Byla vydána verze 1.96.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Společnosti IBM a Red Hat představily Project Lightwell s investicí 5 miliard dolarů. Jedná se o důvěryhodné clearingové centrum pro bezpečnost open source softwaru a zabezpečení dodavatelských řetězců s novým AI modelem a globální skupinou více než 20 000 softwarových inženýrů. Služby centra budou dostupné prostřednictvím komerčních předplatných. Project Lightwell staví na iniciativách jako Anthropic Glasswing nebo OpenAI Trust Access for Cyber.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 26.05. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Český stát by v budoucnu mohl provozovat vlastní alternativu ke komunikačním aplikacím typu WhatsApp, Signal, Telegram, Facebook Messenger a podobně. Cílem je zajistit bezpečnou datovou komunikaci pro stát a jeho důležité subjekty, jako jsou bezpečnostní složky, ministerstva a další organizace.
Už za týden, ve čtvrtek 4. června, se v Národní technické knihovně v pražských Dejvicích uskuteční další konference věnovaná tématům spojeným s IPv6 - Den IPv6. Program akce a registrační formulář jsou k dispozici na webu akce. Kapacita konference je omezená, proto organizátoři doporučují, aby se vážní zájemci přihlásili včas (k dnešnímu dni zbývá přibližně 30 volných míst). Konferenci Den IPv6 2026 organizují i letos společně sdružení CESNET, CZ.NIC a NIX.CZ.
Zařízení Steam Deck OLED bylo znovu naskladněno, ale vlivem rostoucích cen pamětí a úložišť má novou, vyšší cenovku. Steam Deck OLED 512 GB stojí nově 779 EUR (stál 569 EUR) a Steam Deck OLED 1 TB stojí 919 EUR (stál 679 EUR). Samotné zařízení se nijak nezměnilo a nové ceny tedy pouze odráží aktuální náklady na komponenty a další globální logistické výzvy, se kterými se potýká celá branže.
Český telekomunikační úřad zahajuje novou etapu využívání vysokofrekvenčního rádiového spektra v pásmu 26 GHz. Toto pásmo bude od 1. 7. 2026 otevřeno pro provoz moderních bezdrátových sítí, zejména sítí páté generace (5G), pevných bezdrátových přístupových sítí (FWA) a lokálních či průmyslových sítí určených například pro výrobní areály, logistická centra nebo technologické kampusy. Současně s otevřením pásma 26 GHz přistoupil ČTÚ ke zpřístupnění informací o využívání rádiových kmitočtů v tomto pásmu.
Logitech představil myš Signature Comfort Plus M850 L s polstrovanou opěrkou dlaně pro větší pohodlí a sadu s touto myší a klávesnicí s integrovanou opěrkou dlaní Signature Comfort Plus Combo MK880.
Gaël Duval se rozepsal o novinkách a plánech Murena a /e/OS. Počet uživatelů telefonů Murena a mobilního operačního systému /e/OS bez aplikací a služeb od Googlu se blíží 100 000. Ambicí je, aby se /e/OS stal třetí mobilní platformou v Evropě i na světě, s potenciálem dostat se i na PC. Blíží se vydání nové verze 4 s funkcemi zálohování a obnova, import e-mailů z Gmailu a rozpoznávání hlasu. Murena Workspace přinese videohovory, elektronický podpis a správu zařízení (MDM).
Dnes a zítra probíhá Ubuntu Summit 26.04. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze na YouTube. Úvodní slovo měli Mark Shuttleworth a Jon Seager.
Takže ta otázka zní: "Považujete současný stav učebnice (pomineme-li několik chybějících kapitol) za uspokojivý?" Podle toho, co napsal Leoš (a zejména podle jeho formulace "blíží se k finále"), a podle toho, že i další se snaží šířit odkazy na učebnici, mám pocit že ano. Osobně ale považuji současný stav za silně neuspokojivý. Některé kapitoly jsou napsány velmi dobře, např. Soubory v Linuxu, ale bohužel to mohu s klidným svědomím říci o méně než polovině existujících kapitol. Mnohé jiné jsou spíš nahodilou změtí útržků informací (navíc ne vždy přesných) než uceleným pohledem na příslušné téma. Ne, nebudu uvádět příklady, opravdu nechci nikoho pranýřovat a nerad bych vyvolal reakci typu "Pro dobrotu na žebrotu." Jde mi čistě o to, zda považujete současný stav učebnice za prezentovatelný a všechny existující kapitoly (nebo aspoň jejich podstatnou většinou) za akceptovatelné.
Ano, jistě, pokud se mi kterákoli kapitola nelíbí, mohu ji upravit. Jenže to naráží na dva zásadní problémy. Za prvé otevřeně přiznávám, že na to momentálně nemám čas, přednost mají aktivity, které mne živí. Za druhé mám zábrany přepisovat text někoho jiného (nejedná-li se o elementární opravy překlepů nebo nepřesností), to souvisí i s mými výhradami vůči wikipedizaci sekce Hardware. Navíc si bohužel u mnohých kapitol nedokážu představit jiný způsob, jak je upravit, než smazat a napsat znovu od začátku. A taková věc by mi připadala příliš neuctivá vůči původním autorům.
Takže co vy na to?
Nemůžu si pomoct, ale zdá se mi, že je ta učebnice zatím dost nesourodá. Často je u některých kapitol zpracováno poměrně málo témat, zato však velmi přesně, pečlivě a podrobně. To ovšem zdaleka nepokrývá celou problematiku. (Asi to odpovídá konkrétním zájmům a zkušenostem autora.) Začínající uživatel bude napřed chtít porozumět věcem jen v hrubých rysech a teprve později přejít k podrobnostem, když je bude potřebovat.
Co bych navrhoval: Udělat učebnici modulárnější. Zatím sice je (víceméně) editovatelná odděleně, ale chtělo by to, aby byla osnova propracována mnohem podrobněji než současný obsah. Každá kapitola by měla mít nějaký abstract, kde by se třeba ve dvaceti větách popsal obsah celé kapitoly, aby každý mohl rychle zjistit, zda ji chce číst, a aby případní autoři přesně věděli, na co se mají zaměřit. Pak by byly připravené podnadpisy (třeba i v několika úrovních) a každý odstavec, každé téma by bylo možné editovat a doplňovat zvlášť. Body do osnovy by nemohl přidávat každý - dělal by to nějaký správce na návrh autorů.
Zmíněným postupem by se získaly dvě výhody: Zaprvé, bylo by jisté, že informace budou ve správném a logicky konzistentním pořadí, třeba tříděné od "jednodušších" ke "složitějším" na nejnižší úrovni a podle logických celků na úrovních vyšších. Zadruhé, každý odstavec by bylo možné editovat, nahradit nebo vyměnit, aniž by tím utrpěla celistvost učebnice a aniž by někdo přišel o své rozsáhlé dílo. Je totiž potřeba, aby učebnice nebyla monolit, který je provázaný odkazy typu "jak bylo řečeno dříve" apod. Musí to být referenční příručka, kde můžu od jisté úrovně nadpisů nahoru začít číst kdekoliv, aniž by to vyžadovalo přečtení něčeho dalšího.
Ideál, i když možná neproveditelný, by mohl vypadat takto: Hierarchie by byla navržena tak podrobně, aby odstavce byly velmi krátké. Kterýkoliv odstavec by autorovi nezabral víc než čtvrt hodiny, takže by třeba každý registrovaný uživatel mohl aspoň jeden navrhnout. Po nějakou dobu by byl odstavec rozpracovaný a každá verze by byla viditelná zvlášť, bez možnosti editovat jinou než vlastní verzi. Ke každé verzi (popřípadě i k vyššímu celku) by se vedla diskuse společně s anketou. Vítězný odstavec by pak byl zařazen do konečné verze. Tím by se obešly všechny nevýhody Wikipedie a každý by mohl připojit svůj nápad. (A postupně by ho mohl měnit podle poznámek v diskusi.) Každý měsíc by se mohlo soustředěně pracovat na jedné z kapitol a u jejích odstavců by byly zmíněné diskuse a ankety. Tím by se dala pozornost soustředit na jedno téma a netříštit síly. Po celou dobu existence učebnice by bylo nutné přijímat pozměňující návrhy, protože čím víc detailů chceme zahrnout, tím víc změn musíme sledovat. I uzavřené odstavce by proto měly (neoficiální) stránky, kam by bylo možné připisovat novinky, které by se třeba časem zařadily do oficiální učebnice.Nějakou dobu (asi 5 dní) jsem na abclinuxu.cz nezabrouzdal a snad jakoby nějakou náhodou nebo telepatíí jsem koukl na učebnici, a hle, co vidím.
Považujete současný stav učebnice ... za uspokojivý? Ne, nepovažuji. Mé myšlenky se už taky nějakou dobu zaobírají těmito tématy. Co se týče otázky nutosti smazání některých kapitol, a neuctivosti takového konání... Osobně bych takovýto postup neviděl jako neuctivý. Vývoj jde kupředu (a ni krok zpět).
Analogicky se tato učebnic dá přirovnat k Linuxu samotnému. Když vývojář XY napsal v roce 1995 xyz.c, a o několik let později Linus ten kousek celý přepsal, tak pak přeci nemůžeme říct, že Linus nechová úctu k lidem a jejich kódu (obecně práci).
Tedy zpět k učebnici. Imho pokud někdo umí něco napsat lépe, ať tak učiní, ne? O tom je přeci svobodný software (a dokumentace potažmo), nemyslíte? Samozřejmě, že ne všichni mají dostatek času aby seděli a psali kapitoly, to je fakt.
Závěr tedy je, imho není neuctivé smazat kapitolu a napsat ji odznova. Pokud má předchozí autor(ka) dobré srdce, pochopí.
Pokusim se v tomto smeru do budoucna napnout vice sil, kdyz zbudou vubec nejake... Diky za pochopeni.
Kazdopadne, kdybys tu sekci chtel anebo byl ochoten ji stavet spolecne se mnou, klidne na to pristoupim a nebudu to brat jako urazku. Nejsem ten typ urazlivce, co se mu nesmi nic vytknout - prave naopak (alespon doufam).
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz