Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Máte s tím někdo zkušenost, je-li to obecná vlastnost toolkitu, nebo špatně nastavené prostředí, nebo nevhodně napsaná aplikace ?
Teď vážně. Se slabším strojem je opravdu znát, že je GTK pomalejší než třeba QT. Při vzdáleném přistupu nemám problém nepoužitelnosti, ale ten rozdíl oproti QT je ještě daleko znatelnější -- pomalé překreslování menu apod. Tedy můj přízpěvek má smysl v tom, že tě ujišťuji, že s podobným zjištěním nejsi sám.
9.6.2007 10:40
David Heidelberg | skóre: 46
| blog: blog_
Nemáš pro GTK+ nastavený nějaký náročný téma ? Zkus přepnout na to defaultní.
Projevuje se ten rozdíl v rámci jednoho sezení, když máš spuštěný vedle sebe srovnatelnou Qt a GTK aplikaci ?
Samozřejmě že odezva hodně záleží na toolkitu, daleko víc než na X protokolu.Šlo by to nějak rozvést ? AFAIK XDMCP klient posílá po síti na X server už jen syrová data. Myslím tím žádosti o vykreslení primitiv X Window, které předtím konvertoval z těch nadstaveb - widgetů např. Qt nebo Gtk. Z toho plyne, že ten objem dat posílaných po síti bude zhruba stejně velký a její propustnost má srovnatelný dopad bez ohledu na toolkit.
Nevím co máte za distro, ale na Debianu Etch s XOrg 7.1, Gtk+ 2.8 a Qt 3.3 jsem ještě testoval přes pomalejší 10MB wifi síť. Měl jsem puštěný Inkscape, GQView, QtDesigner a Scribus. Rozdíl v odezvách při práci neznatelný včetně zmiňovaného procházení menu. Tak nevím, asi každý používáme úplně jiné Gtk.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz