raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Ve středu 29. dubna 2026 se v pražské kanceláři SUSE v Karlíně uskuteční 7. Mobile Linux Hackday, komunitní setkání zaměřené na Linux na mobilních zařízeních, kernelový vývoj i uživatelský prostor. Akce proběhne od 10:00 do večerních hodin. Hackday je určen všem zájemcům o praktickou práci s Linuxem na telefonech. Zaměří se na vývoj aplikací v userspace, například bankovní aplikace, zpracování obrazu z kamery nebo práci s NFC, i na úpravy
… více »LilyPond (Wikipedie) , tj. multiplatformní svobodný software určený pro sazbu notových zápisů, byl vydán ve verzi 2.26.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána nová verze 11.0.0 otevřeného emulátoru procesorů a virtualizačního nástroje QEMU (Wikipedie). Přispělo 237 vývojářů. Provedeno bylo více než 2 500 commitů. Přehled úprav a nových vlastností v seznamu změn.
#1 jako první mě zajímá jestli účiník chápu spravně? Zdroj má cirka 0.8 účiník a výkon 450W. Tedy když bude mít na výstupu 450W, pak na vstupu(myšleno mezi zásuvkou a zdrojem
) bude mít cirka 563W (450/0.8)? Na vstupu mám wattmetrem naměřeno cirka 100-110W, tedy reálně mb/ssd/hdd/cpu/gpu/usb wifi/.. spotřebovávají 84W(105*0.8)?
#2 Jako další mám dotaz, jestli komponenty/whatever mají mžikově pár wattů víc? Jako třeba mám CPU(amd fx8300) s 95W TDP, asi v nepřetaktovaném stavu. Může se stát že by měl třeba na nějakou nanosekundu 115W a byl by kvůli tomu nižší výkon nebo jiné problémy(narušující stabilitu, nebo tak nějak?...). Tyto výkyvy do maxima, pokud existují, dokáží řešit kondenzátory ve zdroji nebo jiné součástky? Doporučili byste si dát na něco pozor při výběru zdroje? Představuje TDP opravdovou maximální hodnotu naměřenou v reálu nebo jde jen o marketingovou úpravu průměrného TDP v maximální zátěži? 
#3 Dále, stačí mi můj zdroj a nestačil by třeba i 200W? Již jsem zmiňoval, že teď mám na vstupu zdroje ~105W, max 210W(při kompilaci firefoxu s -j12 na 8 jádru). Jaký zdroj na to postačí? . Byl by tedy OK zdroj třeba 200W? Dále chci koupit grafiku, aktuální má asi 25W(radeon 2400). Tato msi-r7 370(vím že s am3+ deskou nemam sanci mit pcie 3.0 ale behem 6-12ti mesicu budu upgradovat na desku s intel CPU tak proto neberu pcie 2.0). Nová bude mít 110W, výsledný max výstupní výkon spočítám 210*0.8(max aktualne namereny odber na vystupu) -25(stara gpu) +110=253. Je tento můj předpoklad max tdp na výstupu správný? Bude mi stačit 300W zdroj?
A zde je má sestava: Otázky pokládám spíše jen pro ujasnění, ze zvědavosti. Děkuji za odpovědi!Když si pořídíš ITX desku s jedním diskem (nebo SSD) máš spotřebu někde kolem 30W tak neseženeš zdroj ani s přibližnou hodnotou.Seženeš, otázka v jaké kvalitě (takhle malá destička toho moc neochrání).
Seženeš, otázka v jaké kvalitě (takhle malá destička toho moc neochrání).Ta mala desticka ani nema co chranit, nieje to jej funkcia. Je to DC-DC menic, ktory z vstupnych 12V vyrobi 3,3V,5V, 5V SB, -12V a 12V zo vstupu prepusti dalej. Na ochranu je tu 12V zdroj, ktory tuto dosticku musi napajat. Ucinnost takehoto riesenia sa v podstate rovna ucinnosti toho 12V zdroja, kedze vecsina vykonu sa dnes berie z 12V a kvalitny DC-DC menic ma vysoku ucinnost(+-95% podla zatazenia).
Moderne zdroje maju na sekundare tiez DC-DC menice, ktore z 12V robia zvysne potrebne napetia.To se mi nezdá, kupoval jsem si před týdnem novej ATX a ten má pořád klasický trafo. Ale je to nižší třída tak nevím. Hlavně se mě to zdá celkem zbytečné, stejně tam musíš mít trafo z primáru, tak proč neudělat rovnou odbočku na něm. Nicméně v případě DC-DC uvnitř ATX by tento ATX trpěl stejnými problémy jako picoPSU, to uznávám. Jinak samozřejmě jsou ještě DC-DC měniče třeba pro Vcore napětí, ale zase tam jsou obvykle dost masivní součástky (někdy jsou ty DC-DC dokonce vícefázové, takže nejsou tranzistory tolik namáhané).
Takze tak ako sa moze prerazit trnazistor v picoPSU, tak sa moze prerazit aj v klasickom zdroji.Pokud by se prorazil tranzistor v mém ATX, tak se prorazí na primáru a prakticky napojí primární cívku trafa na stejnosměrné napětí. Na sekundáru se to projeví nejspíš nějakým vyšším pulzem a pak nic (a sekundár se pomalu vybije). Když se ti prorazí tranzistor v picoPSU, tak napojí 12V na danou větev.
Mas v tom trochu zmetok a odporucam ti precitat si par recenzii zdrojov.[rejp] Číst si recenzi nepotřebuju, trasoval jsem už několik schémat spínaných zdrojů
. [/rejp] (ale souhlas, s to novou variantou, co má DC-DC jsem se ještě nesetkal)
Trafo ma kazdy zdroj, aj ten s DC-DC menicmi.Souhlas, sorry asi jsem to trochu nesrozumitelně popsal, klasickým trafem myslím trafo s 12V, 5V, 3.3V odbočkami na sekundáru.
na ziadnu nevyhodu si teraz nespomeniemPůvodní AT/ATX design má na sekundárních větvích jen schottkyho diodu(y) jako usměrňovače, tlumivku a kondík. Nový DC-DC design (modernější) bude mít (asi) usměrňovač, tlumivku, kondík a větvení do jednotlivých DC-DC měničů (12V je nejspíš přímo). Tato varianta má víc součástek (a v miniaturním provedení), které se můžou poškodit.
PicoPSU netrpi ziadnymi problemami oproti ATX zdrojom.Já jenom spekuluju o možném riziku (moje subjektivní hodnocení) :-/. Ale třeba ATX zdroj je chlazenej vlastním větrákem, čím je chlazený picoPSU?
Ako sa ti moze prerazit tranzistor, tak sa ti moze rovnako prerazit aj dioda.1x0.5 cm váleček nebo TO220 pouzdro na chladiči (+ zpětná vazba, co kontroluje úrovně na výstupu) vs SMT tranzistor na plošňáku samonosně na ATX konektoru (má to aspoň tyristor, co se při poruše zapne a zkratuje vstup?).
Ale je to nižší třída tak nevím. Hlavně se mě to zdá celkem zbytečné, stejně tam musíš mít trafo z primáru, tak proč neudělat rovnou odbočku na něm.Myslím si, že v případě kolísání zátěže musíš silně stabilizovat každou odbočku. Zvýšení zátěže v jedné větvi se přes trafo přenese do všech odboček a musíš je ustabilizovat. Když máš jedno vinutí na 12V tak ustabilizuješ tohle a DC-DC měničem dostaneš stabilní minoritní větve. Takže u levného zdroje, který na stabilizaci kašle vyjde levněji odbočka. U renomovaného zdroje bude levnější jedna větev a DC-DC.
Uz jsem to psal nekolikrat, ale v souvislosti se spinanym zdrojem neni power factor (ucinik) cos phi (fazovy posuv), ale procento vykonu odebiraneho na 50Hz oproti vyssim harmonickym. Zdroj, ktery ma aktivni PFC odebira sinusovy proud, ne jen nabijeci spicky. Vyhoda je rozsah napajeni od 80-250V a schopnost fungovat na mekcci siti bez ruseni ostatnich spotrebicu - na mekke siti muzou harmonicke prolejzat do takove miry, ze je v siti najednou nekolikanasobna frekvence napeti.
Nevim, kde se ta povera s fazovym posuvem a PFC vzala.
) a start rotace harddisku. To jsou IMO parametry, které ti určují minimální výkon zdroje, který potřebuješ.
Jinak měření odběru, co leze do zdroje je dost komplikovaný, protože klasický zdroj si odebírá proud jen když nabíjí kondenzátory na primáru, takže při relativně nabitých kondíkách bude zdroj odebírat až blízko maxima sinusovky (diody v graetzu musí být otevřený). A při vybitých kondíkách bude odebírat už na začátku sinusovky. Takže ze sítě bude brát spíš pulzy než normální sinusovku (jako třeba žárovka). Tohle upravují zdroje s PFC, ale není to 100%. Levné multimetry ti takový výkon změří špatně, protože jsou nastavené na sinusovku. Pokud tě zajímá kolik utratíš, tak použij domovní elektroměr, ten samozřejmě měří ČEZu správně
(tuším, že se dá od ČEZu půjčit měřák).
Tiskni
Sdílej: