Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Řešení dotazu:
26.5.2015 10:02
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
15.6.2015 16:45
Heron | skóre: 53
| blog: root_at_heron
| Olomouc
Pokud to tam aspoň trochu znáš, tak dobře víš, že tam dotyčnýho místo rady tak akorát pošlou do zadele, ať elektrikářům nefušuje do řemesla a raděj nějakýmu zaplatí za vyřešení toho problému.Pohybuju se tam od roku 2007, takže celkem znám. Není pravda, že dotyčného pošlou do zadele, ale pošlou ho celkem přesně tam, kam dotyčný potřebuje. Pokud někdo potřebuje ochranu objektu, osob a zařízení před bleskem, jistě si uvědomujeme, že to není otázka na internetovou diskusi, ale je to pro nějakého odborníka na vypracování projektu se všemi výpočty a náležitostmi vycházející z norem, dále na realizaci někým, kdo ví co a jak, dále na revizi někým, kdo se nenechá uplatit flaškou něčeho fermentovaného. A to je přesně to, co někteří nechápou a potom jsou (zcela správně), posláni tam, kam se jim to nelíbí. Lidé tam přicházejí se svými životu nebezpečnými nápady, je jim slušně odpovězeno, že takhle to nelze (a pokud má odpovídající člověk trpělivost, tak k tomu dodá i odkazy na normy / další materiál). Slušný člověk poděkuje a jde buď studovat dál a nebo si na to někoho pozve, pokud uzná, že je to nad jeho možnosti. Neslušný člověk se snaží ohnout realitu a snaží se přesvědčit ostatní, aby mu ten jeho nesmysl odsouhlasili. Jestli je Hájek především obchodník ... no tak je, znamená to snad, že výrobky jeho firmy jsou nějaké horší? Ne, Hájek je sice obchodník, ale z firmy, která je na světové špičce ve svém oboru. To přece není špatně.
), internetové připojení v těch končinách je také silně problematické, prakticky nefunkční (02 na konci drátu). Pokusím se později napsat víc, zatím děkuji za pomoc.
. Většinou to byli "bratříčci". Přímý zásah byl pouze jeden a ten šel do budovy přes telefonní linku. Ze zásuvky vyběhl blesk a proletěl kancelářemi. Odešla pouze některá zařízení, mohlo to být horší (vzhledem k tomu, že se jedná o lom). V kancelářích je přepěťová ochrana s UPS, i na telefonní lince pro EZS, ale to moc nepomáhá (je to moc velký zásah). Proto se při bouřkách vytahují některá zařízení ze zásuvky.
Další věc, která se řeší je internetové připojení.
Anténa měla být umístěná ve středu trojúhelníku na strojovně. Riziko úderu blesku je hodně vysoké.
Minulý rok byl zásah bleskem 5x.
Podobná situace je i na ostatních provozech. Tam to loni v období 4 měsíců praštilo 4x do každého místa.
Třeba jenom informace, že tam máte *antény* v tzv. zóně bleskové ochrany 0, a vstup telefonních linek - naprosto zásadní údaje a zmínil jste je jenom náhodou a mimochodem... měl jste začít schématem, co do objektu vstupuje a vystupuje. Nějaký popis, jak objekt vypadá, z Vás už taky vypadl, ale bylo by třeba zajímavě vědět, z čeho je udělaná střecha...
Mrkněte se pro začátek třeba sem na obrázek na str.6 (PDF od firmy Dehn). Zazoomujte, je vektorový.
Další rozsáhlejší popis je tady - doprovázený náčrtky a fotkami, z pera tuzemského nezávislého odborníka a malého výrobce, pana Vladimíra Broka, soustředěný na ochranu signálových vedení.
Hromosvodařské normy se v průběhu posledních pár desítek let dost vyvíjely a zpřísňovaly. Jedna věc je, že zlí jazykové tvrdí, že si to firma Dehn skrz EU šije a prosazuje na svoje patřičně drahé portfolio, druhá věc je, že pokud se aktuální normy podržíte, máte slušnou šanci mít konečně pokoj.
Jak už tu říkali jiní, měl byste se dohodnout s odborníkem, že Vám navrhne a dodá patřičnou ochranu. Nicméně osobně zastávám názor, že vůbec neuškodí, pokud si o tématu něco sám nastudujete, než svěříte své pozadí a peníze do rukou odborníka.
Odborník zohlední při návrhu aktuální poznatky, v lepším případě je vybaven návrhovým softwarem (podle dnešních norem to skoro jinak nejde), při návrhu se bere v úvahu "expozice"/rizikovost lokality (ve Vašem případě zrovna dost vysoká) která ovlivňuje velikost uvažované "valící se koule" apod.
Otázkou je, co si představujete pod pojmem "provozně způsobilý hromosvod". Za komárů pro získání revize stačily jedna-dvě tyče na střeše, dnešní slušný hromosvod je spíš pavučina tlustých drátů na distancích, co běží po hřebenech střech, plus v pravidelných roztečích krátké jímací tyčky, plus třeba i několik delších jímacích tyčí, kde potřebujete vytvořit stín (ZBO0b pro anténu zcela určitě), tzv. bezpečně oddálený bleskosvod v blízkosti antén apod. Třeba na plechové střeše je trochu problém to bezpečné oddálení dodržet - život je kompromis, ale musíte mít představu, na čem lze slevit a na čem rozhodně nikoli.
Nejde zdaleka jen o tu pavučinu na střeše - odborník by měl znát, navrhnout a důsledně trvat na správném provedení zemničů = provedení, materiál, kam a jak hluboko zakopat, čím obsypat, zalít apod.
Samozřejmě všecky země pospojovat...
Teprve pak je na řadě ochrana signálových vedení (a napájení, včetně "nízkého napětí" = 220/380). Jak už tu někdo psal - kaskádní, s bleskojistkami na rozhraních mezi zónami bleskové ochrany, bleskojistky mají odstupňovanou "hrubost" = svedený náboj a rychlost reakce.
Komplexní ochrana objektu je tak dobrá, jako její nejslabší místo.
Pokud řešíte ve venkovním prostředí datové přenosy resp. internet mikrovlnou nebo WiFi, tak konkrétně v případě wifi máte teoreticky na výběr: A) mít rádio pod střechou a anténu venku, pak řešíte bleskojistky na koax a útlum koaxu - nebo B) mít rádio jako venkovní jednotku, ta by měla být v kovové outdoorové krabici, a jištění proti blesku řešíte na ethernetu (a napájení rádia). Poslední dobou převažuje názor, že B) je správně. Pár metrů optického patchcordu a dva media-konvertory možná stojí za úvahu, co říkáte... Když odejde rádio v krabici venku, není to taková tragédie, jako když odejdou všecky počítače uvnitř v budově.
Ono není potřeba vystřílet za všech okolností úplně celý arzenál. I když zrovna ten Váš případ je zřejmě docela prubířský kámen Vybavuju si, že o kaskádní ochraně koaxových svodů jsem poprvé slyšel od člověka, který v rámci svého zaměstnání instaloval nějaké GSM a TV antény a podobná rádia v relativně nižších frekvenčních pásmech, na GSM stožárech (= různě na vysokých kopcích). Samotný masivní stožár bývá kvalitním přirozeným svodem, který bohužel přitahuje blesky díky své vysoké poloze. Zas na druhou stranu představuje docela rozumný stín pro antény. Jedna bleskojistka na koaxu rozhodně nestačila, ale když se daly po cestě dvě nebo tři do kaskády, úmrtnost rádií v budce u paty stožáru klesla k nule. Což souhlasí s dnešními normami, které mají kaskádní zapojení a parametry jednotlivých stupňů dost podrobně rozpočítané.
Při ochraně VF signálů nebývá zrovna jednoduché, dodržet přesné odstupňování - protože pro vyšší frekvenční pásma nelze zkonstruovat jemné stupně ochrany (transily mají moc velkou parazitní kapacitu) - ale třeba i jenom několik hrubých širokopásmových ochran (plynová jiskřiště) v kaskádě je určitě lepších než drátem do oka. Svébytnou vychytávkou je čtvrtvlnný zkrat - při kvalitním provedení poskytuje vynikající ochranu, ale je relativně úzkopásmový a hlavně nepropouští případné ss napětí (přiložené napájení pro anténu) - proto je jeho použitelnost obecně dost omezená.
Nevěřte krabičkám (UPS, rádiím), které Vám tvrdí, že mají zabudovanou přepěťovou ochranu. Nějaký ten transil navíc (v ceně 5 Kč) sám o sobě neznamená vůbec nic - zejm. nikoli v koncovém zařízení, které má chránit. Jako třetí stupeň v kaskádní ochraně prosím. Ale nenechte se ošálit, že už víc proti přepětí dělat nemusíte - pravý opak je pravdou, musíte začít "vnějším opevněním objektu".
Normy pro ochranu proti přepětí jsou obecně míněny na ochranu zdraví lidí a ochranu majetku proti požáru. Pokud díky správné ochraně navíc přežije i nějaká ta elektronika uvnitř objektu, je to vítaný bonus navíc, nikoli hlavní účel. Pravda ale je, že s trochou systematické snahy se i toto může podařit.
9.6.2015 13:51
rADOn | skóre: 44
| blog: bloK
| Praha
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz