Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
kde-jirka ksocket-jirka orbit-jirkaa ještě nějaké. Jsou tam desetitisíce malých souborů i velmi starých a často několikrát. Celkem asi 170MB dat. Jde to nějak smazat? Když to zkusím v konqueroru, tak mi konqueror přestane komunikovat a musím jej zabít. Kdysi jsem to zkusil jako root, to šlo, ale pak mi začal chodit divně linux a musel jsem jej přeinstalovat. Asi si je nějak indexuje a když mu je smažu, tak mu chybí. Ale připadá mi, že adresář tmp by měl obsahovat pouze dočasné soubory, takže když smažu pouze starý soubory, tak by mu to nemělo vadit. Myslím si, že by si to měl linux nějak sám čistit ne?
.ICE-unix:
install -d -o root -g root -m 1777 /tmp/.ICE-unixPokud nemáte
install stačí toto:
mkdir /tmp/.ICE-unix chmod 1777 /tmp/.ICE-unixPokud se počítač nevypíná, není špatné procházet
/tmp příkazem find a promazávat jej třeba nějak takto:
find /tmp -type f -mtime 7 -exec rm -f {} \;
find /tmp -type d -mtime 7 -exec rmdir -p {} \;
find /tmp -type f -mtime 7 -exec rm -f {} \;
find /tmp -type d -mtime 7 -exec rmdir -p {} \;, ale pak jsem si uvědomil, že to maže z kořenového adresáře. Podíval jsem se na něj a má asi pouze 77kB. Nevím kolik měl předtím.
Adresář /home/jirka/tmp/ má stále asi 170MB.
Doufám, že jsem snad neudělal něco špatně a než něco udělám tak se radši ještě zeptám: Můžu použít
find /home/jirka/tmp -type f -mtime 7 -exec rm -f {} \;
find /home/jirka/tmp -type d -mtime 7 -exec rmdir -p {} \;na promazání svýho tmp adresáře?
mkdir ~/tmp cd tmp wget http://example.com/aa.tgz
Tiskni
Sdílej: