Uroš Popović v krátkém článku vysvětluje, co jsou emulátor terminálu, TTY a shell a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Jde o první díl seriálu na jeho novém webu Linux Field Guide věnovaném nízkoúrovňové práci s linuxovými systémy.
Byl vydán Debian 13.5, tj. pátá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.14, tj. čtrnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Řešení dotazu:
Pokud to tam aspoň trochu znáš, tak dobře víš, že tam dotyčnýho místo rady tak akorát pošlou do zadele, ať elektrikářům nefušuje do řemesla a raděj nějakýmu zaplatí za vyřešení toho problému.Pohybuju se tam od roku 2007, takže celkem znám. Není pravda, že dotyčného pošlou do zadele, ale pošlou ho celkem přesně tam, kam dotyčný potřebuje. Pokud někdo potřebuje ochranu objektu, osob a zařízení před bleskem, jistě si uvědomujeme, že to není otázka na internetovou diskusi, ale je to pro nějakého odborníka na vypracování projektu se všemi výpočty a náležitostmi vycházející z norem, dále na realizaci někým, kdo ví co a jak, dále na revizi někým, kdo se nenechá uplatit flaškou něčeho fermentovaného. A to je přesně to, co někteří nechápou a potom jsou (zcela správně), posláni tam, kam se jim to nelíbí. Lidé tam přicházejí se svými životu nebezpečnými nápady, je jim slušně odpovězeno, že takhle to nelze (a pokud má odpovídající člověk trpělivost, tak k tomu dodá i odkazy na normy / další materiál). Slušný člověk poděkuje a jde buď studovat dál a nebo si na to někoho pozve, pokud uzná, že je to nad jeho možnosti. Neslušný člověk se snaží ohnout realitu a snaží se přesvědčit ostatní, aby mu ten jeho nesmysl odsouhlasili. Jestli je Hájek především obchodník ... no tak je, znamená to snad, že výrobky jeho firmy jsou nějaké horší? Ne, Hájek je sice obchodník, ale z firmy, která je na světové špičce ve svém oboru. To přece není špatně.
), internetové připojení v těch končinách je také silně problematické, prakticky nefunkční (02 na konci drátu). Pokusím se později napsat víc, zatím děkuji za pomoc.
. Většinou to byli "bratříčci". Přímý zásah byl pouze jeden a ten šel do budovy přes telefonní linku. Ze zásuvky vyběhl blesk a proletěl kancelářemi. Odešla pouze některá zařízení, mohlo to být horší (vzhledem k tomu, že se jedná o lom). V kancelářích je přepěťová ochrana s UPS, i na telefonní lince pro EZS, ale to moc nepomáhá (je to moc velký zásah). Proto se při bouřkách vytahují některá zařízení ze zásuvky.
Další věc, která se řeší je internetové připojení.
Anténa měla být umístěná ve středu trojúhelníku na strojovně. Riziko úderu blesku je hodně vysoké.
Minulý rok byl zásah bleskem 5x.
Podobná situace je i na ostatních provozech. Tam to loni v období 4 měsíců praštilo 4x do každého místa.
Třeba jenom informace, že tam máte *antény* v tzv. zóně bleskové ochrany 0, a vstup telefonních linek - naprosto zásadní údaje a zmínil jste je jenom náhodou a mimochodem... měl jste začít schématem, co do objektu vstupuje a vystupuje. Nějaký popis, jak objekt vypadá, z Vás už taky vypadl, ale bylo by třeba zajímavě vědět, z čeho je udělaná střecha...
Mrkněte se pro začátek třeba sem na obrázek na str.6 (PDF od firmy Dehn). Zazoomujte, je vektorový.
Další rozsáhlejší popis je tady - doprovázený náčrtky a fotkami, z pera tuzemského nezávislého odborníka a malého výrobce, pana Vladimíra Broka, soustředěný na ochranu signálových vedení.
Hromosvodařské normy se v průběhu posledních pár desítek let dost vyvíjely a zpřísňovaly. Jedna věc je, že zlí jazykové tvrdí, že si to firma Dehn skrz EU šije a prosazuje na svoje patřičně drahé portfolio, druhá věc je, že pokud se aktuální normy podržíte, máte slušnou šanci mít konečně pokoj.
Jak už tu říkali jiní, měl byste se dohodnout s odborníkem, že Vám navrhne a dodá patřičnou ochranu. Nicméně osobně zastávám názor, že vůbec neuškodí, pokud si o tématu něco sám nastudujete, než svěříte své pozadí a peníze do rukou odborníka.
Odborník zohlední při návrhu aktuální poznatky, v lepším případě je vybaven návrhovým softwarem (podle dnešních norem to skoro jinak nejde), při návrhu se bere v úvahu "expozice"/rizikovost lokality (ve Vašem případě zrovna dost vysoká) která ovlivňuje velikost uvažované "valící se koule" apod.
Otázkou je, co si představujete pod pojmem "provozně způsobilý hromosvod". Za komárů pro získání revize stačily jedna-dvě tyče na střeše, dnešní slušný hromosvod je spíš pavučina tlustých drátů na distancích, co běží po hřebenech střech, plus v pravidelných roztečích krátké jímací tyčky, plus třeba i několik delších jímacích tyčí, kde potřebujete vytvořit stín (ZBO0b pro anténu zcela určitě), tzv. bezpečně oddálený bleskosvod v blízkosti antén apod. Třeba na plechové střeše je trochu problém to bezpečné oddálení dodržet - život je kompromis, ale musíte mít představu, na čem lze slevit a na čem rozhodně nikoli.
Nejde zdaleka jen o tu pavučinu na střeše - odborník by měl znát, navrhnout a důsledně trvat na správném provedení zemničů = provedení, materiál, kam a jak hluboko zakopat, čím obsypat, zalít apod.
Samozřejmě všecky země pospojovat...
Teprve pak je na řadě ochrana signálových vedení (a napájení, včetně "nízkého napětí" = 220/380). Jak už tu někdo psal - kaskádní, s bleskojistkami na rozhraních mezi zónami bleskové ochrany, bleskojistky mají odstupňovanou "hrubost" = svedený náboj a rychlost reakce.
Komplexní ochrana objektu je tak dobrá, jako její nejslabší místo.
Pokud řešíte ve venkovním prostředí datové přenosy resp. internet mikrovlnou nebo WiFi, tak konkrétně v případě wifi máte teoreticky na výběr: A) mít rádio pod střechou a anténu venku, pak řešíte bleskojistky na koax a útlum koaxu - nebo B) mít rádio jako venkovní jednotku, ta by měla být v kovové outdoorové krabici, a jištění proti blesku řešíte na ethernetu (a napájení rádia). Poslední dobou převažuje názor, že B) je správně. Pár metrů optického patchcordu a dva media-konvertory možná stojí za úvahu, co říkáte... Když odejde rádio v krabici venku, není to taková tragédie, jako když odejdou všecky počítače uvnitř v budově.
Ono není potřeba vystřílet za všech okolností úplně celý arzenál. I když zrovna ten Váš případ je zřejmě docela prubířský kámen
Vybavuju si, že o kaskádní ochraně koaxových svodů jsem poprvé slyšel od člověka, který v rámci svého zaměstnání instaloval nějaké GSM a TV antény a podobná rádia v relativně nižších frekvenčních pásmech, na GSM stožárech (= různě na vysokých kopcích). Samotný masivní stožár bývá kvalitním přirozeným svodem, který bohužel přitahuje blesky díky své vysoké poloze. Zas na druhou stranu představuje docela rozumný stín pro antény. Jedna bleskojistka na koaxu rozhodně nestačila, ale když se daly po cestě dvě nebo tři do kaskády, úmrtnost rádií v budce u paty stožáru klesla k nule. Což souhlasí s dnešními normami, které mají kaskádní zapojení a parametry jednotlivých stupňů dost podrobně rozpočítané.
Při ochraně VF signálů nebývá zrovna jednoduché, dodržet přesné odstupňování - protože pro vyšší frekvenční pásma nelze zkonstruovat jemné stupně ochrany (transily mají moc velkou parazitní kapacitu) - ale třeba i jenom několik hrubých širokopásmových ochran (plynová jiskřiště) v kaskádě je určitě lepších než drátem do oka. Svébytnou vychytávkou je čtvrtvlnný zkrat - při kvalitním provedení poskytuje vynikající ochranu, ale je relativně úzkopásmový a hlavně nepropouští případné ss napětí (přiložené napájení pro anténu) - proto je jeho použitelnost obecně dost omezená.
Nevěřte krabičkám (UPS, rádiím), které Vám tvrdí, že mají zabudovanou přepěťovou ochranu. Nějaký ten transil navíc (v ceně 5 Kč) sám o sobě neznamená vůbec nic - zejm. nikoli v koncovém zařízení, které má chránit. Jako třetí stupeň v kaskádní ochraně prosím. Ale nenechte se ošálit, že už víc proti přepětí dělat nemusíte - pravý opak je pravdou, musíte začít "vnějším opevněním objektu".
Normy pro ochranu proti přepětí jsou obecně míněny na ochranu zdraví lidí a ochranu majetku proti požáru. Pokud díky správné ochraně navíc přežije i nějaká ta elektronika uvnitř objektu, je to vítaný bonus navíc, nikoli hlavní účel. Pravda ale je, že s trochou systematické snahy se i toto může podařit.
Tiskni
Sdílej: