Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Původně jsem přemýšlel nad nějakou ARM + sata multiplikátor, ale poměr cena/výkon je jasně ve prospěch x86 architektury
Desky, co mají v sobě více sata portů a integrovaný CPU pak zase vycházejí na 8kkč a více, což mi přišlo jako nerentabilní investice.Prave... cena/pomer je u x86 docela naprd, nicmene z hlediska softwaru je to zcela jine kafe. Mam 3 arm boardiky (2 darem) a zcela jsem prestal uvazovat koupi cehokoliv ARM pro nejake pouziti dulezitejsi nez prehravani videa. SATA pripojeno pres USB, kryptografie v CPU jsou ale dokumentace neexistuje -> pouzit nelze, kernel bud prastarej deravej od vyrobce nebo upstream kernel v kterem chybi ovladace pro 50% veci.... u jednoho boardu vyrobce slibil ze podporu dodela to upstream kernelu, dodelal asi 3 veci a mezitim vydal dalsi 4 boardy, na ten puvodni se pak zcela vytoto. Radeji si priplatim nejake to euro za x86, a mam plne funkcni 99% trouble-free komp nez se srat s ARMem. Je to skoda protoze vykonnejsi 8core ARMy mohli klidne nahradit ty slabsi Intely za podstatne lepci cenu, nicmene s tim v jakych softwarovych srackach se topi ARM to proste nelze.
která se výkonově vyrovná té desce
ale já psal výkon/cena.... mel by jste si ujasnit co chcete a o cem mluvite, mate v tom mirny chaos. Nejdriv vam mam hodit link na absolutni vykon, pak mi reknete ze jste psal o pomeru vykon/cena. Ja vim ze jste psal o pomeru vykon/cena, na to jsem taky reagoval, tudiz netusim proc mate nutkani sem tahat absolutni vykon...
Možná jsi myslel, že ARM je na tom dobře v poměru výkon/spotřebaNe, nemyslel. Ja nepochybuji ze absolutnim vykonem je x86 lepsi, a taky featurami a softwarovou podporou. Bohuzel pomer cena/vykon Intelu je nahovno, hlavne u low-power vecicek (jak jsem byl napsal, a za tim si stojim). Vykon/spotreba mozna lepsi mozna ne, ten rozdil (pro me, pri tomhle pouziti) neni nejak zasadni.
cryptsetup benchmark, které pro AES-XTS-plain64 mělo asi 75MB/s. Při prázcí se sítí, což je primárně z desktopu NFS4, se rychlost moc neliší, protože limitace není na Ethernetu. Doknoce, protože ted přesunuji na server data s niných zdrojů a je tam silný zápis, se mi stává, že zápis/kopírování vyvolané např. krusaderem se po nějaké chvíli přeruši s hláškou, že je write problem do zařízení. Vysvětluji si to primárně tak, že sít pustí data na plné rychlosti gigabitu, na serveru se naplní cache v paměti, pak něco požádá o sync a zapisují se data a než se zapíší, server hlásí NFS klientovi, že nemuže psát a doběhnou nějaké timeouty, do kdy klient očekává odpověď, že psát může. Zkusil jsem si ručně na serveru pod rootem pustit sync a trvalo přes 40 vteřin, než jsem dostal zpět prompt.
Tiskni
Sdílej: