Dotaz: Pasivní PC

[Kmotřík]

Ahoj, nedá se u nás koupit něco podobného tomuto, ale s herní grafikou? A kdyby tam bylo ještě CPU od AMD, byl bych raději. Nemuselo by to být úplně pasivní, třeba jeden pomaloběžný větráček, který by tam dělal alespoň trochu průvan, by mě navadil. Potřebuju, aby ten stroj rozchodil hry na 3440x1440 na 100Hz/100FPS.

Odpovědi

[Kmotřík]

Jinak mělo by to být o něco levnější, ten Airtop 3 mi cenově přijde přestřelený. Když tam nedám RAM a disky (mám doma), tak to vychází na 2600 dolarů, to je nějakých 60kKč, +30% bude nějaká daň a clo? 100k je za takové PC moc ...

[Max]

Tak jsou hry a hry. Každopádně když vezmu nějaký průměrný PC, tak chladit nějak rozumně 300W pasivně je podle mně skoro nemožný.
Pokud řešíš tichost, strč PC někam vedlo do místnosti a přes zeď natáhnit jen kabely k monitoru, myši, klávesnici apod.
Další možnost je mít PC u sebe, ale čerpadlo s výměníkem někde jinde, třeba venku za oknem, na balkoně apod.
Já prostě nevidím smysl v tom, kupovat nějaký šíleně drahý PC kvůli pasivnímu chlazení, kde navíc pochybuji o délce životnosti komponent. My takové PC nakupujeme do práce, průmyslové PC do aut, jeřábů apod. Výkon mají ale akorát na naše app, nic extra, prostě lepší Intel nucy, součástí je baterry pack, možnost napajení z 24V apod.
Zdar Max

[lertimir]

Souhlas. Pasívní chlazení pro 300W je nesmysl. Ti z nás dříve narození si jistě pamatují Lachmannův fén. Zkusil jsem pohledat, jaký měl výkon. Ne o moc víc a byl to nástroj na sušení vlasů. A šel z toho dost horký vzduch.

[Jendа]

Ti z nás dříve narození si jistě pamatují Lachmannův fén.

To jsem fakt už tak starý?

[Max]

A nejen ty... :-/
Zdar Max

[randy]

Mamka ho este ma a stale funguje :D

[frr]

V booksize formátu je problém pasivně uchladit *30* Wattů.

Konstrukčně je problém, přivázat na pasivní chladič úplně všecko, co nenulově topí. A co se nepřiváže na vnější chladič, to se chladí nějak "dovnitř" do vzduchu a celá ta nepřivázaná střeva běží na vyšší teplotě, než je teplota té vnější žebrované obálky. Ono se to teplo nedá ven teleportovat - takže pokud není oběh nějakého chladícího média (= průvan) tak se prostě teplotní gradienty samovolně poskládají tak, že součástky uvnitř dosáhnou příslušně vyšší teploty, aby se i skrz stojatý vzduch relativně chladily o ten teplý vnější chladič.

Ideální pasivní počítač je nějaký BayTrail+ ATOM SoC = jediné pouzdro. Sám "procesor + čipset v jednom" žere 5-10W a jeho VRM na plošáku má účinnost cca 95%, takže těch půl wattu tepla se už nějak rozuteče skrz plošák. A jsou výrobci, kteří s chladícími plochami zemí v plošáku umí dost dobře pracovat.

Přestože mají výrobci pasivních počítačů už jenom jeden SoC k tepelnému přivázání, tak přesto nepoužívají tenkou vrstvu řidší pasty a lehké napružení, ale plácnou mezi SoC a chladič 0.5 - 1 mm šedé teplovodivé "žvejkačky" (Fuji Sarcon). Což dělá běžně 10-20*C teplotního spádu.

Jsou dodnes k vidění konstrukce, kde je na vnější žebro přivázaná taky RAM, onboard síťovky, nějaké indukčnosti ve VRM apod. - přiléhají na schodovitě frézované tělo masivního chladiče, nebo na tvarovanou "vazební kostku", nebo je k plochému tělu chladiče přišroubováno hejno "tepelných distančních špalíků a sloupků" apod. A všude žvejkačka, protože srovnat výškové výrobní tolerance je problém. Menší problém na frézce, větší problém při osazování plošáku.

Výkonná grafika znamená, že by na plošáku muselo být buď výkonné IGP v SoCu, ale to nebude nic moc našlapaného, nebo diskrétní grafika naletovaná ještě vedle procesoru a třeba čipsetu... Potíž je, že tyhle diskrétní grafické čipy mají pro potřeby výrobců průmyslových kompů jepičí produktovou životnost a nejistou dostupnost. A roste počet pouzder a letovaných spojů, takže problém to přivázat na chladič a problém to teplo vůbec rozptýlit. Osobně považuju za průser z hlediska životnosti diskrétní grafiku i v Notebooku. Kromě toho cokoli co žere, potřebuje jeden či více výkonných VRM pro další a další low-volt napájecí větve... prostě se to hodně rychle zkomplikuje. A další věc je, že konkrétně AMD zřejmě na low-power "průmyslovou" branži dlouhodobě kašle. Občas se nějaký taiwanský výrobce urve a nějaké to pasivní PC s malým AMD APU vydá, nebo historicky s "paticovou" MXM grafikou, ale jsou to exoti, asi se to moc neprodává, zatím co mi prošlo rukama bych spočítal na prstech jedné ruky a pravidelně s tím byl později problém.

Přidávání karet do pasivních počítačů je obecně problém - opět hlavně proto, že se karta prakticky nemá o co chladit. Takže velké PCI karty se spotřebou cca 1-2W jsou snad ještě OK, pětiwattová přídavná quad-port síťovka už je wishful thinking. Třeba výkonnější MiniPCI-e wifina může mít taky problém, už při 1-2 Wattech ztrátového tepla.

[Jendа]

https://www.root.cz/clanky/utopte-servery-v-oleji-usetrite-a-vyhrejete-mestsky-bazen/

[Jardík]

Hlavně nevěř tomu, že by to pasivní PC bylo tiché a výkoné. Pokud tam dáš ten i9 9900k, který já uchladím v zátěži vodou na 85 stupňů vodou po delidu 360+240mm radiátorem, tak nevěřím, že to ten case uchladí pasivně. Dalším problémem budou cívky ... ano, poté, co jsem udělal vodní chlazení, tak skoro neslyším větráky, vodní pumpa je mírně slyšet i na nejnižší průtok ale hlavně ty CÍVKY. Jak to ztiššís, začneš slyšet cívky, hlavně v zátěži. Pro mě je pískot těch cívek nesnesitelný a musím říct, že je lepší zvuk točícího ventilátoru, který to přehluší, než pískot cívky. Při vodním chlazení (a asi to bude platit i o tom pasivním) se ten pasiv dotýká více součástech, včetně třeba cívek, které pak více a nepříjemněji rezonují. To takové varování...

Jinak na tom webu s Airtopem přiznávají, že to v zátěži throttlí! Do toho bych nešel, hlavně za ty peníze.

[Vtipnéř]

A co řešení chlazení z Invexu 2001?

Jirka

To by patrně jako jediné snad mohlo fungovat. Akorát je otázka, jestli by to ty rostlinky a rybičky vydržely.

[Max]

Viděl jsem řešení, kdy tam byla falešná stěna. Vypadalo to jako PC v akvárku a přitom to byly dvě akvárka u sebe.
Nicméně pravdou je, že to teplo by ty rybičky a rostliny asi v létě zabilo.
Zdar Max

[lertimir]

Terčovce 29-30+

[j]

Prostej fakt je ten, ze to PC v ty vode fungovalo. Asi 10 minut. Pak to vyhorelo. Navic bys to takhle stejne neuchladil, potreboval bys cerpadlo, cirkulaci, nejakej vymenik.

Pri chlazeni kyblem byla teplota vody, ktery bylo kolem 5 litru cca 50 stupnu (pri rekneme setrvaly zatezi). A to se chladil jen CPU. Stejnej problem budes mit pri chlazeni jakoukouli "lazenskou" metodou = i olej (apropos, kdepa sou ty soudruzi co pred rokem nebo dvema na ruutu vykrikovali, jak budou servery potapet do oleje? Kdyz sem jim tam psal, ze to je picovina, davno vyzkousena, tak se tvarili jako strasny odbornici ... ).

Problem tohodle je ten, ze i kdybys to potopil do destilky, tak neudrzis tu vodu cistou (tozhodne ne v domacich podminkach), a takovy zarizeni, ktery by ji cistou udrzelo by stalo spoustu $$$. Proc myslis, ze se do aut leje fridex, on ma samozrejme nemrznouci schopnosti, ale ve skutecnosti predevsim zabranuje rustu ... kluci s vodnikama bez aditiv naprosto bezne meli casem vodu zelenou, a to byla pitna voda z vodovodu.

Problem s olejem je presne opacnej, nez s vodou - zatimco u vody mas problem udrzet jeji nevodivost, u oleje je prave jeho nevodivost pruser, na kterej dojedes - prestanou ti fungovat vsechny kontakty jak ve slotech, tak pripadne v patici CPU. A neexistuje zadnej jednoduchej zpusob, jak to vyresit.

To vsechno se totiz uz pred desitkama let zkouselo.

Samozrejme, existujou prumyslovy reseni. Jenze to je vsechno mozny jen ne levny, a v kazdym pripade maji jista konstrukcni omezeni, ktera zadny bezny PC (ani server) nesplnuje.

[j]

Myslis to v ty skrini pod tim akvarkem? Videls nekdy "tiche" PC od Mironetu zevnitr? ....

Case ze oblepil kobercem (to bylo zakladni, nejlevnejsi odhlucneni). Normalne se tam flaknul na oboustranou pasku. A za extra priplatek, se nebozakovi prodal chladic na disk (celkem solidni kus hliniku) ale aby byl disk "odhlucnen", tak se do toho namontoval zabalenej do molitanu. Takze +15 stupnu, jesli malo.

V ty dobe samozrejme zakladem kazdy sestavy byl vetrak o 3-5k otackach, extrovni mely i 10k.

Jo a zcela urcite to nebylo 2001, ale mnohem driv. Leda ze to tam pak vozili jako kazdorocni tradici.

[dustin]

Výkonné a spolehlivé pasivní PC moc reálně nevidím. Nicméně dobře udělaná skříň PC dovoluje téměř tichý slušný výkon.

Před pár dny postavené: repas Dell Precision T3610 - skříň je tunel, vepředu tři velké tiché ventilátory, zdroj dva velké tiché ventilátory, v chladiči CPU jeden velký tichý ventilátor ve směru proudění vzduchu. CPU šestijádro Xeon E5-2643 V2 3.5GHz 25MB L3 cache. DDR3 ECC 1866MHz 32GB (4x8GB, protože CPU má 4kanálový řadič).

Při provozu je PC úplně tiché, i po několika hodinách běhu stress se všemi jádry na 100% jen velice tiše šumí. Několik PCI-e v3 x16 pro grafiky, dostatek PCI-e v3 portů pro NVMe disky. 685W zdroj má 2x 6pin konektor pro grafiky. Platná licence Win vytažena z biosu.

Celková cena včetně všech doprav 9tis. Kč mínus k odprodeji původní slabší xeon a 8GB DIMMy. Tichost toho PC mě příjemně překvapila. Používáme ještě starší dvoupaticové Precision T5500 a ty jsou také velice tiché, ale skříň tak pěkně a jednoduše z pohledu chlazení řešenou nemají.

Mám známého, který je fanda do tichých PC. Pasivní, vodní, pomaloběžné větráčky... Prostě to musí být tiché. No a před pár lety si takhle vyšperkoval počítač, kastle za několik desítek tisíc, myslím, že zrovna frčelo vodní chlazení. Bylo to fakt tiché.

Já jsem nechal koupit nějaký HP desktop stylem Alza -> Desktopy -> Výkonné -> Cena bez DPH asi 20000 Kč. (Bylo to před povodní někde v Malaisii, paměti byly tenkrát dost nízko.) Ten jsem prdnul pod stůl a skoro jsem o něm nevěděl.

Tak jsem to poreferoval známému, ten se přišel podívat a poslechnout... A koupil si ho domů taky. Do práce ovšem ne, tam už měl ten vodní.

Teďka má nějaké pomaloběžné otáčky... No a takhle v létě si pořád stěžoval, že mu počítač tuhne... Že prý ten jeho výpočtový program je asi nějaký zmršený... Jak to můžou prodávat zákazníkům... Za ty peníze... A ještě maintanance... Tak dlouho frfňal, až jsem mu pověděl zkušenost, jak mě kdysi tuhnul špatně chlazený desktop... Že by vlastně mohl zkusit ty větráčky trochu roztočit... Roztočil a už to netuhlo...

[j]

"Potřebuju, aby ten stroj rozchodil hry na 3440x1440 na 100Hz/100FPS." " Airtop 3 mi cenově přijde přestřelený" ...

Ehm ... na neco takovyho bude jen GPU stat 20k kdyz malo. A obavam se ze ani tak ani nahodou nebude schopny udrzet 100FPS. Takze 100k je cena kterou bude standardni a samozrejme s vetrakama PC atakovat zcela jiste pri tvejch pozadavcich.

Pak pocitej, ze spotreba takovyho stroje nebude zminenich 300, ale spis bude atakovat 500+W (pochopitelne v zatezi). To se da uchladit pasivne ... tak za dalsich 100k.

Mam pokracovat? Nebo chces jen "levnej pocitac na hry"?

---

A k realite, sestava za 50k+ vyhovi, pokud je sestavena s rozumem, na dlouhy roky. Soucasti budou zcela jiste ventilatory 120+, nejmene 3. Jeden bude na zdroji, dalsi na CPU a dalsi bude vzduch tahat ven z case. Dalsi vetrak(y) budou na GPU. A FPS? No ty budou ruzny ... podle toho jak moc kdo co zrovna zprasil. Ale 30, pokud jsou stabilni, na libovolny hrani bohate staci.

Rozhodne ale naprosto zapomen ze existuje cokoli co strcis do kapsy, protoze soucast toho bude nejmin 5kg chladicu. Pokud chces totiz ticho, tak 1,5kg jen pro CPU je zaklad. Celkova hmotnost kvalitni case s interierem pocitej kolem 15kg ... min.

[Jardík]

Ale 30, pokud jsou stabilni, na libovolny hrani bohate staci.

Tohle se nám snaží namluvit dnešní herní průmysl jako výmluvu pro neschopnost optimalizovat dnešní tituly. Rozdíl mezi 30, 60 a 144 je už sakra poznat na plynulosti hry a to i pouhým okem! A né jen na hrách, ale i při normální práci. Když jednou zkusíte 144Hz monitor a pak se vrátíte na 60, bude to utrpení, i kvůli takovým drobnostem, jako je plynulý nečmouhovitý pohyb myši, přetahování oken, ...

[lertimir]

Souhlas, vyšší refresh monitoru je znát, ale na druhou stranu myslím, že to není úplně nutné aby to všechno se počítalo v grafických kartách. Monitory na hraní by podle mne měly používat techniky, které na zvýšení plynulosti obrazu používají televize. Dokážu si představit, že monitor by dostal signál 60Hz, (30 je asi málo obecně) ale interně by z něho přepočítal 3 další meziframy čistě a jednoduše tak, že textury, které se z framu 1 na frame 2 posunuly nebo zezoomovaly by to udělaly postupně v těch meziframech a bylo by zobrazení 240Hz. Obrazové procesory jsou v současnosti výkonné a levné. A bylo by bez toho, že grafická karta musí počítat nějaký ray-tracing nebo Phong shading v symbolickém prostoru hry. A rozdí by nebyl velký.

[Josef Kufner]

Dopočítání mezilehlých obrázků vyžaduje oba obrázky mezi které dopočítáváš. To při 60 FPS znamená zpoždění cca 50 ms, podle toho jak se to stihne a jak vyjde časování. To je na interaktivní práci strašně moc. Obzvlášť na hry.

Nehledě na to, že ty vylepšováky v televizích akorát mrší obraz a dokud se to nepovypíná, tak se na to nedá koukat.

[lertimir]

Možná by to nemuselo být tak nepoužitelné. Pokud víš ve hře o takovém zpracování tak mužeš mít vázané k tomu času -50ms. (ale je vidět že nehraji a už vůbec ne něco jako FPS)

[Josef Kufner]

To funguje u televize, protože stačí zdržet zvuk a je to vyřešené. U interaktivních věcí to nejde, neboť se měří čas od stisku klávesy po změnu na obrazovce. To prostě neočůráš, ani kdyby ses na hlavu postavil.

[LarryL]

Některým filmařům se takové dopočítávání snímků na televizorech nelíbí (prý kazí záměr režiséra) a odrazují od něj - https://www.idnes.cz/technet/kratke-zpravy/tom-cruise-top-gun.A181205_125555_mob-kratke-zpravy_nyv

[Josef Kufner]

Sice tyhle vylepšováky hned vypínám, neboť téměř vždy kazí obraz, ale zas natáčet filmy se 24 snímky za sekundu je taky zvrhlost – každý rychlejší pohyb se stává poskakující mazanicí. Na druhou stranu, čím nižší kvalita záznamu, tím věrohodněji CGI vypadá. S vyšším rozlišením je potřeba propracovanějších detailů, s vyšším FPS je potřeba lepší motion capture a pečlivější animace, aby to nevypadalo gumově.

[frr]

Já mám navíc podezření, že vyhlazování pohybu (extrapolace na vyšší snímkovou frekvenci) možná vychází především z dat mezisnímkové komprese (součást normy MPEG) = využívá data dostupná v podobě "motion vectors". Motion vektory nejsou přítomny v HDMI datech, kde je každý snímek plně kódován sám za sebe (a to dokonce bez komprese).

[j]

Vis co? Bez nekam na pctuning, tam si muze blabolit spolecne s hifistama, ktery potrebujou originali CD protoze hraje lip a podobne.

30FPS a vic naprosto nikdo a na nicem nepozna. Takovej clovek se jeste nenarodil. Problem je, ze jen malo co je schopny drzet FPS stabilni a propady uz znat sou.

A o Hz monitoru muze psat jedine negramotnej retardovanej blb. Protoze LCD ZADNOU frekvenci NEMA. Ma MAXIMALNI frekvenci snimku, ktery je shopen panel/elektronika zpracovat, a s tim prevazne souvisi minimalni latence, se kterou je schopny zobrazit vysledek. Protoze LCD zobrazuje vubec nejlip pri presne 0 Hz.

[Jardik]

Kdyz nema, tak jak mi vysvetlis tearing, kdyz nezapnes vsync? Jinak tech 30 JE poznat, a obraz je proste trhany, tak nelzi. Jestli to nevidis, tak mas spatny zrak. Zkus si dat monitor na 30hz a pretahuj okynka a jezdi mysi, pak to same pri 60 a pak 144. Ten rozdil videt je.

[LarryL]

blabolit spolecne s hifistama, ktery potrebujou originali CD protoze hraje lip a podobne.

Hifisti potřebují originální CD kvůli tomu, že nové remasterované nahrávky jsou často "zničené" tím, že se producenti snaží dosáhnout co nejvyšší hlasitosti a tím oříznou zvukový rozsah. Říká se tomu "loudness war" - https://cs.wikipedia.org/wiki/Loudness_war . Rozdíl mezi takovým remasterem a originálem je mnohonásobně větší než mezi mp3@128kbps a mp3@320kbps.

30FPS a vic naprosto nikdo a na nicem nepozna.

Opět nemáš pravdu. U rychlého pohybu myši to jde poznat na plynulosti kurzoru - https://www.youtube.com/watch?v=-qsJYqw0URQ.

[lertimir]

30FPS a vic naprosto nikdo a na nicem nepozna. Takovej clovek se jeste nenarodil.

To je naprostý nesmysl. Tohle mohlo platit v době 17" monitorů a CRT televizí, které měly uhlopříčku 50 cmy sledovány byly celou rodinou z 2-3 metrů. Protože v té chvíli se uživatel v zásadě díval na jedno místo (nejčastěji doprostřed) a nepohyboval očima. A v té chvili skutečně 25-30 snímků stačí, aby byl vnímán plynulý pohyb. Současnost je ale jiná. S 30" 4k monitory, 75" televizemi je obraz už příliž rozsáhlý, aby byl vidět tím, že se dívám doprostřed obrazu. Na každý pohybující objekt na obrazovce se dává v podstatě tak jak na pohubující se předmet za oknem jedoucího vlaku. Oko ho ho najde a pak ho očníma svaly sleduje v jeho pohybu. Jenže pokud je pohyb rychlejší než (např předmět, který za 1,5 vteřiny přejede vodorovně přes obrazovku tak při 30 snímcích za vteřinu je to 45 zobrazení předmětu, což na FullHD znamená skok o 42 pixelů na 4k skok o 82 pixelů. Což už není vůbec plynule pohybující se předmět za oknem vlaku, ale serie distantních snímků, které mozek jako distantní plně vnímá. A jak se budou obrazovky zvětšovat tak potřeba vyšších snímkových rychlostí bude narůstat. U televize je to nejvíce markantní ve sportech. A na monitorech ve hrách

[j]

Ja to vemu vsechno jednim vrzem, protoze tu zjevne naprosto nikdo netusi, co je cim a jak co funguje. Coz ostane odpovida dnesni dobe, kdy se kazdej kdo ma doprdele diru povazuje za ITka ...

Takze 30FPS NIDKO NIDY NIJAK NEPOZNA. Nejde to, lidskej mozek to proste nevnima.

Co poznat muze jsou LATENCE vazeni ... coz naprosto nijak nesouvisi s FPS. Pak muze poznat (respetive vnimat) nestabilitu podsviceni, protoze nektery jeho typy blikaj, a pokud na nevhodnych (harmonickych) frekvencich, tak je to vnimany jako neprijemny.

U tech latenci situaci ve skutecnosti jeste zhorsuje jejich rozptyl, pokud je porad stejna, je to mensi problem, ale ona se meni.

Zaroven NEEXISTUJE HW, kterej by byl schopen za vsech okolnosti udrzet konstatni FPS, coz je dalsi aspekt, kderej clovek muze vnimat.

Nejvic me na tom bavi, jak tu odborne plkaji prevazne ti, co maji doma LCD za 2k, tzn ten nehorsi smejd kterej se da koupit. Hlavne ze maji na tom smejdu velkym pismem 200Hz/2ms ... coz sou sice zcela nesmyslny udaje, ale coz ze?

Stejne tak kdyz tu nekdo zvani o nejakych pixelech, pricems kinofilm, kterej ma porad jeste mnohem vetsi rozliseni, a promita se na radove vetsi plochy, si vystaci naprosto bohate s 25 snimy za vterinu ... Kupodivu a prekvapive cokoli se pohybuje prilis rychle bude proste rozmazana smouha, ze? Chtel bych videt kolik promile lidi zaznamena predmet v zornym poli kterej tam bude sekundu ... lol.

[dustin]

Mně tedy poskakování obrazu při pohybu na velkém plátně v kině hodně vadí. Nevím, zda je to "nízkou" snímkovou frekvencí, nebo zda je pohyb ve filmu opravdu trhavý, ale rozhodně mi to příjemné není.

FPS pro monitor neřeším, nemám nijak vyzkoušené a hry nehraju.

[frr]

Podle mého kameraman použil v takových záběrech moc krátkou závěrku.

Druhá věc je, že v dnešním kině se promítá už spíš digitálním projektorem, nikoli filmovou promítačkou.

Což je ale nejspíš zrovna pro tento efekt/dojem irelevantní. Spíš to koreluje v čase, že vyšel z módy jak filmový záznam, tak selský rozum kameramanů ze staré školy, nebo se možná mění vkus režisérů.

[LarryL]

Ja to vemu vsechno jednim vrzem, protoze tu zjevne naprosto nikdo netusi, co je cim a jak co funguje. Coz ostane odpovida dnesni dobe, kdy se kazdej kdo ma doprdele diru povazuje za ITka ...

Takze 30FPS NIDKO NIDY NIJAK NEPOZNA. Nejde to, lidskej mozek to proste nevnima....

Super. Jsem rád, že je tu odborník, který to vysvětlí i nám laikům.

Příklad: Monitor má 30fps. Posunuji kurzor rychlostí 30cm za sekundu. Tzn. za 1s se vytvořilo 30 snímků. Pokud počítám správně, tak kurzor se vykreslí vždy po vzdálenosti 1 cm.

Takže myslíš, že člověk neuvidí rozdíl mezi "poskakováním" kurzoru (nebo celého okna) po 1 cm (30hz) a po 0.2 cm (144hz)?

[frr]

K tématu mám ještě jeden přípodotek: při záznamu živého pohyblivého obrazu se naschvál používá určitá nenulová "délka expozice" - prakticky taková, aby naschvál došlo k mírnému "rozmáznutí" pohybu mezi dvěma snímky (= mezi dvěma okamžiky vzorkování v čase). Prostě určitá úroveň "motion blur" je žádaná. Přesně aby ukonejšila oko v dojmu, že se jedná o plynulý pohyb, nikoli o sekvenci rozfázovaných a jednotlivě v čase ostrých snímků.

Nelze než souhlasit s mistry pohyblivých obrázků, že určitá míra rozmáznutí (vynucená nižší snímkovou frekvencí) dává filmu jakožto uměleckému dílu určitou patinu, přispívá k jeho atmosféře, stejně jako některé další nedokonalosti a specifika záznamu (barevná zkreslení, kalifornské slunce, konečná hloubka ostrosti, velikost zrna, co já vím). Odtud jízlivé poznámky, že i pokud se "zjemnění pohybu" v moderním TV přijímači povede, vypadá to najednou "jak televizní inscenace". Prostě protože ten plynulejší pohyb je náhle "příliš věrný" (tradičně rozdíl 50i oproti 24p). Mimochodem si všimněte, že v "interlaced" obraze by měly být o půlsnímek posunuty nejen okamžité kontury v obrazu, ale právě taky "motion blur šmouhy". Což je pěkně vidět na nepořádně udělaném deinterlacingu... (typicky při přehrávání interlaced materiálu na PC).

Pokud se mám trochu vrátit k tématu debaty "kolik Hz je potřeba na plynulý pohyb v gamesách": pokud grafika počítá vždy dokonale ostrý snímek v určitém bodě v čase, tak je klidně možné, že oko (a LCD displej) díky své setrvačnosti nevnímají snímky nutně jako trhanou posloupnost v čase, ale jako vějíř překrytých rozfázovaných snímků s postupným dosvitem od nejstarších. Což lze vnímat jako kostrbatost. Nevím... dělá nějaká dnešní 3D gamesní grafika "mezi-snímkový" anti-aliasing = v čase? Efekt rozmáznutí pohybu jsem ve hrách viděl snad jako součást primitivních kreslených sprajtových animací - při soubojích ve starých plošinovkách, dungeonech apod.

Tzn. pokud je ve videu správná dávka "motion blur" (závěrka tuším řádově na půl až celou periodu snímkové frekvence), tak ta mezisnímková rozmáznutí na sebe plynule navazují a efekt vějířového rozfázování se do značné míry potlačí.

Zkuste si někdy všimnout, když jdete potmě po ulici, svítí nad Vámi sodíkové výbojky, a prudce uhnete zrakem - je slušná šance, že uvidíte pouliční lampu jako "řetízek oranžových perliček". Perioda těch pulzů je 100 Hz (usměrněná 50Hz sinusoida). Podobně se chovají koncová LED světla v některých moderních autech - intenzita se reguluje PWM střídou na poměrně nízké frekvenci. Znamená to, že je sítnice schopna ostře reagovat na frekvence okolo 100 Hz? Nebo je to jenom výsledek rozkreslení pohybu v čase, prostorově ostrou optikou na značně setrvačnou "matnici" ?

"V televizi je to nejvíce markantní ve sportech". A v některých akčních filmech. Podle mého je to součást režijního nebo kameramanského záměru, "umění". Prostě nastavili naschvál co nejkratší závěrku.

Ono pak není myslím divu, že si ty "zjemňovací" algoritmy v moderních televizích na některých záběrech krutě vylámou zuby - třeba právě kvůli těm rozdílným nastavením závěrky... Hodně záleží na schopnostech developera, který ten vyhlazovací algoritmus implementoval. Hehe mám doma superlevnou placatou televizi, která se zřejmě o cosi takového snaží, a dost krutě to mrví. A nejde to vypnout. (Možná to spíš zkouší doostřit SD obraz superpozicí více snímků ve scénách s pomalým pohybem.) Ale ten třepetavý efekt na hranách se dostavuje jenom v případě, že TV zobrazuje data ze zabudovaného MPEG dekodéru (DVB-T tuneru). Pokud dostane obraz už hotový přes SCART nebo HDMI, tak do něj nedrbe. Tzn. pokud ji používám jako tupé zobrazovadlo ke stand-alone PVR, tak je mi to buřt...

[PetebLazar]

U filmové kamery (24p) je snad standardním úhlem závěrky 180°, takže 1/48s. Takže minimálně polovina mezisnímkového pohybu objektů(či švenku kamery) by měla být pokryta rozmazáním obrazu. Myslím si, že od této hodnoty se nikdo vědomě směrem k menším úhlům nepouští, aby neriskoval sice ostřejší, ale poskakující sekvenci snímků (v případě nutnosti se přebytku světla brání ND filtry, umožňující pro požadovanou hloubku ostrosti záběru (cloně) také 180° úhel závěrky). Prodloužení doby expozice na 360° se získá prakticky jedno EV, ale za cenu větší pohybové neostrosti, takže se úspěšně může využít asi především u statičtějších scén. Čeho jde dosáhnout, když se zkombinuje low-light schopnosti moderní kamery se závěrkou 1/24s(360°); Leica F0,95; super úplňkem, ISO 6400 a mírným denoise ukazuje například toto video.

[frr]

Jojo, ta latence se šroubuje nějakou prekompenzací fyzikální "lenosti" tekutých krystalů (za cenu zhoršení SNR = bitové hloubky) apod.

Mimochodem ta matice tekutých krystalů potřebuje obnovit aspoň jednou za čas, úplná nula to není (nulová frekvence = nekonečná perioda). Už jsem v servisu potkal displeje, kterým "zamrzal řadič" tím způsobem, že přestal obnovovat napětí v zobrazovacích segmentech. Displej během pár sekund plynule uplave "mračným efektem" (nehomogenita elektrické kapacity segmentů) k maximálnímu jasu.

Ale souhlasím, že podpora více obnovovacích frekvencí je spíš otázka implementačních detailů hardwaru řadiče = aby na to šel nakonfigurovat syntezátor hodin, aby se na to uměl zachytit fázový závěs ze vstupních datových rozhraní, aby tomu rozuměl firmware "A/D boardu" a řadiče matice apod.

[LarryL]

Když jsem před lety hledal jak postavit co nejtižší PC, tak mě inspirovalo tohle http://forum.zive.cz/viewtopic.php?p=7951077 Pokud trváš na mini PC co máš na obrázku, tak to bude asi problém, ale pokud použiješ větší case s bytelnějšími plechy (osobně mám Fractal), dáš tam několik pomaluběžných ventilátorů a GPU bude zastavovat otáčky při nízké zátěži, tak PC uslyšíš jen při vytížení GPU. Osobně se mi několikrát stalo, že jsem PC vypl, protože jsem si neuvědomil ani neslyšel, že je zaplé. GPU by taky šlo odhlučnit, ale asi se připravíš o záruku kvůli demontáži chladiče.

[Jardík]

dnes se objevila recenze

[Ovocucníček]

Pasivně se většinou chaldí 35W procesory (skříně jako HDPlex, Streacom) a výkonnější grafiky je celkem problém.

Zkus vygooglit MonsterLabo nebo trošku prolez odkazy na FanlessTech.com pro inspiraci/orientaci

Ale tyhle věci jsou většinou strašně drahý

[Peter Golis]

Tu by ma zaujímalo, či by požiadavku na taký desktop bez hier a s takým rozlíšením nezvládol ARM ľavou zadnou.

[Max]

Myslím si, že pro spoustu lidí by to bylo dostatečné řešení, ale pro lidi, kteří mají aspoň trochu ok smysly, by to bylo oproti x86 šíleně pomalý. A teď je otázkou, čím to je. Zda skutečně slabším hw, nebo špatně optimalizovaným desktop sw pro ARM.
Osobně si myslím, že to stále bude dost váznout na té hw stránce, minimálně co se týče GPU.
Zdar Max

[Peter Golis]

Nuž, pred pár rokmi bol x86/64 monopol desktopov. Všimol som si to, keď sa mi postupom času a updatmi začali spomalovať grafické operácie na PPC Mac Mini.

Medzičasom sa ale začal tlačiť desktop na platforme ARM, aj kvôli rPI krorý má akurát nový model s 2x4K a 4G RAM. Juž uvidíme. Už predchádzajúce modely rPi stačili ľuďom ako desktop.

Hádam niekto skúsi nový model a napíše recenziu.

Ja si zatiaľ pohľadám CD, a vypálim inštalačku PPC32 Debianu či to už neopravili. Pamätám si že to pred rokmi blblo, a zlepšilo sa to keď zrovna vyhodily PPC z oficiálnej podpory v Debiane a následne v mnou používanom Ubuntu. Ale to bol vtedy 10 rokov nevyrábaný desktop. Teraz to je len muzeálny exponát.