Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Takže ta otázka zní: "Považujete současný stav učebnice (pomineme-li několik chybějících kapitol) za uspokojivý?" Podle toho, co napsal Leoš (a zejména podle jeho formulace "blíží se k finále"), a podle toho, že i další se snaží šířit odkazy na učebnici, mám pocit že ano. Osobně ale považuji současný stav za silně neuspokojivý. Některé kapitoly jsou napsány velmi dobře, např. Soubory v Linuxu, ale bohužel to mohu s klidným svědomím říci o méně než polovině existujících kapitol. Mnohé jiné jsou spíš nahodilou změtí útržků informací (navíc ne vždy přesných) než uceleným pohledem na příslušné téma. Ne, nebudu uvádět příklady, opravdu nechci nikoho pranýřovat a nerad bych vyvolal reakci typu "Pro dobrotu na žebrotu." Jde mi čistě o to, zda považujete současný stav učebnice za prezentovatelný a všechny existující kapitoly (nebo aspoň jejich podstatnou většinou) za akceptovatelné.
Ano, jistě, pokud se mi kterákoli kapitola nelíbí, mohu ji upravit. Jenže to naráží na dva zásadní problémy. Za prvé otevřeně přiznávám, že na to momentálně nemám čas, přednost mají aktivity, které mne živí. Za druhé mám zábrany přepisovat text někoho jiného (nejedná-li se o elementární opravy překlepů nebo nepřesností), to souvisí i s mými výhradami vůči wikipedizaci sekce Hardware. Navíc si bohužel u mnohých kapitol nedokážu představit jiný způsob, jak je upravit, než smazat a napsat znovu od začátku. A taková věc by mi připadala příliš neuctivá vůči původním autorům.
Takže co vy na to?
Nemůžu si pomoct, ale zdá se mi, že je ta učebnice zatím dost nesourodá. Často je u některých kapitol zpracováno poměrně málo témat, zato však velmi přesně, pečlivě a podrobně. To ovšem zdaleka nepokrývá celou problematiku. (Asi to odpovídá konkrétním zájmům a zkušenostem autora.) Začínající uživatel bude napřed chtít porozumět věcem jen v hrubých rysech a teprve později přejít k podrobnostem, když je bude potřebovat.
Co bych navrhoval: Udělat učebnici modulárnější. Zatím sice je (víceméně) editovatelná odděleně, ale chtělo by to, aby byla osnova propracována mnohem podrobněji než současný obsah. Každá kapitola by měla mít nějaký abstract, kde by se třeba ve dvaceti větách popsal obsah celé kapitoly, aby každý mohl rychle zjistit, zda ji chce číst, a aby případní autoři přesně věděli, na co se mají zaměřit. Pak by byly připravené podnadpisy (třeba i v několika úrovních) a každý odstavec, každé téma by bylo možné editovat a doplňovat zvlášť. Body do osnovy by nemohl přidávat každý - dělal by to nějaký správce na návrh autorů.
Zmíněným postupem by se získaly dvě výhody: Zaprvé, bylo by jisté, že informace budou ve správném a logicky konzistentním pořadí, třeba tříděné od "jednodušších" ke "složitějším" na nejnižší úrovni a podle logických celků na úrovních vyšších. Zadruhé, každý odstavec by bylo možné editovat, nahradit nebo vyměnit, aniž by tím utrpěla celistvost učebnice a aniž by někdo přišel o své rozsáhlé dílo. Je totiž potřeba, aby učebnice nebyla monolit, který je provázaný odkazy typu "jak bylo řečeno dříve" apod. Musí to být referenční příručka, kde můžu od jisté úrovně nadpisů nahoru začít číst kdekoliv, aniž by to vyžadovalo přečtení něčeho dalšího.
Ideál, i když možná neproveditelný, by mohl vypadat takto: Hierarchie by byla navržena tak podrobně, aby odstavce byly velmi krátké. Kterýkoliv odstavec by autorovi nezabral víc než čtvrt hodiny, takže by třeba každý registrovaný uživatel mohl aspoň jeden navrhnout. Po nějakou dobu by byl odstavec rozpracovaný a každá verze by byla viditelná zvlášť, bez možnosti editovat jinou než vlastní verzi. Ke každé verzi (popřípadě i k vyššímu celku) by se vedla diskuse společně s anketou. Vítězný odstavec by pak byl zařazen do konečné verze. Tím by se obešly všechny nevýhody Wikipedie a každý by mohl připojit svůj nápad. (A postupně by ho mohl měnit podle poznámek v diskusi.) Každý měsíc by se mohlo soustředěně pracovat na jedné z kapitol a u jejích odstavců by byly zmíněné diskuse a ankety. Tím by se dala pozornost soustředit na jedno téma a netříštit síly. Po celou dobu existence učebnice by bylo nutné přijímat pozměňující návrhy, protože čím víc detailů chceme zahrnout, tím víc změn musíme sledovat. I uzavřené odstavce by proto měly (neoficiální) stránky, kam by bylo možné připisovat novinky, které by se třeba časem zařadily do oficiální učebnice.Nějakou dobu (asi 5 dní) jsem na abclinuxu.cz nezabrouzdal a snad jakoby nějakou náhodou nebo telepatíí jsem koukl na učebnici, a hle, co vidím.
Považujete současný stav učebnice ... za uspokojivý? Ne, nepovažuji. Mé myšlenky se už taky nějakou dobu zaobírají těmito tématy. Co se týče otázky nutosti smazání některých kapitol, a neuctivosti takového konání... Osobně bych takovýto postup neviděl jako neuctivý. Vývoj jde kupředu (a ni krok zpět).
Analogicky se tato učebnic dá přirovnat k Linuxu samotnému. Když vývojář XY napsal v roce 1995 xyz.c, a o několik let později Linus ten kousek celý přepsal, tak pak přeci nemůžeme říct, že Linus nechová úctu k lidem a jejich kódu (obecně práci).
Tedy zpět k učebnici. Imho pokud někdo umí něco napsat lépe, ať tak učiní, ne? O tom je přeci svobodný software (a dokumentace potažmo), nemyslíte? Samozřejmě, že ne všichni mají dostatek času aby seděli a psali kapitoly, to je fakt.
Závěr tedy je, imho není neuctivé smazat kapitolu a napsat ji odznova. Pokud má předchozí autor(ka) dobré srdce, pochopí.
Tiskni
Sdílej: