Textový editor Neovim byl vydán ve verzi 0.11 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu a poznámkách k vydání.
Živé ISO obrazy Debianu Bookworm jsou 100 % reprodukovatelné.
Boudhayan "bbhtt" Bhattcharya v článku Uzavření kapitoly o OpenH264 vysvětluje, proč bylo OpenH264 odstraněno z Freedesktop SDK.
Představeny byly nové verze AI modelů: DeepSeek V3-0324, Google Gemini 2.5 a OpenAI 4o Image Generation.
XZ Utils (Wikipedie) byly vydány ve verzi 5.8.0. Jedná se o první větší vydání od backdooru v XZ v loňském roce.
Byla vydána nová verze 0.40.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 2.20 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl vydán ve verzi 1.3.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Vypíchnut je interaktivní HTML BOM (Bill of Materials) a počáteční podpora Rustu. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Minulý měsíc Hector "marcan" Martin skončil jako upstream vývojář linuxového jádra i jako vedoucí projektu Asahi Linux. Vývoj Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon, ale pokračuje dál. Byl publikován březnový přehled dění a novinek z vývoje. Vývojáře lze podpořit na Open Collective.
Ruská firma Operation Zero nabízí až $4 miliony za funkčí exploit komunikační platformy Telegram. Nabídku učinila na platformě X. Firma je známá prodejem exploitů ruské vládě a soukromým společnostem. Další informace na securityweek.com.
Ako prvé by som urobil kópiu 1:1 diskov na ktorích by mali byť poškodené data. Ďalší krok by bol test diskov cez S.M.A.R.T, kontrola atribútov a použitie HDAT2 na hladanie a opravu sektorov. Lepšie je urobiť zálohu na nové disky pre prípad, že by pôvodne disky zlyhali.
Zlyhanie RAID mohol tiež spôsobiť nejaký parameter disku.
Možné postupy v tejto problematike môžu byť rôzne. Popisovaný postup nemusí byť najvhodnejšie riešenie. Jednoducho je nutné zvážiť hodnotu dát.
2.5.2014 11:53
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
raid5 ze 3 disku je samo o sobe diletantstvi...ale raid5 ze 3 disku v produkcnim serveru???
Pokud pomineme absurditu teto situace, tak povetsinou se nema cenu zabyvat obnovou takto(vic poskozenych disku nez dovoluje raid)rozsypaneho pole.
V drtive vetsine to nepovede k uspechu a doba stravena snahou o obnovu vyrazne(i v nasobcich) predci cas nutny pro cisty reinstal a obnovu z(jiste cerstve) zalohy.
Musim se priznat ze me lidi co provozuji raid5 se tremi disky trosku desi...potkat je vecer v parku, tak hodim penezenku na zem a vyskrabu se na nejblizsi strom.
2.5.2014 14:51
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
3 diskova kombinace = mizerny vykon zapisu...,ale predevsim spatne zkusenosti s raid5 obecne, protoze uz jsem jich videl prilis mnoho se odporoucet - po odejiti jednoho se nakopnul hot-spare, ale nasledna extremni zatez slozila dalsi disk. Z historickych duvodu me jeste bezi par postarsich kousku dellu a ibm v nekterych lokalitach co maji raid5 z 5ti disku s hot-spare, ale ty jsou na doziti.
Aby to ale neznelo, ze jsem zasadne proti raid5 za vsech okolnosti...za poslednich par let jsem ho nastavoval zamerne pouze v jednom pripade, a to pri prechodu na virtualy jsem musel provest downgrade z raid6 na raid5, protoze radice raid6 nedavaly pri pozadovanych narocich. V tomto pripade, ale mam relativni pocit sucha a bezpeci, protoze mam diskova pole dvoje, kazde se dvema radici(aktiv-pasiv) a ty se navzajem zrcadli a tech par TB dat je pravidelne odlivano do knihovny.
Zpet k raid5 ze 3 disku...radeji bych zvolil raid 1 s hotspare. Sice to nebude zadnej rychlik v zapisu ani cteni, ale dlouhodobe jsou to nejvetsi drzaky.
Ne, RAID 1 můžeš mít klidně nad 6 disky - na všech máš to samé (teoreticky zpomalíš zápis a potencionálně zrychlíš čtení 
).
Řekl bych běžná situace u systému se softw. RAID 5, tak (minimálně) pro boot je RAID 1 přes všechny disky na 1.partition a na 2. je RAID 5.
6.5.2014 13:41
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
To že to umí ještě neznamená, že to poskytuje vždy výhodu a musí se to využít
Například CentOS stále používá by-default jen GRUB.
Má to (někdy využitelnou) výhodu, že pokud je tam celý systém, tak systém nahodíš s libovolného disku - ať se to rozkokoší jak chce, tak systém nahodíš i s jedním diskem.
6.5.2014 14:20
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
¡B!
Formuluješ to tak, jako by jsi si myslel, že je to chyba a „dneska“ se to tak už nemá dělat…
6.5.2014 14:37
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Automatické provolávání scriptů kolem GRUB2 považuju za zlo, jinak je GRUB2 někdy fajn (na druhou stranu často by stačilo jen LiLo na 4 řádky).
Myslím, že u all-in-one serverů jo to často žádoucí a proto stále obvyklé…
Dohazovat něco do distribuce z boku je vždy na zvážení, takže to rozhodování je o něčem jiném.
6.5.2014 19:51
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Automatické provolávání scriptů kolem GRUB2 považuju za zloJakékoliv volání skriptů kolem GRUB2 považuju za menší zlo než odpovídající volání distribučně specifických skriptů kolem GRUB1. Alespoň je to předvídatelné napříč distribucemi. Nechci srovnávat s LiLo a vzhledem k notorickému používání LVM všude, kde to je, se ani necítím být dostatečně neutrální. Automatizaci toho volání považuju za věc administrátora, potažmo distribuce. Moje aktuální distribuce (Gentoo) automaticky nevolá nic, ale jedním příkazem zpřístupňuje generování, které mi vyhovuje. Pokud bych používal o něco více automatizovanou distribuci typu Fedora nebo Ubuntu, asi bych předpokládal, že bude automatizace zadrátovaná přímo do aktualizací kernelu a nerozčiloval bych se, jen bych to v případě potřeby vypnul.
Myslím, že u all-in-one serverů jo to často žádoucí a proto stále obvyklé…Tvrdit, že je to obvyklé není moc dobrým příspěvkem do diskuze, ve které rovněž tvrdím, že je to obvyklé.
Dohazovat něco do distribuce z boku je vždy na zvážení, takže to rozhodování je o něčem jiném.GRUB2 jsem nikdy z boku nedohazoval, nýbrž používal z repozitářů, ačkoliv ještě nebyl používán instalátory daných distribucí. V případě Fedory jsem typicky dával /boot v instalátoru na flashku a po rebootu ho přesouval do root partition, dnes bych asi spíše použil yum --installroot=.... Na Debianu jsem tradičně používal debootstrap a Gentoo-style instalaci.
Nemá cenu GRUB nebo nemá cenu to vysvětlovat? 
Kdyby náhodu: tak nejsem proti GRUB2 jako takovému, na rescue flashce ho mám taky, ale u serveru jsem proti čemukoliv mimo základní repozitář, pokud to nemá pádný důvod. A vzhledem k tomu, že většina serverů opravdu naběhne s čímkoliv a /boot separé na zvlášť partition či zařízení je obvyklá a nutná věc, bo většinou je zbytek šifrovaný a až na tom LVM, tak ani není potřeba ničeho co umí, tedy není třeba ho přitahovat do distrubuce (kdyby tam byl, samozřejmně ho vyhazovat nebudu ).
7.5.2014 11:32
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
u serveru jsem proti čemukoliv mimo základní repozitářUž jsem psal, že jsem používal balík z repozitáře distribuce. Žádný základnější repozitář už neexistuje.
a /boot separé na zvlášť partition či zařízení je obvyklá a nutná věcI ty brepto. Mimochodem, po mnoha letech mám zvláštní boot partition až teď na Gentoo, ale mám ji rovněž na LVM, abych neměl na disku bordel.
...ale u serveru jsem proti...
bo většinou je zbytek šifrovanýNejsem si vědom toho, že by většina serverů měla šifrovaný root filesystém.
kdyby tam byl, samozřejmně ho vyhazovat nebuduV případě Fedory a Debianu, o kterých jsem psal, šlo jen o zvolení jiného bootloaderu než podporoval instalátor, popřípadě vytvoření jiného rozložení disku než podporoval instalátor. Že to není případ CentOS 6 je jiná věc.
Jsi moc vztahovačný, dal jsem jako příklad hned v úvodu CentOS, ne tvou situaci a situaci serverů ne tvého NTB (jen a pouze odvozuji podle na „neměl na disku bordel“).
Vytrháváš věci z kontextu; je to nutná věc, pokud máš šifrovaný zbytek.
Znám několik serverů, které to tak mají a už u all-in-one vesele rozšiřuji jejich počet, protože to považuji nejednoduší a i nejlepší způsob.
7.5.2014 12:39
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Ano, přesně tím to začalo.
Nepíšu nesmysly, ty se je snažíš z toho dostat zaměňováním spojek, či kvantitativních slov a zásadním zobecňováním „typů strojů“.
Nevím podle čeho jsi došel k závěru, že to beru osobně…
To opravdu nemá cenu vysvětlovat.
Normálně jej používám (Debian, Bubuntu) a využívám i jeho výhody, jen hlásím, že je do distribuce necpu (pokud není třeba a zatím nebylo), když tam není by-default (CentOS).
Ha!, doposud jsem si myslel že Raid5 je právě nejvíc vhodný s 3-4 disky…
Čím Tě to tak děsí? …jo a tu peněženku beru… :)Ono to hlavně závisí na tom, jak jsou ta data a poli důležitá a jestli je pole redundantní, či jak dlouho lze vytahovat data ze záloh a jestli vůbec existují mimo to pole.
Jeden RAID5 nad 12 disky, byť s jedním spare, děsí zas mě a to dost a nemá to nic společného s křemíkem, baterkou ani velikostí RAM (na můj děs ta teorie naopak platí víc než dřív).
8.5.2014 15:27
mca | skóre: 17
| blog: keep_walking
| Lévis, Québec City
4.5.2014 12:22
pavlix | skóre: 54
| blog: pavlix
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
5.5.2014 22:05
