Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
ahoj, potrebuji si "natrénovat" jisté činnosti s routováním, nainstaloval jsem si do vmware linux, mašinu naklonoval 4x. Chci udelat "virtualni" sit do za sebe do kruhu. Nastavil jsem IP adresy tak, aby vznikl kruh, na prvnich dvouch routerech mam uz nahozenou quaggu.
A zde vznikl problem. Vsechny virtualni sitovky jsou jakoby pichle do _stejneho_ switche. Bohuzel ospf posila routy multicastem, proto routy ktere maji jit na router1(eth0)-router2(eth0) dochazeji i na VSECHNY dalsi sitovky vsech routeru v siti. Coz by se normalne nedelo...
pak ospf loguje plno chyb ze paket XY dorazil na sitovku eth0 a pritom tam nema co delat.... tim padem se mi dost blbe testuje... respektive to nechodi
tedy otazka zni: jak nasimulovat sit tak, aby to bylo co nejvernejsi (nainstalovat 8kompu).
idealne jesli mate nejaky napad jak situaci resit pod vmware :)
TERASA:/etc/quagga# ping 10.45.255.9 PING 10.45.255.9 (10.45.255.9) 56(84) bytes of data. 64 bytes from 10.45.255.9: icmp_seq=1 ttl=64 time=1.41 ms 64 bytes from 10.45.255.9: icmp_seq=1 ttl=64 time=1.41 ms (DUP!) 64 bytes from 10.45.255.9: icmp_seq=1 ttl=64 time=1.41 ms (DUP!) 64 bytes from 10.45.255.9: icmp_seq=1 ttl=64 time=1.42 ms (DUP!) 64 bytes from 10.45.255.9: icmp_seq=2 ttl=64 time=0.496 ms 64 bytes from 10.45.255.9: icmp_seq=2 ttl=64 time=0.500 ms (DUP!) 64 bytes from 10.45.255.9: icmp_seq=2 ttl=64 time=0.518 ms (DUP!) 64 bytes from 10.45.255.9: icmp_seq=2 ttl=64 time=0.521 ms (DUP!) 64 bytes from 10.45.255.9: icmp_seq=3 ttl=64 time=0.953 ms 64 bytes from 10.45.255.9: icmp_seq=3 ttl=64 time=0.958 ms (DUP!) 64 bytes from 10.45.255.9: icmp_seq=3 ttl=64 time=0.960 ms (DUP!) 64 bytes from 10.45.255.9: icmp_seq=3 ttl=64 time=0.962 ms (DUP!)
8021q a příkaz vconfig).
Quagga samozřejmě subinterfacy (virtuální síťovky) umí, ať už to teda znamená cokoliv. Každopádně umí 802.1q rozhraní, a to je přesně to, co člověk obvykle k routování potřebuje.
V rámci nastavení virtualní mašiny do ní můžete přidat více síťovek, každá z nich v jiné vmnet. Síťovky ve stejné vmnet se chovají jako "v jednom switchi", síťovky v různých vmnet spolu spojeny nejsou.
Pravděpodobně si pletete virtuální VLAN rozhraní s pseudorozhraními, která se v jádrech řady 2.0 používala pro IP aliasing. Ale nic takového už od řady 2.2 neexistuje, jen si toho bohužel spousta lidí nevšimla, protože (zastaralý) příkaz ifconfig jejich existenci nadále předstírá.
Tiskni
Sdílej: