Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. Vypíchnout lze, že v Plasmě byl implementován 22letý požadavek. Historie schránky nově umožňuje ohvězdičkovat vybrané položky a mít k ním trvalý a snadný přístup.
Wayfire, kompozitní správce oken běžící nad Waylandem a využívající wlroots, byl vydán ve verzi 0.10.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Videoukázky na YouTube.
Před necelými čtyřmi měsíci byl Steven Deobald jmenován novým výkonným ředitelem GNOME Foundation. Včera skončil, protože "nebyl pro tuto roli v tento čas ten pravý".
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Zacinaju niekde na 50tich korunach (ATTiny, )ATmega8 stojí 30,- a přitom má víc paměti, větší flash a pár instrukcí navíc
Vyhodene prachy. Pouzi jednocip s ISP (in-system programming/in-system programmable). Zacinaju niekde na 50tich korunach (ATTiny, ). Ja som pred par rokmi pouzil ADuC a programovanie cez RS232, bez problemov.
Treba ATmega8 jde krasne nahrat pres RS-232, ale musi tam byt nahrany bootloader. A prave ten bootloader se tam poprve musi dostat treba prave pres ten paralelni port.
21.1.2010 07:56
Konqui | skóre: 18
| blog: Konqui
| Rožnov pod Radhoštěm
22.1.2010 07:26
Konqui | skóre: 18
| blog: Konqui
| Rožnov pod Radhoštěm
21.1.2010 18:44
Konqui | skóre: 18
| blog: Konqui
| Rožnov pod Radhoštěm
21.1.2010 20:34
Konqui | skóre: 18
| blog: Konqui
| Rožnov pod Radhoštěm
. Jiná věc je to, že i PIC násobit neumí 
.
Jinak ad instrukční sada PICu, záleží docela na typu. PICy jsou i 16 a 32 bitové.
P.S. No a jako fanatik hradlových polí samozřejmě doporučuju FPGA .
. Presto umí i hromadu dalších mikráčů včetně AVR, kompletní řady PICů, pamětí, 8051, ARMů... Dokonce mi na něj dali jako studentovi slevu, takže úplná spokojenost.
tehdy tam ještě nebyla ta výstrahaLOL - v češtině odpálil port a v angličtině "not working properly on Windows XP"
. Kromě toho mám i pocit, že typy na nižší napájecí napětí (3V3) jsou levnější, než petivoltové (jistě nemusí platit univerzálně).
Co se týká ATtiny2313, tak je to mám dojem jediný "tiny", který má alespoň USART. Výkonem možná předčí PIC18xxx, ale má malinkatou paměť, malinkatou RAM, málo GPIO, málo periferií a možná dokonce ani nemá AD převodník. Jestli se pletu, budu rád, když mě někdo opraví.Záleží na tom, s čím porovnáváš - jen když tak nahlížím do výběru u GME, tak je přece jenom trochu rozdíl mezi PIC18F1220-I/P a PIC18F6680-I/PT - ten první zmíněný je na tom, co se pamětí týče, v podstatě podobně jako ATtiny2313, ten druhý je samozřejmě někde úplně jinde Ale to platí i pro cenu, ten druhý PIC stojí 4 stovky, ten první stovku. A když jsme u toho, tak parametrově víceméně srovnatelný (s tím prvním) Attiny2313 stojí 30,- (Jen tak pro zajímavost, ATtiny2313 opravdu nemá ADC, ale když složíš ATtiny2313 s ATtiny13, tak dostaneš dohromady něco, co má ADC i ten USART; ta veselá část je, že co se součástek týče, furt to vyjde levnějc, než PIC18F1220-I/P. Samozřejmě je to řešení přes ruku, ale to mě tak napadlo jenom tak na okraj s tím, že cenová politika Microchipu je pro mě dost často k nepochopení. A to platí i na druhém konci spektra - ten PIC za 4 stovky má na první pohled o dost horší parametry, než ATmega za 350,-) "Tiny" se ty procesory jmenují, protože jsou malinkaté - nejmenší mají osm nožiček, pokud se nepletu, tam se moc GPIO fakt nevejde
Řekl bych, že jejich účelem je dělat procesor v zařízení, které je buď malé (větší MCU se tam nevejde), nebo běží na baterky (spotřeba je vůči řadě mega poloviční nebo menší, podle toho s čím porovnáváš)
Nevím, co se "skywaker" chystá dělat, ale možná by se měl podívat i po řadě mega - specificky po ATmega8; cenově vyjde na stejno, je jenom o něco větší a přestože parametrově (flash, RAM a asi i jiné) tomu nejlevnějšímu PICu s přehledem uteče, stojí stejně jako ten ATtiny2313.
Taky by mě zajímalo, jestli někdo může ze zkušenosti srovnat čistě jenom výkon ATtiny a PIC18. Jak už bylo řečeno, nejde jen o MIPSy, ale o praktičnost instrukčních sad.Co se MIPSů týče, tak PICy s 10MIPS překonají akorát ta AVR, která se nedají taktovat na víc než 8MHz. Co se instrukčních sad týče, tak žádné rozsáhlé zkoumání jsem neprováděl a s PICem jsem dělal asi půl roku - nemůžu prezenovat nic objektivního, spíš názor. Nicméně práce s tím PICem mi přišla hodně přes ruku. Zmiňuju to už i vejš - u AVR prostě píšu program, chci něco udělat, tak to udělám. U PICu to bylo samé přesunout data do W, něco udělat a zase uklidit (málo MIPS a ještě musím použít tři instrukce na něco, co AVR udělá v jedné.) U PICů mi dost často chyběly instrukce, ale to je možná tím, že jsem neznal instrukční sadu zpaměti Ale úplně mě dorazilo, když jsem implementoval algoritmus pro převod bin do dec a ten dával úplná hausnumera. Řešil jsem to čtyři hodiny, než mě napadlo podívat se do manuálu na errata a zjistit, že instrukce pro dekadickou korekci je buglá a že se musí použít nějaký workaround, jinak vymýšlí pitomosti. Existuje jakýsi projekt, víceméně jde o jádro pro MCU - běží na různých MCU, umožňuje běh různých procesů a tak. Na webu projektu jsem našl i tabulkové srovnání výkonností jednotlivých operací v tom jádře. AVR s přehledem poráželo PIC - pokud si dobře vzpomínám, bylo to hlavně u záležitostí, kde se projevilo 32 všeobecných registrů pro počítání, oproti jednomu W v PICu. Jestli se mi to podaří dohledat, dám sem ještě odkaz.
Na druhou stranu se u AVR taktně nezmiňuješ o tom, že pokud nemá jako většina RISC procesorů instrukce pro násobení apod. tak ty MIPSy hnedka klesaj pro užitečnou práciDovolil bych si tě odkázat například do manuálu k ATmega8A, strana 291. Taktně nezmiňuju instrukce pro násobení, protože je považuju za samozřejmost
(Procesor má HW násobičku 2x8bit->16bit, instrukce jsou dvoutikové.)
No a jako fanatik hradlových polí samozřejmě doporučuju FPGANa malé záležitosti IMO trochu overkill, ale na větší klidně (beztak když v takovém případě potřebuješ nějaké MCU, tak si ho do toho FPGA můžeš doprogramovat - něco je i na opencores)
Dovolil bych si tě odkázat například do manuálu k ATmega8A, strana 291. Taktně nezmiňuju instrukce pro násobení, protože je považuju za samozřejmostTak to potom jo :-/. Já vycházel z toho RISCu (ty mají většinou redukovanou instrukční sadu).
Na malé záležitosti IMO trochu overkill, ale na větší klidně (beztak když v takovém případě potřebuješ nějaké MCU, tak si ho do toho FPGA můžeš doprogramovat - něco je i na opencores)Tak samozřejmě to nemusí být rovnou nějaký Virtexy
. Klidně stačí i starší technologie CPLD nebo i SPLD. Výhoda je pak ta, že systém pak pracuje třeba na 80MHz a má ještě obrovské rezervy .
Klidně stačí i starší technologie CPLD nebo i SPLD.Na hraní s těmahle udělátkama jsem si ještě nějak nenašel čas. Hlavně mám problém v tom, že jsem nenašel moc takovejch, co se nechají dobře pájet - pro některé 44 nožičkové se nechá koupit redukce, ale ostatní jsou SMD - to se pájí hůř a vyleptat DPS taky není sranda.
Pokud použije vyšší řadu PIC18,zašlape tvoje AVRka do země.Navíc bude moct hned programovat,nebude se trápit s pojistkama AVR,které jsou přímo neskutečně komplikované,navíc se bez vlastnictví paralelního programátoru při zablokování sériového programování může na ty avrka leda koukatMohl bys říct,jak se např. projeví bankování v céčku u piců?To by mne vážně zajímalo.V assembleru stačí napsat banksel...(název registru) a je tam,kde chce být.Řada PIC18 šlape i na 64MHz.Zajímalo by mne,jak u mnohých AVR (podle tebe chudých na periferie např.zajistíš reakci na sestupnou či náběžnou hranu.Jestli ty tvoje argumenty nevyplývají z tvé neschopnosti se ty PICY naučit))
Pokud použije vyšší řadu PIC18,zašlape tvoje AVRka do země.Doporučuju podívat se na datum zaslání příspěvku. Možná bys mohl uvážit fakt, že za ten rok se leccos mohlo změnit, například cenová politika Microchipu. Ale jak tak koukám do katalogu u GME, tak zase tak moc ne. Je tam jeden konkurenceschopnej čip, ale není v DIL (TQFP pouzdro na domácí testování zas tak dobré není). Co se ostatních týče, i po tom roce platí to, co jsem psal: míň muziky za víc peněz. (Nesouhlasíš? Dej sem příklad PIC čipu, pro který to neplatí.) Btw. kdysi jsem koukal na nějaký kernel pro jednočipy (freertos?) a byly tam i benchmarky jednotlivých čipů, na kterých to běhá. Pokud si pamatuju dobře, PICy tam v některých testech pohořely i proti 8051. A proti AVR si neškrtaly.
Navíc bude moct hned programovat,nebude se trápit s pojistkama AVR,které jsou přímo neskutečně komplikovanéA pak čí argumenty vyplývají z neschopnosti se něco naučit. S pojistkami není žádný problém. Sestavit binární číslo snad zvládáš... A hned programovat můžeš i s AVR, protože pojistky jsou nastavené tak, že ten čip jenom připojíš k napájení a běží bez nutnosti přidávat k němu další věci (třeba krystal)
bez vlastnictví paralelního programátoru při zablokování sériového programování může na ty avrka leda koukatKdežto když do picu praštíš kladivem, tak přestane fungovat. Nevidím důvod, proč blokovat sériové programování, když to nechceš udělat. A když to uděláš, bude opravdu zablokované, to opravdu za chybu považovat nemůžeš...
Řada PIC18 šlape i na 64MHz.Což dává krásných 16 MIPS, které mají AVR procesory taky. A to - když vynechám varianty se sníženým napájecím napětím - všechny. Některé mají víc a navíc je potřeba počítat s tím, že velkou část výkonu toho PICu ti sežerou operace přesunu do pracovního registru a zpátky (Nebo už u Microchipu dostali rozum a dali tam takových registrů víc?)
Zajímalo by mne,jak u mnohých AVR (podle tebe chudých na periferieNic takového jsem nikdy nepsal
např.zajistíš reakci na sestupnou či náběžnou hranu.Viz manuál. Např. pro ATmega8 (nejmenší varianta řady mega) je to sekce 13.1. Aktuální manuál pro ATtiny2313 není číslovaný, ale najdeš to v sekci External Interrupts. Pokud je potřeba ty hrany počítat, lze signál rovnou použít jako vstupní pro čítač. Zkrátka - já v tom nevidím, ty snad jo?
Jestli ty tvoje argumenty nevyplývají z tvé neschopnosti se ty PICY naučitNejde o neschopnost, spíš o neochotu dál se učit pracovat s technicky podřadným produktem. A jo, už jsem s PICy opravdu dělal - jejich assembler je praštěný a architektura podivná a zbytečně komplikovaná. Na výsledném výkonu (respektive jeho absenci) se podílí obojí.
21.1.2010 18:54
Konqui | skóre: 18
| blog: Konqui
| Rožnov pod Radhoštěm
. O programování ATmega8 můžeš najít dost podkladů, když budeš hledat AVR (což je značení tohoto typu procesoru od Atmelu). Dokonce i v ČR, podívej se třeba na http://mcu.cz Vývojové prostředí od Atmelu bohužel na linuxu moc nechodí, můžeš použít starší verzi pod wine. Jinak samozřejmě překladač GCC crosover ti fungovat bude. Na naprogramování můžeš použít program AVRdude. Pěkný je PonyProg, ten taktéž lze zprovoznit pod wine.
Nemám paralelní port, jenom sériový a nechci dávat nějaké obrovské částky za programátor.
Na to by snad stacila levna USB redukce za necelych $11.
Ja, kdyz jsem si pred par lety zacal hrat s ATmega8, tak jsem pouzival STk200 programator na paralelni port.
Jestli zacinas, tak bych byt tebou zkusil dnes popularni Arduino. Program se do toho nahrava pres USB. Jestli (tak jako ja) nechces dat 1kKc za Arduino desku, tak neni problem si ji vyrobit.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
22.1.2010 00:37
