza.sk/cartridge-hp-c4814ae-d121991.htm tak t by som mohol tlacit na 3 roky. U nas v praci to sef vyhadzoval tak som ze ci si niekdo nechce zobrat a nikdo nechcel. Problemom je aj to ze dany typ tlaciarni uz neviem pozhanat.
Tak ze koli tomu by som volil radej inkoust. A o akej rakovine u lasera to co myslis?
Žádný zdroj (ani spínaný, ani lineární s trafem) nemá 100% účinnost, tudíž odebírá proud, i když za ním není nic připojené. Spínaný zdroj je komplikované zařízení, které běží i naprázdno - na výstupu je stále napětí, které se musí nějak vyrobit. A při té výrobě musí běžet oscilátor, zpětnovazební regulační obvody atd.
Spoustu spínaných adaptérů se hřeje i naprázdno.
Souhlas - slušně navržené moderní spínané napájecí zdroje (= s aspoň trochu rozumným řídícím švábem, = něco víc než dva tranzistory v samokmitajícím primáru), včetně těch nejmenších adaptérů, přejdou při nízké spotřebě do "nespojitého" režimu, kdy si měnič zdroje jenom "tu a tam prskne". Tj. neběží stále spojitě na jmenovitém spínacím kmitočtu (desítky kHz) se střídou konvergující k nule (celý "volnoběžný" příkon zdroje by padnul na spínací ztráty). Pokud má zdroj aspoň LEDku, tak něco žrát musí. Pokud nemá ani LEDku, nežere opravdu skoro nic.
Nekvalitní digitální multimetr může naměřit překvapivě vysokou špičkovou hodnotu proudu reziduálních dobíjecích pulzů na primáru zdroje, ale vypovídací hodnota takového údaje je takřka nulová (ty pulzy jsou kratičké). Zato elektromechanický elektroměr ("hodiny" u jističů) měří/integrují/průměrují skutečný činný odebíraný výkon poměrně přesně Podotýkám, že malé adaptérové zdroje (tuším včetně notebookových) nemají "aktivní PFC", tj. jejich účinník (resp. průběh proudu primárem) je poměrně problematický.
Častou nectností spínaných zdrojů v nespojitém režimu při minimálním výkonu je slyšitelný hluk - pískání nebo šustění. Některé zdroje piští docela slyšitelně, třeba až tak, že se při tom nedá spát. Mě to dělá doma televize a jeden ze dvou notebooků.
Pro srovnání, miniaturní adaptéry na bázi klasického trafa na 50 Hz mají mnohem větší odběr. Jednak impedance těchto miniaturních trafíček i při nulovém odběru ze sekundáru není zrovna čistě indukční, druhak prostě není moc vysoká. Takže trafonabíječka k Nokii topí furt. A ani pod zátěží není účinnost nic moc.
Tušímže v EU platí nějaká směrnice, že domácí elektronika trvale připojená k síti má mít ve stand-by režimu odběr pod 1W. Aspoň trochu slušný spínaný zdroj se do toho sám o sobě vejde - pak už jde jen o to, aby zbytek zařízení bral jenom holé minimum, nezbytné třeba pro obsluhu přijímače infračerveného dálkového ovládání pro povel "zapnout". Třeba DRAMka nějakého počítače uspaného do stavu "ACPI S3 = suspend to RAM" už se do toho nevejde. Ostatně i holý motherboard ve stavu "ACPI S5 = vypnuto" žere v dnešní době klidně 1.5 A z větve +5V StandBy (a to s vypnutým WakeOnLAn)...
Pokud je potreba barva, tak je volba jasna = inkoustovka. Pokud tisknu ale jen CB, tak laser nic nemuze predcit. Ja mam take osobni zkusennost s tiskem na obou typech tiskaren. Ovsem nejde o hracky za 3000 Kc. Pro tak slozity a mechanicky namahany stroj jakym tiskarna je to neni adekvatni cena ...
... a to ani neberu v potaz spotřebu laserové tiskárny .
Ja nevim jak ostatni, ale tiskarnu zapinam, jen kdyz chci tisknout a po tisku ji zase vypnu. Myslim si, ze toto je obvykle chovani. Pokud nekdo chce sitovou tiskarnu a nechava ji stale zapnutou, tak mu asi na par korunach za elektrinu nezalezi.
Laser je dobrý akorát tak na hromadný tisk.
Jiste, s tim souhlasim. Problem je, ze vzhledem k "rychlosti" inkoustovky, ten hromadny tisk zacina uz na 10 strankach
Pro začátek dva odkazy:
Seznam ČB laserovek u SWS, bez ohledu na značku, setříděný podle koncové ceny (bez DPH):
http://www.sws.cz/default.asp?cls=SPresentTrees&strsort=010R9I600110&orderby=sipprclist
Seznam všech tiskáren na openprinting.org (= snadno zjistíte podporu v Linuxu):
http://www.openprinting.org/printer_list.cgi?make=Anyone
Dále bych rozlišoval dvě věci:
1) tisknout se bude přímo z Linuxových aplikací = je potřeba driver v PostScriptu, nebo snad stačí filtr v CUPS. Pokud je driver k dispozici, nedělal bych si velké starosti o GDI vs. PCL/SPL apod.
2) tisknout se bude z Widlí, Linux bude jenom spoolovat joby. Tady bych možná doporučil u USB tiskáren hledat spíš model s podporou plnohodnotného tiskového jazyka (PCL, snad i SPL, možná nejlíp PostScript) spíš než GDI. U GDI tiskáren s USB portem bych s bál závislosti ovladače na obousměrné komunikaci. (A nebo se dá zkombinovat GDI tiskárna s Ghostscriptem na spoolujícím serveru, pokud je k dispozici dobrý ovladač pro Ghostscript - postscriptovou barevnou inkoustovku jsem měl doma už někdy v roce 1998
Obecně bych beztak doporučil vyhnout se GDI tiskárnám - jedná se o nejlevnější modely, které vedle ošizeného procesorového výkonu a pupeční šňůry k driveru na hostitelském PC budou mít velmi pravděpodobně taky lacinou mechanickou konstrukci a nízkou výrobní kvalitu. Navíc levné tiskárny mívají drahý provoz, ačkoli existují výjimky a navíc je to spíš typická vlastnost inkoustovek než laserů. Kromě toho tiskárny s podporou nějakého standardního jazyka mají lepší šanci, že na nich bude v nouzi fungovat i generický driver pro daný tiskový jazyk.
Záměrně mluvím hlavně o laserech. Při občasném použití je určitě lepší laser než inkoust. Ať si kdo chce co chce říká, zasychání inkoustu jsem potkal zatím snad u každé inkoustovky. Pokud by se Vám naskytla možnost přijít levně ke staršímu laseru od HP, který není vyloženě sešlý léty těžkého provozu (nejlíp pokud je možnost to ověřit), určitě neváhejte.
No a ako je na tom ta HP P1005? Alebo je nieco co je lepsie aj ked za trosku vyssiu pociatocnu cenu. Myslim, ze problme s tonerom, a jeho nedostupnostou u HP odpadaaj do buducnosti. JA potrebujem tlacit nieco obcas a zatial ten cartrig zaschne a naklady su vysoke. Ak by laser nesposoboval rakovinu ako sa pise vyssie tak by som asi volil ten laser. To laser kupovali u nas na univerzitach stare laserovky tlacia profaci dodnes. Ak by mali tlaciarne HP C690 a podobne tak to by bolo na smetisko.
Takze historia ukazuje, ze predsa len ten laser je tecnologicky lepsi, na obcasnu, aj ked dlhsiu tlc. Ked spomeniem kolko som sa s tonerom natrapil, a to cistenie, tak ...
Sakra, překlep: v bodě 1) jsem měl na mysli driver v GhostScriptu (softwarový interpreter jazyka PostScript, jehož výstupem jsou různé nativní prasoformáty pro všemožné tiskárny, nebo třeba čistá bitmapa, nebo PDF).
S problémy USB GDI tiskáren a sítí musím souhlasit. GDI multifunkční Epson (ač tehdy za cca 6 tis. Kč) se přes tiskový server s USB (Repotec, tehdy cca 2,5 tis.) pravidelně sekala i z win klientů. Při připojení napřímo přes USB k win jela OK. Klasická PCL HP jela přes tiskový server jako víno.
Já moc zkušeností nemám. Nedávno jsem si koupil barevnou tiskárnu hp 4360. Hlavně k vůli fotkám. Něco jsem si s ní tiskl a pak jsem na ni zapoměl. Asi po měsíci přišla návštěva, tak jsem se s ní chtěl předvést. Bohužel inkousty zaschnuly, i když jsem byl v prodejně varován, tak jsem tomu nevěnoval tolik pozornosti. Teď mi doma leží a kupovat nový kartridže se mi moc nechce abych nedopadl stejně. Zkoušel jsem je máčet přes noc v destilované vodě (našel jsem tu radu na internetu), ale s nulovým úspěchem.
Takže jsem s tisknutí zatím vyléčenej, deset vytištěnejch fotek s kvalitou horší jak s fotolabu za dva tisíce korun. To je smutná bilance.
Tiskni
Sdílej: