Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Původně jsem přemýšlel nad nějakou ARM + sata multiplikátor, ale poměr cena/výkon je jasně ve prospěch x86 architektury
Desky, co mají v sobě více sata portů a integrovaný CPU pak zase vycházejí na 8kkč a více, což mi přišlo jako nerentabilní investice.Prave... cena/pomer je u x86 docela naprd, nicmene z hlediska softwaru je to zcela jine kafe. Mam 3 arm boardiky (2 darem) a zcela jsem prestal uvazovat koupi cehokoliv ARM pro nejake pouziti dulezitejsi nez prehravani videa. SATA pripojeno pres USB, kryptografie v CPU jsou ale dokumentace neexistuje -> pouzit nelze, kernel bud prastarej deravej od vyrobce nebo upstream kernel v kterem chybi ovladace pro 50% veci.... u jednoho boardu vyrobce slibil ze podporu dodela to upstream kernelu, dodelal asi 3 veci a mezitim vydal dalsi 4 boardy, na ten puvodni se pak zcela vytoto. Radeji si priplatim nejake to euro za x86, a mam plne funkcni 99% trouble-free komp nez se srat s ARMem. Je to skoda protoze vykonnejsi 8core ARMy mohli klidne nahradit ty slabsi Intely za podstatne lepci cenu, nicmene s tim v jakych softwarovych srackach se topi ARM to proste nelze.
která se výkonově vyrovná té desce
ale já psal výkon/cena.... mel by jste si ujasnit co chcete a o cem mluvite, mate v tom mirny chaos. Nejdriv vam mam hodit link na absolutni vykon, pak mi reknete ze jste psal o pomeru vykon/cena. Ja vim ze jste psal o pomeru vykon/cena, na to jsem taky reagoval, tudiz netusim proc mate nutkani sem tahat absolutni vykon...
Možná jsi myslel, že ARM je na tom dobře v poměru výkon/spotřebaNe, nemyslel. Ja nepochybuji ze absolutnim vykonem je x86 lepsi, a taky featurami a softwarovou podporou. Bohuzel pomer cena/vykon Intelu je nahovno, hlavne u low-power vecicek (jak jsem byl napsal, a za tim si stojim). Vykon/spotreba mozna lepsi mozna ne, ten rozdil (pro me, pri tomhle pouziti) neni nejak zasadni.
cryptsetup benchmark, které pro AES-XTS-plain64 mělo asi 75MB/s. Při prázcí se sítí, což je primárně z desktopu NFS4, se rychlost moc neliší, protože limitace není na Ethernetu. Doknoce, protože ted přesunuji na server data s niných zdrojů a je tam silný zápis, se mi stává, že zápis/kopírování vyvolané např. krusaderem se po nějaké chvíli přeruši s hláškou, že je write problem do zařízení. Vysvětluji si to primárně tak, že sít pustí data na plné rychlosti gigabitu, na serveru se naplní cache v paměti, pak něco požádá o sync a zapisují se data a než se zapíší, server hlásí NFS klientovi, že nemuže psát a doběhnou nějaké timeouty, do kdy klient očekává odpověď, že psát může. Zkusil jsem si ručně na serveru pod rootem pustit sync a trvalo přes 40 vteřin, než jsem dostal zpět prompt.
Tiskni
Sdílej: