Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Máte s tím někdo zkušenost, je-li to obecná vlastnost toolkitu, nebo špatně nastavené prostředí, nebo nevhodně napsaná aplikace ?
Teď vážně. Se slabším strojem je opravdu znát, že je GTK pomalejší než třeba QT. Při vzdáleném přistupu nemám problém nepoužitelnosti, ale ten rozdíl oproti QT je ještě daleko znatelnější -- pomalé překreslování menu apod. Tedy můj přízpěvek má smysl v tom, že tě ujišťuji, že s podobným zjištěním nejsi sám.
9.6.2007 10:40
David Heidelberg | skóre: 46
| blog: blog_
Nemáš pro GTK+ nastavený nějaký náročný téma ? Zkus přepnout na to defaultní.
Projevuje se ten rozdíl v rámci jednoho sezení, když máš spuštěný vedle sebe srovnatelnou Qt a GTK aplikaci ?
Samozřejmě že odezva hodně záleží na toolkitu, daleko víc než na X protokolu.Šlo by to nějak rozvést ? AFAIK XDMCP klient posílá po síti na X server už jen syrová data. Myslím tím žádosti o vykreslení primitiv X Window, které předtím konvertoval z těch nadstaveb - widgetů např. Qt nebo Gtk. Z toho plyne, že ten objem dat posílaných po síti bude zhruba stejně velký a její propustnost má srovnatelný dopad bez ohledu na toolkit.
Nevím co máte za distro, ale na Debianu Etch s XOrg 7.1, Gtk+ 2.8 a Qt 3.3 jsem ještě testoval přes pomalejší 10MB wifi síť. Měl jsem puštěný Inkscape, GQView, QtDesigner a Scribus. Rozdíl v odezvách při práci neznatelný včetně zmiňovaného procházení menu. Tak nevím, asi každý používáme úplně jiné Gtk.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz