Skotský vývojář Mike Lothian pozastavil vývoj svého otevřeného ovladače Vino (nedostupné) pro dokovací stanice DisplayLink poté, co mu Synaptics v reakci na žádost o pomoc pohrozil žalobou kvůli údajnému porušování patentů. Firma nejprve předložila seznam 125 patentů bez specifikace, které konkrétně měl ovladač porušovat, a následně požadovala 25 tisíc dolarů za náklady na jejich přiřazení ke kódu s hrozbou, že se tato částka bude
… více »Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
sudo. Umožní spustit nějaký jiný program s právy jiného uživatele. Záleží na konfiguraci, zda bude nebo nebude požadovat heslo. Takže třeba instalace programu pak může vypadat takto
sudo rpm -i aplikaceJinak obecně přidělit práva roota jinému uživateli nelze. Můžete z jiného uživatele udělat ekvivalent roota (uid=0), což ale silně nedoporučuji, navíc byste pak pracoval pořád s právy roota. Některé věci se také řeší tak, že se právo přidělí nějaké skupině a uživatel pak musí být členem této skupiny, aby mohl třeba používat dané zařízení. Pokud chcete konkrétnější odpověď, napište o jaké operace se jedná a jakou máte distribuci, ať může odpovědět někdo, jak se to správně dělá právě v té vaší distribuci.
man xhost
su zkus sux (to se zas někdo vyřádil na názvu příkazu
)
Nejen z konzole. Třeba v KDE je spouštěcí dialog, kde se normálně zadá „Spustit jako jiný uživatel“. Zadáš tam uživatele a heslo a máš hned okno s právy jiného uživatele. Když takhle spustíš třeba Konqueror, pak v okně, které vznikne, máš práva roota.
Ale s velkou mocí souvisí velká odpovědnost. Je dobré si nastavit v účtu roota třeba jasně červené záhlaví oken, abys náhodou nezapomněl, že je potřeba s tím oknem zacházet opatrně. (Teď mluvím z vlastní zkušenosti.)
Já jsem taky kompiloval jádro 14 dní po prvním seznámení s Linuxem, mnohem dřív, než jsem věděl, co všechno umí bash, resp. daná distribuce. Proč ne? Je to zajímavé a člověk se o kernelu naučí několik základních věcí.
Kromě toho jsem potřeboval zprovoznit WiFi. To tenkrát nebyla samozřejmost. Nebylo součástí jádra. Naučil jsem se, jak použít patch, jak funguje konfigurační klikátko atd. To je přece užitečné. Rozhodně to v té době ohromným způsobem zvedlo můj zájem o Linux, který nakonec vedl až k (chtěnému
) smazání Windows několik měsíců poté.
Hlavní trik je v tom, že práva roota si uživatel bere jen na chvíli - na dobu nezbytně nutnou k provedení daného úkolu. To je důležité pro bezpečnost celého systému, neboť to minimalizuje pravděpodobnost, že se negativně projeví lidský faktor.
Práva roota pro danou konzoli můžeš (dočasně) získat příkazem su, popřípadě často používané příkazy spouštět pomocí sudo (což se nastaví v /etc/sudoers, viz man sudoers). Lze spustit i jedno okno v X-serveru (například souborového manažera) s právy roota.
Rozhodně se nedoporučuje používat rootovský účet pro běžnou práci, což v grafickém prostředí platí dvojnásob.
Tiskni
Sdílej: