Byla vydána nová verze 25.07.26 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
.
O SSD jako cache pro často používané soubory jsem přímo neslyšel (v kernelu na to IMO není přímo subsystém), ale asi by šlo na to použít něco z RAID subsystému. SSD i HDD by se pak pro userspace jevilo jako jeden konglomerát a o balancování by se staral kernel (nechat to na userspace je o data). Pokud by pak jeden z disků umřel, tak budeš mít problém se záchranou dat.
Pokud by nějaký takový ovladač existoval, tak bude fungovat tak, že při každé operaci zkontroluje seznam všech souborů, vloží do něj novej přístup a rozhodne se zda překopíruje soubor mezi SSD a HDD (a samozřejmě ho mezitím otevře). Tohle rozhodování bude žrát dost času a prodlužovat odezvu systému. Taky bude opotřebovávat SSD a ve worst case bude neustále obojí "swapovat".
Opět mám dojem, že bude nejlepší tohle rozhodovat ručně, tedy dát na SSD OS knihovny, aplikace a třeba nějaké obsáhlé datové soubory (kámoš tam má minecraft world databázi - a i na to je SSD overkill, ale hodí se třeba i image virtuálu) a pak případně přehazovat, co bude potřeba mezi home na HDD a system na SSD (třeba kompilace generuje masivní zápisy objektových souborů a masivní čtení zdrojáků a zároveň masivní spotřebu RAM na úkor diskové cache).
P.S. Na krátkodobou cache se používá přímo RAM (řekneme mezi rebooty) a ta je samozřejmě řádově rychlejší. Taky by šlo na SSD umístit swap, ale ten je zapisovanej hodně často a asi by bylo lepší investovat do víc RAM (která je levnější a lze z ní udělat i ta disková cache).
. Podle všeho to je fakt v RAID subsystému a tam jsem vlezl jen jednou před roky.
Ale pozor dm_cache je označený i v 4.8rc jako experimental.
Ve zkratce: Řešení je například Bcache a je na to spousta návodů, něco u Fedory, něco třeba na ArchWiki.
…při instalaci Fedory…
Proč při instalaci? To nedává smysl a pravděpodobně to nejde. Takové věci je lepší řešit až po instalaci, což má tu výhodu, že uživatel pochopí, co vlastně dělá a co se kde nastavuje.
…aby byl systém na HDD a SSD se používa jako cache často čtených souborů…
Bloků, nikoliv souborů. Cache na úrovni souborů nedává smysl.
Ještě by mě zajímalo, jaký souborový systém mám pro SSD zvolit?
Pro SSD samozřejmě žádný, pokud tam bude Bcache.
Jinak výhradně Btrfs. Pro SSD, pro HDD, všude. Jiná volba dnes na Linuxu nedává smysl, pokud člověk nechce záměrně používat zastaralé souborové systémy, které jsou 10 let za zenitem a jejichž návrh neodpovídá velikosti a dalším parametrům dnešních úložišť.
Taky bych chtěl varovat, že nejsem ajťák…
Tohle je zcela irelevantní. Návody na webu jsou přístupné komukoliv, bez ohledu na to, zda se považuje za „ajťáka“ nebo ne. Je lepší soustředit se na řešení problému a dotazy s ním související, nikoliv na to, co kdo je či není. :-/
Fedora + Bcache — tohle je rozumnější odkaz. Ale je to návod z dob Fedory 20, tj. na dnešní 24/25 se musí člověk dovtípit několika drobných odlišností.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
15.10.2016 13:50