CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
.
O SSD jako cache pro často používané soubory jsem přímo neslyšel (v kernelu na to IMO není přímo subsystém), ale asi by šlo na to použít něco z RAID subsystému. SSD i HDD by se pak pro userspace jevilo jako jeden konglomerát a o balancování by se staral kernel (nechat to na userspace je o data). Pokud by pak jeden z disků umřel, tak budeš mít problém se záchranou dat.
Pokud by nějaký takový ovladač existoval, tak bude fungovat tak, že při každé operaci zkontroluje seznam všech souborů, vloží do něj novej přístup a rozhodne se zda překopíruje soubor mezi SSD a HDD (a samozřejmě ho mezitím otevře). Tohle rozhodování bude žrát dost času a prodlužovat odezvu systému. Taky bude opotřebovávat SSD a ve worst case bude neustále obojí "swapovat".
Opět mám dojem, že bude nejlepší tohle rozhodovat ručně, tedy dát na SSD OS knihovny, aplikace a třeba nějaké obsáhlé datové soubory (kámoš tam má minecraft world databázi - a i na to je SSD overkill, ale hodí se třeba i image virtuálu) a pak případně přehazovat, co bude potřeba mezi home na HDD a system na SSD (třeba kompilace generuje masivní zápisy objektových souborů a masivní čtení zdrojáků a zároveň masivní spotřebu RAM na úkor diskové cache).
P.S. Na krátkodobou cache se používá přímo RAM (řekneme mezi rebooty) a ta je samozřejmě řádově rychlejší. Taky by šlo na SSD umístit swap, ale ten je zapisovanej hodně často a asi by bylo lepší investovat do víc RAM (která je levnější a lze z ní udělat i ta disková cache).
. Podle všeho to je fakt v RAID subsystému a tam jsem vlezl jen jednou před roky.
Ale pozor dm_cache je označený i v 4.8rc jako experimental.
Ve zkratce: Řešení je například Bcache a je na to spousta návodů, něco u Fedory, něco třeba na ArchWiki.
…při instalaci Fedory…
Proč při instalaci? To nedává smysl a pravděpodobně to nejde. Takové věci je lepší řešit až po instalaci, což má tu výhodu, že uživatel pochopí, co vlastně dělá a co se kde nastavuje.
…aby byl systém na HDD a SSD se používa jako cache často čtených souborů…
Bloků, nikoliv souborů. Cache na úrovni souborů nedává smysl.
Ještě by mě zajímalo, jaký souborový systém mám pro SSD zvolit?
Pro SSD samozřejmě žádný, pokud tam bude Bcache.
Jinak výhradně Btrfs. Pro SSD, pro HDD, všude. Jiná volba dnes na Linuxu nedává smysl, pokud člověk nechce záměrně používat zastaralé souborové systémy, které jsou 10 let za zenitem a jejichž návrh neodpovídá velikosti a dalším parametrům dnešních úložišť.
Taky bych chtěl varovat, že nejsem ajťák…
Tohle je zcela irelevantní. Návody na webu jsou přístupné komukoliv, bez ohledu na to, zda se považuje za „ajťáka“ nebo ne. Je lepší soustředit se na řešení problému a dotazy s ním související, nikoliv na to, co kdo je či není. :-/
Fedora + Bcache — tohle je rozumnější odkaz. Ale je to návod z dob Fedory 20, tj. na dnešní 24/25 se musí člověk dovtípit několika drobných odlišností.
Tiskni
Sdílej: