Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Pro upresneni:
Potrebuji nektere pakety routovat jinudy nez zbyle. Muj napad tedy byl:
iptables -t mangle -A OUTPUT [popis-paketu] -j ROUTE --gw jinam
Jenze navic potrebuji zaridit, aby zdrojova adresa paketu byla ta patrici onomu sitovemu rozhrani kde sidli jinam
. Defaultne se ovsem pouzije adresa patrici druhemu sitovemu rozhrani, kam se routuje vsechno ostatni...
nat
v POSTROUTING
pomoci -j SNAT
nebo -j MASQUERADE
vice v manu
--gw
použít i --oif
?
OUTPUT
v tabulce MANGLE
, už je o směrování rozhodnuto.
mangle.OUTPUT
, a pakety jsou sice směrovány správně (tj. označkované jdou jinudy než neoznačkované), ale všem zůstává původní zdrojová adresa (jako by označkované nebyly). Použití SNAT
sice problém zdrojové adresy řeší, ale moc uspokojivé řešení to není, lepší by byl Fast NAT, kdyby fungoval. Také by bylo dobré zjistit, co všechno ze zvolené položky směrovací tabulky se ještě při tom "druhém průchodu" ignoruje.
src
té položky, a to i když jsem ho zadal explicitně při jejím přidávání pomocí 'ip route add
'. Paket sice odešel přes druhou gateway, ale se zdrojovou adresou odpovídající té původní. To se u průchozích paketů, značkovaných v mangle.PREROUTING
, neděje.
src primo nemeni zdrojovou ip adresu. Pouze upravuje chovani routingu tak, jako by zdrojova adresa byla src. (Coz je uzitecne prave pro lokalne generovane pakety, ktere nemaji zadnou zdrojovou adresu).
S takovým výkladem nemohu souhlasit, podle dokumentace (i podle mých zkušeností) parametr src
určuje preferovanou zdrojovou adresu, tedy zdrojovou adresu, která se přiřadí, není-li zdrojová adresa předem určena jinak (např. u forwardovaných paketů, paketů patřících do existujícího flow nebo paketů, kde si o konkrétní zdrojovou adresu řekla aplikace). Tento parametr nemůže ovlivnit chování routingu, protože se k němu dostaneme teprve v okamžiku, kdy už routing vybral optimální směrovací položku (takže už není co ovlivňovat).
Delat NAT jsem take zkousel, nicmene to nechtel a nechtel natovat. Predpokladam proto, ze se vzdy aplikovalo pouze jedno pravidlo z iptables...
BTW, nevite nekdo tu banalni vec (ktera je asi tak banalni, ze jsem ji nikde nenasel), jak se aplikuji v iptables pravidla? Je mi jasne, ze vyhovuje-li nejake pravidlo nejakeho chainu, dalsi pravidla uz se v nem netestuji. Co ale jine chainy? A jine tabulky?
Tiskni
Sdílej: