Starling (GitHub) je desktopové prostředí vytvořeno umělou inteligencí (s dohledem jednoho vývojáře během šesti měsíců).
Dne 30. června 2026 byla završena fyzická realizace projektu Czech National Quantum Communication Infrastructure (CZQCI), tedy České národní kvantové komunikační infrastruktury. Projekt byl realizován od 1. března 2023 a financován z Národního plánu obnovy částkou 121,6 milionu Kč. Cílem podpořeného projektu bylo vybudovat základy národní kvantové komunikační infrastruktury a ověřit možnosti jejího praktického využití. Mezi
… více »Město Šumperk se stalo terčem kybernetického útoku, chod úřadu je omezen. Zjišťuje se, jestli unikla nějaká data. Cílem hackerů byla městská datová síť. První útoky zaznamenali odborníci na informační technologie již v pondělí večer, závady se ale plně projevily až dnes ráno. Město událost nahlásilo Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NUKIB).
Samba, svobodná implementace síťového protokolu SMB/CIFS, byla vydána ve verzích 4.24.5, 4.23.10 a 4.22.11. Řešeno je 6 zranitelností.
Přední technologické společnosti (Adobe, Cadence, Capital One, Cisco, Cloudera, Cloudflare, Cognition, CrowdStrike, Databricks, Dell Technologies, DoorDash, Elastic, HPE, Hugging Face, IBM, LangChain, Linux Foundation, Microsoft, NAVER, NetApp, Nous Research, NVIDIA, OpenClaw, Palantir, Palo Alto Networks, Red Hat, Reflection AI, Salesforce, SAP, ServiceNow, Siemens, SK Telecom, Snowflake, SpacexAI, Synopsys, Thinking
… více »Krabix.cz je online 3D konfigurátor krabiček pro 3D tisk s exportem do STL. Běží přímo v prohlížeči. Nic se neposílá na server.
Nadace Open Home Foundation spustila veřejnou preview verzi komunitní databáze zařízení pro Home Assistant. Má fungovat jako „Wikipedie pro chytrá zařízení".
Na stránce nového panelu Firefoxu přibudou nové widgety. Například denně aktualizována interaktivní křížovka.
PGSimCity (GitHub) je webová 3D vizualizace vnitřního fungování databázového systému PostgreSQL v podobě města. Vytvořena pomocí umělé inteligence.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-2.0 a 24.04-1.4. Nová verze 24.04-2.0 již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
mdadm --create /dev/md1 --level=0 --raid-devices=2 /dev/sda /dev/sdbDisky SDC a SDD spojím do RAIDU 0, čímž vytvořím zařízení/disk "md2" o velikosti 500GB:
mdadm --create /dev/md2 --level=0 --raid-devices=2 /dev/sdc /dev/sddVYTVÁŘENÍ "RAID 1" - zařízení/disk "md0"
mdadm --create /dev/md0 --level=1 --raid-devices=2 /dev/md1 /dev/md2V tuto chvíli bych tedy měl mít RAID 0+1, dle zadání. Otázka zní, mám-li to dobře, nebo jestli je ještě potřeba udělat něco jiného. Musím potom pole ještě "nějak" inicializovat ? Můj
/etc/mdadm.conf DEVICES /dev/sda /dev/sdb /dev/sdc /dev/sdd /dev/md1 /dev/md2 ARRAY /dev/md1 uuid=965f1a15:ae6f4946:1f1e6ffd:32f4b97a ARRAY /dev/md2 uuid=5415c266:4f7b079b:f5151c5c:93ab1f9b ARRAY /dev/md0 uuid=c25d0e8f:210ad27d:f59d369b:28f5e575...kde UUID jsem si zjistil pomocí:
mdadm --detail --scana poté:
mdadm --assemble --scanStačí pak udělat...
mkreiserfs /dev/md0 mount -t reiserfs /dev/md0 /home/storageCo si o tom myslíte ?
Podle mne by to takhle mělo fungovat. Jen by asi bylo jednodušší použít
mdadm --create /dev/md0 --level=10 --raid-devices=4 /dev/sd{a,b,c,d}
(a případně zvážit, zda místo 1+0 nepoužít RAID 5 nebo 6).
(Píšu to z hlavy, takže možná něco spletu.)
Raid 1+0 bude mít velikost dvojnásobku velikosti disku, odolnost při výpadku určitě jednoho disku (za příznivých okolností i dvou), rychlost čtení (teoreticky) čtyřnásobná, zápisu dvojnásobná.
Raid 5 ze tří disků bude mít dvojnásobnou velikost, odolnost proti výpadku jednoho disku, rychlost čtení trojnásobná, zápisu 1.5-násobná. Výhodou oproti ostatním variantám je, že vám zbyde jeden disk jako spare, takže při výpadku lze okamžitě nahradit mrtvolu a rebuildnout pole a výměnu nechat na později. (viz poznámka 3)
Raid 5 ze čtyř disků bude mít trojnásobnou velikost, odolnost proti výpadku jednoho disku, rychlost čtení čtyřnásobná, rychlost zápisu dvojnásobná.
Raid 6 bude mít dvojnásobnou velikost, odolnost proti výpadku dvou disků (jakýchkoli), rychlost čtení čtyřnásobná, rychlost zápisu 1.33-násobná.
Poznámka 1: hodnoty rychlosti čtení a zápisu jsou teoretické hodnoty při čtení/zápisu dlouhého souvislého bloku za předpokladu, že procesor je dostatečně rychlý, s disky lze komunikovat paralelně a není tam nějaké úzké hrdlo (např. sběrnice).
Poznámka 2: co se týká RAID 5 a RAID 6, jsou náročnější na procesor (RAID 6 víc), ale pokud na systému neběží něco, co by procesor vytěžovalo na doraz, není to tak hrozné. Někdy v roce 1999 jsem dělal SW RAID 5 ze tří disků o rychlosti nějakých 15 MB/s na počítači, o který by se dneska člověk styděl opřít koloběžku, a rychlost čtení byla asi 28 MB/s (a to ještě byla na vině sběrnice a ne procesor).
Poznámka 3: poučky o odolnosti vůči výpadku disku platí jen v případě, že disk odejde civilizovaným způsobem. Podle zákona schválnosti se ale výpadky disků v poli mohou projevovat velmi svérázně: např. nedávno jsem zažil, že disk v mirroru vždy po startu hodinu zcela hladce fungoval a pak způsobil zatuhnutí systému. V takovém případě samozřejmě všechny teoretické poučky přijdou vniveč…
Device: tps Blk_read/s Blk_wrtn/s Blk_read Blk_wrtn sda 0,00 0,00 0,00 0 0 sdb 243,56 31427,72 0,00 31742 0 sdc 0,00 0,00 0,00 0 0 sdd 0,00 0,00 0,00 0 0 sde 0,00 0,00 0,00 0 0 sdf 0,00 0,00 0,00 0 0 sdg 0,00 0,00 0,00 0 0 sdh 0,00 0,00 0,00 0 0 md1 0,00 0,00 0,00 0 0 md0 15461,39 30922,77 0,00 31232 0takze evidentne se rozklad zateze nekona
Hm, tak můj mirror v serveru se chová podobně (SuSE 9.3, dva SATA disky, jeden 58 MB/s, druhý 50 MB/s, pole 55 MB/s). Že by chyba v driveru? Zdá se mi neuvěřitelné, že by si toho nikdo nevšiml…
Příští týden mám shodou okolností v plánu provádět upgrade toho stroje, tak při té příležitosti zkusím i nějaké úplně čerstvé jádro.
Tak jsem se ještě zběžně zkusil podívat do zdrojáků (drivers/md/raid1.c) a zdá se, že na vině je funkce read_balance(), viz komentář:
This routine returns the disk from which the requested read should be done. There is a per-array 'next expected sequential IO' sector number - if this matches on the next IO then we use the last disk. There is also a per-disk 'last know head position' sector that is maintained from IRQ contexts, both the normal and the resync IO completion handlers update this position correctly. If there is no perfect sequential match then we pick the disk whose head is closest.
Jestli jsem tu logiku dobře pochopil, tak by sice měla dávat lepší přístupovou dobu, ale u delšího souvislého bloku nutně povede k tomu, že se celý načte z jednoho disku.
Tiskni
Sdílej: