Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila open source robota Reachy Mini (YouTube). Předobjednat lze lite verzi za 299 dolarů a wireless verzi s Raspberry Pi 5 za 449 dolarů.
Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Byla vydána (𝕏) červnová aktualizace aneb nová verze 1.102 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.102 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána nová verze 2.4.64 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 8 bezpečnostních chyb.
Společnost xAI na síti 𝕏 představila Grok 4, tj. novou verzi svého AI LLM modelu Grok.
Ministerstvo vnitra odhalilo závažný kyberincident v IT systému resortu. Systém, do kterého se dostal útočník bez oprávnění, byl odpojen a nedošlo k odcizení dat [𝕏].
Před rokem byla streamovací služba HBO Max přejmenována na Max. Dle managementu slovo HBO v názvu nebylo důležité. Včera byl Max přejmenován zpět na HBO Max. Kolik milionů dolarů to stálo? 😂
Byla vydána nová major verze 8.0.0 svobodného systému pro detekci a prevenci průniků a monitorování bezpečnosti počítačových sítí Suricata (Wikipedie). Přehled novinek v oficiálním oznámení a v aktualizované dokumentaci.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.4. Přehled novinek s náhledy a videi v oznámení na blogu.
sudo
. Umožní spustit nějaký jiný program s právy jiného uživatele. Záleží na konfiguraci, zda bude nebo nebude požadovat heslo. Takže třeba instalace programu pak může vypadat takto
sudo rpm -i aplikaceJinak obecně přidělit práva roota jinému uživateli nelze. Můžete z jiného uživatele udělat ekvivalent roota (uid=0), což ale silně nedoporučuji, navíc byste pak pracoval pořád s právy roota. Některé věci se také řeší tak, že se právo přidělí nějaké skupině a uživatel pak musí být členem této skupiny, aby mohl třeba používat dané zařízení. Pokud chcete konkrétnější odpověď, napište o jaké operace se jedná a jakou máte distribuci, ať může odpovědět někdo, jak se to správně dělá právě v té vaší distribuci.
man xhost
su
zkus sux
(to se zas někdo vyřádil na názvu příkazu Nejen z konzole. Třeba v KDE je spouštěcí dialog, kde se normálně zadá „Spustit jako jiný uživatel“. Zadáš tam uživatele a heslo a máš hned okno s právy jiného uživatele. Když takhle spustíš třeba Konqueror, pak v okně, které vznikne, máš práva roota.
Ale s velkou mocí souvisí velká odpovědnost. Je dobré si nastavit v účtu roota třeba jasně červené záhlaví oken, abys náhodou nezapomněl, že je potřeba s tím oknem zacházet opatrně. (Teď mluvím z vlastní zkušenosti.)
Já jsem taky kompiloval jádro 14 dní po prvním seznámení s Linuxem, mnohem dřív, než jsem věděl, co všechno umí bash, resp. daná distribuce. Proč ne? Je to zajímavé a člověk se o kernelu naučí několik základních věcí.
Kromě toho jsem potřeboval zprovoznit WiFi. To tenkrát nebyla samozřejmost. Nebylo součástí jádra. Naučil jsem se, jak použít patch, jak funguje konfigurační klikátko atd. To je přece užitečné. Rozhodně to v té době ohromným způsobem zvedlo můj zájem o Linux, který nakonec vedl až k (chtěnému ) smazání Windows několik měsíců poté.
Hlavní trik je v tom, že práva roota si uživatel bere jen na chvíli - na dobu nezbytně nutnou k provedení daného úkolu. To je důležité pro bezpečnost celého systému, neboť to minimalizuje pravděpodobnost, že se negativně projeví lidský faktor.
Práva roota pro danou konzoli můžeš (dočasně) získat příkazem su, popřípadě často používané příkazy spouštět pomocí sudo (což se nastaví v /etc/sudoers, viz man sudoers). Lze spustit i jedno okno v X-serveru (například souborového manažera) s právy roota.
Rozhodně se nedoporučuje používat rootovský účet pro běžnou práci, což v grafickém prostředí platí dvojnásob.
Tiskni
Sdílej: