Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Ahoj, po bojování s Radeonem X1400 v mojem notebooku mi přetekl pohárek trpělivosti a chci něco jinýho - použitelnýho.
Jakou značku grafický karty zvolit do noteboou, aby na ní vše (openGL 2, hybernace, externí display, akcelerace videa - dá-li pán Bůh) fungovalo bez plácání se s fglrx a jiných libůstek ?
Za mých mladých let platilo že nejlpší byl intel a u nvidie blba hybernace, jaká je situace na trhu teď ?
Díky za rady
Řešení dotazu:
Tak ja mam intel a vse jede ok. Ale zase je potreba si uvedomit ze intel grafiky jsou dost slabe takze zadne 3d hry si poradne nezahrajes. NVIDIA mam pro linux velmi kvalitni ovladace, nerikam ze jsou bezchybne ale mam snim velmi dobre zkusenosti. Takze pokud chces vykon tak ber NVIDIA. Pokud nechces binarni ovladace a nepotrebujes extra vykon tak intel. Jinak u Ati jsem eml celekm dobre zkusensoti s open source ovladacem. Vse celekm fungovalo, teda krom vykonu ten byl oproti fglrx mnohem horsi, ale srovnatelny s intel :)
Tiskni
Sdílej: