Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Ubuntu, nebo Mandriva One. Obě varianty mají své plusy i mínusy, ani jedna ale není špatná.
Osobně preferuji Ubuntu, ale drobnou nevýhodou je, nutnost doinstalování podpory multimedií (někoho to může v začátku odradit).
Pokud máš známého linuxáka, doporučuju stejné distro jako používá on, jestli nikoho takového nemáš, hoď si korunou. Ani s Ubuntu, ani s Mandrivou One nešlápneš vedle.
Osobně preferuji Ubuntu, ale drobnou nevýhodou je, nutnost doinstalování podpory multimedií (někoho to může v začátku odradit).Tak jsem zase nedávno instaloval Ubuntu. Třikrát kliknout ve správci balíčků (povolit repozitáře universe/multiverse) a pak směle instalovat co hrdlo ráčí (nenastavoval jsem žádné repozitáře ručně apod.). To by mě zajímalo, o co je lehčí poshánět a postahovat si všechny ty multimediální programy např. do čerstvé instalace Windows XP (a to opomíjím ty cracknuté). Nejsem sice až tak úplně nezkušený uživatel, ale s instalací software v Ubuntu 6.10 jsem nenarazil na sebemenší zádrhel - a to se v GNOME obvykle nepohybuji, tudíž se v něm taky moc nevyznám a jedu jen podle intuice.
Koupil jsem Mandriva 2007, distro pro "trapne zacatecniky"Aspoň tam přidávejte slůvko i, protože žádná distribuce není "pro trapné začátečníky" v tom smyslu jako je pro začátečníky dětské kolo nebo jazykový kurs.
Kubuntu jsem známému instaloval na notebook a za dvacet minut jsem neměl co dělat.Pro takové stavy nouze se doporučuje otevřít terminál (full screen), spustit htop a zbylých 40 minut občas ťuknout do kláves a tvářit se důležitě. Jinak si tu autoritu neudržíte
Tiskni
Sdílej: