Dotaz: KVM a CPU

[masi]

Zdravim,

dosud jsem vybiral pro plnou virtualizaci stroje tak, ze jsem chtel co nejvic jader, protoze jsem si kdysi precetl, ze KVM ma nejmensi ztraty vykonu, pokud mam jedno VCPU na jedno jadro procesoru. K tomu jsem se nedavno docetl, ze pokud mam do 10-ti VCPU na jedno jadro, pak to neni problem (http://docs.fedoraproject.org/en-US/Fedora/13/html/Virtualization_Guide/sect-Virtualization-Virtualization_limitations-KVM_limitations.html), ale jestli je mene/stejne efektivni mit 1 VCPU na jedno jadro, nebo 10VCPU na fyz jadro jsem nikde nenasel. Nenasel by se tu nekdo, kdo by mi to dokazal objasnit, nebo kdo by to mel treba i najak otestovane???

Navic mi jeden obchodnik vysvetloval, ze jadro u AMD odpovida hyper threadovanemu jadru od intelu. Verim tomu, ze Intel CPU jsou vykonejsi a uspornejsi, ale tady nemam dost informaci a nechce se mi travit hromady casu studiem architektury CPU, abych si na to mohl udelat nazor. Proto bych se rad zeptal mistnich odborniku, jak je to s jadry INTEl VS AMD, kdo s nimi lepe pracuje a efektivneji prepina, maje vic nezavisla, skutecne bezi plne paralelne, atd...

Z odpovedi bych si rad udelal obrazek co je nejvhodnejsi pro plnou KVM virtualizaci, finance jsou samozrejme ve finale az na prvnim miste, ale zde me to zajima spis bez ohledu na ne.

V realu me zaujal napriklad zda je pro me ucely vhodnejsi Intel Xeon E5-2620v3 2,4GHz@8.0GT 15MB cache, 6core, HT nebo 12Core od AMD (napr. Opteron 6334 - 2,6GHz 12core, 16MB cache). pripadne neco jineho v teto cenove hladine.

Emoce, flame amd vs intel, nebo dokonce polemizovani nad plnou a para virtualizaci prosim vynechme. Za vsechny prinosne nazory predem moc dekuji...

Odpovědi

[Heron]

Navic mi jeden obchodnik vysvetloval, ze jadro u AMD odpovida hyper threadovanemu jadru od intelu.

Marketing AMD by si zasloužil pár facek. Zatímco Intel čím dál tím víc prosazuje HT jádro = jádro (takže pro některé lidi je i7 najednou osmijádro), tak AMD má skutečné osmijádro (8x všechny věci co dělají procesor procesorem - sada registrů, ALU apod.), a jen některé věci jsou sdílené (jako třeba FPU) mezi dvě jádra. Díky tomu, někteří říkají, že AMD osmijádro je vlastně čtyřjádro. Takže v paralelnosti vyhrává AMD.

Tolik jen pro vysvětlení.

[#Tom]

K tomuto mám jednu poznámku. Ze zkušeností s používáním AMD FX8350 (4 GHz), což je trochu starší laciné desktopové osmijádro, na němž běží numerické výpočty, vím, že pokud běží výpočty na čtyřech jádrech, běží rychleji, než když je jich zapojeno všech osm, a to dosti výrazně. Zkoušel jsem to i měřit, ale nemůžu výsledky testů dohledat. Pokud si pamatuju, zpomalení běhu při přechodu od 4 k 8 jádrům bylo asi 30 až 40 %, což je hodně, ale není to tolik jako u HT procesorů, kde se to blížilo 100 %. Je to podivné, kód je přeložen GCC v 64bitovém režimu, kde se namísto instrukční sady 387 v základu zapínají SSE2 instrukce, a sdílené koprocesory by neměly přijít ke slovu. Možná si jádra překážejí i jinak, třeba při přístupu do paměti, ale o vnitřku procesoru nevím mimo sdílení FPU nic.

[lertimir]

Podle mne CPU pracuje jen v integeru. Sada SSE2 jsou instrukce SIMD (tedy něco jako vektorové), ale to je jen způsob přístupu k datů, sada obsahuje jak integer tak i floating point instrukce. Viz 1 a 2. Numerické výpočty bez floating point jdou dělat dost těžko. Tobě byl pokles výkonu byl právě na tom, že jednu FPU plnily dvě CPU požadavky, ze floating SSE2 instrukci.

[Sten]

No, ono je to docela složité. FPU v AMD používá něco jako HT, má více pipeline. SIMD instrukce jdou vždy do FPU. Nicméně SIMD instrukce do 128 bitové přesnosti používají jen polovinu šířky FMAC, to FPU umí zároveň zpracovávat i druhou sadu takových instrukcí z druhého jádra, takže se to pro takové instrukce chová jako dvě samostatná jádra.

[Jendа]

Tobě byl pokles výkonu byl právě na tom, že jednu FPU plnily dvě CPU požadavky, ze floating SSE2 instrukci.

To by vysvětlilo nezvýšení, ovšem ne pokles. Tohle vypadá na úlohu která visí na přístupech do paměti a spuštění dalších threadů způsobilo vypadávání dat ze sdílené cache.

[#Tom]

V tomto případě se nejedná o typický paralelizovaný výpočet, ale o sadu několika set jednovláknových nezávislých výpočtů na více strojích. Pro účely benchmarku je výpočet s týmiž vstupními parametry spuštěn na jednom či více jádrech. Pro zajímavost přikládám tabulku:

+=========================+===========+=======+=======+=========+
| CPU                     | kmitočet  | jader | užito | čas [s] |
+=========================+===========+=======+=======+=========+
| Intel Core 2 Quad Q9550 | 2.83 GHz  |   4   |   1   |    102  |
| Intel Core i7 965       | 3.20 GHz  |   4   |   1   |     77  |
|                         |           |       |   4   |     79  |
| AMD FX 8350             | 4.00 GHz  |   8   |   1   |     74  |
| Intel Core i5 4670K     | 3.40 GHz  |   4   |   1   |     56  |
|                         |           |   4   |   4   |     56  |
+=========================+===========+=======+=======+=========+
| Intel Celeron 847       | 1.10 GHz  |   2   |   1   |    222  |
|                         |           |       |   2   |    223  |
| Intel Celeron 1037      | 1.80 GHz  |   2   |   1   |    123  |
|                         |           |       |   2   |    157  |
| Intel Atom D2500        | 1.86 GHz  |   2   |   1   |    471  |
|                         |           |       |   2   |    474  |
+=========================+===========+=======+=======+=========+

Program je přeložen s 64bitovými instrukcemi a SSE2, což se jeví jako nejvýkonnější varianta z možností 32/64-bit a SSE2/387. Program nezpracovává velké objemy dat, velkou část operací tvoří výpočty v plovoucí desetinné čárce (integrace, maticové operace). Časy jsou hodnoty user z příkazu time. Program využívá rovněž disk, ale v malé míře.

Některé testy jsem nedělal, nebo se ztratily. Intel Core 2 Quad vykazuje přibližně stejné časy při zatížení jednoho či všech jader, nemá HT. Core i7 má HT, ale zatížení všech 8 virtuálních jader prodlouží dobu na přibližně dvojnásobek oproti využití jen 4 jader. AMD FX8350 při zatížení čtyř jader počítá téměř stejně dlouho jako při zatížení jen jediného, naproti při zatížení všech osmi jader se propadne někam na úroveň Core 2 Quad (odtud těch 30 až 40 % výše).

Podstatné pro mě je, že SSE instrukce vykonává stejná jednotka jako x87 instrukce, tj. FPU, což vysvětluje onen dramatický propad výkonu. Předpokládám, že při celočíselných operacích by byl rozdíl v časech zanedbatelný.

[Heron]

Sám mám FX 8350, pravda, nedělám výpočty, ale dělám s obrázky a 8x convert je opravdu více než 7x rychlejší než 1x convert. Jasně, asi nepoužívá FPU nebo jen s 64b přesností, takže i floating point je paralelizováno správně.

AMD FX8350 při zatížení čtyř jader počítá téměř stejně dlouho jako při zatížení jen jediného

Což je zvláštní samo o sobě, protože 4x je v tom procesoru opravdu všechno včetně FPU. Chyba bude někde jinde (možná se procesy hádají o cache, nebo jsou náročné na datovou propustnost apod.). Na druhou stranu i ten convert je v mém případě často rychlejší než disk, takže intenzivní proud mezi CPU a RAM probíhá též a i tak, když to má data v RAM, tak to jede výrazně rychleji než 1x nebo 4x.

[#Tom]

Chyba je v mém příspěvku, nenapsal jsem jasně, že jde o dobu běhu jednoho procesu, ne podíl připadající na jeden proces. Pokud pustím jeden, spočítám za čas t jednu úlohu. Pokud pustím čtyři, spočítám za čas t čtyři úlohy, tj. čtyřikrát více. Pokud jich pustím osm, spočítám za čas 1,35 t osm úloh, takže můžu být pořád spokojený, protože kdybych je pustil po sobě, bude to trvat 2 t. Úloh jsou stovky, a současně jich běží na více počítačích obvykle šestnáct, jen při testech nového kódu běží jen jediná úloha, a já na ni musím čekat celý čas t. K paralelizaci kódu jsem se zatím nedostal.

[lertimir]

Aha tak to je jasné. v jistém směru to znamená, když jich pustíš 8, tak v úloze máš cca 65% integer instrukcí (které se spočítají za čas t) a 35% instrukci FPU, které se počítají za čas 2t. (přibližně)

[Heron]

No a když se do toho ještě zamotá cena pro obyčejného zákazníka, tak:

FX 8350 4793Kč vs i5 4670K 7032Kč (aktuální ceny v CZC), tedy intel je o 46% dražší. Z tvých čísel plyne, že v případě těchto FPU výpočtů je intel o 30-40% výkonnější. Takže cena za FPU výkon je dejme tomu srovnatelná. Cena za integer výkon je ve prospěch AMD.

Takže jsme v tom tazateli udělali pěkný guláš

[lertimir]

Zase když hodnotíš TCO, musíš započíst i cenu za spotřebu energie po dobu životnosti zařízení a nejen pořizovací cenu a tady zase je Intel efektivnější. FX 8350 125W, i5 4670K 84W. 1W dělá 8,75kWh ročně při provozu 24/7. Tedy rozdíl 40W (což je asi nadnesené) je 350,4 kWh a to se už trochu projeví.

[Jendа]

FX 8350 125W, i5 4670K 84W.

Obě hodnoty jsou teoretickým maximem, minimálně u FX8150 žere 125 W celý počítač (při zátěži), ne jen procesor.

[lertimir]

Toho jsem si vědom, i toho, že metodika AMD je strikně maximum a Intel to nějak flikuje, že to číslo může být něco jako "běžně dosahované maximum" A proto jsem napsal, že je to asi přestřelené. Ale ze zdrojů na netu plyne že rozdíl ve spotřebě tam je, a nějaké přesnější porovnání by také pomohlo.

[trekker.dk]

Párkrát jsem to počítal podle těch papírových hodnot a vyšlo to furt tak, že ten Intel by se menší spotřebou zaplatil nejdřív po pěti letech.

[#Tom]

Na spotřebu se dá hledět i jinak. Procesor s nižší spotřebou méně topí, což může znamenat tu nižší teplotu v kanceláři, tu nižší teplotu v serverovně a nižší náklady na klimatizaci. 8jaderné AMD FX-8350 nakonec podává vyšší výkon než Intel Core i5 4670K, ale ten, na rozdíl od odpadního tepla, není dvojnásobný (jde o subjektivní odhad, spotřebu jsem neměřil).

[Heron]

350,4 kWh ročně, to je 1750Kč ročně (cena za 1kWh je cca 5Kč).

Rozdíl v ceně FX vs i5 je 2239Kč. Tedy intel se začne vyplácet za rok a něco.

Ovšem pokud je to takový provoz 27/7/365, tak by bylo vhodné ty FPU věci hodit na bedra GPU* a získat tak integer osmijádro CPU. Čímž se s výkonem dostaneme opět vejš (a výpočet energetické náročnosti se zkomplikuje o tu GPU). Případně tam dát AMD APU.

*) Což pochopitelně můžeme udělat pro cpu jakéhokoliv výrobce.

[#Tom]

Přehodit výpočet na grafickou kartu je lákavé, a cenově výhodné. Škoda, že to nejde vyřešit jedním přepínačem překladače. :/ Přeprogramovávat integrační cyklus přes std::set na pole (pro OpenMP) se mi zatím nechtělo, natož pak jej převádět na Cudu…

[lertimir]

Podle mne to je divné. Mé zkušenosti na i5 jsou také takové jako má Heron. Výpočet na 4 jádrech je cca 3-3,5x rychlejší než na jednom.

Pokud nezpracovává velké objemy dat, tak značnou část má v cache a tím pádem i souboje o paměťovou sběrnici nejsou limitující, navíc souboj o paměťovou sběrnici by výpočet nezpomalil výrazně. Nulové zvýšení až drobný pokles, bych si dokázal vysvětlit jen tak, že jsou v programu synchronizační checkpointy, a je problém v jejich návrhu, protože ostatní jádra čekají a fakticky jede jen jedna linka. Na druhou stranu když říkáš, že jsou to stovky jednovláken, tak jak to vypadá? je to forknute jako samostatné procesy a load je 100? Nechceš o tom napsat víc? I tak by se to mělo přirozeně škálovat.

Před časem jsem dělal testy na virtuální server na kterém měly probíhat nárazové situace paraleního překladu nějakých programů, a v podstatě velmi přesně se zátěž škálovala podle přiřazených procesorů.

[trekker.dk]

Jenže procesory od AMD jsou na tom obecně s výkonem hůř než ty od Intelu, tj. jedno AMD jádro dá míň výkonu než jedno Intel jádro. Kdo je na tom líp pak závisí na zátěži - když se dostatečně uplatní hyperthreading, to čtyřjádro s HT na tom bude celkově líp. Teda samozřejmě pak se člověk podívá na cenovku...

S hyperthreadingem bych se u virtualizace spíš bál toho, že ve virtuálu běží plánovač nad plánovačem, přičemž ten v tom virtuálu neví o tom, že některá jádra jsou fyzicky jenom jedno jádro.

[Sten]

KVM předává informace i o HT či více procesorech, hlášenou topologii si dokonce dokonce změnit i na vlastní

[trekker.dk]

To vím. Jenže

a) ne vždycky. Pravděpodobně to chce nějaký přepínač, který nepoužívám (nemám v hostiteli zapnutý HT, takže netřeba). Bez něj /proc/cpuinfo ve virtuálu neobsahuje údaje jako physical id, core id, siblings atd.

b) nahlášená topologie platí jenom v případě, že vlákno pro vCPU vždy poběží na stejném jádře (HT jádře) CPU, což nepoběží. Plánovač v Linuxu (v hostiteli) málokdy nechá jedno vlákno běžet na jednom CPU, většinou jej jednou za čas přestěhuje někam jinam. Jasně, v případě běhu jednoho vCPU je to pitomost, ale v (častějším) případě běhu mnoha vCPU to dává smysl (připinovat vlákna ke specfickému CPU by vedlo k tomu, že se několik vCPU bude hádat o jedno vytížené CPU, zatímco jiná CPU budou volná.)

[Heron]

Plánovač v Linuxu (v hostiteli) málokdy nechá jedno vlákno běžet na jednom CPU

Dá se nastavit affinita. (Stejně by mě zajímalo, zda to v normálním provozu přinese nějaký měřitelný přínos.)

[trekker.dk]

Dá se nastavit affinita

Teď si nejsem jistej, jestli to KVM (QEMU) umí. Samozřejmě jde nastavit "zvenku" pomocí taskset, ale to je AFAIK jenom pro celý proces, ne pro jednotlivá vlákna. Jinak viz poslední větu v mém předchozím příspěvku.

[lertimir]

To přece záleží na mnoha věcech, jedna z hlavních je zátěž těch virtuálů, pak požadavky na paměť, požadavky na I/O subsystem. Dotaz je jako bych se ptal chci vozit věc, Potřebuji Partner, Tranzit, Eurocargo nebo Scanii s návěsem.

[Sten]

HW virtualizace je u Intelu i AMD prakticky stejná, takže podle toho nemá smysl se rozhodovat.

Rozdíl HT jádro × AMD jádro záleží na tom, co tam pustíte, pokud tam pustíte FPU (SSE) výpočty, budou na tom stejně (AMD sdílí FPU stejně jako HT sdílí CPU), pokud tam naopak pustíte něco, co bude prohánět nějakou smyčku, která se vejde do cache a nebude používat FPU, bude AMD jádro dvakrát výkonnější než HT jádro. Na druhou stranu procesory od Intelu (obzvlášť i7) mají o trochu vyšší výkon než podobné procesory AMD.

Kolik VCPU na fyzické jádro je to samé na druhou, tady už extrémně záleží na tom, co tam pustíte. Pokud se to bude naprostou většinu času flákat, klidně tam může být i tolik VCPU/jádro, kolik má ten systém jader, pokud tam naopak spustíte nějaký CI (kompilační) server, cokoliv nad 1 VCPU/jádro to zaseká (a počet fyzických jader převáží nad vyšším výkonem).

[Ruža Becelin]

Mam as 50 virtualek na ctyrjadre i7 - 4 cores + HT, 32GB RAM. Funguje OK, spolehlive to zabije IO, na to bych se soustredil spis nez na CPU...

[Max]

Pokud neženeš výpočty a jde ti o provoz služeb, tak souhlasím s předřečníkem, CPU výkon je dnes skoro minorita, důležitější je dostatek RAM a hlavně výkonné a dostatečně velké a zálohované pole, které nezabije IOPS virtuálních mašin.
Pokud jde o AMD vs. Intel, tak vše již také bylo řečeno. AMD je se svou technologií trochu dál, jak Intel se svým Hyperthreadingem. Nelze to tedy zaměňovat, ale také nelze tvrdit, že např. osmijádrové AMD má plných osm jader. Nemá, funguje tam částečné sdílení popsané již jinými v tomto threadu, v něčem to vadit může, v něčem ne.
Pokud jde o výkon CPU, tak já, ač příznivec AMD, mám naprosto jasno. Ve větším nasazení jedině Intel Xeon. Intel je o hodně vepředu před AMD, jak s výkonem, tak spotřebou. Člověk si sice připlatí, ale má vyšší výkon, mnohem menší spotřebu. S AMD se pak táhne hafo jiných věcí jako platba za el., lepší chlazení, větší hluk, výkonnější klimatizace atd. atd. S pár serverama to člověk poznat nemusí, ale pokud jede ve vcětším, tak je to pak silně k zamyšlení.
Jinak je snad jasné, že čím méně vCPU na jádro, tím lepší výkon, ale otázkou je, zda ten výkon opravdu potřebuješ? Já provozuji na ESXi Exchange a hafo dalších věcí a jsem mnohem dál jak 1x vCPU vs. 1x CORE.
Zdar Max

[Heron]

také nelze tvrdit ... funguje tam částečné sdílení

Když to bereš takto, tak se můžeme bavit o tom, že každé multijádro je vlastně jednojádro, protože některé věci, které jsou sdílené, jsou tam jen jednou

Multijádro je něco jiného než více procesorů, multijádro z principu bude něco sdílet napříč jádry. To ale nic neubírá na "multijádrovosti".

Naopak i jednojádro může počítat více věcí současně (staré athlony uměly za určitých okolností (velikost operandu) počítat 4x integer současně, když jsem se díval na architekturu Zenu, tak tam je dokonce 6x integer per core (i když ty informace jsou zatím dost zmatené)). Dělá to z 32jádra (AMD Zen v plné polní) snad 192 jádro? Navíc každý procesor od 486 umí out of order execution, takže si ty instrukce přeskládá tak, aby se maximálně využily všechny interní jednotky. Takže ten cpu přirozeně počítá více instrukcí paralelně.

(Jinak, pokud se rozhoří flame, tak to tady klidně usekni do vedlejší diskuse.)

[Max]

Souhlasím s tebou, netřeba flame :).
Zdar Max

[trekker.dk]

Člověk si sice připlatí, ale má vyšší výkon

Můžu si koupit šestnáctijádro od AMD, nebo si připlatím a dostanu šestijádro od Intelu... no, opravdu nevěřim tomu, že tím dostanu vyšší výkon.

[Max]

Vyšší výkon a v burnu nižší spotřebu. V idle bude spotřeba stejná. Pravdou je, že reálné zkušenosti moc nemám a spíše se opírám o testy a další údaje dostupné na internetu. Se podívej třeba na Intel Xeon E7 řadu, 18core CPU na 2,5GHz a k tomu HT a jsi na 36 logických CPU. Proti tomu máš AMD s 6300 serie, které je 16core = 16 logických. Stejné TDP, stejná frekvence, ale Intel bude ještě na jádro výkonnější.
Cena je samozřejmě jinde, ale je třeba k tomu také započítat cenu za místo v racku, lepší chlazení a další věci, které ti s AMD přibydou. A pokud jedeš ve velkým, tak máš problém, viz třeba výpočty WEDOSu, když stavěli hausing a vybírali servery.
Zdar Max

[trekker.dk]

Vyšší výkon a v burnu nižší spotřebu.

Tvrdit můžete cokoliv, ale uvěřím tomu, až uvidím čísla.

Se podívej třeba na Intel Xeon E7 řadu, 18core CPU na 2,5GHz a k tomu HT a jsi na 36 logických CPU. Proti tomu máš AMD s 6300 serie, které je 16core = 16 logických. Stejné TDP, stejná frekvence, ale Intel bude ještě na jádro výkonnější.

Za cenu toho CPU od Intelu můžu mít dvanáct šestnáctijádrových Opteronů. Opravdu nevěřím, že bych tím od Intelu dostal víc výkonu za stejné peníze, i když započítám místo v racku a spol. A výpočty wedosu jako argument fakt neberu.

[Max]

Se podívej na pár článků na netu, moc jich není, ale něco najít jde. Třeba zde :
The new Opteron 6300: Finally Tested!
Tady staví 2x E5-2680 (8core, 16x logical, TDP 95W - 2,7-3,5GHz) proti 2x opteron 6380 (16x core, TDP 115W - 2,8-3,4GHz). Xeon má poloviční počet jader, nižší TDP, jehož hodnota v testu vypadá reálná (94W) oproti tomu, co tam předvádí se spotřebou Opteron (139W).
Samozřejmě, reál je takový, že skoro nikdo neprovozuje CPU v burnu a každý si musí sám spočítat, co se mu vyplatí víc, zda ušetřit na CPU a mít třeba místo dvou serverů čtyři + klimačku navíc a větší UPS, nebo sáhnout po dražším CPU. V některých případech to pak může opravdu úplně zanedbatelné, protože někdo může jet na velký paralelismus s minimálními nároky na výkon. V takovém případě na tom bude AMD s Intelem stejně co se týče spotřeby a potřebného výkonu, ale intel bude dražší.
Zdar Max

[masi]

Ram bude urcite dost, pocitam na kazdy virtual cca 2x vic nez skutecne potrebuje, aby se hodne cachovalo. Na IO limity nenarazime, ale novymi stroji je i tak budeme posouvat mnohem dal. CPU urcite nebude uzke hrdlo, ale i tak chci ziskat pokud mozno co nejvic za co nejmin a myslim, ze pro nas je nejdulezitejsi parametr CPU schopnost paralelizace...

[masi]

Ahoj,

vsem dekuji za nazory a argumenty, myslim, ze tu vznikla velmi zajimava diskuze plna prinosnych informaci.

Servery budou pro hostovani beznych infrastrukturnich sluzeb, jako webmail, databaze, email, samba, atd... (Jde vlastne o konsolidaci). Servery nebudou ani zdaleka pretizeny, take spis nez o spickovy vykon mi slo o schopnost procesoru obsluhovat ulohy paralelne. Na pocet vCPU jsem se ptal protoze mam obavy, aby pak CPU netravilo prilis casu prepinanim uloh a nevznikaly nejake dlouhe latence.

KVM a affinita je dobra myslenka, ktera se priznam me nenapadla, nasel jsem k tomu nejake cteni tady: https://docs.fedoraproject.org/en-US/Fedora/13/html/Virtualization_Guide/ch25s06.html. Ale nejsem si jisty, jestli to mam mit nejaky prinos, mel jsem za to, ze zrovna treba sdileni cache v CPU je vyhoda, prave z duvodu prehazovani uloh mezi jadry, protoze pak maji vsechna jadra hned k dispozici data vsech procesu a tim je prepinani efektivnejsi. Takze ten rozdil ve vykonu pri automatickem pridelovani jader a na pevno pridelenych jader (aby jedno jadro obsluhovalo porad ten samy proces ~ virtual) neprinese zadne znatelne zlepseni. Nebo se pletu?

Vicemene mi z toho vychazi, ze bych mel radeji zustat u AMD jednak z duvodu vetsiho oddeleni core nez v pripade HT a nizsi ceny. Serveru mame sice vic, ale uz migraci stareho zeleza do virtualu usetrime velke mnozstvi mista v racku a spotrebovane elektriny. Pro intel vidim duvod pokud bychom staveli vypocetni cluster, ale to neni nas pripad...

[Max]

Pokud jedeš AMD a máš více strojů, tak je rozumné držet stejné CPU, protože některá virtualizační řešení mají problémy se změnou CPU, třeba u HA, failoveru apod.
Zdar Max