Dotaz: Programátor jednočipů

[Někdo jiný]

Chtěl bych si hrát s nějakým jednoduchým čipem - blikání diodami, možná nějaké ovládání motorků. Pročetl jsem si články tady na abclinuxu, ale zásadní problém mám s tím, jak dostat program do čipu. Nemám paralelní port, jenom sériový a nechci dávat nějaké obrovské částky za programátor. Našel jsem třeba tohle, ale potřeboval bych poradit, jestli to skutečně funguje, případně jaký čip si vůbec pořídit a jak postavit programátor. Nemáte s tím někdo zkušenosti?

Odpovědi

[fraxinus]

Vyhodene prachy. Pouzi jednocip s ISP (in-system programming/in-system programmable). Zacinaju niekde na 50tich korunach (ATTiny, ). Ja som pred par rokmi pouzil ADuC a programovanie cez RS232, bez problemov.

Na blikac sa to mozno neoplati, ale ked robis cokolvek co ma nejakym sposobom neskor komunikovat s pocitacom (napr. nacitanie nameranych dat, konfiguracia, atd... tak v tom zariadeni budes rs232 mat tak preco to rovno nepouzit na programovanie). Samozrejme mozes to programovat aj cez ine rozhranie ako rs232.

[trekker.dk]

Zacinaju niekde na 50tich korunach (ATTiny, )

ATmega8 stojí 30,- a přitom má víc paměti, větší flash a pár instrukcí navíc

[xurfa]

30,-? Kde žiješ, to bylo před krizí...

[trekker.dk]

Když se ti zobrazila ta hláška "Pozor, chystáte se komentovat 413 dní starou diskuzi", to tě vážně netrklo podívat se, jak starý je příspěvek, na který reaguješ?

A k tématu... 160 korun za AtMega8??? To si snad dělají srandu?!

[tuxmartin]

Vyhodene prachy. Pouzi jednocip s ISP (in-system programming/in-system programmable). Zacinaju niekde na 50tich korunach (ATTiny, ). Ja som pred par rokmi pouzil ADuC a programovanie cez RS232, bez problemov.

Treba ATmega8 jde krasne nahrat pres RS-232, ale musi tam byt nahrany bootloader. A prave ten bootloader se tam poprve musi dostat treba prave pres ten paralelni port.

[Konqui]

za ~100Kč se dá sestavit kvalitní USB ISP programátor, za ~150Kč se dá postavit JTAG debugger do RS232, sám to doma takhle používám, jako mikrokontrolér používám ATMega 16, nepájivé kontaktní pole a jde si s tím opravdu vyhrát, hlavně variabilita nepájivého pole je k nezaplacení - můžeš si tam přidávat haldy komponentů.

Ten AVR programátor je zde, funguje s avrdude i s AVR studiem, pokud bys chtěl i ten debugger, tak ten bych musel někde pohledat, navíc pro debugger je nutné AVR studio, pro Linux nic schopného není.

[Richard Gavenda]

Ten debugger by mně zajímal. Pokud byste si našel čas ho pohledat. Děkuji.

[Konqui]

Tak jsem hledal a hledal, tady je ten můj, funkčnost vyzkoušena, jde to lehce překopat na USB zapojení pomocí FTDI 232, já to řešil převodníkem který se mi válel doma.

Postup naprogramování je takový, že se tam poprvé naprogramuje bootloader a AVR Studio si tam pak nahraje nějaký vlastní firmware.

[Někdo jiný]

Tohle taky vypadá moc dobře. Jenom se mi zdá, že v tom samotném programátoru je potřeba mít další čip, takže asi i na výrobu bych potřeboval další programátor, ne?

[Konqui]

Ano, je to ATMega 8, která slouží jako USB <--> RS232 převodník, ale ta se dá naprogramovat jednoduše přes paralelní port třeba u známého nebo na nějakém starém PC, taky jsem to takhle vyřešil...

[trekker.dk]

Pokud máš alespoň sériový port, tak nepotřebuješ ani známého; tazatel sám v dotazu uvedl odkaz na zapojení programátoru pro sériový port (avrdude tohle zapojení nezná, ale na netu se válí spousta podobných přímo pro AVR)

Eventuelně se nechá použít koupený převodník USB - RS232; podle manuálu k avrdude bude programování pomalejší, ale pokud někdo chce komunikovat s počítačem, tak mu stejně nic moc jiného než převodník nezbyde - málokterý jednočip umí USB ("velké" PICy mají rozhraní, ale SW si člověk musí doprogramovat - nic jednoduchého - u projektů typu avr-usb ten MCU nedělá nic jiného než obsluhuje USB, takže žádná sláva)

[Konqui]

Ono to taky rychlé není, ale na domácí použití to stačí. Raději bych pro ten převodník použil tu ATMegu, protože ta stojí nějakých 25Kč, kdežto převodník (třeba FTDI 232BM) stojí okolo 100Kč. Přes co se to naprogramuje poprvé je úplně jedno, já mám radši paralelní port, protože tam nejsou potřeba žádné součástky, jen propojit patici/vývody ATMegy s P. portem. Pro experimenty s komunikací bych ten FTDI doporučoval, dá se použít i v režimu BitBang módu...

[trekker.dk]

Právě proto bych asi šel rovnou do toho FTDI - pokud člověk něco začne dělat s MCU, na komunikaci s PC dřív či později dojde taky.

[fraxinus]

Nemusis pouzit ftdi. Seriovy 232 stoji 10 korun. Tak proste na plosaku budes mat procesor, vedla neho max232 a na programovanie ti staci obycajny seriovy 3 vodicovy kabel. Ziadny HW programator.

[trekker.dk]

Ne všechny počítače mají dneska sériový port... Paralelní port nenajdeš, sériový málokdy a na desky od Intelu se už nedávají ani PS/2 na klávesnici a myš.

[fraxinus]

Ty necitas otazku na ktoru odpovedas? Ved OP jasne vravi ze ma seriovy port.

[trekker.dk]

Ten odkazovaný programátor ti umožňuje používat čipy, které umí ISP, v Linuxu například pomocí avrdude můžeš s něčím takovým programovat čipy AVR (teda teoreticky, momentálně narážím na to, že avrdude nechce programovat přes sériový port, protože neexistuje /dev/parport0, ale to pravděpodobně půjde nějak vyřešit)

[pozortucnak]

Hups... no já bych místo AVR doporučil mikroprocesory řady PIC... PICkit se dá pořídít kolem cca 1500 kč a umí toho docela dost...

[trekker.dk]

Já bych místo mikroprocesorů řady PIC doporučil AVR. PICy jsou pomalé a neefektivní (4 tiky na instrukci), mají pitomou instrukční sadu a málo registrů (většinu času trávíš stěhováním dat odněkud někam), podivně a hlavně zbytečně dělenou paměť, míň periferií/paměti a to všechno za víc peněz.

[pozortucnak]

Nemohu soudit, AVR neznám, 8051 jsem se nikdy nenaučil a PIC mi prostě přišli oproti 8051 jednodušší ale dostačující pro nějaké obyčejné hraní...

[trekker.dk]

8051 má dost nevýhodu v tom, že má na noze přivázanou kouli v podobě kompatibility s původní inteláckou 8051. Dneska je dělá hodně výrobců a existuje několik rozšířených variant (HW navíc, vnitřní paměť, vnitřní programová FLASH...), ale základ je pořád stejný a v mnoha ohledech (stěhování dat tam a zpátky, počty registrů) podobně nevýhodný jako u těch PICů

Oba jsou to CISC procesory, 8051 je na tom hůř, co se poměru tik hodin/počet instrukcí týče (jedna instrukce za 12 tiků hodin). Na první pohled by se mohlo zdát, že to tak nevadí, protože maximální frekvence je oproti PICu i AVR vyšší, jenže když si to srovnáš zblízka, tak 8051 chodí (pokud nevymysleli rychlejší) do 120MHz, což je 10MIPS. U PICu je limit nějakých 40MHz, což je taky 10MIPS. AVR chodí do 16MHz, menší procesory do 20MHz, což při co tik, to instrukce znamená 16 či 20 MIPS.

Právě z těchto důvodů (+ příspěvek výše) doporučuju i na obyčejné hraní AVR. Programování je jednoduché - ISP (to PIC AFAIK umí taky), 32 všeobecných registrů u jednoduchých ASM programů stačí na to, aby se člověk zezačátku vůbec nemusel zaobírat tím, jak pracovat s pamětí, aritmetické operace fungují ve všech registrech (až na malé výjimky) takže se nemusí neustále přesouvat něco do nebo z A-registru atd.

Plus slušný výkon je dobrý k tomu, když si člověk přestane obyčejně hrát a chce s tím něco dělat.

[pc2005]

Na druhou stranu se u AVR taktně nezmiňuješ o tom, že pokud nemá jako většina RISC procesorů instrukce pro násobení apod. tak ty MIPSy hnedka klesaj pro užitečnou práci . Jiná věc je to, že i PIC násobit neumí .

Jinak ad instrukční sada PICu, záleží docela na typu. PICy jsou i 16 a 32 bitové.

P.S. No a jako fanatik hradlových polí samozřejmě doporučuju FPGA .

[raptor483]

Trochu chytřejší PICové řady 18 umějí násobení v jednom instrukčním cyklu. Cca před rokem jsem si začal hrát s PICy - postavil jsem si JDM progamátor (tehdy tam ještě nebyla ta výstraha) a spokojeně jsem postupně programoval 12F675, 16F84, 16F819, 16F877 pomocí Picprog. Později jsem přešel na 18F452, 18F45K20 a naposledy 18F26J50, který má pro zajímavost 64kB Flash, 4kB RAM, 2 USARTy, USB a haldu periferii, kterou jsem ještě ani nestihl otestovat. Poslední jmenovaný stojí 95Kč s DPH. Nyní používám k veškeré spokojenosti kombinaci ASIX Presto (plně funkční s jejich SW v Ubuntu přes Wine), Piklab, SDCC a veliký breadboard . Presto umí i hromadu dalších mikráčů včetně AVR, kompletní řady PICů, pamětí, 8051, ARMů... Dokonce mi na něj dali jako studentovi slevu, takže úplná spokojenost.

[trekker.dk]

tehdy tam ještě nebyla ta výstraha

LOL - v češtině odpálil port a v angličtině "not working properly on Windows XP"

[trekker.dk]

Ještě mě napadlo - k tomu, že poslední jmenovaný stojí cca stovku - pokud si dobře vzpomínám, před pár lety (kdy víceméně srovnatelné AVR stálo 250), tyhle typy (18F...) stávaly kolem čtyř stovek - u Microchipu asi dostali rozum a došlo jim, že takhle to neprodaj.

[raptor483]

Co se týče cen, tam funguje hodně zajímavý trend, který jsem stihl vypozorovat. Je to asi tak, že čím novější technologie, tím levnější PICy. Když jsem se ještě vůbec neorientoval, všude jsem narážel na návody k 16F84, tak jaký myslíte, že jsem si koupil... No a potom mě hrozně překvapilo, že větší, rychlejší, úspornější a vybavenější PIC je levnější než ten starej krám, kde je jen ALU a kousek paměti . Kromě toho mám i pocit, že typy na nižší napájecí napětí (3V3) jsou levnější, než petivoltové (jistě nemusí platit univerzálně).

[skywaker]

zdar (to: raptor483) ja mam tiez JDM programator.. a aj sa mi podarilo naprogramovat PIC16F627A.. skusal som aj znovu precitat obsah a sedelo to ale po vybrati chipu s programatora v realnom zapojeni mi to neslo. rozmyslam nad PIC_Kit2 programatoroom.. prosim vedeli by ste mi poradit ci je to dobry programator a ci dokaze aj 18F radu programovat? a ako to je v porovnani s ATtiny2313 s porovnanim s 18F radou vyrovna sa Atmelom?

[raptor483]

Zdravíčko! S JDM jsem toho naprogramoval hromadu, ale nebylo to moc spolehlivé. Často se naprogramovalo špatně, nechtělo to vyčíst ID mikráče, neprošlo ověření atd. Definitivně jsem s ním skoncoval, když jsem potřeboval programovat 3,3V PICy (18F45K20). Jinak pokud už se to naprogramovalo a prošla i kontrola, fungovalo vše bez problému. PICkit2 je určitě dobrá věc, protože s ním jde debugovat v MPLAB i nějakých jiných IDE a umí všechny řady PICů a EEPROM od Microchipu. Praktický zkušenosti s ním ale nemám. Co se týká ATtiny2313, tak je to mám dojem jediný "tiny", který má alespoň USART. Výkonem možná předčí PIC18xxx, ale má malinkatou paměť, malinkatou RAM, málo GPIO, málo periferií a možná dokonce ani nemá AD převodník. Jestli se pletu, budu rád, když mě někdo opraví. Taky by mě zajímalo, jestli někdo může ze zkušenosti srovnat čistě jenom výkon ATtiny a PIC18. Jak už bylo řečeno, nejde jen o MIPSy, ale o praktičnost instrukčních sad.

[trekker.dk]

Co se týká ATtiny2313, tak je to mám dojem jediný "tiny", který má alespoň USART. Výkonem možná předčí PIC18xxx, ale má malinkatou paměť, malinkatou RAM, málo GPIO, málo periferií a možná dokonce ani nemá AD převodník. Jestli se pletu, budu rád, když mě někdo opraví.

Záleží na tom, s čím porovnáváš - jen když tak nahlížím do výběru u GME, tak je přece jenom trochu rozdíl mezi PIC18F1220-I/P a PIC18F6680-I/PT - ten první zmíněný je na tom, co se pamětí týče, v podstatě podobně jako ATtiny2313, ten druhý je samozřejmě někde úplně jinde

Ale to platí i pro cenu, ten druhý PIC stojí 4 stovky, ten první stovku. A když jsme u toho, tak parametrově víceméně srovnatelný (s tím prvním) Attiny2313 stojí 30,- (Jen tak pro zajímavost, ATtiny2313 opravdu nemá ADC, ale když složíš ATtiny2313 s ATtiny13, tak dostaneš dohromady něco, co má ADC i ten USART; ta veselá část je, že co se součástek týče, furt to vyjde levnějc, než PIC18F1220-I/P. Samozřejmě je to řešení přes ruku, ale to mě tak napadlo jenom tak na okraj s tím, že cenová politika Microchipu je pro mě dost často k nepochopení. A to platí i na druhém konci spektra - ten PIC za 4 stovky má na první pohled o dost horší parametry, než ATmega za 350,-)

"Tiny" se ty procesory jmenují, protože jsou malinkaté - nejmenší mají osm nožiček, pokud se nepletu, tam se moc GPIO fakt nevejde Řekl bych, že jejich účelem je dělat procesor v zařízení, které je buď malé (větší MCU se tam nevejde), nebo běží na baterky (spotřeba je vůči řadě mega poloviční nebo menší, podle toho s čím porovnáváš)

Nevím, co se "skywaker" chystá dělat, ale možná by se měl podívat i po řadě mega - specificky po ATmega8; cenově vyjde na stejno, je jenom o něco větší a přestože parametrově (flash, RAM a asi i jiné) tomu nejlevnějšímu PICu s přehledem uteče, stojí stejně jako ten ATtiny2313.

Taky by mě zajímalo, jestli někdo může ze zkušenosti srovnat čistě jenom výkon ATtiny a PIC18. Jak už bylo řečeno, nejde jen o MIPSy, ale o praktičnost instrukčních sad.

Co se MIPSů týče, tak PICy s 10MIPS překonají akorát ta AVR, která se nedají taktovat na víc než 8MHz. Co se instrukčních sad týče, tak žádné rozsáhlé zkoumání jsem neprováděl a s PICem jsem dělal asi půl roku - nemůžu prezenovat nic objektivního, spíš názor.

Nicméně práce s tím PICem mi přišla hodně přes ruku. Zmiňuju to už i vejš - u AVR prostě píšu program, chci něco udělat, tak to udělám. U PICu to bylo samé přesunout data do W, něco udělat a zase uklidit (málo MIPS a ještě musím použít tři instrukce na něco, co AVR udělá v jedné.) U PICů mi dost často chyběly instrukce, ale to je možná tím, že jsem neznal instrukční sadu zpaměti

Ale úplně mě dorazilo, když jsem implementoval algoritmus pro převod bin do dec a ten dával úplná hausnumera. Řešil jsem to čtyři hodiny, než mě napadlo podívat se do manuálu na errata a zjistit, že instrukce pro dekadickou korekci je buglá a že se musí použít nějaký workaround, jinak vymýšlí pitomosti.

Existuje jakýsi projekt, víceméně jde o jádro pro MCU - běží na různých MCU, umožňuje běh různých procesů a tak. Na webu projektu jsem našl i tabulkové srovnání výkonností jednotlivých operací v tom jádře. AVR s přehledem poráželo PIC - pokud si dobře vzpomínám, bylo to hlavně u záležitostí, kde se projevilo 32 všeobecných registrů pro počítání, oproti jednomu W v PICu. Jestli se mi to podaří dohledat, dám sem ještě odkaz.

[raptor483]

Díky za reakci a rozvedení. Na 100% souhlasím s tím, že PICy jsou drahé a cenová politika podivná. Jenom musím říct, že se obvykle dá najít něco cenově přijatelného, i když jiný typ s v podstatě stejnými parametry může stát čtyřnásobek. K té kombinaci dvou ATtiny - tady by bylo možná dobré vyvažovat řadou 16F. Co se týče výkonu, AVR jasně vede. Myslel jsem, že to nemusí být univerzální pravda, ale zřejmě je.

[trekker.dk]

Tady jsou ty benchmarky.

[trekker.dk]

Na druhou stranu se u AVR taktně nezmiňuješ o tom, že pokud nemá jako většina RISC procesorů instrukce pro násobení apod. tak ty MIPSy hnedka klesaj pro užitečnou práci

Dovolil bych si tě odkázat například do manuálu k ATmega8A, strana 291. Taktně nezmiňuju instrukce pro násobení, protože je považuju za samozřejmost (Procesor má HW násobičku 2x8bit->16bit, instrukce jsou dvoutikové.)

No a jako fanatik hradlových polí samozřejmě doporučuju FPGA

Na malé záležitosti IMO trochu overkill, ale na větší klidně (beztak když v takovém případě potřebuješ nějaké MCU, tak si ho do toho FPGA můžeš doprogramovat - něco je i na opencores)

[pc2005]

Dovolil bych si tě odkázat například do manuálu k ATmega8A, strana 291. Taktně nezmiňuju instrukce pro násobení, protože je považuju za samozřejmost (Procesor má HW násobičku 2x8bit->16bit, instrukce jsou dvoutikové.)

Tak to potom jo :-/. Já vycházel z toho RISCu (ty mají většinou redukovanou instrukční sadu).

Na malé záležitosti IMO trochu overkill, ale na větší klidně (beztak když v takovém případě potřebuješ nějaké MCU, tak si ho do toho FPGA můžeš doprogramovat - něco je i na opencores)

Tak samozřejmě to nemusí být rovnou nějaký Virtexy . Klidně stačí i starší technologie CPLD nebo i SPLD. Výhoda je pak ta, že systém pak pracuje třeba na 80MHz a má ještě obrovské rezervy .

[trekker.dk]

Klidně stačí i starší technologie CPLD nebo i SPLD.

Na hraní s těmahle udělátkama jsem si ještě nějak nenašel čas. Hlavně mám problém v tom, že jsem nenašel moc takovejch, co se nechají dobře pájet - pro některé 44 nožičkové se nechá koupit redukce, ale ostatní jsou SMD - to se pájí hůř a vyleptat DPS taky není sranda.

[pc2005]

Existují SPLD v pouzdrech DIL. Viděl jsem i nějaký CPLD (ale jenom na farnellu).

[M_P]

Jak rikas, existuje spousta vyrobcu. My zrovna pouzivame klony 8051 od Silicon laboratories a ty maji strojovej cyklus rovnej jednomu tiku hodin, takze se dostavas na nejakejch 25MIPS (100MIPS u lepsich verzi), JTAG ISP. To samozrejme nemeni nic na tom ze instrukcni sada 8051 neni uplne idealni... ;)

[čtenář]

Je to sice pozdě,ale nedá mně to.Typický argument neznaléhoPokud použije vyšší řadu PIC18,zašlape tvoje AVRka do země.Navíc bude moct hned programovat,nebude se trápit s pojistkama AVR,které jsou přímo neskutečně komplikované,navíc se bez vlastnictví paralelního programátoru při zablokování sériového programování může na ty avrka leda koukatMohl bys říct,jak se např. projeví bankování v céčku u piců?To by mne vážně zajímalo.V assembleru stačí napsat banksel...(název registru) a je tam,kde chce být.Řada PIC18 šlape i na 64MHz.Zajímalo by mne,jak u mnohých AVR (podle tebe chudých na periferie např.zajistíš reakci na sestupnou či náběžnou hranu.Jestli ty tvoje argumenty nevyplývají z tvé neschopnosti se ty PICY naučit))

[trekker.dk]

Pokud použije vyšší řadu PIC18,zašlape tvoje AVRka do země.

Doporučuju podívat se na datum zaslání příspěvku. Možná bys mohl uvážit fakt, že za ten rok se leccos mohlo změnit, například cenová politika Microchipu.

Ale jak tak koukám do katalogu u GME, tak zase tak moc ne. Je tam jeden konkurenceschopnej čip, ale není v DIL (TQFP pouzdro na domácí testování zas tak dobré není). Co se ostatních týče, i po tom roce platí to, co jsem psal: míň muziky za víc peněz. (Nesouhlasíš? Dej sem příklad PIC čipu, pro který to neplatí.)

Btw. kdysi jsem koukal na nějaký kernel pro jednočipy (freertos?) a byly tam i benchmarky jednotlivých čipů, na kterých to běhá. Pokud si pamatuju dobře, PICy tam v některých testech pohořely i proti 8051. A proti AVR si neškrtaly.

Navíc bude moct hned programovat,nebude se trápit s pojistkama AVR,které jsou přímo neskutečně komplikované

A pak čí argumenty vyplývají z neschopnosti se něco naučit. S pojistkami není žádný problém. Sestavit binární číslo snad zvládáš... A hned programovat můžeš i s AVR, protože pojistky jsou nastavené tak, že ten čip jenom připojíš k napájení a běží bez nutnosti přidávat k němu další věci (třeba krystal)

bez vlastnictví paralelního programátoru při zablokování sériového programování může na ty avrka leda koukat

Kdežto když do picu praštíš kladivem, tak přestane fungovat. Nevidím důvod, proč blokovat sériové programování, když to nechceš udělat. A když to uděláš, bude opravdu zablokované, to opravdu za chybu považovat nemůžeš...

Řada PIC18 šlape i na 64MHz.

Což dává krásných 16 MIPS, které mají AVR procesory taky. A to - když vynechám varianty se sníženým napájecím napětím - všechny. Některé mají víc a navíc je potřeba počítat s tím, že velkou část výkonu toho PICu ti sežerou operace přesunu do pracovního registru a zpátky (Nebo už u Microchipu dostali rozum a dali tam takových registrů víc?)

Zajímalo by mne,jak u mnohých AVR (podle tebe chudých na periferie

Nic takového jsem nikdy nepsal

např.zajistíš reakci na sestupnou či náběžnou hranu.

Viz manuál. Např. pro ATmega8 (nejmenší varianta řady mega) je to sekce 13.1. Aktuální manuál pro ATtiny2313 není číslovaný, ale najdeš to v sekci External Interrupts. Pokud je potřeba ty hrany počítat, lze signál rovnou použít jako vstupní pro čítač. Zkrátka - já v tom nevidím, ty snad jo?

Jestli ty tvoje argumenty nevyplývají z tvé neschopnosti se ty PICY naučit

Nejde o neschopnost, spíš o neochotu dál se učit pracovat s technicky podřadným produktem. A jo, už jsem s PICy opravdu dělal - jejich assembler je praštěný a architektura podivná a zbytečně komplikovaná. Na výsledném výkonu (respektive jeho absenci) se podílí obojí.

[ES]

doporucuju arduino dokonala hracicka http://www.arduino.cc/ http://www.arduino.cz/

[Aichi]

Pro začátek bych ti doporučil Arduino, připojuje se k USB. Je k tomu spousta serepetiček, programuje se to jednoduše, co víc si přát.

[Konqui]

Právě takové kity bych nedoporučoval a už vůbec ne pro začátek, člověk se u takového kitu nenaučí skoro nic co se HW zapojení mikrokontroléru týče, prostě dostane DPS, na tom nějaký ten mikrokontrolér, k tomu nějaké periferie, zapojí a programuje. Ale o tom to není, podle mého názoru je právě kouzlo v elektronice a zapojení okolo, pak si můžu být doopravdy jistý, že vím jak to funguje a jak to zapojit tak aby to fungovalo, případně co dělat/zjišťovat když to nefunguje.

[Mard]

To: Někdo jiný Ten programátor, na který jsi dal odkaz (do COM portu) ti bude fungovat, ale příšerně pomalu. Takovou ATmega8 (v diskuzi je již zmíněna), která má 8 kB Flash, budeš tímhle (říkáme tomu rezavý hřebík) programovat tak 20 minut. Je to malinko únavné. Tenhle programátor je dobrý v nouzi, nebo na naprogramování čipu do USB programátoru, třeba Fischl, který používám, mezi jinými, i já ke své plné spokojenosti. K prvním počátkům ti asi nejlépe pomůže "píchací" deska (http://en.wikipedia.org/wiki/Breadboard), několik pasivních součástek (odpory, diody) a pár LED a dvě ATmega8 a taká několik drátků, se kterými si zapojení na desce "napícháš" . O programování ATmega8 můžeš najít dost podkladů, když budeš hledat AVR (což je značení tohoto typu procesoru od Atmelu). Dokonce i v ČR, podívej se třeba na http://mcu.cz Vývojové prostředí od Atmelu bohužel na linuxu moc nechodí, můžeš použít starší verzi pod wine. Jinak samozřejmě překladač GCC crosover ti fungovat bude. Na naprogramování můžeš použít program AVRdude. Pěkný je PonyProg, ten taktéž lze zprovoznit pod wine.

[Někdo jiný]

Programátor Fischl zatím vypadá asi nejschůdněji, ten bych asi i dokázal udělat :D. Tady jsem k tomu našel několik různých plošných spojů. Je mezi nimi nějaký zásadní rozdíl nebo je jedno, který bych vybral? Nejvíc se mi z nich zamlouvá ten usbasb_gr, vypadá docela jednoduše.

[kei.101]

Ahoj.

Programuju v práci Jennic moduly (odkaz) a dělám to přes tohle: obrazek (TTL-232R-3V3).

[quak]

Zkoušel tu někdo PonyProg? Já si ho postavil, prozatím na programování EEPROM. Připojuje se přes sériový port a umí taky programovat PICy i AVRka.

[benn]

Ve Widlích používám PonyProg s kombinací ISP na UART a bez problémů. V linuxu jsem si spíše zvykl na AVRdude. Neměl jsem zatím potřebu zkoušet linuxovou verzi PonyProgu. PonyProg je dobrej, ale je potřeba si poznačit konfiguraci AVRka. Stačí zatrhnout špatný bit a do AVRka se nedostaneš.

[Jose]

To co uvádíš na první i další pokusy bohatě stačí, mám vyzkoušeno k naprosté spokojenosti.

[tuxmartin]

Nemám paralelní port, jenom sériový a nechci dávat nějaké obrovské částky za programátor.

Na to by snad stacila levna USB redukce za necelych $11.

Ja, kdyz jsem si pred par lety zacal hrat s ATmega8, tak jsem pouzival STk200 programator na paralelni port.

Jestli zacinas, tak bych byt tebou zkusil dnes popularni Arduino. Program se do toho nahrava pres USB. Jestli (tak jako ja) nechces dat 1kKc za Arduino desku, tak neni problem si ji vyrobit.