V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
.
O SSD jako cache pro často používané soubory jsem přímo neslyšel (v kernelu na to IMO není přímo subsystém), ale asi by šlo na to použít něco z RAID subsystému. SSD i HDD by se pak pro userspace jevilo jako jeden konglomerát a o balancování by se staral kernel (nechat to na userspace je o data). Pokud by pak jeden z disků umřel, tak budeš mít problém se záchranou dat.
Pokud by nějaký takový ovladač existoval, tak bude fungovat tak, že při každé operaci zkontroluje seznam všech souborů, vloží do něj novej přístup a rozhodne se zda překopíruje soubor mezi SSD a HDD (a samozřejmě ho mezitím otevře). Tohle rozhodování bude žrát dost času a prodlužovat odezvu systému. Taky bude opotřebovávat SSD a ve worst case bude neustále obojí "swapovat".
Opět mám dojem, že bude nejlepší tohle rozhodovat ručně, tedy dát na SSD OS knihovny, aplikace a třeba nějaké obsáhlé datové soubory (kámoš tam má minecraft world databázi - a i na to je SSD overkill, ale hodí se třeba i image virtuálu) a pak případně přehazovat, co bude potřeba mezi home na HDD a system na SSD (třeba kompilace generuje masivní zápisy objektových souborů a masivní čtení zdrojáků a zároveň masivní spotřebu RAM na úkor diskové cache).
P.S. Na krátkodobou cache se používá přímo RAM (řekneme mezi rebooty) a ta je samozřejmě řádově rychlejší. Taky by šlo na SSD umístit swap, ale ten je zapisovanej hodně často a asi by bylo lepší investovat do víc RAM (která je levnější a lze z ní udělat i ta disková cache).
. Podle všeho to je fakt v RAID subsystému a tam jsem vlezl jen jednou před roky.
Ale pozor dm_cache je označený i v 4.8rc jako experimental.
Ve zkratce: Řešení je například Bcache a je na to spousta návodů, něco u Fedory, něco třeba na ArchWiki.
…při instalaci Fedory…
Proč při instalaci? To nedává smysl a pravděpodobně to nejde. Takové věci je lepší řešit až po instalaci, což má tu výhodu, že uživatel pochopí, co vlastně dělá a co se kde nastavuje.
…aby byl systém na HDD a SSD se používa jako cache často čtených souborů…
Bloků, nikoliv souborů. Cache na úrovni souborů nedává smysl.
Ještě by mě zajímalo, jaký souborový systém mám pro SSD zvolit?
Pro SSD samozřejmě žádný, pokud tam bude Bcache.
Jinak výhradně Btrfs. Pro SSD, pro HDD, všude. Jiná volba dnes na Linuxu nedává smysl, pokud člověk nechce záměrně používat zastaralé souborové systémy, které jsou 10 let za zenitem a jejichž návrh neodpovídá velikosti a dalším parametrům dnešních úložišť.
Taky bych chtěl varovat, že nejsem ajťák…
Tohle je zcela irelevantní. Návody na webu jsou přístupné komukoliv, bez ohledu na to, zda se považuje za „ajťáka“ nebo ne. Je lepší soustředit se na řešení problému a dotazy s ním související, nikoliv na to, co kdo je či není. :-/
Fedora + Bcache — tohle je rozumnější odkaz. Ale je to návod z dob Fedory 20, tj. na dnešní 24/25 se musí člověk dovtípit několika drobných odlišností.
Tiskni
Sdílej: