Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Po vysilujícím gůglení zjišťuji, že jsem se pustil na docela tenký led, když jsem si pořídil Planet VC-231 Ethernet over VDSL2 converter a zkouším se s ním připojit k O2. Jak jsem zjistil, na hardwareové úrovni problém není, ovšem DSL je zjevně v Linuxu problematická věc. Navíc to vypadá, že O2 používá ATM a PPPoE místo PPPoATM, což je nějaký již poněkud zastaralý způsob.
V čem je můj problém? V nízké úrovni vzdělání v této oblasti. Vlastně ani nevím, proč br2684ctl
píše failed to connect on socket; No such device
. Chybí mi driver? Podpora v jádru? A čeho vlastně? Vždyť se ta krabička připojuje přes RJ45 konektor k počítači tak, jako se připojují switche či jiné počítače v ethernetu? Ta krabička by měla (podle mne) připojit vzdálený VDSL-router na ústředně k RJ45 portu počítače a vytvořit mu iluzi existence ethernetového routeru připojeného k dané síťové kartě. (Kdybych měl PCI či USB modem, tak bych takové problémy čekal, ale takhle tápu…)
Pro pořádek udávám nastavení O2 (v pořadí od nejnižší vrstvy k nejvyšší, jak se tedy tyto vrstvy jeví mě; mohlo by se to někomu hodit).
Řešení dotazu:
To si právě myslím, že driver by neměl být potřeba. Zatím se mi nepodařilo PPPoE vytočit, protože to vytajmautuje, ale tyhle logy teď poruce nemám. Mám tu jen poslední chybu (zkoušel jsem to před pár dny, ono se teď v tom home-school-kindergarten-office režimu bádá špatně, zejména když půl lidu potřebuje být imrvére on-line a když odpadnou, odpadnu taky )
br2684ctl[796]: Interface "nas1" created sucessfully br2684ctl[796]: Communicating over ATM 0.8.48, encapsulation: LLC br2684ctl[796]: Fatal: failed to connect on socket; No such device
Poslední výzkumy naznačují, že to LLC je právě pod PPPoE. Nejpvrve se spustí ta utilita příkazem 'br2684ctl -b -c 1 -a 8.48'
a ta by modem, ať už připojený k PCI, USB či ethernetové, síťové kartě měla najít. Leč ona vyhodí tu fatální chybu, jež naznačuje, že žádný modem nebyl nalezen. Protivné je, že počítač má dvě síťová rozhraní a té utilitě nejde říci ten modem je tady! Pokud by zafungovala, tak se vytvoří virtuální, síťové rozhraní nas1
a to PPPoE se pak vytáčí právě přes toto nas1
. (Jinak tedy to 8.48 je VPI a VCI, které jsem taky našel u soudruhů z O2.)
Bohužel ani pppoeconf
, který by vše měl nakonfigurovat, pokud se mu podaří s providerem spojit, krabičku neobjeví. Také selže s tím, že žádné vhodné zařízení nenašel.
No, ještě to zkusím a posbírám nějaké ty výpisy.
Mám originální Zyxel od O2 a ten se musí jednou za pár týdnů resetovat. Pak mám ještě jiný router, co jsem si koupil sám, a ten postrádá IPv6 firewall a má ještě spoustu dalších much. Ale mám tam server, který má dvě síťovky a trvale běžíl. Cenově jsem to už zapomněl, ale bylo to asi o půlku levnější. Ale hlavně jsem si od toho sliboval kontrolu nad konfigurací routování, firewallu, aktualizací a tak.
Od O2 vím, že to funguje, to jsem s nimi už vícekráte probíral. Chyba skoro jistě v konfiguraci.
Hned zde máš chybu.... Cetin podporuje pouze profily 17a a 35b takže 30a nebude fungovat.Nastavení O2
Pro pořádek udávám nastavení O2 (v pořadí od nejnižší vrstvy k nejvyšší, jak se tedy tyto vrstvy jeví mě; mohlo by se to někomu hodit).
- nastavení konverteru: [CPE, Fast, profile = 30a, 9dB]
Já tu krabičku bohužel koupil dříve, než se ke mě dostala informace o tom terminátoru :o|
Už mi to chodí, akorát nemohu donutit ten počítač routovat IPv6, routuje jen IPv4. IPv6 funguje jen na něm. Mělo by prý stačit zapnout na tom routujícím počítači routování (net.ipv6.conf.all.forwarding=1
) a na klientských počítačích adresu routujícího počítače nastavit jako výchozí bránu, ale bohužel to zjevně nestačí. Možná je chyba v tom, že po vytočení spojení se výchozí brána na tom routujícím počítači nastaví takto:
default via fe80::427c:7dff:fee6:7f03 dev ppp0 proto ra metric 1024 expires 4200sec hoplimit 64 pref mediumLinková lokální adresa není plnohodnotnou IPv6 adresou. Mohlo by to teoreticky mít vliv. Uvidím…
Na tom PC musíš rozběhnout přidělování IPv6 adres.
Takže pomocí DHCP klienta na IPv6 musíš získat IPv6 prefix a na tom PC musíš spustit server pro autokonfiguraci IPv6 pro ostatní PC případně DHCPv6 server který ty IPv6 bude přidělovat PC.
Na mikrotiku je to jednoduché.....
/ipv6 address add address=::1 from-pool=Bezrucova interface=bridge1 /ipv6 dhcp-client add add-default-route=yes interface=O2-VDSL pool-name=Bezrucova prefix-hint=::/64 rapid-commit=no request=prefix use-peer-dns=no /ipv6 nd set [ find default=yes ] advertise-dns=no interface=bridge1 mtu=1336 /ipv6 settings set accept-redirects=no accept-router-advertisements=no
Pod linuxem budeš muset asi nainstalovat balíčky pro DHCPv6 pro klienta který bude poslouchat na PPPoE rozhraní a brát prefix a server co bude IPv6 přidělovat.
Vypadá to, že DHCPv6 klient přes pppd
nebude úplně triviální. Ale IPv6 vrstva je nakonfigurovaná. Já mám pevnou, veřejnou IPv4 adresu a k ní patří pevný IPv6 prefix. Takže já IPv6 prefix znám.
Jediné co nejde, je to routování durch - z klientského počítače. Z toho samotného routeru se jeví plně funkční IPv4 i IPv6. Tam je nejspíše chyba v tom, že na tom routeru se používá adresa pro default route linková, lokální, což teoreticky může vadit.
V každém případě v současném stavu IPv6 ping z routeru jde a z klienta vytajmautuje.
Co jsem vyzjistil, jiné parametry, než net.ipv6.conf.ppp0.accept_ra=2
a net.ipv6.conf.all.forwarding=1
není potřeba pro IPv6 forwardování nastavovat. Tam musí být ještě nějaký drobný, ale bohužel kritický, detail.
Tam je nejspíše chyba v tom, že na tom routeru se používá adresa pro default route linková, lokální, což teoreticky může vadit.Proč by mělo? Je to PPP rozhraní, co do něj spadne na jedné straně, na druhé vypadne. Pokud nechcete komunikovat přímo s tím počítačem na druhé straně, tak na té adrese nezáleží. Všimněte si, že pro IPv4 tam (nejspíš) máte
default dev ppp0
bez adresy.
Tam musí být ještě nějaký drobný, ale bohužel kritický, detail.Detail je: máte na tom routeru na jeho vnitřním rozhraní nastavenou IPv6 adresu z toho rozsahu, který jste dostal, a na klientech taky?
Pouhá ruční konfigurace známého delegovaného prefixu na LAN nestačí, CETIN kontroluje oprávněnost použití prefixu a oprávněn jste až poté, co provedete DHCPv6 dotaz se žádostí o prefix. DHCPv6 dotazy musíte opakovat, jinak prefix expiruje a CETIN ho přestane routovatSkutečně? Pokud si dobře pamatuju, mně to u O2 fungovalo bez DHCP.
Byl tam špatně profil. CETIN údajně používá 12a, 17a a 35b a já jsem ten přepínač měl v poloze 30a. Takže se to jevilo jako odpojené. Zkoušel jsem testovat rychlost přes Meter.net. Linka běhá necelých 15 Mbit/s.
DHCPv6 klient zjevně je potřeba. Hlavně jsem díky němu zjistil, že předpoklad fixního IPv6 rozsahu se nekonal. Nevím, jak to bylo před čtyřmi lety, ale nově fixní IPv6 rozsah se musí platit zvlášť.
Tady ta politika platit za IPvX se mi vůbec nelíbí to by dle mého názoru mělo být v ceně...Berte to tak, že většina lidí to (statický rozsah) nepotřebuje. Nebo "nepotřebuje" - IPv6 by krásně řešilo problém end-to-end služeb, které se dneska honí přes různé cloudy, ale to by muselo být k dispozici a fungovat. Na straně poskytovatele připojení to ale přináší nenulové náklady, někdo/něco musí nastavit, že ten prefix má být statický, což je určitě pracnější, než přiřadit jeden velký rozsah a říct krabici "přiděluj, jak se ti zlíbí" Takže vy chcete službu, kterou ostatní nepotřebují, ale taky chcete, aby vám ostatní přispívali na její provoz. To je trochu nefér.
Ano, je to tak. Příroda peníze nebere. Ve skutečnosti všechny ceny by měly odrážet míru lidské práce k cíli potřebné (tedy náklady na práci ostatních lidí + můj přiměřený zisk za moji práci). Ale je tomu tak? Jaký je přiměřený zisk? Služba Veřejný pevný IPv6/64 rozsah stojí 119,79 Kč/měs. Odpovídá to vynaloženému, měsíčnímu úsilí na službu? Netuším. Nevidím do toho. Ideálně by to tak být mělo. (Fér/nefér bych do toho asi netahal.)
Přece jednou nastavím a už do toho nemusím šahat,Skutečně do toho nemusíte sahat? Nemusíte školit lidi, co s tím zařízením pracují, o tom, jak je to nastaveno, jak se to ovládá? Nemusíte v případě výměny toho zařízení všechnu konfiguraci přenášet? To jsou průběžné náklady, které na lidi, co tu statickou IPv6 nepotřebují, nemusíte vynaložit.
samozřejmě nějaká údržba musí být ale ta je přece započítaná v ceně internetu co platím měsíčně...A tu platíte stejnou jako člověk, který tu statickou IP nepotřebuje. Takový by vás pak dotoval. Jinak mě neberte špatně, taky bych radši, kdybych nemusel IPv6 tunelovat od ochotných lidí, ale měl statický rozsah od ISP tak, jak to ukládá příslušné RFC. Ale postoj ISP, že je to něco navíc a mají s tím náklady navíc, chápu.
To je zvláštní, v Německu nebo Rakousku se debaty nestáčejí neustále k tomu, že někdo někomu někde něco - nedej bože - dává? Nevím, proč…
Fér/nefér se týká ústavy, soudů, přístupu k lékařské péči či vzdělání, ale ne tarifní politiky soukromých firem. Promoakce také dotují stávající zákazníci.
Nemá cenu spekulovat, kde jak kdo je školen, jestli tam musí jezdit autem nebo na kole, jestli musí tahat dráty, přendavat bedny. Stačí se podívat na výnosy dividend operátora, přepočítat je na zákazníka a porovnat se stejným ukazatelem jinde. Porovnat kupní sílu. Čísla hovoří. Ale může se stát, že zjistíte, že nakonec je to jinde horší. Nemusí to být nutně lepší. Nedělal jsem takové srovnání.
To je zvláštní, v Německu nebo Rakousku se debaty nestáčejí neustále k tomu, že někdo někomu někde něco - nedej bože - dává? Nevím, proč…A k tomu, že bych měl něco dostat zadarmo se tam debaty stáčejí?
Ani ne. Třeba pisoár je povětšinou zdarma. Někdy spíše pozvednou obočí, když se dozvědí, že se u nás za některé věci platí. Třeba daň z daně (díky superhrubé mzdě). Leč… Česko je také země, kde nejméně hrozí sociální vyloučení nebo kde se Němcům líbí jakási svoboda, menší sešněrovanost. Nebo je tu také jedno z nejmenších rizik rasového útoku. A i když bývalý ost-blok trpí odlivem lidí za lepším, Česko patří k těm zemím, kde lidé zůstávají. Je stále co pokazit!
Inu, tady se člověk narodil, tady je doma. Hic Rhodus, hic salta. Odejít jinam za lepším umí každý. Ale řekl bych, že pokračování této debaty už nepatří na ABC Linuxu
Ano, byly to právě hlavně Tvoje posty, které mne navedly na správnou cestu. Chtěl bych tedy touto cestou poděkovat a poděkovat i dalším zúčastněným, protože poskládat to puzzle dalo docela práci a každé trknutí hrálo roli ve správném nasměrování k cíli.
Ten co mi říkal o těch profilech, mi taky říkal, že PilsFREE se možná chystá na jaře expandovat sem do Chrástu a asi budou mít antény na škole, kam vidíme. Veřejná IPv4 i pevný IPv6 prefix nejsou problém a mělo by to snad běhat až 6o MBit/s a možná být i lacinější. Jenže je to zatím holub na střeše a ještě ani ne tady v Chrástu. Pak bych O2 asi opustil. Obecně ti tři operátoři nás kasírují asi v třetí největší míře v EU.
Postnu konfigurační soubory, kdyby se našel podobný blázen, jako já.
Tam je nejspíše chyba v tom, že na tom routeru se používá adresa pro default route linková, lokální, což teoreticky může vadit.Jaká adresa se použije je jedno, protože tahle adresa se použije jen pro resolve MAC adresy na kterou se mají odroutovat přijaté rámce.
Chtěl bych zde sepsat, co všechno a jak jsem nastavil, aby to nakonec běhalo, kdyby se našel podobný blázen, jako já. Jistě se pod mým postem najdou komentáře, které doporučuji přečíst, neboť nejsem specialista v oblasti, kterou zde popisuji, ale tazatel, kterému se s přispěním ochotných čtenářů ABC Linuxu podařilo problém rozlousknout. Takže ještě jednou dík všem zúčastněným!
Kriticky důležitým parametrem je VDSL profil. Ten musí být sítí podporován. To je u terminátoru fy. CETIN zajištěno. Když jsem se o terminátoru, který právě přichází na trh, dozvěděl, měl jsem již krabičku koupenou. Krabičku s profily 17a a 30a. CETIN by měl podporovat 12a, 17a a 35b (nespoléhejte na to a kupte si raději ten terminátor). Použil jsem tedy 17a. Další důležitou věcí je VLAN tag nebo též VLAN ID. Operátor žádá 848 a Encapsulation LLC. To zapouzdření je trochu matoucí. Jestli jsem to správně pochopil, je již součástí standardu Ethernet a není se jím třeba zaobírat.
PPPoE spojení se musí navazovat přes virtuální, tzv. tagované, síťové rozhraní. Až je spojení navázáno, pro správnou funkci IPv6 vrstvy je nutno
nakonfigurovat DHCP6 klienta, aby LAN rozhraní nastavil podle daného prefixu. WAN rozhraní (vytvoří se další virtuální rozhraní ppp0
)
se nakonfiguruje samo. Dostane IPv4 i IPv6 adresu automaticky. IPv6 adresa má jiný prefix, než budeme v naší síti používat. Jeho hodnota
není podstatná.
Konfigurační soubory jsem zabalil do přílohy, protože jinak by komentář byl poněkud dlouhý. Jsou to soubory:
/etc/ppp/
… s parametry PPPoE spojení/etc/network/interfaces
definující parametry síťových rozhraní/etc/wide-dhcpv6/dhcp6c.conf
obsahuje konfiguraci DHCP6 klienta/etc/sysctl.conf
s povolením forwardingu/sbin/start-dhcp6.sh
zajišťuje odložený start služby v post-up fázi PPPfirewall-setup.sh
vytváří pravidla firewallu použitá v /etc/network/interfaces
Pro DHCP6 jsem nainstaloval wide-dhcpv6-client
. Aby DHCP6 klient nezlobil a nestěžovali si při bootu, že rozhraní ppp0
neexistuje, službu jsem vypnul (systemctl disable wide-dhcpv6-client
) a nechávám ji spustit skriptem v post-up-fázi PPP rozhraní.
Pokud DHCP6 klient se spustí správně, přidělí LAN rozhraní adresu v rámci operátorem daného prefixu. V mém nastavení se přiděluje
vždy stejná adresa.
Ještě jsem nainstaloval radvd
, abych umožnil stateless nastavení klientským zařízením.
Vytočení respektive zavěšení se provádí příkazy ifup otwo
respektive ifdown otwo
. Pokud vše proběhne správně, je
i po restartu počítače po nějaké době nastaven firewall, nakonfigurováno rozhraní ppp0
včetně IPv6 adresy a IPv6 adresu dostane i LAN
rozhraní. Klientské počítače mají přístup k internetu přes IPv4 i IPv6. V příkladu se též z vnějšího světa zpřístupní webový server na routujícím
počítači a poštovní server na počítači uvnitř LAN, abych pro úplnost ukázal i port-forwarding.
Jak jsem napsal: po nějaké době. Chce to trpělivost, konfigurace není úplná ihned po startu. Nicméně netrvá déle, než jednu, dvě minuty.
wget
se dívám, co se děje, tak vidím, že někdy se spojí na IPv6 adresu, port 443, přijde 200 OK
a stáhne se stránka. Jindy se spojí na jinou IPv6 adresu, port 80, přijde odpověď s přesměrováním na HTTPS. Ale po spojení na tutéž IPv6 adresu, jen tentokrát port 443, už odpověď nedorazí. Nedorazí už nic. Vytajmautuje to. Záhada… Prý mi během dneška zavolají, taxem zvědav. wget
na samotném routeru. Musím ještě vyřešit problém routování HTTPS. Zjistit, co ho způsobuje, a co proti tomu.
/etc/radvd.conf
tedy zní:
interface enp1s0 { AdvSendAdvert on; MinRtrAdvInterval 3; MaxRtrAdvInterval 10; AdvLinkMTU 1492; prefix <prefix>/64 { AdvOnLink on; AdvAutonomous on; AdvRouterAddr on; }; };Klientský počítač není potřeba restartovat. Změna se projeví ihned po restartu
radvd
na routeru.
Tiskni
Sdílej: