Offpunk byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se o webový prohlížeč běžící v terminálu a podporující také protokoly Gemini, Gopher a RSS. Přibyl nástroj xkcdpunk pro zobrazení XKCD v terminálu.
Promethee je projekt, který implementuje UEFI (Unified Extensible Firmware Interface) bindingy pro JavaScript. Z bootovacího média načítá a spouští soubor 'script.js', který může používat UEFI služby. Cílem je vytvořit zavaděč, který lze přizpůsobit pomocí HTML/CSS/JS. Repozitář se zdrojovými kódy je na Codebergu.
Zpráva Justičního výboru Sněmovny reprezentantů upozorňuje na cenzurní kampaň Evropské komise, mířenou proti svobodě projevu na sociálních sítích. V dokumentu se uvádí, že se Evropská komise během posledních šesti let účastnila více než 100 uzavřených jednání, během nichž po platformách požadovala úpravy pravidel moderování obsahu, přičemž toto úsilí Komise zahrnovalo i cenzuru politických názorů a pravdivých informací. Výbor zdůrazňuje, že tento přístup Bruselu ohrožuje ústavou zaručená práva Američanů na svobodu projevu.
Linus Torvalds vydal jádro Linux 6.19. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Ahoj, mám PCMCIA Wifi kartu Zyxel a access point Zyxel. Obě zařízení jsou kompatibilní s 802.11n Draft 2.0.
Rychlost spojení je bohužel tak zoufale pomalá, až je to k nevíře. Je navlas stejná jako rychost při použití 802.11g karty Intel (se stejným routerem Zyxel).
Čím by to mohlo být? Nevšiml jsem si, že by pro ath9k existovaly nějaké speciální parametry modulu, případně utility v userspace.
Zařízení vypadá takto:
02:00.0 Network controller: Atheros Communications Inc. AR5008 Wireless Network Adapter (rev 01)
iwconfig wlan0Za wlan0 si dosaď dle svého.
V dotazu jsem naprosto jasně psal, co to znamená zoufale pomalé. Tedy znovu: Znamená to, že se dosahuje stejné rychlosti jako při 802.11g.
Přenosová rychlost je kolem 3 MB/s, tedy nějakých 24 Mb/s. To je přesně navlas tatáž rychlost, jaké běžně dosahují zařízení standardu 802.11g. S některými kombinacemi těchto zařízení se mi už podařilo dosáhnout až 34 Mb/s. Tady ovšem jde o 802.11n, tedy 24 Mb/s je nehorázně málo. Očekával bych skutečnou rychlost aspoň 100 Mb/s, když už...
Výpis z iwconfig je tady:
wlan0 IEEE 802.11bgn ESSID:"Net2" Mode:Managed Frequency:2.437 GHz Access Point: 00:23:F8:22:AA:A6 Bit Rate=11 Mb/s Tx-Power=20 dBm Retry min limit:7 RTS thr:off Fragment thr:off Encryption key:871B-9C8C-91E0-A56D-3EA2-DE5E-E016-3F7E [2] Security mode:open Power Management:off Link Quality=66/70 Signal level=-44 dBm Rx invalid nwid:0 Rx invalid crypt:0 Rx invalid frag:0 Tx excessive retries:0 Invalid misc:0 Missed beacon:0
Nikdy se tam neukazuje jiná rychlost než 1 Mb/s nebo 11 Mb/s. Nicméně je to samozřejmě blbost, skutečná přenosová rychlost je kolem těch 24 Mb/s, jak už jsem psal. (To by odpovídalo „teoretickým“ 54 Mb/s.)
Výkon access pointu se regulovat nedá. Vzdálenost je cca 5 metrů. (Návrh na snížení výkonu považuji za překlep nebo špatný vtip.)
. Jak rychlé to je, jsi napsal až teď.
.
(teda doufám, že nezaměňuješ význam slov "výkon" a "rychlost"). Pokud nemáš praktické zkušenosti, tak doporučuji pročíst aspoň teorii a fóra, kde uživatelé řeší problémy s bezdrátovou sítí.iwconfig wlan0 essid Nazev rate 108MTaké bych doporučil nejdříve řešit rychlost spoje bez zabezpečení. Až by byla rychlost uspokojivá, tak bych pak řešil šifrování apod (ve chvilkovém testovacím režimu je bezpečnost irelevantní). Čím míň faktorů je ve hře, tím líp se problém řeší.
Hmm, tak to považuješ špatně(teda doufám, že nezaměňuješ význam slov "výkon" a "rychlost"). Pokud nemáš praktické zkušenosti, tak doporučuji pročíst aspoň teorii a fóra, kde uživatelé řeší problémy s bezdrátovou sítí.
Fámám ohledně snižování výkonu příliš nevěřím. (Přesněji řečeno, vůbec.) I kdybych jim věřil, můj router nemá nastavení výkonu. Pokud by u nějakého routeru snížení výkonu zlepšilo kvalitu signálu, jedná se o zmetek zralý na reklamaci. K otázce, zda zaměňuji výkon a rychlost: Umím číst, umím psát, mentálně jsem v pořádku, význam pojmů mi nedělá potíže. 
Takže abychom se pohnuli, mohl by jsi napsat, co máš za zařízení? Jak máš spoj realizován (používáš nějaký typ MIMO?). Dále by bylo dobré, kdyby jsi se díval do logu, když s wifinou manipuluješ (dmesg), abychom vyloučili aspoň část problémů.
Router je ZyXEL NBG-420N, klient je ZyXEL NWD-170N (PCMCIA) (Atheros AR5416 Rev 2 / AR2122 Rev 81). Pojem MIMO je další z mnoha bublin. Zda má PCMCIA karta pod krytem víc antén než jednu, netuším. Prý ano. Router má dvě antény. (Ne tři, jen dvě.)
Pokud jde o poznámky ohledně logu: Kdybych se nepodíval do logu, nepoužil debugfs a nezkontroloval vše potřebné, nepsal bych sem dotaz.
Zkoušel jsi si hrát s nastováním rychlosti? Třeba nějak takto?iwconfig wlan0 essid Nazev rate 108M
Takto určitě ne. Samozřejmě to vrací invalid argument, protože u 802.11n se nic takového nastavovat nedá. Program iwconfig používá staré API a jeho použití se v případě novějších driverů nedoporučuje. Kromě toho ani iwconfig, ani jeho nástupce iw zatím neumí správně ukazovat rate u zařízení typu 802.11n. Například iwconfig ukazuje 0kb/s, 1Mb/s a podobné nesmysly, přestože připojení má v té chvíli (podle toho, co tvrdí iperf) skutečnou přenosovou rychlost třeba 20 Mb/s. Kromě toho je dobé mít možnost experimentovat s nastavením „širokých“ kanálů (20/40+/40-), což umí pouze iw.
Podle mě se rate 108M vůbec netýká normy 802.11n, nýbrž proprietárního 802.11g+ od Atherosu. Toto rozšíření podporuje MadWifi, ale ath9k ho nemá a ani mít nebude. Pro Linux zatím neexistuje utilita, která by dokázala explicitně nastavit režimy spojení pro 802.11n a je docela dobře možné, že ani existovat nebude. Hardware by to měl umět lépe.
Také bych doporučil nejdříve řešit rychlost spoje bez zabezpečení. Až by byla rychlost uspokojivá, tak bych pak řešil šifrování apod (ve chvilkovém testovacím režimu je bezpečnost irelevantní). Čím míň faktorů je ve hře, tím líp se problém řeší.
Ano, ve chvilkovém testovacím režimu je sice bezpečnost irelevantní, ale pro mě je zcela irelevantní, zda to bez zabezpečení funguje rychleji nebo ne. Já bez RSN a EAP-TLS tu síť nikdy (trvale) provozovat nebudu, takže pokud může být rychlejší, má to smysl jedině s tímto zabezpečením. Kromě toho nejsem sám, kdo tu síť používá. Není tedy myslitelné, že bych ji prostě na půl dne odpojil a experimentoval s nastavením, které tam stejně nikdy trvale nebude.
Včera se mi podařilo (především díky mailing listu vývojářů ath9k) dosáhnout přenosové rychlosti mezi 50 a 80 Mb/s. Stačilo pouze na routeru zapnout WMM QoS. U standardu 802.11n je QoS prostě nedílnou součástí každé sítě, takže by router vlastně vůbec neměl umožnit nechat něco takového vypnuté... Vypnutí QoS zcela zjevně vede k tomu, že 802.11n se vůbec nepoužije a funguje pouze g.
Kdokoliv podrobně zná hostapd.conf (což je místy zajímavé počtení, to se musí nechat), dobře ví, že nastavení WMM je nějakých 30 proměnných. Na tom routeru je prostě jeden checkbox ano/ne, který vůbec nevysvětluje, co přesně vypíná. A už vůbec tam nikde není varování bacha, 802.11n nebude fungovat, nezapomeň povolit WMM.
Takže momentálně je situace taková, že dosahuji přenosové rychlosti, která je sice mnohem lepší než u 802.11g, ale na plné využití 802.11n to rozhodně nevypadá. Na mailing listu ath9k mi zcela jasně potvrdili, že dosahovaná rychlost by správně měla být mnohem vyšší. Vyzkoušel jsem už přinejmenším tři verze novějších patchů pro ath9k, které zatím nejsou v Linusově kernelu, ale pokud jde o rychlost připojení, nic z toho nepomohlo.
Jelikož tak nebo tak minimálně třikrát do týdne kompiluju nějaký ten kernel, budu to prostě zkoušet dál a třeba se jednou přijde na to, v čem je problém. Taky je docela dobře možné, že firmware na routeru je špatný. (Aktualizace ovšem zatím nejsou.)
Snížení výkonu opravdu někdy pomůže. V tomto případě ale o tom pochybuji.
MIMO není bublina, ale nutná podmínka k dosažení vyšších rychlostí standardu 802.11n.
Když nahlédnu do souboru rcstat v debugfs, vidím tam, že většina paketů se opravdu posílá při rychlosti 300 Mb/s. Jenže při přenosu prostě naměřím jenom 70 Mb/s.
Možná tu budou hrát roli ještě další fakta. PCMCIA karta nemá možnost zapojení externích antén a nejspíš bude mít horší příjem. Rychlost směrem z notebooku na router je mírně vyšší než v opačném směru, což tuhle domněnku potvrzuje. Taky se samozřejmě může stát, že nestíhá router. Je to levný router Zyxel. Už při těch 70 Mb/s se dočtu ve webovém rozhraní toho routeru, že zatížení procesoru je 50%. To je trochu divné, protože nějakých 200 Mb/s (mezi dvěma bezdrátovými stanicemi) pak už z principu dosáhnout nepůjde. Rychlost spojení z routeru dál na můj server je samozřejmě shora omezená nějakými 100 Mb/s, protože to je obyčejný starý ethernet. Router nemá gigabitové porty.
Tiskni
Sdílej: