Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
Společnost Apple slaví padesáté narozeniny. Založena byla 1. dubna 1976.
FreeTube, desktopový klient pro YouTube využívající lokální API, byl vydán ve verzi 0.24.0. Toto velké opravné vydání implementuje SABR (Server-Based Adaptive Bit Rate), což řeší část nedávných problémů s načítáním videí z YouTube, a aktualizuje základní komponenty jako Electron nebo přehrávač Shaka Player.
Je tu opět apríl. O víkendu zmizel kamion s 12 tunami tyčinek KitKat. Firmy to využívají k aprílovým žertům. Groupon má super akci. Koupíte 1 tyčinku a dostanete 100 zdarma. Ryanair si přelepil letadla. Šéf Outlooku se ptá, proč mají v baráku 14 beden tyčinek KitKat (𝕏). Prusa Research představuje Prusa Pro ACU a vysvětluje proč přílišné sušení škodí vaším filamentům. Telefon Sony Xperia má miliónnásobný zoom (𝕏). PC.net představil Super Ultrabox 2600 se zajímavými parametry. Další aprílové novinky například na April Fools' Day On The Web.
Společnost OpenAI, která stojí za chatovacím robotem s umělou inteligencí (AI) ChatGPT, získala od investorů 122 miliard USD (2,6 bilionu Kč). Hodnota společnosti tak dosáhla 852 miliard dolarů (více než 18 bilionů Kč). Nejnovější kolo investování se stalo největší, jaké zatím firma uskutečnila, a peníze mají posílit ambiciózní plány rozšíření výpočetní kapacity, datových center a nábor talentů.
Ako prvé by som urobil kópiu 1:1 diskov na ktorích by mali byť poškodené data. Ďalší krok by bol test diskov cez S.M.A.R.T, kontrola atribútov a použitie HDAT2 na hladanie a opravu sektorov. Lepšie je urobiť zálohu na nové disky pre prípad, že by pôvodne disky zlyhali.
Zlyhanie RAID mohol tiež spôsobiť nejaký parameter disku.
Možné postupy v tejto problematike môžu byť rôzne. Popisovaný postup nemusí byť najvhodnejšie riešenie. Jednoducho je nutné zvážiť hodnotu dát.
raid5 ze 3 disku je samo o sobe diletantstvi...ale raid5 ze 3 disku v produkcnim serveru???
Pokud pomineme absurditu teto situace, tak povetsinou se nema cenu zabyvat obnovou takto(vic poskozenych disku nez dovoluje raid)rozsypaneho pole.
V drtive vetsine to nepovede k uspechu a doba stravena snahou o obnovu vyrazne(i v nasobcich) predci cas nutny pro cisty reinstal a obnovu z(jiste cerstve) zalohy.
Musim se priznat ze me lidi co provozuji raid5 se tremi disky trosku desi...potkat je vecer v parku, tak hodim penezenku na zem a vyskrabu se na nejblizsi strom.
3 diskova kombinace = mizerny vykon zapisu...,ale predevsim spatne zkusenosti s raid5 obecne, protoze uz jsem jich videl prilis mnoho se odporoucet - po odejiti jednoho se nakopnul hot-spare, ale nasledna extremni zatez slozila dalsi disk. Z historickych duvodu me jeste bezi par postarsich kousku dellu a ibm v nekterych lokalitach co maji raid5 z 5ti disku s hot-spare, ale ty jsou na doziti.
Aby to ale neznelo, ze jsem zasadne proti raid5 za vsech okolnosti...za poslednich par let jsem ho nastavoval zamerne pouze v jednom pripade, a to pri prechodu na virtualy jsem musel provest downgrade z raid6 na raid5, protoze radice raid6 nedavaly pri pozadovanych narocich. V tomto pripade, ale mam relativni pocit sucha a bezpeci, protoze mam diskova pole dvoje, kazde se dvema radici(aktiv-pasiv) a ty se navzajem zrcadli a tech par TB dat je pravidelne odlivano do knihovny.
Zpet k raid5 ze 3 disku...radeji bych zvolil raid 1 s hotspare. Sice to nebude zadnej rychlik v zapisu ani cteni, ale dlouhodobe jsou to nejvetsi drzaky.
Ne, RAID 1 můžeš mít klidně nad 6 disky - na všech máš to samé (teoreticky zpomalíš zápis a potencionálně zrychlíš čtení
).
Řekl bych běžná situace u systému se softw. RAID 5, tak (minimálně) pro boot je RAID 1 přes všechny disky na 1.partition a na 2. je RAID 5.
To že to umí ještě neznamená, že to poskytuje vždy výhodu a musí se to využít 
Například CentOS stále používá by-default jen GRUB.
Má to (někdy využitelnou) výhodu, že pokud je tam celý systém, tak systém nahodíš s libovolného disku - ať se to rozkokoší jak chce, tak systém nahodíš i s jedním diskem.
¡B!
Formuluješ to tak, jako by jsi si myslel, že je to chyba a „dneska“ se to tak už nemá dělat…
Automatické provolávání scriptů kolem GRUB2 považuju za zlo, jinak je GRUB2 někdy fajn (na druhou stranu často by stačilo jen LiLo na 4 řádky).
Myslím, že u all-in-one serverů jo to často žádoucí a proto stále obvyklé…
Dohazovat něco do distribuce z boku je vždy na zvážení, takže to rozhodování je o něčem jiném.
Automatické provolávání scriptů kolem GRUB2 považuju za zloJakékoliv volání skriptů kolem GRUB2 považuju za menší zlo než odpovídající volání distribučně specifických skriptů kolem GRUB1. Alespoň je to předvídatelné napříč distribucemi. Nechci srovnávat s LiLo a vzhledem k notorickému používání LVM všude, kde to je, se ani necítím být dostatečně neutrální. Automatizaci toho volání považuju za věc administrátora, potažmo distribuce. Moje aktuální distribuce (Gentoo) automaticky nevolá nic, ale jedním příkazem zpřístupňuje generování, které mi vyhovuje. Pokud bych používal o něco více automatizovanou distribuci typu Fedora nebo Ubuntu, asi bych předpokládal, že bude automatizace zadrátovaná přímo do aktualizací kernelu a nerozčiloval bych se, jen bych to v případě potřeby vypnul.
Myslím, že u all-in-one serverů jo to často žádoucí a proto stále obvyklé…Tvrdit, že je to obvyklé není moc dobrým příspěvkem do diskuze, ve které rovněž tvrdím, že je to obvyklé.
Dohazovat něco do distribuce z boku je vždy na zvážení, takže to rozhodování je o něčem jiném.GRUB2 jsem nikdy z boku nedohazoval, nýbrž používal z repozitářů, ačkoliv ještě nebyl používán instalátory daných distribucí. V případě Fedory jsem typicky dával /boot v instalátoru na flashku a po rebootu ho přesouval do root partition, dnes bych asi spíše použil yum --installroot=.... Na Debianu jsem tradičně používal debootstrap a Gentoo-style instalaci.
Nemá cenu GRUB nebo nemá cenu to vysvětlovat? 
Kdyby náhodu: tak nejsem proti GRUB2 jako takovému, na rescue flashce ho mám taky, ale u serveru jsem proti čemukoliv mimo základní repozitář, pokud to nemá pádný důvod. A vzhledem k tomu, že většina serverů opravdu naběhne s čímkoliv a /boot separé na zvlášť partition či zařízení je obvyklá a nutná věc, bo většinou je zbytek šifrovaný a až na tom LVM, tak ani není potřeba ničeho co umí, tedy není třeba ho přitahovat do distrubuce (kdyby tam byl, samozřejmně ho vyhazovat nebudu
).
u serveru jsem proti čemukoliv mimo základní repozitářUž jsem psal, že jsem používal balík z repozitáře distribuce. Žádný základnější repozitář už neexistuje.
a /boot separé na zvlášť partition či zařízení je obvyklá a nutná věcI ty brepto. Mimochodem, po mnoha letech mám zvláštní boot partition až teď na Gentoo, ale mám ji rovněž na LVM, abych neměl na disku bordel.
...ale u serveru jsem proti...
bo většinou je zbytek šifrovanýNejsem si vědom toho, že by většina serverů měla šifrovaný root filesystém.
kdyby tam byl, samozřejmně ho vyhazovat nebuduV případě Fedory a Debianu, o kterých jsem psal, šlo jen o zvolení jiného bootloaderu než podporoval instalátor, popřípadě vytvoření jiného rozložení disku než podporoval instalátor. Že to není případ CentOS 6 je jiná věc.
Jsi moc vztahovačný, dal jsem jako příklad hned v úvodu CentOS, ne tvou situaci a situaci serverů ne tvého NTB (jen a pouze odvozuji podle na „neměl na disku bordel“).
Vytrháváš věci z kontextu; je to nutná věc, pokud máš šifrovaný zbytek.
Znám několik serverů, které to tak mají a už u all-in-one vesele rozšiřuji jejich počet, protože to považuji nejednoduší a i nejlepší způsob.
Ano, přesně tím to začalo.
Nepíšu nesmysly, ty se je snažíš z toho dostat zaměňováním spojek, či kvantitativních slov a zásadním zobecňováním „typů strojů“.
Nevím podle čeho jsi došel k závěru, že to beru osobně…
To opravdu nemá cenu vysvětlovat.
Normálně jej používám (Debian, Bubuntu) a využívám i jeho výhody, jen hlásím, že je do distribuce necpu (pokud není třeba a zatím nebylo), když tam není by-default (CentOS).
Ha!, doposud jsem si myslel že Raid5 je právě nejvíc vhodný s 3-4 disky…
Čím Tě to tak děsí? …jo a tu peněženku beru… :)Ono to hlavně závisí na tom, jak jsou ta data a poli důležitá a jestli je pole redundantní, či jak dlouho lze vytahovat data ze záloh a jestli vůbec existují mimo to pole.
Jeden RAID5 nad 12 disky, byť s jedním spare, děsí zas mě a to dost a nemá to nic společného s křemíkem, baterkou ani velikostí RAM (na můj děs ta teorie naopak platí víc než dřív).
Tiskni
Sdílej: