Nadace FreeBSD Foundation před týdnem oznámila projekt Laptop Integration Testing. Vyzvala dobrovolníky, aby pomocí nástroje otestovali podporu FreeBSD na svých zařízeních a výsledky odeslali vývojářům. Vznikla stránka Nejlepší notebooky pro FreeBSD.
Na začátku srpna vstoupí v účinnost nová evropská pravidla transparentnosti pro umělou inteligenci (AI). Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o takzvaných deepfakes a upozornit uživatele, že komunikuje s umělou inteligencí. Cílem opatření je omezit šíření manipulativního či klamavého obsahu, zvýšit důvěru v digitální prostředí a chránit uživatele.
Connor Byrne z USA používal pro přihlašování na svůj iPhone 13 s iOS 18 heslo obsahující háček. Po aktualizaci na iOS 26.4 se už ale do telefonu nepřihlásí. Při přihlašování nelze tento háček zadat. Apple jej prostě odstranil [The Register].
Linus Torvalds vydal jádro Linux 7.0. Podrobný výčet změn je ke zhlédnutí na stránce Kernel Newbies, stručné výběry v LWN (část první, druhá).
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME. Vypíchnout lze novou verzi 2026.1 přehrávače hudby Amberol (Flathub).
Byla vydána verze 12.0 s kódovým jménem Ecne linuxové distribuce Trisquel GNU/Linux. Založena je na Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude do roku 2029. Trisquel patří mezi svobodné distribuce doporučované Nadací pro svobodný software (FSF).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 9. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
#1 jako první mě zajímá jestli účiník chápu spravně? Zdroj má cirka 0.8 účiník a výkon 450W. Tedy když bude mít na výstupu 450W, pak na vstupu(myšleno mezi zásuvkou a zdrojem
) bude mít cirka 563W (450/0.8)? Na vstupu mám wattmetrem naměřeno cirka 100-110W, tedy reálně mb/ssd/hdd/cpu/gpu/usb wifi/.. spotřebovávají 84W(105*0.8)?
#2 Jako další mám dotaz, jestli komponenty/whatever mají mžikově pár wattů víc? Jako třeba mám CPU(amd fx8300) s 95W TDP, asi v nepřetaktovaném stavu. Může se stát že by měl třeba na nějakou nanosekundu 115W a byl by kvůli tomu nižší výkon nebo jiné problémy(narušující stabilitu, nebo tak nějak?...). Tyto výkyvy do maxima, pokud existují, dokáží řešit kondenzátory ve zdroji nebo jiné součástky? Doporučili byste si dát na něco pozor při výběru zdroje? Představuje TDP opravdovou maximální hodnotu naměřenou v reálu nebo jde jen o marketingovou úpravu průměrného TDP v maximální zátěži? 
#3 Dále, stačí mi můj zdroj a nestačil by třeba i 200W? Již jsem zmiňoval, že teď mám na vstupu zdroje ~105W, max 210W(při kompilaci firefoxu s -j12 na 8 jádru). Jaký zdroj na to postačí? . Byl by tedy OK zdroj třeba 200W? Dále chci koupit grafiku, aktuální má asi 25W(radeon 2400). Tato msi-r7 370(vím že s am3+ deskou nemam sanci mit pcie 3.0 ale behem 6-12ti mesicu budu upgradovat na desku s intel CPU tak proto neberu pcie 2.0). Nová bude mít 110W, výsledný max výstupní výkon spočítám 210*0.8(max aktualne namereny odber na vystupu) -25(stara gpu) +110=253. Je tento můj předpoklad max tdp na výstupu správný? Bude mi stačit 300W zdroj?
A zde je má sestava: Otázky pokládám spíše jen pro ujasnění, ze zvědavosti. Děkuji za odpovědi!Když si pořídíš ITX desku s jedním diskem (nebo SSD) máš spotřebu někde kolem 30W tak neseženeš zdroj ani s přibližnou hodnotou.Seženeš, otázka v jaké kvalitě (takhle malá destička toho moc neochrání).
Seženeš, otázka v jaké kvalitě (takhle malá destička toho moc neochrání).Ta mala desticka ani nema co chranit, nieje to jej funkcia. Je to DC-DC menic, ktory z vstupnych 12V vyrobi 3,3V,5V, 5V SB, -12V a 12V zo vstupu prepusti dalej. Na ochranu je tu 12V zdroj, ktory tuto dosticku musi napajat. Ucinnost takehoto riesenia sa v podstate rovna ucinnosti toho 12V zdroja, kedze vecsina vykonu sa dnes berie z 12V a kvalitny DC-DC menic ma vysoku ucinnost(+-95% podla zatazenia).
Moderne zdroje maju na sekundare tiez DC-DC menice, ktore z 12V robia zvysne potrebne napetia.To se mi nezdá, kupoval jsem si před týdnem novej ATX a ten má pořád klasický trafo. Ale je to nižší třída tak nevím. Hlavně se mě to zdá celkem zbytečné, stejně tam musíš mít trafo z primáru, tak proč neudělat rovnou odbočku na něm. Nicméně v případě DC-DC uvnitř ATX by tento ATX trpěl stejnými problémy jako picoPSU, to uznávám. Jinak samozřejmě jsou ještě DC-DC měniče třeba pro Vcore napětí, ale zase tam jsou obvykle dost masivní součástky (někdy jsou ty DC-DC dokonce vícefázové, takže nejsou tranzistory tolik namáhané).
Takze tak ako sa moze prerazit trnazistor v picoPSU, tak sa moze prerazit aj v klasickom zdroji.Pokud by se prorazil tranzistor v mém ATX, tak se prorazí na primáru a prakticky napojí primární cívku trafa na stejnosměrné napětí. Na sekundáru se to projeví nejspíš nějakým vyšším pulzem a pak nic (a sekundár se pomalu vybije). Když se ti prorazí tranzistor v picoPSU, tak napojí 12V na danou větev.
Mas v tom trochu zmetok a odporucam ti precitat si par recenzii zdrojov.[rejp] Číst si recenzi nepotřebuju, trasoval jsem už několik schémat spínaných zdrojů
. [/rejp] (ale souhlas, s to novou variantou, co má DC-DC jsem se ještě nesetkal)
Trafo ma kazdy zdroj, aj ten s DC-DC menicmi.Souhlas, sorry asi jsem to trochu nesrozumitelně popsal, klasickým trafem myslím trafo s 12V, 5V, 3.3V odbočkami na sekundáru.
na ziadnu nevyhodu si teraz nespomeniemPůvodní AT/ATX design má na sekundárních větvích jen schottkyho diodu(y) jako usměrňovače, tlumivku a kondík. Nový DC-DC design (modernější) bude mít (asi) usměrňovač, tlumivku, kondík a větvení do jednotlivých DC-DC měničů (12V je nejspíš přímo). Tato varianta má víc součástek (a v miniaturním provedení), které se můžou poškodit.
PicoPSU netrpi ziadnymi problemami oproti ATX zdrojom.Já jenom spekuluju o možném riziku (moje subjektivní hodnocení) :-/. Ale třeba ATX zdroj je chlazenej vlastním větrákem, čím je chlazený picoPSU?
Ako sa ti moze prerazit tranzistor, tak sa ti moze rovnako prerazit aj dioda.1x0.5 cm váleček nebo TO220 pouzdro na chladiči (+ zpětná vazba, co kontroluje úrovně na výstupu) vs SMT tranzistor na plošňáku samonosně na ATX konektoru (má to aspoň tyristor, co se při poruše zapne a zkratuje vstup?).
Ale je to nižší třída tak nevím. Hlavně se mě to zdá celkem zbytečné, stejně tam musíš mít trafo z primáru, tak proč neudělat rovnou odbočku na něm.Myslím si, že v případě kolísání zátěže musíš silně stabilizovat každou odbočku. Zvýšení zátěže v jedné větvi se přes trafo přenese do všech odboček a musíš je ustabilizovat. Když máš jedno vinutí na 12V tak ustabilizuješ tohle a DC-DC měničem dostaneš stabilní minoritní větve. Takže u levného zdroje, který na stabilizaci kašle vyjde levněji odbočka. U renomovaného zdroje bude levnější jedna větev a DC-DC.
Uz jsem to psal nekolikrat, ale v souvislosti se spinanym zdrojem neni power factor (ucinik) cos phi (fazovy posuv), ale procento vykonu odebiraneho na 50Hz oproti vyssim harmonickym. Zdroj, ktery ma aktivni PFC odebira sinusovy proud, ne jen nabijeci spicky. Vyhoda je rozsah napajeni od 80-250V a schopnost fungovat na mekcci siti bez ruseni ostatnich spotrebicu - na mekke siti muzou harmonicke prolejzat do takove miry, ze je v siti najednou nekolikanasobna frekvence napeti.
Nevim, kde se ta povera s fazovym posuvem a PFC vzala.
) a start rotace harddisku. To jsou IMO parametry, které ti určují minimální výkon zdroje, který potřebuješ.
Jinak měření odběru, co leze do zdroje je dost komplikovaný, protože klasický zdroj si odebírá proud jen když nabíjí kondenzátory na primáru, takže při relativně nabitých kondíkách bude zdroj odebírat až blízko maxima sinusovky (diody v graetzu musí být otevřený). A při vybitých kondíkách bude odebírat už na začátku sinusovky. Takže ze sítě bude brát spíš pulzy než normální sinusovku (jako třeba žárovka). Tohle upravují zdroje s PFC, ale není to 100%. Levné multimetry ti takový výkon změří špatně, protože jsou nastavené na sinusovku. Pokud tě zajímá kolik utratíš, tak použij domovní elektroměr, ten samozřejmě měří ČEZu správně
(tuším, že se dá od ČEZu půjčit měřák).
Tiskni
Sdílej: