Dotaz: wifi síť mezi více domy

[thomas]

Ahoj, potřeboval bych poradit. Potřebuji udělat wifi síť které bude pokrývat 6 domů. Jsou v elipse a vzdálenost mezi nimi je tak cca 20-25 m (mezi budoucími routery, jedna zeď, cihla). Bude stačit dát do každého wifi router? Bohužel nemůžu tam tahat žádné kabely ani dělat externí antény. Jde mi o to jestli na sebe ty routery uvidí (každý na sousední vlevo a vpravo), aby vytvořili jednu síť. Nejde mi o rychlý přístup k netu, stačí mi nějakých 15 - 20 Mbit/s.

Mohli by jste mi doporučit nějaký typ wifi routeru?

Díky za reakce

Odpovědi

[Max]

Reálných 15-20Mbit takovým způsobem nedáš. Navíc taková věc se špatně odahuje, protože záleží na mnoha faktorech. Vezmi si, že wifi je velmi závislá na přímé viditelnosti a ve spoustě případů funguje na odrazy. Záleží, z čeho jsou zdi, jak silné, zda stojí něco naproti těm domům, aby fungoval odraz.
Osobně jsem prostřelil všesměrem (půlmetrová anténa) uprostřed lesa pomocí 2,4GHz nezateplenou střechu (AP je na půdě) + dvojité tabulové sklo (za ním byl ntb).
Pokud si chceš hrát s 5dbi všesměr anténama, tak se k tomu stavím značně skepticiky. Já mám v jednom místě 10dbi sektorovku na komínu a ve třech domech naproti přes ulici 5dbi všesměr antény na routerech za oknem a nic moc. Budu muset trochu seštělovat antény a pojede to, ale nedokážu si představit, že bych měl i AP za oknem s nějakou mini anténkou.
Zdar Max

[Josef Kufner]

Pokud jsou domy dostatečně vysoké, aby kabel byl o trochu výš než veřejné osvětlení a stromy, natáhni mezi nima kabel kolem dokola, a na routerech v jednotlivých domech zapni spanning tree (případný výpadek jednoho spoje bude automaticky přemostěn z druhé strany). Stíněné UTP 25 metrů s dobrým uchycením vydrží, pokud by se mu to nelíbilo, tak mu pomož lankem.

Pokud by tahání kabelů bylo opravdu opravdu opravdu nemožné, tak směrové antény na samostatném kanálu a dobře mířit. Ale 20 Mbps je sotva dosažitelné i v ideálních podmínkách.

[Petr Šobáň]

Jinak pozor pokud táhneš kabel nad pozemkem co není tvůj potřebuješ povolení, nedej bože pokud to jde přes cestu a pod...

Jinak samozřejmě normální wifi routery do bytu v žádném případě ne.

Prostě udělat spoje se směrovou anténou.

Jinak kabel je kabel a pokud jsou pozemky vlastníků těch bytů tak to bude nejednoduší řešení a wifi udělat pouze přes cestu a pod...

[Max]

Takové UTP musí být dobře uzemněné, nestačí mít jen stíněné UTP. Vesměs to pak s uzemněním bývá bída.
Zdar Max

[Pavel Čejka]

STP/FTP s uzemněným stíněním na 25m asi ok (raději Cat 6, ne 5e), určitě bych se nebál, že by se mírně prověšený kabel do 30m délky neunesl. Když už ne venkovní, tak i kabely do zdi mají dost tuhou izolaci a celkově odolné odolné provedení (jsou tlusté, nedají se na ně dávat RJ45 koncovky, patří do zásuvek). Venkovní se liší hlavně tím, že odolávají UV ... normální kabel vydrží kratší dobu (pár let? deset? víc?).

Mnohem víc bych dával pozor na to, ať je daleko od hromosvodů (ne rovnoběžně, ne smyčky poblíž ani za stěnou) a výrazně níž než jímače (lépe nějaký metr pod okapy), doplnit vhodnou přepěťovkou na obou koncích (což zhoršuje vlastnosti kabelu a při větších délkách by mohl být problém třeba s gigabitem) a opravdu dobře uzemnit stínění kabelu na obou koncích.

Optimálně nepřipojovat přímo do počítače, ale přes malý switch, který může může být obětován a maličko zvýšit šanci, že důležitá technika přežije (ono se možná nic nestane desítky let, ale když se stane, tak to občas stojí za to).

Kabel třeba něco takového bude-li někdo dostupný schopen dodat metráž. http://www.papouch.com/cz/shop/product/solarix-cat6-ftp-venkovni-metraz/

Jinak venkem bych pokud možno preferoval optiku. Nebo Wifi a hodně směrovou anténu (Yagi, parabolu). A stejně jako u kabelu, bacha na to, čemu je venku namontovaná anténa blízko, jak je vysoko ...

Gigabit po drátech ještě pořád WiFi překonat neumí (latence, kolize, rušení ...)

[Pavel Čejka]

.... eh, to jsem se rozkecal a vlastně odpovídám na diskuzi a ne na původní dotaz ... no tak nic. Ignorujte.

[Josef Kufner]

Jak je vlastně dostupná optika pro domácí použití?

[Max]

Kabel není drahý, miniGbic do switchů jsou také relativně ok (cena jednoho Mikrotik 1Gbit stojí asi 400,-Kč, OEM HP stojí asi 800,-Kč, origo HP stojí asi 5000,- Kč).
Nejdražší je tedy switch, který má možnost zasunout minigbic + svařování optiky (svařovačky jsou drahé - běžně přes půl míče, většinou si je firmy půjčují, také se nemusí svařovat, ale spojkovat, to však není tak kvalitní).
Kontrola spoje je také triviální, stačí prosvítit diodou z telefonu apod. Žádné trable jako s UTP.
Zdar Max

[lertimir]

Ceny kabelů jsou už dost nizké. příklad univerzální 4 vlákno, a k zafouknutí.

Člověk nemusí použít modul do swithe, ale převodník na gigabit Ethernet. Problémy pro domácí použití je s výrobou koncovek optického kabelu, to nevím jak udělat.

[odin]

Celkem kvalitni svarecku jsem nedavno koupil za 150k

[qeqweqwe]

Router? Spanning Tree?

[Josef Kufner]

Pokud ty routery mají zmostěné síťovky, tak už to trochu smysl dává

Jinak by asi bylo vhodnější kouknout po nějakých šikovnějších routovacích protokolech, ale to už je na delší povídání.

[gogol]

Treba si uvedomit, ze funkcnost wifi cez prekazku nieje zarucena. Da sa povedat, ze je to loteria. Napriek tomu pouzivam wifi niekolko rokov podobnym sposobom. Vzdialenost 20m cez 3 steny. Priepustnost 3.5MB/s na 11b/g routri. Je ovsem treba povedat na rovinu, ze kym som to takto vyladil trvalo mi to niekolko mesiacov laborovania a skusania roznych anten, ich umiestnenia, nastavenia parametrov, diagnostikovania a podobne. Podstatnym vylepsenim bolo napisanie vlastneho ovladaca k wifi karte, ktoru pouzivam. S povodnym ovladacom som sa nedostal ani na na polovicu a okrem toho to dost casto padalo. Uvadzana vzdialenost nieje velka, ovsem to co vadi najviac su odrazy signalu od predmetov v okoli (nemusia to byt len steny) v interakcii s ovladcmi wifi kariet, resp.to ako narabaju so signalom. Dalej si musis uvedomit, ze klienti budu chytat nielen signaly tych routrov, ale aj vserko ine co je za stenami. Pocitace, notebooky, hanheldy, telefony, AP, routre, posilovace signalu, repetre, bezdratove bridge a dalsie kopce vselijakeho wifi hardware.

[lertimir]

Takto to určitě fungovat nebude na více než 1-3Mbit/s a nepravděpodobněji skoro vůbec. Z wifinou je pořád třeba mít na paměti, že je to pořád vlastně jedno medium (nebo 13 medií podle kanálů) o které se všichni hádají. APčka, klienti, a v tomto případě i ty vaše krabičky zapojené jaké opakovače/retranslátory. Na rozdíl od Ethernetu není zde Collision Detect, když jedno zařízení vysílá, nemá šanci zjistit, jestli současně nevysílá i někdo jiný. Ty opakovače fungují v jednoduchém případě, když potřebuji roztáhnout pokrytí třeba na zahradu nebo do patra a celkem se tam budou pohybovat 2-4 zařízení. A pro zařízení za opakovačem se sníží rychlost na polovinu (většinou).

Pro rozsáhlejší wifi není jiná možnost než vybudovat páteřní síť, ať již UTP, optikou nebo směrovými wifi nejlépe na 5GHz, na kterou budou připojeny jednotlivá AP.

[filip]

Jako AP mikrotik s 802.11an kartou. Plus externi antenou sektorka aspon 16dBi pro n-ko. Vse v 5GHz. Klientske strany napr. jedna s moznosti. Svod na strane kienta do routeru nebo primo do pc. Jako AP zase zalezi na pozadavcich napriklad dobre reseni je s Omitikem. Nebo cele reseni postavit na platforme od Ubiquiti. Jeho nevyhoda z meho pohleda je mensi moznost konfigurace, ale zase plusem je uzivatelska privetivost a snadne nastaveni.

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Schází základní údaje - zakreslení v mapě (letecký snímek) a fotografie výhledů. Dále není jasné, kolik počítačů bude připojeno v každém domě, jaký tam bude provoz a v jakém režimu chcete tu síť provozovat? AP, Adhoc, WDS...? Zvláště u levných zařízení bych nesázel na žádné jiné režimy než na AP + klienti.

AP bych dal tam, kam je odevšad vidět, použil bych venkovní všesměrovou nebo sektorovou anténu. Na domy bych dal pokud možno směrové antény. Pokud nelze na domy přidělávat antény zvenčí (fasáda, střecha), otestoval bych funkčnost za oknem nebo na půdě. Některá okna jsou pokovená, to by byl asi problém. Pokud nebude anténa venku, je nutno počítat s velkým útlumem, znížením spolehlivosti i rychlosti, možná na hranici použitelnosti.

Zařízení bych volil pečlivě, dobrou zkušenost mám s ubiquiti - mohlo by to být funkčně i cenově přijatelné, kukněte třeba sem Alza nebo i4wifi.

Celkově záleží na očekávání - experimentovat lze s čímkoli (což je dobrý začátek - zkusit si to v malém, třeba spojit jen dva domy). Pro spolehlivý provoz je ale potřeba mít zkušenosti. Nechcete si na to místo pozvat nějakého konzultanta? Asi by se to vyplatilo.

[Josef Kufner]

Myslím, že kdyby tyhle informace měl, tak už to má postavené nebo spíš tahá kabel

Nakreslit si to do mapy a udělat si fotky výhledů je rozhodně dobrý začátek. Rovnou by při té příležitosti mohl i zvážit případné kabely mezi domy. A rovněž stojí za prozkoumání i viditelnost mezi jinými než sousedními domy v té elipse. Nebo i průzkum kanalizace, například paneláky jsou propojeny kolektory, které jsou na takové kabely přímo dělané.

[frr]

Základem spokojenosti u WiFi je přímá viditelnost bez zdí, plastových oken (= s pokovenými skly), nejlépe i bez stromů apod. Tradiční radioamatérská moudrost praví, že nejlepší zesilovač je kvalitní anténa - platí per analogiam bezezbytku i pro WiFi. Pak můžete laborovat s 802.11n MIMO (se shodnou nebo kolmou polarizací) apod. Podle některých mých zkušeností nakonec dává lepší hodnoty CCQ provoz bez MIMO = jediným kanálem, ale to mohlo být rukama...

Pokud WiFi aspoň trochu rozumíte, tak je úžasnou hračkou něco od Mikrotiku. Na bridgovaný point-to-point spoj stačí i RB411 s L3 licencí, ale popravdě poslední dobou sahám už poslepu po desce RB912 - má L4 licenci (= "dělej si co chceš") a onboard Nkové rádio s 2T2R (variantně buď 2.4-only nebo 5GHz-only), MiniPCI-e slot pro druhé rádio, to vše přibližně za cenu RB411 se zásuvnou kartou... V mých specifických podmínkách je navíc užitečné, že RB912 má z výroby z rubu desky heatspreader, který se dá tepelně přivázat na hliníkovou kastli. Je s tím trochu zámečnické práce, ale celý routerboard má pak teplotní spád proti vnější kastli odhadem do 10*C, při základní spotřebě asi 2-3W = vůbec to nehřeje. Na hardwaru Routerboard jede třeba i OpenWRT, ale osobně nakonec na stará kolena dávám přednost RouterOS, protože je (přes některé záludnosti) trochu komfortnější a nesmrdí v něm CRDA.

To už jsem dost off topic. Jak už tu někdo navrhoval, doporučuji začít s dvěma rádii a experimentovat. Jako anténa stačí pro začátek λ/4 pahýl = kus drátu zasunutý do konektoru. "Hraje" podobně jako příbalové bičíky. Jakákoli panelová anténa je proti tomu samozřejmě výrazné zlepšení. Jako základní rádio bych doporučil nějakého Mikrotika - na hraní možná spíš s dual-bandovým rádiem, zejm. pokud kvůli průchodnosti zdmi budete uvažovat o pásmu 2.4 GHz. Osobně jako základní volbu pro páteře doporučuji 5 GHz - na 2.4 svítí opravdu všecko možné, kromě wifin taky spousta dalších zařízení (včetně analogových), která ani nepoužívají 802.11 modulaci a tedy nejsou vidět při prostém skenu pásma wifi kartou... Je příjemné, že minula doba, kdy měly i levné notebooky dualbandové wifiny. Dnešní levnější hardware je opět 2.4GHz-only, takže má málokdo náladu svítit si doma v pásmu 5 GHz.

Je škoda dávat si jako základní požadavek "nesmím dávat antény za okno ani tahat kabely". To je skutečně show-stopper. Telepatický přenos dat opravdu nefunguje. Doporučuji ve vší slušnosti začít trochu leštit kliky a působit pomocí diplomacie - netlačit na pilu, úsměv... Třeba i sebrat pár podpisů apod., zkusit tomu dát nějakou hlavu a patu v rámci baráku - aby měl vlastník baráku pocit, že mu to přinese plus body při jednání o nájmech... ("levný internet na přání kdekoli v domě").

Průchod zdí se dá nakonec provést i docela čistě, dá se obejít i plastové okno. V "cihle" se vrtá a seká snadno (není to spíš škvárobeton? Ten je ještě měkčí). Izolace (vnější zateplení) v ostění oken bývá odfláknutá, třeba jenom 2 cm polystyrenu... když vrtáte opatrně, tak se při tom nemusí vyštípnout půl kila omítky, a dá se trefit kolem rámu dvěma dírami v úhlu proti sobě. Ale většina lidí stejně tohle vůbec neřeší, na našem baráku jsou povolené individuální satelity (dokonce mají od zateplení připravené držáky), většina uživatelů prostě vrtala zevnitř asi 10 cm pod parapetem a vrták vyjel venku skrz vnější plášť... A vlastníka nemovitosti nezajímá ani tak vnitřní konstrukční uspořádání, jako spíš kosmetika = vnější vzhled a kvalita zednického začištění. Já jsem si při montáži plastových oken zasekal u každého okna do kouta pod rám husí krk, zvenčí ucpaný pěnovým špuntem těsně pod zateplením - takže stačí opatrně propíchnout krycí cement s perlinkou a 2 cm polyše. Ale zároveň už jsem měl doma optiku od místní levné kabelovky, takže mám nakonec kolem okna protažené jenom čidlo od teploměru... a na TV antény STA mám na sedlové střeše nový zakázkový stožárek (střecha se dělala nová, takže jsem si zařídil hezky začištěný průchod trubky stožáru a kabeláže vodotěsnými průchodkami). Ve starém objektu s plochou střechou taky určitě existuje stávající STA, čili nějaký průchod na tu střechu bude. Jde jenom o to trochu hledat, kudy vedou dráty, pokud není výtahová strojovna tak odkrytovat nejvyšší díl plechových deklů v elektro stoupačce apod.

Ještě si trochu přihřeju polívku - o anténách pro wifi mám takové povídání pro začátečníky...

[Max]

Diky za clanek, velmi pekne.
Zdar Max

[gogol]

Povidani o antenach je pekna vec, ktoru pokazi odflaknuty ovladac. Doby kedy sa wifi hw a ovladace robili vo vztahu k RDST su davno prec. Sucastnost veli este uspokujuca kvalita za co najnizsiu cenu a to plati aj pre mkt. Posledny wifi hw, ktory bolo mozne nastavovat ako RDST bol Conexant Prism chipset. To, co velmi chyba v sucastnych ovladacoch je nastavenie utlmu LNA. Vsetci nastavuju len nejaky hlupy treshold, co je uplne ina vec.

[frr]

Pochlubíte se, který výrobce WiFi čipsetu Vás přiměl opravovat jeho ovladač?

Já používám hardware s čipsety Atheros z poslední doby a až na dementní CRDU v Linuxu (a třeba ovladače pro Win 8.1) si vcelku nestěžuju... Škoda že přestali vyvíjet ACU utilitu pro Windows - byla sice bugovatá, ale užitečná.

[gogol]

Ja robim na Ralinkoch. V podstate nekupujem nic ineho. Kedysi davno som zhanal vhodny hw, ktory by sa nepotento na mojom QTH ked to naskenovalo niekedy aj viac ako 120 sieti. Vsetko co som vtedy skusal bud zamrzlo, alebo sa nedalo pouzivat. Okrem toho moje QTH je v tak nevyhodnej pozicii voci distribucnemu pointu, ze spojenie robim odrazom od velkej bocnej plochy vyskoveho baraku blizko pri pointe. Dalsi vyskovy barak mi cloni priamy vyhlad. Prave na taketo specificke podmienky niesu tie jednotky vobec stavane. Spojenie p2p priamym vyhladom je brnkacka a verim, ze akykolvek hw by nemal mat problemy.

Utilitu, ktoru spominas bola volakedy vo vybave kazdeho chipsetu. To len sucastna optimalizacia nakladov doviedla vyrobcov k tomu, ze sa da zaobist aj bez nej. Bohuzial, nieje to celkom tak, pretoze ak je potrebne robit nieco specialne, tak neexistuje nastroj, ktory by vedel zobrazit vnutorne hodnoty z ovladaca. Napriklad dost sa hodia parametre ako SNR a pripadne aj LQ (Link Quality). Hodnoty RSSI, SNR su napriklad dostupne pre kazdu antenu zvlast. Hodnota SNR je kapitola sam o sebe. Existuju minimalne 3 rozne vypocty pre SNR a napriklad Atheros nezobrazuje skutocnu hodnotu SNR, ale iba nejaku kvazi hodnotu.

[frr]

Jo... SNR je paskvil asi u všech digi komunikací, kde se takové číslo dá potkat: od asynchronních modemů pro JTS (V.everything) po poslední generaci SHDSL. V dokumentaci modemu není nikdy popsáno, co to číslo přesně znamená. Ono by se asi v manuálu pro koncové uživatele těžko vysvětlovalo, že "SNR margin" je odstup šumu od snesitelné odchylky oproti ideální QAM konstelaci... ale v některých případech je to číslo vyslovená halucinace.

Výše jste psal, že by bylo užitečné ladit "útlum" (zisk?) v LNA. To jako že v RX směru jede rádio s konstantním nastavením zisku, a různě vzdálené protější účastníky loví demodulátor z mezifrekvence až v digitální doméně, protože sampluje mezifrekvenci nějakým 16b A/D převodníkem, který analogové AGC odsunul na smetiště? Chcete říct, že ten defaultní zisk je "pro jistotu spíš nižší", a že by karty mohly být schopny i vyšší citlivosti (dosahu) a lepšího SNR na mezifrekvenci, pouhou změnou konfigurace RX LNA?

Dává mi smysl, že WiFi rádio obecně musí mít RX zisk nastavený na nejsilnější přijímaný signál, aby nedocházelo k přebuzení. A nejde štelovat zisk pro každou protistranu zvlášť, protože není předem jasné, kdy která stanice bude vysílat (nekoná se TDM) - okamžik vysílání je náhodný. A pro výrobce je jednodušší, rezignovat na nějaké přizpůsobování zisku podle okamžitého provozu, který rádio ve vzduchu pozoruje...

Nejsem praktikující radioamatér, Vaše zkratky mi dávají trochu zabrat... ale vím jak funguje superhet a viděl jsem katalogová zapojení pár švábů pro rádiové front-endy pro různá pásma a druhy použití (GSM, GPS, TV/SAT apod.) Z anténařiny na WiFi (podobně jako na DVB-T) mám zatím takový pocit, že funguje jenom "betonové dimenzování" na nejhorší možný scénář. Pokud možno přímá viditelnost, vyhnout se bočnímu a zadnímu příjmu různých odrazů apod. OFDM má být sice teoreticky odolná vůči "duchům" (echu i pre-echu) ale realita je taková, že WiFi stejně jako třeba DVB-T si chrochtá jedině v případě, že vidíte na spektráku hezký ostrý obdélník = namíříte směrovou anténu přímo na vysílač. Wishful thinking při plánování vede ke smutným koncům.

Nevím jak u Ralinku, ale u Atherosu je zřejmě velká část inteligence a hrubé síly soustředěna v hardwaru WiFi karty - má to mít jedno nebo víc embedded MCU jader (nevím jestli ARM/MIPS nebo nějaké DSP) na kterých běží firmware. Domnívám se, že Mikrotik má pro některé moderní wifiny Atheros svůj vlastní firmware. Jak jinak by dosáhli vypnutí ACKů nebo TDMA provoz (Nstreme / NV2)... ale že bych se chtěl hrabat v atherosím firmwaru, tak to ani omylem To je nejmíň o tři ligy výš, než kam jsem schopen dohlédnout. Navíc mi pořád přijde, že takovou trivialitu snad mají výrobci karet ošetřenu (ve firmwaru) - optimální citlivost a dosah je přece jejich vlastní vizitkou...

Každopádně díky za zajímavé informace Ralink jsem tak nějak vždycky bral na milost, neházím ho do stejného pytle s prašivkami typu VIA a Realtek, ke kterým není *vůbec* žádná dokumentace a horko těžko se shání čerstvý driver do Vindózů

[gogol]

Superhet sa vo wifi nepouziva zhruba 10 rokov. Preslo sa na ciste digitalne riesenie "Direct Conversion" aj ked pociatocne implementacie sa potykali s velkym handicapom ACI (Adjacend Channel Interference). Problemom bolo malo vykonne DSP pre potrebnu dodatocnu digitalnu filtraciu. V DC arch. je odstraneny SAW filter na mf, co vedie k ruseniu signalu dostavajuceho sa na ADC, ktore je o 40dB silnejsie ako prijatelna uroven. Tym padom aj ADCs maju nizsiu dynamiku. Zacinalo sa s 8bit ADCs. V sucastnosti sa pouzivaju 10 a 12 bit ADCs. LNA je zaujimava tema. Pouzivaju sa riadene kaskadove stupne s rozdelenym ziskom s celkovym rozsahom okolo 90dB. Nastavenie AGC sa robi pocas pociatocnych 4us z kadeho ramca postupne po krokoch 0.8us. Tymto sa nasampluje nastavenie zisku pre kazdy ramec osobitne vzhladom na optimalne vyuzitie dyn.rozsahu ADC.

Pocas prijmu ramca sa zisk nemeni. Rozsah zisku kazdeho stupna LNA sa da menit z BaseBand procesora a v urcitych pripadoch je vyhodne to nastavit tak, aby sa to ako celok chovalo tak, ze napriklad signaly pod -70dBm sa nebudu vobec na ADC dostavat. Tym vyrazne poklesnu interference produkty a bude mozne bez nejakych vacsich problemov prijimat signaly aspon o 6dB silnejsie a to aj v pripade, ze na rovnakom, alebo susednych kanaloch pracuje niekolko desiatok cudzich stanic. Neviem ako na inych, ale na Ralinkoch je to mozne nastavovat po kroku 1dB. Trvalo mi hodne dlho kym som prisiel na to, co sa da nastavovat v roznych registroch. Da sa povedat, ze som sa riadil viac intuiciou, pretoze ziadne specialne service manuals nemam k dispozicii. Mam toho ovsem hodne nastudovaneho z radioelektroniky. Tiez sledujem vyvojarske konferencie a sem tam nieco sa da najst ako dokumentacia priamo v ovladaci.

Da sa povedat, ze jednotlive chipsety roznych vyrobcov sa velmi podobaju. Lisia sa v detailoch vzhladom na patenty. Niektore su navrhnute univerzalnejsie ako napr.Atheros, ktory je mozne kompletne preprogramovat pre pouzitie inej normy ako wifi, napr.na 802.16. Da sa spomenut aj vysielacia cast, ktora je zaujimava tym, ze u niektorych chipsetov (Broadcom) je mozne sa stretnut s meranim VSWR na koncovom stupni.

[frr]

Díky za bezvadnou analýzu, takhle v kostce jsem to ještě neviděl Chcete říct, že wifi síťovky přímo vzorkují základní nosnou? Jaký to má proboha vzorkovací kmitočet? Pokud je to dále chroupáno obecným DSP, dal by se z toho postavit osciloskop nebo spektrální analyzátor...

Ohledně měření VSWR v koncovém stupni: všiml jsem si, že Mikrotik si dokáže sám zjistit, jestli je na daném rádiovém chainu pověšená alespoň nějaká anténa, a podle toho automaticky ten port zapne nebo vypne.

[gogol]

DC architektura pouziva na vstupe downconvertor na BaseBand + kanalovy filter. Pociatocna implemetacia 802.11a/b/g pouzivala 8bit I/Q ADC 22Msps. 11n (WiMax/LTE) pouziva 10bit I/Q ADC 80Msps, 11ac je postavene na 12bit I/Q ADC 160Msps. Obavam sa, ze DSP sa neda pouzit obecne.

[frr]

Hu... BaseBand... jestli je to výstup z downconvertoru, já bych tomu řekl mezifrekvence A máte pravdu, že demodulaci asi budou mít zadrátovanou hodně natvrdo v hardwaru (takže tomu OFDM demodulátoru nepůjde říct "a teď mi prováděj obyčejnou FFT"). Hmm. 12bit 160 Msps... kdyby to bylo trochu víc přeladitelné a otevřené, byl by to příjemný hardware pro SDR hrátky

[gogol]

V DC arch.chyba jeden mixer + IM Filter oproti superheterodynu. Mozes si to kuknut trebars tu: http://liu.diva-portal.org/smash/get/diva2:22606/FULLTEXT01.pdf

Obecnejsie by mala byt postavena technologia Intel Centrino. Nestudoval som to, ale myslim, ze je to rozdelene na AFE (Analogovy FrontEnd) a MAC BaseBand procesor.

Jo a ked rozbis s antenami kukni na metamaterialy. Hodne vyzkumu sa teraz okolo toho robi. Podava to slusne vykony, zhruba o 4dBi lepsie oproti PCB antenam.

[frr]

Uhuhuh... to je MASO! Díky za tuto četbu před spaním.

Namísto směšovače, ze kterého leze mezifrekvence (superhet), je tady hned za LNA vzorkovací obvod. Ne hned ADC, jenom hrozně rychlý S&H. Vtip je v tom, že S&H díky aliasingu vlastně taky umí down-konvertovat, tzn. produkovat rozdílovou frekvenci. Místo frekvence lokálního oscilátoru je tu frekvence vzorkovací - tou se down-konverze ladí. Takže pokud se použije vzorkovací frekvence nepatrně vyšší (nebo nepatrně nižší) než nosná, díky aliasingu z toho v sérii vzorků vyleze vlastně "mezifrekvence" - ale už diskrétně navzorkovaná (v sérii analogových paměťových buněk = kondenzátorů). Druhý vtip je v tom, že následný ADC nebere vzorky na téhle vysoké frekvenci, ale za S&H je ještě "analogový FIR filtr" na bázi kaskády spínačů a kondíků = vlastně dolní propust, která pracuje nad nepříliš dlouhou sérií "rychlých" analogových vzorků. A konečně ADC má na vstupu vzorky pouze dostatečně rychlé na to, aby pobral užitečnou šířku pásma zpracovávaného frekvenčního kanálu (tzn. min. šířka pásma krát 2, protože Nyquist). A údajně se vysoká vzorkovací rychlost vstupního S&H dá výhodně zkombinovat s ΔΣ principem ADC (hehe - postupnou aproximací by se to asi fakt nestíhalo). A dál už je to vlastně nuda - demodulace v digitální doméně, a vůbec samá pozitiva a sociální jistoty. Údajně je toto zapojení v levné CMOS litografii při masové výrobě snáz a levněji realizovatelné, než klasický analogový směšovač a filtry.

Já s anténami zase tolik nedělám, spíš jsem se jenom částečně zorientoval a hodně toho nakecám. Řekněme že mám novou hračku Nejsrozumitelnější tutorial pro zelenáče napíše obvykle člověk, který se právě prokousal do stádia "mírně pokročilý". V mém případě to funguje tak, že si potřebuju ulevit na papír, zazálohovat podrobnosti... a dál to všecko buď spokojeně zapomenu, nebo se posunu do nějakého vyššího stádia, kdy mi starosti zelenáčů už přijdou vzdálené a malicherné.

[Jendа]

Můžu se zeptat, v čem jsi ten vlastní ovladač vylepšil, nejspíš proti tomu kernelovému?

[gogol]

Zacal som niekedy pred 6 rokmi s upravou firemneho ovladaca pre rt2500 a pokracujem dodnes novsimi 11n chipsetmi. Firemny ovladac je dost odlisny od toho kernelovskeho aj ked inicializacia registrov je rovnaka. Kernelisti to upravuju z hladiska celeho systemu a moc nezasahuju do nizkourovnovych nastaveni registrov chipsetu. Firemny ovladac postrada mnohe vymozenosti, ktore su v jadre bezne. Napriklad nefunguje zmena MAC pomocou ifconfig/ip prikazu, tiez nema podporu pre Injection. Tieto veci som doplnil, ale skor sa hrajkam s tunerom/koncakom. Heslovite zmeny:

- moznost fixneho nastavenia TxRate
- moznost fixneho nastavenie TxPower od -12dBm do 27dBm (niektore chipsety ovladaju az 33dBm)
- moznost fixneho nastavenia TxPower pre kazdy TxChain osobitne
- moznost nastavenia odlisneho TxPower pre aktivny scanning a pre vlastne spojenie
- vylepsenie automatiky pre TxPower reflektujuce zmeny urovne signalu na trase
- moznost fixneho nastavenia utlmu LNA (v Linuxe sa tomu hovorilo niekedy "sensitivity")
- moznost nastavenia utlmu LNA pre kazdy RxChain osobitne
- moznot vypnutia udrzovacich ramcov spojenia
- moznost zmeny/vypnutia opakovacich ramcov na fyzickej vrstve (zname pod nazvom Short/Long Retry)
- moznost zmeny nastavenia hw filtra
- rozsireny debug 
- statistika signalu prijatych ramcov zvlast pre kazdy typ a RxRate ramca
- statistika ramcov, ktore prijimac prijme bez chyby, ale niesu pre moju stanicu
- priezkum a statistika okolia z hladiska obsadenia kanalov pomocou funkcie na odhad volneho kanalu (CCA)
- nastavenia vyssie uvedenych parametrov pomocou doplnenych ioctls
- Vypocty pre Rx/Tx PER
- Uprava a doplnenie povodnej gr.utility k rt2500 pre pouzitie s novymi chipsetmi a novymi funkciami. ...A niekolko dalsich veci.

Musim podotknut, ze niesom programator. C-ecko som sa v podstate ucil za behu pisania vylepseni a etse stale nemozem povedat, ze by som ho uz vedel. Samozrejme nejaku pripravu v programovani mam. Zacinal som pred nejakymi 30 rokmi na i8080 s assemblerom. V minulosti som sa venoval hodne radioamaterskej cinnosti a konstrukciam.

[Petr Tomášek]

Hm a zveřejnil jsi ten ovladač někde nebo je to firemní tajemství?

[manasekp]

15-20mbit takto urcite nedas, spis to pojede tak 1mbit a bude to padat, zacne prset a nepojede to vubec. Mozna kdybys dal na kazdy spoj dve sita presne zamerene proti sobe a AP pak udelat necim dalsim tak by to trochu slo, spis ale udelej neco uplne jineho s externima antenama. Divne reseni stoji moc penez a usili a nakonec clovek vzdycky prejde na neco co mel pouzit hned na zacatku