Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
/dev/hda1
ve formátu ntfs.
Napadlo mě mkfs.reiserfs /dev/hda1
, ale to jen založí journal a nesmaže to data (trvá to pár sekund), což mi nevyhovuje.
Jako úplnější mě napadlo dd if=/dev/zero of=/dev/hda1
, ale začal jsem se obávat, jestli to mazání náhodou "nepřelétne" na okrajích na další partitiony :). Logika sice velí, že to udělá přesně to co chci a nic jiného, ale pro jistotu se radší ptám: je výše uvedené mazání pomocí dd
bezpečné? Zkoušel už to někdo? Mám tomu dd
přidat ještě nějaké další parametry pro vyšší efektivitu? (třeba bs=4k
)?
Dík za každý podnět.
Boris
Skutecne to provede jen a pouze smazani /dev/hda1
Bez presahu :).Ale mozna bych nepouzil /dev/zero ale spise /dev/random ... pak je mensi sance ze ta data nekdo nekdy obnovi ... ale chvilku to pak trva :).
Jsem trošku nevěřící vůči technologíím, a i když vím, že FS by si měl šahat jen tam, kde si to předtím uklidil, stejně to raději udělám za něj.
Kdo podle vás "uklidil" disk, který jste si právě koupil? Nebo si každý disk před použitím přepíšete nulami?
Navíc se potom lépe zálohuje pomocí cat ... | gzip, lépe řečeno, komprese je lepší.
Tahle diskusní fóra, to je vážně někdy sysifovská práce. Teď jsem to rozmlouval o thread vedle a už s tím zase někdo straší tady… :-( Takže po padesáté páté: zálohuje se obsah filesystému, ne jeho image. Teď si to stokrát opište a pověste do pracovny nad monitor. :-)
Ale jak zezálohovat lépe NTFS než pomocí image, to opravdu nevím (holt ty wokna musím mít, protože škola jinak nedá).
Zkus Norton Ghost. Funkcionalitou je srovnatelný s partimage, a poradí si s NFTS.
/dev/random
v tomto případě nepřináší nic navíc oproti /dev/urandom
, pouze se nemáte šanci dožít dokončení…
/dev/nvram
mi nějak chybí. A DMI utilita mi v současné době, kdy badblocks -ws /dev/hda1
dokonal svůj první pass, bude bez verze pro Linux málo platná :) I kdybych tam ty Windowsy ještě měl, jak bych to spustil? Předpokládám, že při shutdownu by si Windowsy nějaký imformace do nvram opět uložili - nebo se mýlím? Nemluvě o tom, že pochybuju, že jsem k notebooku kromě ovladaču dostal ještě něco jiného než utilitu na přemazání BIOSu.
badblocks -w
, protože nejen že to smaže celý disk, ale ještě mi to řekne, jestli skutečně nemám nějaké špatné bloky.
shred
? Měl by být v každém Linuxu.
Tiskni
Sdílej: