Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
/usr/X11/bin/startx
a je součástí balíčku xbase-clients
bash
dověděl, že startx
znamená /usr/bin/X11/startx
, takže bych prosil aby jste nám sem psal seriozní informace a nejdříve se podíval co to vůbec spouštíte a jestli vůbec máte debian
.
x-window-system
-- ten nainstaluje vše potřebné pro běh X serveru. Při stahování jednotlivých balíků hrozí, že na něco zapomenete.
Balík x-window-system není nainstalován, nelze tedy odstranit
by Vám to napsalo, kdybyste dal příkaz apt-get remove x-window-system
. No comment.
Omlouvám se, zmátlo-li vás to -- (to byla pomlčka, do příkazu již nepatřící). Správný tvar příkazu je:
apt-get install x-window-system
Takhle už by to jít mělo.
(EE)
a pak se podívat na úplný konec, kde bude napsán důvod proč nestartují. Sem pak stačí poslat jen tyto podstatné řádky. Ty warningy, které jste sem uvedl, žádný problém nejsou, mě je to do logu vypisuje taky.
Nejlépe bude, když jako root uděláte
less /var/log/XFree86.0.logPak /(EE) (enter) a klavesou n můžete přeskakovat mezi výskyty řetezce (EE) v logu. Klávesou End se podíváte na konec souboru a identifikujete problém. Klávesou q program less ukončíte. Když já jsem po čerstvé instalaxi Xek je nemohl nastartovat, většinou to bylo špatnou cestou k zařízení myši.
/var/log/XFree86.0.log
? Nebo tohle vypise na obrazovku, kdyz date startx
? Udelal jste to, co jsem rikal v predchozim prispevku? Nasel jste radky zacinajici (EE)? Z tohohle vypisu totiz nevidim jediny duvod, proc by Xka nemela nabehnout. Co se stane, kdyz spustite X
(tzn. na prikazove radce date X
(to je velke X) a enter)?
(EE)
, napriklad postupem, ktery jsem uvedl vyse. Udelal jste to? Udelal jste to, co jsem Vam radil v predchozim prispevku? Jinymi slovy, na zaklade tohoto vypisu z logu, ktery jste sem poslal, Vam nikdo nic neporadi, protoze je nicnerikajici. Ani jste nepopsal, co to dela, kdyz date startx
nebo X
. Naskoci grafika a pak Vas to zase vrati do textoveho rezimu? "Problikne" obrazovka?
Jeste zkuste, co to udela, kdyz jako root v jeho domovskem adresari napisete:
XFree86 -configure XFree86 -config xxxxPrvní prikaz provede detekci a vytvori konfiguracni soubor. Ja uz XFree86 nepouzivam, tak z hlavy nevim, jak ten soubor pojmenuje, ale je mozne, ze XF86Config-4. Tak ho doplnte misto toho
xxxx
v tom druhem prikazu, ktery nastartuje graficke prostredi s timto vygenerovanym konfiguracnim souborem (misto defaultniho v /etc/X11/XFree86-4). A napiste, jak jste uspel.
A ano, uzavirejte vypisy z logu mezi <pre> </pre>.
<pre>
a </pre>
, mezi které uzavři ten výpis z logu; takhle to není k přečtení.
(WW) Open APM failed (/dev/apm_bios) (No such file or directory) (II) Module ABI versions: XFree86 ANSI C Emulation: 0.2 XFree86 Video Driver: 0.6 XFree86 XInput driver : 0.4 XFree86 Server Extension : 0.2 XFree86 Font Renderer : 0.4 (II) Loader running on linux (II) LoadModule: "bitmap" (II) Loading /usr/X11R6/lib/modules/fonts/libbitmap.a (II) Module bitmap: vendor="The XFree86 Project" compiled for 4.3.0.1, module version = 1.0.0 Module class: XFree86 Font Renderer ABI class: XFree86 Font Renderer, version 0.4 (II) Loading font Bitmap (II) LoadModule: "pcidata" (II) Loading /usr/X11R6/lib/modules/libpcidata.a (II) Module pcidata: vendor="The XFree86 Project" compiled for 4.3.0.1, module version = 1.0.0 ABI class: XFree86 Video Driver, version 0.6 (II) PCI: Probing config type using method 1 (II) PCI: Config type is 1 (II) PCI: stages = 0x03, oldVal1 = 0x80017008, mode1Res1 = 0x80000000 (II) PCI: PCI scan (all values are in hex) (II) PCI: 00:00:0: chip 8086,1130 card 0000,0000 rev 02 class 06,00,00 hdr 00 (II) PCI: 00:02:0: chip 8086,1132 card 1014,01e2 rev 02 class 03,00,00 hdr 00 (II) PCI: 00:1e:0: chip 8086,244e card 0000,0000 rev 02 class 06,04,00 hdr 01 (II) PCI: 00:1f:0: chip 8086,2440 card 0000,0000 rev 02 class 06,01,00 hdr 80 (II) PCI: 00:1f:1: chip 8086,244b card 1014,01c6 rev 02 class 01,01,80 hdr 00 :
(WW) Open APM failed (/dev/apm_bios) (No such file or directory)
(II) Module ABI versions:
XFree86 ANSI C Emulation: 0.2
XFree86 Video Driver: 0.6
XFree86 XInput driver : 0.4
XFree86 Server Extension : 0.2
XFree86 Font Renderer : 0.4
(II) Loader running on linux
(II) LoadModule: "bitmap"
(II) Loading /usr/X11R6/lib/modules/fonts/libbitmap.a
(II) Module bitmap: vendor="The XFree86 Project"
compiled for 4.3.0.1, module version = 1.0.0
Module class: XFree86 Font Renderer
ABI class: XFree86 Font Renderer, version 0.4
(II) Loading font Bitmap
(II) LoadModule: "pcidata"
(II) Loading /usr/X11R6/lib/modules/libpcidata.a
(II) Module pcidata: vendor="The XFree86 Project"
compiled for 4.3.0.1, module version = 1.0.0
ABI class: XFree86 Video Driver, version 0.6
(II) PCI: Probing config type using method 1
(II) PCI: Config type is 1
(II) PCI: stages = 0x03, oldVal1 = 0x80017008, mode1Res1 = 0x80000000
(II) PCI: PCI scan (all values are in hex)
(II) PCI: 00:00:0: chip 8086,1130 card 0000,0000 rev 02 class 06,00,00 hdr 00
(II) PCI: 00:02:0: chip 8086,1132 card 1014,01e2 rev 02 class 03,00,00 hdr 00
(II) PCI: 00:1e:0: chip 8086,244e card 0000,0000 rev 02 class 06,04,00 hdr 01
(II) PCI: 00:1f:0: chip 8086,2440 card 0000,0000 rev 02 class 06,01,00 hdr 80
(II) PCI: 00:1f:1: chip 8086,244b card 1014,01c6 rev 02 class 01,01,80 hdr 00:
(EE)
- bez nich ti nikdo neporadí, co je špatně.
(ee)
a zmáčkneš enter)
Tiskni
Sdílej: