Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 20 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Desktopové prostředí Cinnamon, vyvíjené primárně pro distribuci Linux Mint, dospělo do verze 6.0. Seznam změn obsahuje především menší opravy a v říjnovém přehledu novinek v Mintu avizovanou experimentální podporu Waylandu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzích 2.2.2 a 2.1.14. Přináší důležitou opravu chyby vedoucí k možnému poškození dat.
V ownCloudu byly nalezeny tři kritické zranitelnosti: CVE-2023-49103, CVE-2023-49104 a CVE-2023-49105 s CVSS 10.0, 8.7 a 9.8. Zranitelnost CVE-2023-49103 je právě využívána útočníky. Nextcloudu se zranitelnosti netýkají.
I letos vychází řada ajťáckých adventních kalendářů. Programátoři se mohou potrápit při řešení úloh z kalendáře Advent of Code 2023. Pro programátory v Perlu je určen Perl Advent Calendar 2023. Zájemci o UX mohou sledovat Lean UXmas 2023. Pro zájemce o kybernetickou bezpečnost je určen Advent of Cyber 2023…
Byla vydána verze 2.12 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 23.11 Topi. Přehled novinek v Changelogu.
Po 4 měsících vývoje byla vydána nová verze 4.2 multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube.
Byla vydána nová stabilní verze 23.11 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Tapir. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozorňuje na hrozbu spojenou s používáním mobilní aplikace WeChat a její čínské verze Weixin (dále jen WeChat). Ta sbírá velký objem uživatelských dat, a právě to by – v kombinaci se způsobem jejich sběru – mohlo sloužit k přesnému zacílení kybernetických útoků.
Pokud to dobře chápu, platí následující premisy:
Pak mi ale vrtá hlavou jedna věc. Ve kterém okamžiku člověk získá licenci například k Windows? Když odklikne souhlas s návrhem licenční smlouvy (tj. EULA), tak není souhlas doručen navrhovateli, takže nemůže být smlouva pokládána za uzavřenou a licenci za udělenou.
Podle občanského zákoníku (40/1964, § 43c, 1. odstavec):
Včasné přijetí návrhu nabývá účinnosti okamžikem, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli. Přijetí lze odvolat, jestliže odvolání dojde navrhovateli nejpozději současně s přijetím.
Navíc v momentě, kdy uživatel kliká v instalátoru, už autorské dílo (instalátor je taky dílo) užívá.
Jakým workaroundem to mají vyřešené komerční programy (třeba zmíněná Windows)? Nedal by se použít i pro GPL?
No právě. A proč není právně v pořádku "stažením souboru souhlasíte s GNU GPL"?
viz třeba http://www.root.cz/clanky/gnugpl-pravni-rozbor-licence/
Tím že si program stáhnu zhotovuji rozmnoženinu pro vlastní potřebu. Třeba filmy a hudbu takto získávat lze, ale programy ne:
Oddíl 2: Volná užití
§ 30
(1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu; to neplatí pro zhotovení rozmnoženiny počítačového programu či elektronické databáze nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou.
Zatím jediný způsob který jsem našel je "užití díla v rámci občanských a náboženských obřadů" podle § 35 AutZ, ale jen za předpokladu presumpce neviny (dokažte mi, že teď neprovádím náboženský obřad ).
Udělení licence je v ČR podmíněno uzavřením licenční smlouvy.Kdo to tvrdí a o jaké licenci je vůbec řeč? Ono je něco jiného je licence na provozování třeba nějaké vysílačky a něco jiného je licence pod jakou je vydán nějaký software. Vás zajímá zjevně to druhé, tak si přečtěte autorský zákon. Tam je velice přesně popsáno co smíte nebo nesmíte s autorským dílem (což je i software) dělat. A všimněte si tam bodů, kde se píše něco ve smyslu "pokud autor neurčí jinak". A to je právě ten prostor pro vlastní licence.
Proto je používání GPL softwaru v ČR většinou nelegální.Nesmysl a FUD. Autorský zákon nikde nepíše nic o používání, on se zabývá především věcmi, jako je výroba rozmonženin a šíření. Takže i kdyby hypoteticky byla GPL neplatná, tak platí to, co je napsáno v autorském zákoně. Tj. můžete získat program od autora, ale už ho nesmíte dál šířit, vyrábět rozmnoženiny atd.. Něco jiného je EULA, což je splácanina licence, smlouvy a kdovíčehoještě, takže tu byste opravdu musel podepsat, aby platila. Ale zase, jestliže je EULA neplatná, tak se zase až tak moc neděje, protože ten software jste získal legálně (prodejci a OEM partneři mají s výrobci podepsanou smlouvu), nainstalovat a používat ho samozřejmě smíte a vyrábět a šířit rozmnoženiny nesmíte (protože autorský zákon). Takže jediné, čím si při prohlášení EULA za neplatnou polepšíte je, že nemusíte dodržovat absurdní podmínky typu zákaz publikování srovnávaích testů s konkurenční platformou atd.
Kdo to tvrdí a o jaké licenci je vůbec řeč?
Licencí mám na mysli oprávnění k výkonu práva dílo užít.
Tvrdí to Jiří Čermák v článku GNU/GPL - Právní rozbor licence a taky Vladimír Smejkal v knížce Internet a §§§.
tak si přečtěte autorský zákon. Tam je velice přesně popsáno co smíte nebo nesmíte s autorským dílem (což je i software) dělat.
Kdyby to bylo tak jednoduchý... Zrovna na otázce uzavření licenční smlouvy se neshodnou ani právníci:
Autorský zákon nikde nepíše nic o používání, on se zabývá především věcmi, jako je výroba rozmonženin a šíření.
Termín užití z autorského zákona opravdu upravuje zejména šíření a množení. Ale zhotovení rozmnoženiny pro vlastní potřebu (stažení z internetu) rozhodně užitím ve smyslu AutZ je a pokud dílo je počítačový program, neplatí na něj volné užití.
Něco jiného je EULA, což je splácanina licence, smlouvy a kdovíčehoještě, takže tu byste opravdu musel podepsat, aby platila. Ale zase, jestliže je EULA neplatná, tak se zase až tak moc neděje, protože ten software jste získal legálně (prodejci a OEM partneři mají s výrobci podepsanou smlouvu), nainstalovat a používat ho samozřejmě smíte a vyrábět a šířit rozmnoženiny nesmíte (protože autorský zákon). Takže jediné, čím si při prohlášení EULA za neplatnou polepšíte je, že nemusíte dodržovat absurdní podmínky typu zákaz publikování srovnávaích testů s konkurenční platformou atd.
Na tohle jsem se vlastně původně ptal. Takže licence na Windows je udělena při nákupu a EULA s ní nemá nic společného.
Zrovna na otázce uzavření licenční smlouvy se neshodnou ani právníci:Možná proto, že "licenční smlouva" je už sám o sobě dost zvláštní termín, který je IMHO špatný. Nějaký dokument může být buď smlouva nebo licence, případně smlouva o licencování (když si firmy dohodnou vzájemné licencování nějakého produktu), ale ne licenční smluva. Tenhle termín nicméně krásně pasuje třeba na tu nešťastnou EULA. To je právě ten největší průšvih, že většina lidí do sebe pořád motá smlouvu a licenci. Smlouva - dokument, který je potřeba právoplatně uzavřít oběma stranami a můžete si do něj napsat co chcete. Třeba i takové blbosti, že produkt nesmíte používat po 20. hodině večerní a před 9. hodinou ranní. Smlouvu tudíž musí číst a řídit se jí i uživatel. Licence - vychází z autorského zákona a upravuje ty body, kde tento zákon určuje nějaký "default", ale zároveň nechává volnou ruky autorovi, aby si určil svoje podmínky, pokud chce. Nikde není psáno, že to musí být formou nějaké smlouvy. Do licence taky nejde napsat každou blbost, ale jenom upravit ty body, kde mi k tomu dává autorský zákon možnost. Navíc, licence může být uživateli programu úplně ukradená, tu si musí přečíst až ti, co chtějí vyrábět rozmnoženiny, odvozená díla a/nebo dělat distribuci.
Podle Čermáka připojení textu GPL k programu lze považovat za návrh smlouvy a smlouva je uzavřena, jakmile navrhovateli smlouvy dojde vyjádření souhlasu nabyvatele.Tak se pan Čermák i pan Smejkal pletou, protože to by se pak po koupi jakéhokoliv hudebního nebo filmového nosiče musela podepisovat a někomu odesílat smlouva o tom, že souhlasím s podmínkami, že: " tento nosič je blabla bla, výoba kopií, veřejné provozování blablbablba....", což je právě licence.
Ale zhotovení rozmnoženiny pro vlastní potřebu (stažení z internetu)Tohle máte odkud? Stažení z internetu je forma distribuce, nikoliv to, co jste napsal.
rozhodně užitím ve smyslu AutZ jeJakákoliv výroba rozmnoženin je výroba rozmonženin a nikoliv používání programu.
Hmm. Tak tohle platí tak maximálně pro užívání BIOSu při vypnutém RAM shadow. Pak to možná platí pro některá embedded zařízení jako PDA. Na PC se mi jak na potvoru všechny programi při jejich užití skopírují z HW do RAM a teprve tam se spustí.rozhodně užitím ve smyslu AutZ jeJakákoliv výroba rozmnoženin je výroba rozmonženin a nikoliv používání programu.
Hmm. Tak tohle platí tak maximálně pro užívání BIOSu při vypnutém RAM shadow. Pak to možná platí pro některá embedded zařízení jako PDA. Na PC se mi jak na potvoru všechny programi při jejich užití skopírují z HW do RAM a teprve tam se spustí.Prosím Vás, držte se kontextu. Nikdo netvrdí, že "výroba rozmoneženin" je jakékoliv zkopírování čehokoliv interně v nějakém zařízení. To by pak byla výroba rozmnoženin i odswapování nebo přehrávání CD nebo DVD v přehrávači, protože tam se ty data načítají do bufferu. Tvrdím jenom, že výroba rozmnoženin pro vlastní potřebu je pořád výroba rozmnoženin a nikoliv používání programu, jak tvrdil předřečník.
Možná proto, že "licenční smlouva" je už sám o sobě dost zvláštní termín, který je IMHO špatný. Nějaký dokument může být buď smlouva nebo licence, případně smlouva o licencování (když si firmy dohodnou vzájemné licencování nějakého produktu), ale ne licenční smluva.
§ 46 Základní ustanovení
(1) Licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo užít (licenci) k jednotlivým způsobům nebo ke všem způsobům užití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném, a nabyvatel se zavazuje, není-li podle § 49 odst. 2 písm. b) sjednáno jinak, poskytnout autorovi odměnu.
V ČR nelze uzavřít jakoukoli smlouvu, aniž by o tom obě strany věděli.Tady bude zakopaný pes. Tohle máte odkud? Netvrdím, že to v určité podobe neplatí, ale: Např. při zakoupení rohlíku v nějakém super-hyper uzavíráte s tímto smlouvu. Probíhá to zhruba tak, že umístěním rohlíku do regálu spolu s cenovkou vám dáva super-hyper nabídku, vy jí vzetím rohlíku a zaplacením u pokladny přijímáte a tím uzavíráte smlouvu. Vy o tom víte, super-hyper o tom taky ví, neboť za tímto účel rohlík nabízel - ale neví o tom v tom smyslu, že by pokladní okamžitě volala generálovi, že si tady pan Novák kupuje rohlík, a jestli s tím souhlasí
(1) Autor má právo své dílo užít a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.
(4) Právem dílo užít je
(1) Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu; to neplatí pro zhotovení rozmnoženiny počítačového programu či elektronické databáze nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou.
(1) Licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo užít (licenci) k jednotlivým způsobům nebo ke všem způsobům užití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném, a nabyvatel se zavazuje, není-li podle § 49 odst. 2 písm. b) sjednáno jinak, poskytnout autorovi odměnu.
Více viz http://business.center.cz/business/pravo/zakony/autorsky/Dobře, termín "jakoukoli smlouvu" si nahraďte termínem "smlouvu ve smyslu hlavy čtvrté občanského zákoníku". U příkladu koupě rohlíku v hyper-krámu jde o spotřebitelskou smlouvu (hlava pátá ObčZ) pro kterou platí trochu jiná pravidla. Spotřebitelskou smlouvu lze uzavřít i s automatem na kafe.V ČR nelze uzavřít jakoukoli smlouvu, aniž by o tom obě strany věděli.Tady bude zakopaný pes. Tohle máte odkud?
Myslím, že není nutné, aby obě dvě strany věděly přesný okamžik, kdy smlouvu uzavírají.Přesný okamžik vědět nemusí, ale musí obě strany vědět že smlouvu uzavírají:
§ 44
(1) Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě neznamenají přijetí návrhu.
§ 43c
(2) Včasné přijetí návrhu nabývá účinnosti okamžikem, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli. Přijetí lze odvolat, jestliže odvolání dojde navrhovateli nejpozději současně s přijetím.
To je to samé, jako když si v autobuse kupujete jízdenku - taky tím, že bus přijede a vy do něj nastoupíte, je zde z obou stran úmysl uzavřít smlouvu, ale ta fakticky vznikne až zaplacením a vytištěním jízdenky.Přepravní smlouva vzniká kupodivu už nástupem do vozidla. Jinak by revizoři nemohli vybírat pokuty za porušení smluvně přepravních podmínek.
Buďte rád, že to takhle je. Právo nemá být návod k použití, kde bude popsáno krok po kroku, jak něco udělat. Právo má být jenom obecný rámec.To platí u precedenčního práva. Náš právní systém ale bohužel není precedenční.
V autorském právu je hodně sporných věcí, ale řešit zrovna přesný okamžik uzavření smlouvy je nesmysl. Záleží na tom něco?Já především řeším, jestli ten okamžik nastal. A zatím to vypadá, že u krabicového software ten okamžik nastává při zaplacení v obchodě.
Dobře, termín "jakoukoli smlouvu" si nahraďte termínem "smlouvu ve smyslu hlavy čtvrté občanského zákoníku". U příkladu koupě rohlíku v hyper-krámu jde o spotřebitelskou smlouvu (hlava pátá ObčZ) pro kterou platí trochu jiná pravidla. Spotřebitelskou smlouvu lze uzavřít i s automatem na kafe.Vzhledem k tomu, že zákon licenční smlouvu neřeší tak podrobně, nezbývá než přiměřeně použít pravidla definovaná zákonem pro spotřební smlouvy – "prodej" software má ke spotřebitelské smlouvě velmi blízko.
Přesný okamžik vědět nemusí, ale musí obě strany vědět že smlouvu uzavírají:Vystavení na webu je návrh smlouvy, požadavek na stažení daného souboru je vyjádření souhlasu s návrhem smmlouvy. Kde je problém?§ 44 1) Smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě neznamenají přijetí návrhu. § 43c (2) Včasné přijetí návrhu nabývá účinnosti okamžikem, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli. Přijetí lze odvolat, jestliže odvolání dojde navrhovateli nejpozději současně s přijetím.
Přepravní smlouva vzniká kupodivu už nástupem do vozidla. Jinak by revizoři nemohli vybírat pokuty za porušení smluvně přepravních podmínek.Přepravní smlouva kupodivu vzniká i vstupem do přepravního prostoru (např. metro, nádražní budova). Jistý právní vztah dokonce vzniká už zakoupením jízdenky (jinak bych těžko mohl požadovat třeba vrácení jízdného při nepřistavení vlaku).
Tohle je spíš duch vs. litera zákona.Buďte rád, že to takhle je. Právo nemá být návod k použití, kde bude popsáno krok po kroku, jak něco udělat. Právo má být jenom obecný rámec.To platí u precedenčního práva. Náš právní systém ale bohužel není precedenční.
Já především řeším, jestli ten okamžik nastal. A zatím to vypadá, že u krabicového software ten okamžik nastává při zaplacení v obchodě.Ten okamžik nepochybně nastal. Nastal někdy mezi okamžikem, kdy jsem se o autorském díle dozvěděl a okamžikem, kdy jsem ho začal používat. Já žádnou přesnější definici nepotřebuji a neznám nikoho, kdo by ji potřeboval. Pokud ji potřebujete vy, požadujte ji v licenčních smlouvách, které uzavíráte. Pokud tuto potřebu bude mít nezanedbatelné množství lidí, bude i tento detail nepochybně upraven zákonem.
Tiskni
Sdílej: