Byl vydán LineageOS 23 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu. LineageOS 23 je založený na Androidu 16.
Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
P4 M 1,8GHz Nvidia GeForce2 Go RAM 256MB Gentoo 2005.1 ze stage 1 mplayer zkompilovaný s podporou mmx, sseA dotaz: Je normální, aby při přehrávání videa bylo CPU zatíženo asi na 50%? Konkrétně se jedná o avi soubor 800x600px. Top mi říká, že mplayer si bere asi 15% a ten zbytek je převážně X server. Ale i při přehrávání obyčejných malých mpegů se mi zdá, že X si berou nějak moc procesoru. V minulém operačním systému (RH9.0) si přehrávání videa tolik nezabralo. Nemám použít nějakou chytrou USE proměnnou a znovu překompilovat X? (Což budu dělat tak jako tak, protože mi ovladače od nvidie smazaly glx knihovny - GRRRRRR!!!) Díky za všechny postřehy.
MPEG2 720x576 (aspect 2) 25.000 fps 15000.0 kbps (1875.0 kbyte/s) AUDIO(mp3): 48000 Hz, 2 ch, s16le, 256.0 kbit/16.67% (ratio: 32000->192000)A procak jede asi na 20-25%(mplayer-originalni rozmery -> bez fullscreenu).Sic mam krapet rozdilnou konfiguraci PC, ale ... :)
Ja mam celeron M 1,4GHz s 768MB RAM a v totemu mam pri prehravani mpegu zatez 90-99%. Nevite nekdo cim by to mohlo byt? dela to nezavysle na prehravaci snad jen v xine je to pomalejsi nez v totemu. Pouzivam kodeky rozbaleny v /usr/lib/win32.
--opengl-prefix
, abych mohl použít bez problému opengl-update
a stejně to dopadlo, tak jak to dopadlo. Možná to dělám blbě, ale s ovladači, které jsem emergnul, jsem viděl jenom černou obrazovku. Takhle to sice vytuhne při každém ukončení sezení v X, ale před tím to jede normálně. Nemám rád Nvidii.
glxinfo
hlásí direct rendering: Yes
. Glx z xorg zatím neřeším. Hry nehraju a na přehrávání videa to vliv nemá. Ach jo...
Tiskni
Sdílej: