Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Americký výrobce čipů Nvidia získal od vlády prezidenta Donalda Trumpa souhlas s prodejem svých pokročilých počítačových čipů používaných k vývoji umělé inteligence (AI) H20 do Číny. Prodej těchto čipů speciálně upravených pro čínský trh by tak mohl být brzy obnoven, uvedla firma na svém blogu. Americká vláda zakázala prodej v dubnu, v době eskalace obchodního sporu mezi oběma zeměmi. Tehdy to zdůvodnila obavami, že by čipy mohla využívat čínská armáda.
3D software Blender byl vydán ve verzi 4.5 s prodlouženou podporou. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Open source webový aplikační framework Django slaví 20. narozeniny.
V Brestu dnes začala konference vývojářů a uživatelů linuxové distribuce Debian DebConf25. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze online.
Před 30 lety, tj. 14. července 1995, se začala používat přípona .mp3 pro soubory s hudbou komprimovanou pomocí MPEG-2 Audio Layer 3.
Výroba 8bitových domácích počítačů Commodore 64 byla ukončena v dubnu 1994. Po více než 30 letech byl představen nový oficiální Commodore 64 Ultimate (YouTube). S deskou postavenou na FPGA. Ve 3 edicích v ceně od 299 dolarů a plánovaným dodáním v říjnu a listopadu letošního roku.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila open source robota Reachy Mini (YouTube). Předobjednat lze lite verzi za 299 dolarů a wireless verzi s Raspberry Pi 5 za 449 dolarů.
Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
karta Radeon 9250 ( RV280 )To je na bugzillu. Tahle karta je podporovaná v distribucích roky.
distribuce Ubuntu 7.04
jadro 2.6.17 generic
Xorg 7.2
instalace grafiku nerozezná správně a nastaví X-ka s driverem vesa
Takže z různých příspěvků sem pochopil krom překompilování kernelu a ovladačů při od Ati.Vyřiďte autorům těchto příspěvků, ať jdou do kouta a dají si tam pár facek :(
Jaký je rozdíl mezi moduly ati, radeon ,fglrx atd... , lépe řečeno jinak co od kterého očekávat?Fglrx je closed source ovladač od ATI, který tyhle staré karty nepodporuje. Radeon a ati je jedno a totéž (respektive ovladač "radeon" je podmnožina ovladačů "ati").
Jak je nutné doplnit ID grafiky?Nijak. Tohle musí fungovat out of the box. Pokud jste nejřív manuálně laboroval s fglrx, je pravděpodobné, že jste něco rozvrtal. Použijte ovladač "radeon" a podívejete se do logu, proč to nenahodí dri.
ChipID 0x5964 nebo ChipID 0x5961 nevím který je konkretně 9250.
Ahoj,
řešil jsem stejný problém a jediné funkční řešení je toto:
Tady jsou sekce týkající se ATI z xorg.conf
Section "Module" Load "i2c" Load "bitmap" Load "ddc" Load "dri" Load "extmod" Load "freetype" Load "glx" Load "int10" Load "vbe" EndSection
Section "Device" Identifier "ATI Technologies Inc RV280 [Radeon 9200]" Driver "ati" BusID "PCI:1:0:0" EndSection
Section "DRI" Mode 0666 EndSection
Podařilo se mi rozjet i 3D desktop, ale ten jsem hned odinstaloval.
Mám ATI 9250 a Ubuntu 7.04 i386
Také jsem potřeboval TV-out na Radeonu 9250 a vyřešil jsem to nákupem Nvidie za litr. Protože: 1. Open source driver ati vzniklý reverse engineeringem pokud vím neumí TV-out.To se týká novějších karet (které podporuje fglrx). U 9250 chodí i tv-out.
No, no nemusíte se hnedka tak čertit, grafika nefunguje u mne, ne u Vás.Já se nečertím, jenom mi připadá, že tady mluvím úplně do prázdna. Proč tam prostě nedáte ten radeon driver a nepodíváte se do logu jak jsem psal hned v prvním příspěvku? Evidentně je celý problém v tom, že zbytečnými pokusy s fglrx jste si umazal nějaké knihovny od DRI a teď to DRI kvůli tomu nejede.
Z jakého zdroje jste vycházel?Z praxe.
Jak říkám většina zaručený postupů selhala. Podle mne se naráží na konflikt verzí, které často nevědomky autor neuvádí.Zaručený postup je uvedený výše. Pokud jste si něco umazal, tak to uveďte do původního stavu. Děláte si to složitější, než to je.
Škoda, že různé návody mohou být zavádějící a nekompletní nebo spíš ne vždy upozorňují na všechny důležité aspekty. V návodech by mělo v tom případe upozorněno s jakou verzí kernelu a xorg to počítá. Případně že podpora je pouze pro karty xxxx a atd. Holt někde to je, někde ne.S tou verzí máte pravdu. Určitě by bylo dobré psát do jakéhokoliv návodu, od jaké verze kernelu/xorg to funguje. Pak hrozí nebezpečí, že někdo postupuje podle x let starého návodu a kompiluje půl sytnému, přestože podporu má dávno v distribci. Je proto dobré se držet oficiálních dokumentací, jako například tady nebo si napsat man radeon (koukám taky pěkně zastaralý, nicméně pro tuto kartu dostatečný).
Bohužel stále nemohu přijít na to proč instalátor tam cpe vesa, a ati ani radeon nemají aktivované DRIOpakuji, že "ati" a "radeon" jsou v tomto případě jedno a totéž. Prostě tam napište "radeon" namísto "vesa" restartněte xorg a podívejte se do xorg.0.log, co je špatně. Práce na 5 minut. Buď bude problém přímo tam (chybějící jaderný modul, agpgrat nebo tak něco) nebo až při spouštění aplikací a po to vypadá na chybějící knihovny (například proto, že je fglrx přemázne svými nebo si přenastaví cesty jinam). Je tu samozřejmě i nepatrná šance, že máte opravdu co do činění s nějakou vzácnou a nestandardní verzí téhle karty, což se dá poměrně lehce vyvrátit pomocí nějakého livecd (knoppix např).
Tiskni
Sdílej: