Protokol IPv6 má již 30 let. První návrh specifikace RFC 1883 je z prosince 1995.
Byli vyhlášeni vítězové ocenění Steam Awards 2025. Hrou roku a současně nejlepší hrou, která vám nejde, je Hollow Knight: Silksong.
Byla vydána nová verze 26.0 linuxové distribuce Manjaro (Wikipedie). Její kódové jméno je Anh-Linh. Ke stažení je v edicích GNOME, KDE PLASMA a XFCE.
Jednotný seznam blokovaných internetových stránek vedený Českým telekomunikační úřadem obsahoval také Český telekomunikační úřad.
Byl představen webový prohlížeč Brow6el, běžící v terminálu. Pro prohlížení webu je využit Chromium Embedded Framework, vyrendrovaná webová stránka je následně zobrazena v terminálu převodem na sixely pomocí knihovny libsixel. Brow6el se ovládá modálním klávesnicovým rozhraním, inspirovaném populárním textovým editorem Vim. Demonstrační video s ukázkou používání.
Společnost Pebble představila (YouTube) chytré hodinky Pebble Round 2. S kulatým e-paper displejem, s open source PebbleOS a vydrží baterie přibližně dva týdny. Předobjednat je lze za 199 dolarů s plánovaným dodáním v květnu.
Na novoroční inauguraci starosty New Yorku Zohrana Mamdaniho bylo zakázáno si s sebou přinést Raspberry Pi anebo Flipper Zero. Raspberry Pi i Flipper Zero jsou explicitně uvedeny v seznamu zakázaných věcí jak na na veřejné pozvánce, tak i na oficiálních stránkách města.
OpenTTD (Wikipedie), tj. open source klon počítačové hry Transport Tycoon Deluxe, byl vydán v nové stabilní verzi 15.0. Přehled novinek v seznamu změn a také na YouTube. OpenTTD lze instalovat také ze Steamu.
Správce oken IceWM byl vydán ve verzi 4.0.0, která např. vylepšuje navigaci v přepínání velkého množství otevřených oken.
Od 1. ledna 2026 jsou všechny publikace ACM (Association for Computing Machinery) a související materiály přístupné v její digitální knihovně. V rámci této změny je nyní digitální knihovna ACM nabízena ve dvou verzích: v základní verzi zdarma, která poskytuje otevřený přístup ke všem publikovaným výzkumům ACM, a v prémiové zpoplatněné verzi, která nabízí další služby a nástroje 'určené pro hlubší analýzu, objevování a organizační využití'.
Zdravim,
mam linux par dni. Chci pridat dalsi disk kvuli kapacite a resim nasledujici problem, jak nejidealneji rozdelit disk, kolik nechat linuxu apod.
Moje dilema je takove:
z win jsem vedel ze systemu necham tak idealne 10Gb, (pulku si veme win, neco pak zaberou nove knihovny a dalsi data a neco na swapovani). Zbytek mista si necham na aplikace apod. Tedy pri dvou discich jeden 80Gb a druhy 40Gb, bych dal z prvniho 10Gb na win a 70Gb bych nechal na aplikace atd.40Gb bych nechal na fotky a podobne ptakoviny.
U linuxu ale nemam moznost ovlivnit kam se soft instaluje, ani netusim jak moc velke misto linux potrebuje sam (jak behem pouzivani pripadne narusta) . Navic adresar uzivatele je pod linuxem (na stejnem disku, tedy mozna se to da ovlivnit)
Chci se jen zeptat tech zkusenych uzivatelu lin. jake rozdeleni disku je podle nich idealni.
Dik
J.
Tady jde o to, ze jako novacek instaluji jen pomoci source listu, ci jak se jmenuje, takze moc velkou volbu kam to instalit nemam. Predpokladam ze si to linux nekam uklada (neco jako ma win program files). Ze zkuksenosti vim, ze win narusta behem pouzivani celkem dost, proto jsem se ptak ak je na tom lin.
Pokud tam budou i hry apod. tak je idealni nechat linuxu 80gb a 40gb na fotky, grafiku atd?
To LVM - to je nejaka emulace, nespomaluje to nejak system treba? Chci na tom delat grafiku, takze potrebuji kazde % pro vykon.
)
xfs_growfs /home.
Moznost zvacsovat XFS filesystem za behu je jeden z dovodov, preco pouzivam XFS na serveri aj na laptope.
Jak to řeším já na 160GB (80GB byla na vechno málo a když jsem upgradoval disk, tak už jsem tam okna nedal a mam teď zu viel místa).
Nejdřív jsem nainstalil holou MDV2006 (mam ji pro porovnávání, zda jsem si něco zmršil nebo ne
), dostala tak 30GB, pak jsem dokopíroval svuj hlavní oddíl z té starší 80GB s už nainstalovanou MDV2006, blbostma, adresářem ~/Download atd. do dalšího oddílu, dostal 40GB, 30GB dostala instalace Quantianu - kvůli němu hlavně jsem to dělal, je to live distro, ale jde nainstalovat a pak je živější a (skoro) zbytek asi 40GB je pro další volnou partišnu, časem na ní vlítne třeba FC5, abych ji vůbec zkusil, slax nebo něco podobnýho.
Kvůli více distribucím jsem si udělal vlastní /boot, navíc takhle ani nemusím používat live-cd když něco potřebuju, nabootuju jiné distro a jedeme dál
(chroot apod.). Taky jsem nechal asi 5GB swap, tak nějak pro "strejčka Příhodu", abych ho moh když tak "ukousnout".
Teď mam tak 60%++ oddílů prázdných, tak na každém podstupně vytvářím adresář /pub, kam dávám věci pro obecný přístup (nic lepšího jsem ještě neobjevil
, dokumentace, obrázky a tak), čili tím řeším to rozložení volného místa.
Dikes za typy, vyzkousim. Myslim ze ted uz tak nejakou predstavu o rozdeli disku pro lin mam.
Jeste k swapu, casto jsem cetl, ze by mel byt stejne velky jako ramka v pc nebo odvojnasobny. Je potreba to dodrzet, nebo co se stane, kdyz mu dam vice? Podle me by to melo byt jen dobre, ne?
40GB Disk |- /dev/hda1 - /boot - ext2 - 54 MB |- /dev/hda2 - swap - swap - 534 MB |- /dev/hda3 - / - reiserfs - Zbytek 80GB Disk |- /dev/hda1 - /home - reiserfs - Celý diskSwap mám jen o 22 MB větší než RAM (512M). Není nutné vytvářet swap o takovéto velikosti - může být i menší než RAM. Záleží na tom, s jak náročnými programy (hrami) budeš pracovat. Pokud máš 1GB RAM, nevytvářel bych swap vůbec.
).
Minimálně pro odložení nepoužívaných dat (a třeba se pozmění hodnota swapiness, pokud chceš pozměnit odkládací strategii jádra). Nebo já ho používám taky pro suspend-to-disk.
jinak nejaky klikaci pruvodci maji volbu "rozmistit diskove oddily automatiky"
Tiskni
Sdílej: