Dotaz: iPad a kapka vody

[JV]

velice se omlouvam za off-topic, ale zvedavost mi neda nezeptat se a nenasel jsem zpusob, jak otazku naformulovat googlu

cetl jsem na iPadu knihu, kdyz mi ukapla kapka z caje na display. chapu, ze kapka vlastne vytvari cocku, takze skrze ni se mi zvetsily a vynikly body displaye a jejich hranice

cemu ale nerozumim je, proc na okrajich te kapky jsou ty body barevne. cervene, zelene...

dekuji

---

---

Odpovědi

[Kit]

Může za to disperze, tedy rozklad světla na jednotlivé barevné složky. Přírodním úkazem je např. duha.

Bílý bod na displeji vzniká kompozicí tří barev: červené, zelené a modré.

[JV]

aha! diky panove

ted si tu ctu o te disperzi a jestli tomu spravne rozumim, tak kazda vlnova delka se danym prostredim siri jinou rychlosti

pokud misto, kde svetlo opousti dane prostredi, je kolme na smer sireni, tak kazda vlnova delka opusti to prostredi sice s ruznym zpozdenim, ale pod stejnym uhlem. tedy potom se to svetlo opet slozi na bile

pokud je to misto exitu zakrivene (jako na okraji kapky), tak kazda vlnova delka opousti to prostredi pod jinym uhlem, tedy se rozlozi na tu zminovanou duhu

to je super! jestli to tedy chapu spravne, a jestli se nejrychleji siri cervena, potom zluta, pak zelena, modra a nakonec fialova, tak kdybych se podival do slunicka pres rovne sklo a byl schopen zaznamenat okamzik, kdy svetlo to sklo opousti, videl bych nejprve cervenou, potom barvu slozenou z cervene a zlute, potom barvu slozenou z cervene, zlute a zelene, atd. az konecne bile svetlo

to je super. skoda jen, ze se to svetlo siri tak zatracene rychle a clovek si tehle okamziku neuzije

[JV]

kdyz o tom tak jeste uvazuju, tak clovek prece vidi jen to, od ceho se odrazilo svetlo a dopadlo do jeho oka

pokud by se svetlo sirilo pomaleji nez nejaky jev, stal by se ten jev neviditelnym?

[Šangala]

Jako pohyb Mentionu třeba?
Pokud se jev děje rychleji než okem vnímáš, je neviditelný?

[JV]

dobra, dejme tomu, ze se bavime o dokonalem oku. oku shopnem zaznamenat seberychlejsi jev.

predstavme si pist za denniho svetla. tedy od kazde jeho plochy se odrazi svetlo a dopada to naseho dokonaleho oka.

ted pist udela pohyb "tam a zpet". a za dobu, kdy se posune o 10cm, tak svetlo (prenasec informace) se posune o 1mm. ja vlastne uvidim pouze zmenu polohy pistu o 1mm, ale neuvidim cely ten pohyb, nebo jo?

pri pozorovani neceho, co by bylo rychlejsi nez svetlo, bych to vlastne vnimal "stroboskopicky". musel bych si pro pozorovani toho jevu najit rychlejsi prenasec informace nez by bylo to (hypoteticky) pomalejsi svetlo. nebo kecam?

[Šangala]

Odpověď: Kde nic není ani smrt nebere.

Experimentálně by to šlo vyzkoušet v místech ze silnou magií, tam se světlo loudá, nebo bychom k tomu mohli použít tmu, protože je rychlejší než světlo. :)

[JV]

srandicky, srandicky. tady se vazne vedecky "pracuje" ;) treba najdeme nejakou spojitost s Linuxem a admini nam tuhle plodnou debatu zitra neomlati o hlavu

ted si ctu o tom Cerenkovove zareni (diky Kite) a je tam zajimavy odstavecek:

"Je-li rychlost pohybu částice v prostředí větší než je fázová rychlost světla, MOHOU se elektromagnetické vlny, vznikající v různých místech dráhy, dostat do fáze a ve vhodném úhlu theta se tyto fáze MOHOU sečíst a vznikne pozorovatelné záření."

jestli to chapu spravne, tak zadny jev nikoli NEMUZE, nybrz NEMUSI zustat nepozorovan

ale myslim, ze uz je cas jit do postele. jeste jednou dekuji vam vsem za skvele podnety a preji dobrou noc

[Kit]

pokud by se svetlo sirilo pomaleji nez nejaky jev, stal by se ten jev neviditelnym?

Naopak. Čerenkovovo záření je rychlejší než světlo a přitom je vidět.

[dustin]

Jestli jsem to pochopil dobře, ta čerenkovovo záření (tedy světlo) vzniká při pohybu částice vyšší rychlostí, než je rychlost světla v daném prostředí. Přirovnává se to k nadzvukovému třesku či k vlnám za jedoucí lodí.

[Kit]

Blbě jsem to napsal, ale pochopil jsi to správně.

[Šangala]

OT: Mám v koupelně RGB led světlo (destička asi 30×30mm s LED v reflektoru), které mění barvy, a když se válím ve vaně a dívám se někam jinam, tak na chromovaných prvcích periferně jsou za určitých okolností vidět red/green/blue proužky, ale když se podívám přímo tak tam nejsou (mozek/oko ?).

[Sten]

Tipuju to na rozklad světla na čočce oka

[Šangala]

Já si spíš říkám, že to jsou ty jednotlivé R/G/B LED-ky a na zakulaceném chromovaném prvku dojde ke zvětšení, nicméně je to furt malé a oko-mozek, to při přímém pohledu sloučí, a periferně to vidím protože je opravdu R/G/B a to oko to tak-nějak zachycuje. Vidět jsou jen při některých barvách a nevím jestli je to čisté R/G/B nebo kousek vedle, možná jsou tam někdy jen dvě barvy. Je to těžké to periferně zachytit, stejně těžké, jak píše níže Kit, s objevováním kosmických lodí(na zemi/hřišti) či koní(na vrcholu věže).

[Kit]

Podle popisu mi to připadá jako "problém někoho jiného" (angl. Somebody Else's Problem). Používá se k ukrývání reality, např. kosmických lodí.

[Šangala]

Po tom jsem šel jako první a mimo kosmických lodí jsem hledal i koně.

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

Mírně periferní vidění může být za určitých okolností citlivější než centrální vidění. Centrální místo na sítnici je oslněné, to je asi hlavní důvod. Astronomové to znají a dívají se trochu mimo místo, které chtějí dobře vidět. Lépe tak třeba spočítají počet hvězd apod.

[Petr Bravenec]

Ověřil jsem to experimentem, abych nekecal. Body tam vidíte barevné asi proto, že na okrajích je zvětšení způsobené takovou jednoduchou čočkou větší, takže už rozeznávate jednotlivé RGB body displeje:

http://en.wikipedia.org/wiki/RGB_color_model

Někde v polovině je obrázek LCD displeje pod zvětšením.