Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
gate ~ # cat /etc/conf.d/net # This blank configuration will automatically use DHCP for any net.* # scripts in /etc/init.d. To create a more complete configuration, # please review /etc/conf.d/net.example and save your configuration # in /etc/conf.d/net (this file :]!). config_eth0=( "10.255.255.99 netmask 255.255.255.0 brd 10.255.255.255" ) routes_eth0=( "default gw 10.255.255.254" ) config_eth1=( "192.168.1.254 netmask 255.255.255.0 brd 192.168.1.255" ) gate ~ #To mě nahodí rozhraní eth0 a eth1. Otázka zní: Jak dopsat do /etc/conf.d/net to, aby mě to nahodilo interface eth1:1 s 192.168.5.1 netmask 255.255.255.0 a eth1:2 s 192.168.6.1 netmask 255.255.255.0 s tím, že tyto subnety by měli používat defaultní bránu 10.255.255.254 ? Děkuji za odpověď.
eth1:1
ani eth1:2
neexistuje, to se používalo naposledy v jádrech řady 2.0. Ve skutečnosti přidáváte další adresy rozhraní eth1
. Jak to zapsat do konfiguračního souboru, to byste měl buď najít v dokumentaci k vaší distribuci, nebo si počkejte, až vám to řekne nějaký její znalec.
2. Defaultní gateway není přiřazena každému rozhraní zvlášť, z podstaty věci musí být jen jedna (pomineme-li policy routing a další pokročilejší záležitosti). Na základě výběru optimální položky ve směrovací tabulce určujete odchozí interface, ne naopak.
config_eth0=( "192.168.1.254/24 brd +" "192.168.5.1/24 brd +" "192.168.6.1/24 brd +" )
init
skripty, které používají ifconfig
(ano, i Gentoo dlouhá léta používalo ifconfig
místo iproute2
), pak
iface_eth0="192.168.202.2 broadcast 192.168.202.63 netmask 255.255.255.192" alias_eth0=" 192.168.202.3 192.168.202.4" netmask_eth0="255.255.255.192 255.255.255.192" broadcast_eth0="192.168.202.63 192.168.202.63"
(ano, i Gentoo dlouhá léta používaloNedávno jsem upravoval ten konfigurák, protože to začlo házet warning (asi že to je zastaralý). Není to tak dlouho.ifconfig
místoiproute2
)
iproute2
je v baselayout
přibližně od stejné doby, ale je logické, že když už léta bylo ifconfig
jediná podporovaná možnost, nejprve se přidá i podpora iproute2
a teprve později se iproute2
stane defaultem. Ono aby baselayout
používal přednostně iproute2, musí se stát nejdřív příslušné programy součástí baselayout
(a případně tam nahradit ifconfig
), což bude nutné pořádně otestovat…
Tiskni
Sdílej: