Vláda představila strategické digitalizační projekty. Roadmapa zahrnuje celkem 55 projektů napříč státní správou, z toho 22 prioritních projektů vycházejících přímo z programového prohlášení vlády a 33 projektů založených na platné legislativě. Portfolio pokrývá oblasti financí, zdravotnictví, digitální identity, dat, registrů, dopravy, krizového řízení, sociálních agend i kybernetické bezpečnosti.
Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Máte s tím někdo zkušenost, je-li to obecná vlastnost toolkitu, nebo špatně nastavené prostředí, nebo nevhodně napsaná aplikace ?
Teď vážně. Se slabším strojem je opravdu znát, že je GTK pomalejší než třeba QT. Při vzdáleném přistupu nemám problém nepoužitelnosti, ale ten rozdíl oproti QT je ještě daleko znatelnější -- pomalé překreslování menu apod. Tedy můj přízpěvek má smysl v tom, že tě ujišťuji, že s podobným zjištěním nejsi sám.
Nemáš pro GTK+ nastavený nějaký náročný téma ? Zkus přepnout na to defaultní.
Projevuje se ten rozdíl v rámci jednoho sezení, když máš spuštěný vedle sebe srovnatelnou Qt a GTK aplikaci ?
Samozřejmě že odezva hodně záleží na toolkitu, daleko víc než na X protokolu.Šlo by to nějak rozvést ? AFAIK XDMCP klient posílá po síti na X server už jen syrová data. Myslím tím žádosti o vykreslení primitiv X Window, které předtím konvertoval z těch nadstaveb - widgetů např. Qt nebo Gtk. Z toho plyne, že ten objem dat posílaných po síti bude zhruba stejně velký a její propustnost má srovnatelný dopad bez ohledu na toolkit.
Nevím co máte za distro, ale na Debianu Etch s XOrg 7.1, Gtk+ 2.8 a Qt 3.3 jsem ještě testoval přes pomalejší 10MB wifi síť. Měl jsem puštěný Inkscape, GQView, QtDesigner a Scribus. Rozdíl v odezvách při práci neznatelný včetně zmiňovaného procházení menu. Tak nevím, asi každý používáme úplně jiné Gtk.
Tiskni
Sdílej: