Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
.
O SSD jako cache pro často používané soubory jsem přímo neslyšel (v kernelu na to IMO není přímo subsystém), ale asi by šlo na to použít něco z RAID subsystému. SSD i HDD by se pak pro userspace jevilo jako jeden konglomerát a o balancování by se staral kernel (nechat to na userspace je o data). Pokud by pak jeden z disků umřel, tak budeš mít problém se záchranou dat.
Pokud by nějaký takový ovladač existoval, tak bude fungovat tak, že při každé operaci zkontroluje seznam všech souborů, vloží do něj novej přístup a rozhodne se zda překopíruje soubor mezi SSD a HDD (a samozřejmě ho mezitím otevře). Tohle rozhodování bude žrát dost času a prodlužovat odezvu systému. Taky bude opotřebovávat SSD a ve worst case bude neustále obojí "swapovat".
Opět mám dojem, že bude nejlepší tohle rozhodovat ručně, tedy dát na SSD OS knihovny, aplikace a třeba nějaké obsáhlé datové soubory (kámoš tam má minecraft world databázi - a i na to je SSD overkill, ale hodí se třeba i image virtuálu) a pak případně přehazovat, co bude potřeba mezi home na HDD a system na SSD (třeba kompilace generuje masivní zápisy objektových souborů a masivní čtení zdrojáků a zároveň masivní spotřebu RAM na úkor diskové cache).
P.S. Na krátkodobou cache se používá přímo RAM (řekneme mezi rebooty) a ta je samozřejmě řádově rychlejší. Taky by šlo na SSD umístit swap, ale ten je zapisovanej hodně často a asi by bylo lepší investovat do víc RAM (která je levnější a lze z ní udělat i ta disková cache).
. Podle všeho to je fakt v RAID subsystému a tam jsem vlezl jen jednou před roky.
Ale pozor dm_cache je označený i v 4.8rc jako experimental.
Ve zkratce: Řešení je například Bcache a je na to spousta návodů, něco u Fedory, něco třeba na ArchWiki.
…při instalaci Fedory…
Proč při instalaci? To nedává smysl a pravděpodobně to nejde. Takové věci je lepší řešit až po instalaci, což má tu výhodu, že uživatel pochopí, co vlastně dělá a co se kde nastavuje.
…aby byl systém na HDD a SSD se používa jako cache často čtených souborů…
Bloků, nikoliv souborů. Cache na úrovni souborů nedává smysl.
Ještě by mě zajímalo, jaký souborový systém mám pro SSD zvolit?
Pro SSD samozřejmě žádný, pokud tam bude Bcache.
Jinak výhradně Btrfs. Pro SSD, pro HDD, všude. Jiná volba dnes na Linuxu nedává smysl, pokud člověk nechce záměrně používat zastaralé souborové systémy, které jsou 10 let za zenitem a jejichž návrh neodpovídá velikosti a dalším parametrům dnešních úložišť.
Taky bych chtěl varovat, že nejsem ajťák…
Tohle je zcela irelevantní. Návody na webu jsou přístupné komukoliv, bez ohledu na to, zda se považuje za „ajťáka“ nebo ne. Je lepší soustředit se na řešení problému a dotazy s ním související, nikoliv na to, co kdo je či není. :-/
Fedora + Bcache — tohle je rozumnější odkaz. Ale je to návod z dob Fedory 20, tj. na dnešní 24/25 se musí člověk dovtípit několika drobných odlišností.
Tiskni
Sdílej: