Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
ifconfig má eth0 podporu pro multicast.console# show ip igmp snooping groups Vlan IP Address Querier Ports ------ ------------------------ ------- ----------------------------------- 1 224-239.255|127.0.1 No e24V tcpdumpu stroje žádajícího stream vidím na začátku odeslané 3 IGMP report (igmp v2) do požadavané skupiny. Pak už pomocí IGMP nic neposílá ani nic nepřijímá. Switch jej po nastavených 260 sekundách vytimeoutuje (výpis z konzole je prázdný), ale přenos běží v pohodě dál (aby ne, když se evidentně broadcastuje). Otázkou je, na co zapomínám nebo co dělám špatně, že switch takto reaguje? Zkusil jsem různé multicastové adresy, na strojích pro jistotu nastavuju
force_igmp_version na hodnotu 2, ale stejně nic nezabírá. Poradíte?
Předem díky.
2.1.2. Data Forwarding Rules
3) An unregistered packet is defined as an IPv4 multicast packet with
a destination address which does not match any of the groups
announced in earlier IGMP Membership Reports.
If a switch receives an unregistered packet, it must forward that
packet on all ports to which an IGMP router is attached. A switch
may default to forwarding unregistered packets on all ports.
Switches that do not forward unregistered packets to all ports
must include a configuration option to force the flooding of
unregistered packets on specified ports.
Když jsem se v tom ale předtím hrabal, tak jsem se dostal až k tomu, že bych měl dle rady uživatele "petrg" použít igmp router (doporučoval XORP). Nepodařilo se mi už ale zjistit, jak to udělat, aby stejný stroj se staral jak o zdroj signálu (např. z DVB), tak i zároveň dělal igmp router. Zatím mi VLC (používané pro příjem DVB) všechna multicastová data tlačí do switche, aniž by jej ktérákoliv z cílových stanic požadovala. A to je dle Vás problém.
Nebyl by někde k dispozici návod, jak na to, od kterého bych se mohl odpíchnout?
Nemám s tímto zkušenosti, ale mám dojem, že s vaším požadavkem v podstatě nikdo nepočítá.
Obvyklá situace je, že vysílající stroj je od zbytku sítě oddělen multicastovým směrovačem. Ono totiž kdybyste měl všude jen hloupé switche, tak naopak by bylo žádoucí, aby multicast brodcastovaly. Problém chytrých switchů je, že nemohou vědět, jestli chcete sparse nebo dense režim multicastu. Proto taky existuje protokol PIM, kterým se domlouvá vysílatel s nejbližším multicastovým routerem. IGMP je určené pro řízení komunikace mezi příjemci a routery.
Osobně bych se na IPv4 multicast vykašlal a řešil jej jenom v IPv6, kde to funguje (IMHO) rozumněji.
Tiskni
Sdílej: