Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Mam stavajici domaci server, kde bezi jen DNS, NFS, DHCP. Clientske stanice maji sve lokalni profily. Nic specielniho.
Chtel bych, ale zacit migrovat na neco jako Active Directory ve Win server prostredi. Jelikoz LDAP a NIS jsou uz zastarale, tak jsem se rozhodl pro LDAP, kerberos a openAFS
Rad bych se zeptal, jestli je lepsi udelat novy server, kde toto budu nastavovat, nebo jestli to muzu delat na to stavajicim? Nemuzu tim nejak ohrozit stavajici sluzby, ktere jsou potreba pro mou domaci network, jelikoz tady nedelam jen ja a kdyby byl nejaky vypadek, tak by to nebylo nejlepsi.
Dalsi otazkou je to, jestli muzu postupovat po urcitych bodech. Teda nejdrive zprovoznit jednu vec a pak pomalu veci nabalovat. Nekde jsem videl navod na LDAP plus PAM bez kerberosu, tak treba ze bych zacal tim. Pak treba, ze bych pridal ten openAFS. A pak treba nakonec zajistit ten kerberos. Slo by to nejak takto?
Samozrejme vitam vsechny pripominky ci rady, jak to delat jinak.
Jeste jsem zapomnel, ze mi tam bezi samba. Vse je na Debian Stable.
Aha. Jednoduse chci ze soucasne konfigurace servera, ktera nevyuziva zadneho adresaroveho serveru, chci udelat LDAP plus AFS.
Mozna jsem to napsal dost zmatene, ale ma otazka je takova, ze kdyz treba budu konfigurovat ten LDAP a nejak mi to nepujde, tak jestli ty ostatni veci co mi tam ted jedou, budou stale funkcni.
Dale, jsem chtel vedet, jestli ten kerberos musim installovat soucasne s LDAP, nebo se to tam pak da dodat. Konfigurace kerberosu neni asi jednoducha, takze jsem chtel radeji nakonfiguroval LDAP PAM a pak dodat kerberos.
Ale ten link co jsi mi poslal je super. Takze diky moc.
Kerberos nemusíš instalovat s LDAPem, jednoduchou konifiguraci kerbera mám popsanou na kerberos.zdenda.com (bez LDAPu, na sepsání Kerberos+LDAP jsem nenašel dost času).
Uč se vše na nějakém nedůležitém testovacím stroji.
Jeste takova mala otazecka. Jake volit domenove jmeno? Mam zakoupene domenove jmeno napr. test.com.au. Ale nekde jsem cetl, ze na interni sit, je lepsi nazivat domeny jinak, treba test.corp
Nebude pak nejak zmatek v mailech? Aby pak nechodili jako uzivatel@test.corp misto uzivatel@test.com.au?
Tiskni
Sdílej: