Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Dala by se vymyslet konfigurace "cloudu" cenove zaklad do 40k s moznosti rozsireni az budou penize, poskladana z low end component a opensoouce software a co vlastne takovy cloud musi nabizet aby to byl cloud? Stavel jste uz nekdo neco takoveho ? jeden storage a 2-3 uzly ktere poskytuji sluzby?
Řešení dotazu:
Když ten 1 TB budete hostovat na Amazon S3, měsíčně stáhnete 1 TB ve 100 kB souborech, bude vás to stát cca 4500 Kč měsíčně. Serverhousing pro dva 1U servery vás bude stát aspoň 3000 Kč měsíčně. Za 40 tisíc to tedy můžete u Amazonu provozovat přes dva roky. To akorát tak vydrží hardware, pokud budete mít to štěstí, a nebudete muset nic měnit dřív (s čímž se u low-cost moc nepočítá). O vlastní servery se navíc budete muset starat.Mohl bych vědět jakým způsobem je možné ze 40 000 Kč platit 4 500 Kč měsíčně po celé dva roky?
a jak se dosahne takove pruznosti bez restartu? kdyz virtualnimu serveru zmenim pamet chce restart, pridam vcpu chce restart, zvetseni disku je snad jeste vetsi orisek, jelikoz se musi uvnitr virtualu udelat resize fs, nebo je na to nejaky figl?
online resize diskuKde se ty rostoucí disky kupují?
Od toho FS se požaduje co přesně?Vůbec nic :D Jen v závislosti na FS budeš schopen overprovionovat jen v určitém rozsahu. Například pokud by formát toho filesstému znamenal, že si FS zapíše nějaká data do každého bloku (třeba šifrovaný FS) tak se hned při formátování bude muset naalokovat celá velikost té LUN.
že si FS zapíše nějaká data do každého bloku (třeba šifrovaný FS)Který šifrovaný FS to dělá?
tak se hned při formátování bude muset naalokovat celá velikost té LUN.Pochopitelně. Takže stačí, aby se FS choval slušně k místu.
Který šifrovaný FS to dělá?Každý který bych byl ochotný používat? :D (Používám TrueCrypt)
Ono je to jako hracka dobry, ve vysledku je to ale uplne priserne drahy. A i kdyz mate technologie jako thin provisioning, tak i za ty se plati licencni poplatky.Thin provisioning je free na NetApp polích, stejně jako deduplikace.
WAFL block size je 4KB.
ja mam skusenosti hlavne s vmware a nad nim beziacimi linuxovymi virtualkami ale CPU/MEMORY/DISK/NIC addition je vsetko hot
D.
takze v nastaveni VM treba povolit Memory/CPU hotplug > tusim ze pre rhel5.x to nebolo mozne ale dalo sa to ojebabrat tym ze sa len nastavilo "Guest operating system" na RHEL6 aj ked vnutri bezalo 5.x
disk addition je klasika tj pridat novy disk a potom spravit vo virtualke rescan
echo "- - -" > /sys/class/scsi_host/hostX/scan
pre CPu plati to iste, pridat CPU a potom vo virtualke
echo 1 > /sys/devices/system/cpu/cpuX/online
no a pre memory addition pridat ramku a potom vo virtualke
echo online > /sys/devices/system/memory/memoryX/state
Tot fsjo
D.
Ahoj, zkusme to tedy trochu v jasnejsich obrysech.
Storage:
- jak jsem pochopil tak jeden storage asi bude malo a v pripade potizi s nim je konec celeho reseni
http://asm.cz/zbozi/19-poc.-skrin-2u-360mm-pro-2x-miniitx-board-4x-35-hdd-cerna.html
- osadit 2x miniITX deskou (vyber modelu je otazkou, podpora SATA3, jaky cpu? alespon 2G ram, zvazit zda-li je pro samotny system nezvolit SSD disk a pole vyuzit cele pro storage)
- osadit 4x SATA3 disky (kazdy par disku pripojit do jednou desky, nastavit rezim radice AHCI a sestavit software raid, nad raidem DRBD a replikovat na druhou stranu)
- sitovky, pokud bude mozne tak osadit dual-port sitove karty, nakonfigurovat bonding a pripojit do switch, celkove tedy z krabice povedou 4x ethernet do sw, otazka je zda-li pro replikaci DRBD nebude lepsi pouzit jednu vyhrazenou sitovku
- data exportovat ven pres iSCSI, mozna zvazit AoE
- otazka lze nejak tento ukol s HA ulozistem resit kompletne, neumi toto freenas ci openfiler apod projekty? nepocitam s tim
Virtualizacni uzly:
- opet podobna predstava, i kdyz si zde nejsem uplne jisty, predpokladam opet dual case, osadit miniITX s xeony, 16GB ram na uzel (vim je to malo , ale miniITX vice neumi), osadit SSD disk pro nabootovani systemu, zkusit rozbehnout napr. proxmox reseni ci pokud bude potreba sahnout po cistem centos 6
- ssd disk bych chtel navic pouzit jako block-cache a tim vyrovnat propad mezi siti a ram na uzlu (flashcache nebo bcache)
- pozn: s tim nasazenim miniITX si mozna zadelavam na vykonove bariery a hlavne ram nelze rozsirit, 16GB se mi zda-malo, predpokladam,ze 24-32GB by bylo OK, zvazuji jeste moznost nakoupit "dospele" zakladni desky, ram a zdroje, cele to umistit do vlastni krabice podobnym zpusobem jako jsou delane "blade reseni" nebo mozna jako to ma projekt helmet
- sitovky - kazdy uzel opet dve sitove karty a bonding se switchem
Cilem:
- bezpecne byt schopen provozovat ~ 30-40 virtualnich stroju (nektere plne virtualizovat jine jako openvz, proto prave se mi vcelku libi proxmox, i kdyz zde na tom uplne netrvam)
Ceho se bojim:
- nevim jak vyresit problem fencingem (nejsem v tom uplne kovany), ale pokud to chapu tak pokud jeden uzel zacne delat potize, tak je nutne mechanismus jak ho odstrelit, levne desky nemaji IPMI a fencing devices napr. od APC je dost drahe
- mam strach z konfigurace toho HA storage, zda se mi do dost slozite, moc vrstev a ten sw raid pod tim vsim je jako pest na oko z toho duvodu bych take nejspise volil jako CPU pro storage neco vykonejsiho, kdyz zde bude overhead v podobe sw raidu
- storage a hotswap - zde asi narazim i kdyz cetl jsem, ze desky se SATA v rezimu AHCI by to meli umet a linux by to mel umet i se sw raidem ( viz napr. zde http://strugglers.net/~andy/blog/2010/01/17/linux-software-raid-hot-swap-disk-replacement/)
OK, opoustim tedy myslenku stavet samotne virtualizacni masiny na miniITX, zde asi tedy dospele desky.
Nicmene se vas jeste chci zeptat, zda-li by alespon pro ty dva storage stroje bylo neco takoveho pouzitelne, zde nepotrebuji nic extra rozsirovat, jde mi jen o to zda-li vykonove pro storage by to bylo pouzitelne. (napr. 4gb RAM, Core i5, 2x gbit eth) a co od toho mohu ocekavat.
Narazil jsem jeste na tyto case pro hotswap 4x 3.5" SATA, opet bych nasadil dve tyto reseni.
http://linitx.com/product/12789
Jeste jedna vec, to reseni s nasazenim block-cache je uplny nesmysl nebo bych si tim nepomohl/pomohl (flashcache, bcache).
RM
Tiskni
Sdílej: