Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
.
O SSD jako cache pro často používané soubory jsem přímo neslyšel (v kernelu na to IMO není přímo subsystém), ale asi by šlo na to použít něco z RAID subsystému. SSD i HDD by se pak pro userspace jevilo jako jeden konglomerát a o balancování by se staral kernel (nechat to na userspace je o data). Pokud by pak jeden z disků umřel, tak budeš mít problém se záchranou dat.
Pokud by nějaký takový ovladač existoval, tak bude fungovat tak, že při každé operaci zkontroluje seznam všech souborů, vloží do něj novej přístup a rozhodne se zda překopíruje soubor mezi SSD a HDD (a samozřejmě ho mezitím otevře). Tohle rozhodování bude žrát dost času a prodlužovat odezvu systému. Taky bude opotřebovávat SSD a ve worst case bude neustále obojí "swapovat".
Opět mám dojem, že bude nejlepší tohle rozhodovat ručně, tedy dát na SSD OS knihovny, aplikace a třeba nějaké obsáhlé datové soubory (kámoš tam má minecraft world databázi - a i na to je SSD overkill, ale hodí se třeba i image virtuálu) a pak případně přehazovat, co bude potřeba mezi home na HDD a system na SSD (třeba kompilace generuje masivní zápisy objektových souborů a masivní čtení zdrojáků a zároveň masivní spotřebu RAM na úkor diskové cache).
P.S. Na krátkodobou cache se používá přímo RAM (řekneme mezi rebooty) a ta je samozřejmě řádově rychlejší. Taky by šlo na SSD umístit swap, ale ten je zapisovanej hodně často a asi by bylo lepší investovat do víc RAM (která je levnější a lze z ní udělat i ta disková cache).
. Podle všeho to je fakt v RAID subsystému a tam jsem vlezl jen jednou před roky.
Ale pozor dm_cache je označený i v 4.8rc jako experimental.
Ve zkratce: Řešení je například Bcache a je na to spousta návodů, něco u Fedory, něco třeba na ArchWiki.
…při instalaci Fedory…
Proč při instalaci? To nedává smysl a pravděpodobně to nejde. Takové věci je lepší řešit až po instalaci, což má tu výhodu, že uživatel pochopí, co vlastně dělá a co se kde nastavuje.
…aby byl systém na HDD a SSD se používa jako cache často čtených souborů…
Bloků, nikoliv souborů. Cache na úrovni souborů nedává smysl.
Ještě by mě zajímalo, jaký souborový systém mám pro SSD zvolit?
Pro SSD samozřejmě žádný, pokud tam bude Bcache.
Jinak výhradně Btrfs. Pro SSD, pro HDD, všude. Jiná volba dnes na Linuxu nedává smysl, pokud člověk nechce záměrně používat zastaralé souborové systémy, které jsou 10 let za zenitem a jejichž návrh neodpovídá velikosti a dalším parametrům dnešních úložišť.
Taky bych chtěl varovat, že nejsem ajťák…
Tohle je zcela irelevantní. Návody na webu jsou přístupné komukoliv, bez ohledu na to, zda se považuje za „ajťáka“ nebo ne. Je lepší soustředit se na řešení problému a dotazy s ním související, nikoliv na to, co kdo je či není. :-/
Fedora + Bcache — tohle je rozumnější odkaz. Ale je to návod z dob Fedory 20, tj. na dnešní 24/25 se musí člověk dovtípit několika drobných odlišností.
Tiskni
Sdílej: