Byla vydána verze 1.70.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Jako reakce na rostoucí obavy z vlivu korporací na vývoj Rustu a předložený návrh restriktivních zásad používání ochranných známek Rustu, byl nedávno představen komunitní fork Rustu se 100 % méně byrokracie: Crab (CrabLang).
Oliver Smith z Canonicalu shrnuje základní vlastnosti „neměnné“ distribuce Ubuntu Core také ve srovnání s protějšky Chrome OS, Fedora Silverblue a MicroOS. Canonical připravuje desktopovou variantu Ubuntu Core vedle dosavadní serverové/embedded.
Z aktualizovaného seznamu chyb (pdf) procesoru AMD EPYC 7002: #1474 - procesor se po 1044 dnech od posledního resetu zasekne [reddit].
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.22. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
David Malcolm se ve svém příspěvku na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vylepšeních statické analýzy (volba -fanalyzer) v GCC 13.
Byla vydána nová stabilní verze 23.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Stoat. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Příspěvek na blogu CZ.NIC upozorňuje na nový útok na weby v Česku. Na honeypotech na Turrisech byla zaznamenána nová aktivita útočníků - probíhající útok na FTP servery, které se vyskytují na stejné IP adrese, jako aktivní WEB server.
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi 2023.05. Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Linux Foundation Europe představila projekt RISE (RISC-V Software Ecosystem), jehož cílem je urychlit vývoj open source softwaru pro architekturu RISC-V.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu pro jednodeskové počítače na platformě ARM, byl vydán ve verzi 23.05. Přehled novinek v Changelogu.
Řešení dotazu:
Dalej je tu otazka, co sa udeje, ked jedna doska bude zapnuta a zapne sa druha.
Stane se totéž, co se stane připřepnutí GK do 3D režimu (skok o 160W nahoru), nebo třeba CPU začne něco dělat (třeba cpuburn) nebo třeba oboje současně při nějakém GPGPU + CPU počítání (skok o 300W). Tedy nic! Zdroj si s tím poradí stejně jako si s tím poradí v případě jedné desky.
Mě se ten nápad naopak velmi líbí. Ušetří za zdroje, pokud je optimálně vytíží (na 50%) tak mu odměnou bude i dobrá účinnost. Stačí jen vyřešit spínání, ale i kdyby tam měl být mechanický spínač (ony dneska existují i spínací polovidiče, víme?), tak proč ne.
Jediný zádrhel, který tam vidím, je měření 3.3V větve (3.3V SENSE, ten je na tom volitelném šestipinovém konektoru vedle 24pin atx). Jelikož je to poměrně malé napětí a slušně velký proud (a tedy už podstatný úbytek napětí na vedení a spojích), tak "měřící drát" vede až do základovky a zdroj podle tohoto napětí zdroj reguluje 3.3V větev tak, aby toto napětí bylo v desce. Ale je to optional a problémy jsou od toho, aby se řešili. Tazateli fandím.
Mě se ten nápad naopak velmi líbí. Ušetří za zdroje, pokud je optimálně vytíží (na 50%) tak mu odměnou bude i dobrá účinnost.Myslienka to nieje zla ale ono je potrebne nad tym viacej porozmyslat, ci to je take jednoduche. Za zdroj neusetri. Dnesne zdroje maju vyrovnanu ucinnost pri zatazi od 20%-100%, takze na 50% ju zatazovat nemusi. Dnes a daju kupit rozne zdroje a toto ako dovod pre taketo riesenie nevidim.
To je ten najhlavnejsi problem. Ak by sa jednalo len o jednoduche napajanie dosky napr. 12V, tak v tom nevidim problem ale s klasickym ATX zdrojom si to neviem predstavit. Urobit to urcite pojde ale vysledok nebude za to stat. A nieje tu istota, ci to vobec bude poriadne fungovat. Skus porozmyslat, co za kabelaz by tam musela byt (popripade lektronika) a osetrenie stavu, ked bude aspon raz potrebovat nezavisle tie dosky zapnut a vypnut. Ak by to chcel mat ako tak poriadne urobene bude ho to stat vela penazi a casu. Ak by sa jednalo o nieco masovejsie, tak ano ale ako jednorazovka je zbytocne nad tym rozmyslat. Vlastne ani ako masovka. S klasickym ATX zdrojom urcite nie. Odporucam dosky s 12V napajanim alebo pouzit pico PSU. Aj taky google pouziva upravene dosky na 12V napajanie. Moze pouzit jednoduche zdroje a aj jednoduhy zalozny zdroj vo forme obycajnej baterie. Ci sa pouzije mechanicky alebo elektronicky spinac je irelevante. To situaciu nijako nezjednodusuje.Stačí jen vyřešit spínání, ale i kdyby tam měl být mechanický spínač (ony dneska existují i spínací polovidiče, víme?), tak proč ne.
Predsa lem start celeho PC
Dotaz byl na více desek, ne více kompletních PC.
ale s klasickym ATX zdrojom si to neviem predstavit
Proč ne? Krom vícero napájecích napětí v tom nevidím problém. I kdyby tam měl mít relé (to je k té kabeláži a spínání) spínající těch 12V, 5V, 3.3V a -12V. Jediný signál, který nejspíš bude muset řešit je POWER OK (od zdroje k MB) i když ten by šel nejspíš pouštět rovnou na +5V s nějakým zpozděním.
Moze pouzit jednoduche zdroje a aj jednoduhy zalozny zdroj vo forme obycajnej baterie.
No to nemůže, jestli je ta deska na 12V, tak na to jednoduše zapojit olověný akumulátor nelze. Ten má udržovací napětí 13.1V a nabíjecí ještě vyšší. Jinak deska s jedním napájecím napětím situaci trochu ulehčuje (i když tam vlastně bude řešit totéž).
Jediný signál, který nejspíš bude muset řešit je POWER OK (od zdroje k MB) i když ten by šel nejspíš pouštět rovnou na +5V s nějakým zpozděním.Proč? Prostě ho zapojí do všech desek.
Tiskni
Sdílej: