Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Řešení dotazu:
11.4.2012 12:39
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Dalej je tu otazka, co sa udeje, ked jedna doska bude zapnuta a zapne sa druha.
Stane se totéž, co se stane připřepnutí GK do 3D režimu (skok o 160W nahoru), nebo třeba CPU začne něco dělat (třeba cpuburn) nebo třeba oboje současně při nějakém GPGPU + CPU počítání (skok o 300W). Tedy nic! Zdroj si s tím poradí stejně jako si s tím poradí v případě jedné desky.
Mě se ten nápad naopak velmi líbí. Ušetří za zdroje, pokud je optimálně vytíží (na 50%) tak mu odměnou bude i dobrá účinnost. Stačí jen vyřešit spínání, ale i kdyby tam měl být mechanický spínač (ony dneska existují i spínací polovidiče, víme?), tak proč ne.
Jediný zádrhel, který tam vidím, je měření 3.3V větve (3.3V SENSE, ten je na tom volitelném šestipinovém konektoru vedle 24pin atx). Jelikož je to poměrně malé napětí a slušně velký proud (a tedy už podstatný úbytek napětí na vedení a spojích), tak "měřící drát" vede až do základovky a zdroj podle tohoto napětí zdroj reguluje 3.3V větev tak, aby toto napětí bylo v desce. Ale je to optional a problémy jsou od toho, aby se řešili. Tazateli fandím.
Mě se ten nápad naopak velmi líbí. Ušetří za zdroje, pokud je optimálně vytíží (na 50%) tak mu odměnou bude i dobrá účinnost.Myslienka to nieje zla ale ono je potrebne nad tym viacej porozmyslat, ci to je take jednoduche. Za zdroj neusetri. Dnesne zdroje maju vyrovnanu ucinnost pri zatazi od 20%-100%, takze na 50% ju zatazovat nemusi. Dnes a daju kupit rozne zdroje a toto ako dovod pre taketo riesenie nevidim.
To je ten najhlavnejsi problem. Ak by sa jednalo len o jednoduche napajanie dosky napr. 12V, tak v tom nevidim problem ale s klasickym ATX zdrojom si to neviem predstavit. Urobit to urcite pojde ale vysledok nebude za to stat. A nieje tu istota, ci to vobec bude poriadne fungovat. Skus porozmyslat, co za kabelaz by tam musela byt (popripade lektronika) a osetrenie stavu, ked bude aspon raz potrebovat nezavisle tie dosky zapnut a vypnut. Ak by to chcel mat ako tak poriadne urobene bude ho to stat vela penazi a casu. Ak by sa jednalo o nieco masovejsie, tak ano ale ako jednorazovka je zbytocne nad tym rozmyslat. Vlastne ani ako masovka. S klasickym ATX zdrojom urcite nie. Odporucam dosky s 12V napajanim alebo pouzit pico PSU. Aj taky google pouziva upravene dosky na 12V napajanie. Moze pouzit jednoduche zdroje a aj jednoduhy zalozny zdroj vo forme obycajnej baterie. Ci sa pouzije mechanicky alebo elektronicky spinac je irelevante. To situaciu nijako nezjednodusuje.Stačí jen vyřešit spínání, ale i kdyby tam měl být mechanický spínač (ony dneska existují i spínací polovidiče, víme?), tak proč ne.
11.4.2012 23:07
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Predsa lem start celeho PC
Dotaz byl na více desek, ne více kompletních PC.
ale s klasickym ATX zdrojom si to neviem predstavit
Proč ne? Krom vícero napájecích napětí v tom nevidím problém. I kdyby tam měl mít relé 
(to je k té kabeláži a spínání) spínající těch 12V, 5V, 3.3V a -12V. Jediný signál, který nejspíš bude muset řešit je POWER OK (od zdroje k MB) i když ten by šel nejspíš pouštět rovnou na +5V s nějakým zpozděním.
Moze pouzit jednoduche zdroje a aj jednoduhy zalozny zdroj vo forme obycajnej baterie.
No to nemůže, jestli je ta deska na 12V, tak na to jednoduše zapojit olověný akumulátor nelze. Ten má udržovací napětí 13.1V a nabíjecí ještě vyšší. Jinak deska s jedním napájecím napětím situaci trochu ulehčuje (i když tam vlastně bude řešit totéž).
Jediný signál, který nejspíš bude muset řešit je POWER OK (od zdroje k MB) i když ten by šel nejspíš pouštět rovnou na +5V s nějakým zpozděním.Proč? Prostě ho zapojí do všech desek.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz