Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
while read line; do mail $line .....; done < <(mysql -e 'select COLUMN_WITHMAILS from DATABASE.TABLE;' -r -B --user=USER --password=PASSWORD|tail -n -1Jestli se ti reseni libi, tak muzes poslat mensi dotaci pres paypal na pheeror@gmail.com)
ech, ta posledni zavorka mela byt jinde
...
while read line; do mail $line .....; done < <(mysql -e 'select COLUMN_WITHMAILS from DATABASE.TABLE;' -r -B --user=USER --password=PASSWORD|tail -n -1)
Jestli se ti reseni libi, tak muzes poslat mensi dotaci pres paypal na pheeror@gmail.com
BCC (skrytá kopie) – proto ten požadavek na IQ, aby to obsluha omylem nevložila do To nebo CC. Množství adresátů je samozřejmě omezeno tím, kolik adres vám vezme e-mailový klient. Varianta pro neomezený počet adres je distribuční seznam – obsluha e-mail opět vytvoří normálně v poštovním klientovi a odešle na firemní adresu třeba distribucni-seznam@example.com. Firemní mailserver bude mít tuto adresu nadefinovánu jako alias, a přepošle e-mail na všechny adresy schované za aliasem – což může být ta vaše databáze. Např. Postfix určitě může mít aliasy uložené v SQL databázi, dále pak v textovém souboru nebo v LDAP adresáři. Případně můžete použít přímo nějaký software pro mailing listy. Lotus Notes asi Postfix umět nebude, obávám se, že bude problém, zda vůbec existuje pro Linux nějaká knihovna pro komunikaci s nimi.
Pro rozesílání novinek, obchodních sdělení atd. formou e-mailu, kde by adresáti byli uloženi v Lotus Notes nebo v MySQL bych potřeboval nějaký soft, který by rozesílal poštu. Samozřejmě, tak aby se adresáti navzájem neviděli v cc atd. Mělo by to zvládnout poslat i přílohu.Jaktože tam není Lotus? Díky moc za návrhy. Z odesílání přez poštovního klienta vložením seznamu adres do Skrytá kopie mám trochu obavy. Záleží totiž na tom, jak jí klient bude zpracovávat, když mail bude mít všechny v hlavičce (sice v BCC), tak někteří příjemci, kteří mají např Outlook uvidí ostatní v Skrytá kopie. To samé může nastat i v případě některých webmailů. Pokud ale nějaký klient odesílá poštu z BCC tak, že vytváří pro každého odesilatele originální mail s hlavičkou, tak by to bylo super. Zatím mi přijde nejschůdnější nějaký software pro mailing list.
Z odesílání přez poštovního klienta vložením seznamu adres do Skrytá kopie mám trochu obavy. Záleží totiž na tom, jak jí klient bude zpracovávat, když mail bude mít všechny v hlavičce (sice v BCC), tak někteří příjemci, kteří mají např Outlook uvidí ostatní v Skrytá kopie. To samé může nastat i v případě některých webmailů.Nezáleží to na klientovi příjemce, ale odesílatele – může to nastat jedině v případě, že je klient odesílatele totálně rozbitý. BCC totiž znamená, že se adresa použije pouze v obálce SMTP, ale do e-mailu se nikam nevkládá. Pokud jí nějaký klient někam iniciativně vloží, okamžitě bych takového klienta zahodil.
Pokud ale nějaký klient odesílá poštu z BCC tak, že vytváří pro každého odesilatele originální mail s hlavičkou, tak by to bylo super.Každý, který není úplně rozbitý. Pokud tedy nemyslíte, že upraví hlavičku
To a do ní vloží aktuálního adresáta ze seznamu BCC – nevím o klientovi, který by tohle dělal. Většinou to probíhá tak, že klient vytvoří jeden e-mail, kde jsou hlavičky From, To a CC jak je zadal uživatel, a tenhle jeden e-mail pošle SMTP relay serveru a v RCPT TO mu předá seznam cílových adres – tedy sjednocení To, CC a BCC. O rozeslání na jednotlivé adresy už se pak postará SMTP relay server. Např. Postfix umí i přepisování adres, předpokládám, že by jej šlo naučit i přepisování adres dle aktuálního rozvinutí aliasu.
PS: Lotus tam je, ale je tam Lotus nebo MySQL, což znamená "je splněna alesopň jedna z podmínek".
Jak změnit v Postfixu odesilatele bych věděl, ale jak přepisovat adresu příjemnce netuším.Podívejte se na recipient_canonical_classes a recipient_canonical_maps. Ale to umí přepisovat adresy jen 1:1, takže by asi bylo nutné přes virtual_alias_maps rozvinout alias a pak udělat mapování 1:1. Možná ale bude jednodušší použít nějaký software pro mailing list, který už tohle má vyřešené.
Nemohu vědět jestli mi někdo s řešením, které bude nejvíce vyhovovat neuteče jen proto, že si na stránce s dotazy všimne, že byl dotaz vyřešen. A myslím si, že víte, co znamená slovo efektivní.Já jsem byl opravdu s tím navrženým skriptem spokojen jako s efektivním řešením vašeho problému, a jakékoli složitější řešení by mi přišlo neefektivní, protože by se muselo něco instalovat a nastavovat. To co teď řešíme je, aby se to dělalo snadno opakovaně, bez nějakých znalostí, nejlépe jedním kliknutím. A to jsem v tom původním dotazu nenašel.
Asi se shodneme na tom, že vyřešenost či nevyřešenost dotazu je věc relativn (nejedná-li se o dotaz typu nejede Xserver, to pak někdo napíše řešení a vede-li to k spuštění, je problém vyřešen) a proto by se mohl tazatel vyjádřit, zda považuje dotaz za vyřešený.Bohužel je jenom málo tazatelů, kteří dotaz nakonec jako vyřešený označí. Ale každopádně už je navržené nové workwflow pro dotazy, takže současná podoba vyřešeno/nevyřešeno už je jenom dočasná.
Tiskni
Sdílej: