Branch Privilege Injection (CVE-2024-45332, Paper) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel. Intel jej řeší ve včerejším opravném vydání 20250512 mikrokódů pro své procesory. Neprivilegovaný uživatel si například může přečíst /etc/shadow (YouTube).
Dle plánu byl vývoj Firefoxu přesunut z Mercurialu na Git. Oficiální repozitář se zdrojovými kódy je na GitHubu.
V terminálovém multiplexoru GNU Screen byly nalezeny a v upstreamu ve verzi 5.0.1 už opraveny bezpečnostních chyby CVE-2025-23395, CVE-2025-46802, CVE-2025-46803, CVE-2025-46804 a CVE-2025-46805. Podrobnosti na blogu SUSE Security Teamu.
Training Solo (Paper, GitHub) je nejnovější bezpečnostní problém procesorů Intel s eIBRS a některých procesorů ARM. Intel vydal opravnou verzi 20250512 mikrokódů pro své procesory.
Byla vydána nová verze 25.05.11 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Svobodný elektronický platební systém GNU Taler (Wikipedie, cgit) byl vydán ve verzi 1.0. GNU Taler chrání soukromí plátců a zároveň zajišťuje, aby byl příjem viditelný pro úřady. S vydáním verze 1.0 byl systém spuštěn ve Švýcarsku.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 209. brněnský sraz, který proběhne tento pátek 16. května od 18:00 ve studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Jelikož se Brno stalo jedním z hlavních míst, kde se vyvíjí open source knihovna OpenSSL, tentokrát se OpenAlt komunita potká s komunitou OpenSSL. V rámci srazu Anton Arapov z OpenSSL
… více »GNOME Foundation má nového výkonného ředitele. Po deseti měsících skončil dočasný výkonný ředitel Richard Littauer. Vedení nadace převzal Steven Deobald.
Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
while read line; do mail $line .....; done < <(mysql -e 'select COLUMN_WITHMAILS from DATABASE.TABLE;' -r -B --user=USER --password=PASSWORD|tail -n -1Jestli se ti reseni libi, tak muzes poslat mensi dotaci pres paypal na pheeror@gmail.com)
ech, ta posledni zavorka mela byt jinde ...
while read line; do mail $line .....; done < <(mysql -e 'select COLUMN_WITHMAILS from DATABASE.TABLE;' -r -B --user=USER --password=PASSWORD|tail -n -1)
Jestli se ti reseni libi, tak muzes poslat mensi dotaci pres paypal na pheeror@gmail.com
BCC
(skrytá kopie) – proto ten požadavek na IQ, aby to obsluha omylem nevložila do To
nebo CC
. Množství adresátů je samozřejmě omezeno tím, kolik adres vám vezme e-mailový klient. Varianta pro neomezený počet adres je distribuční seznam – obsluha e-mail opět vytvoří normálně v poštovním klientovi a odešle na firemní adresu třeba distribucni-seznam@example.com. Firemní mailserver bude mít tuto adresu nadefinovánu jako alias, a přepošle e-mail na všechny adresy schované za aliasem – což může být ta vaše databáze. Např. Postfix určitě může mít aliasy uložené v SQL databázi, dále pak v textovém souboru nebo v LDAP adresáři. Případně můžete použít přímo nějaký software pro mailing listy. Lotus Notes asi Postfix umět nebude, obávám se, že bude problém, zda vůbec existuje pro Linux nějaká knihovna pro komunikaci s nimi.
Pro rozesílání novinek, obchodních sdělení atd. formou e-mailu, kde by adresáti byli uloženi v Lotus Notes nebo v MySQL bych potřeboval nějaký soft, který by rozesílal poštu. Samozřejmě, tak aby se adresáti navzájem neviděli v cc atd. Mělo by to zvládnout poslat i přílohu.Jaktože tam není Lotus? Díky moc za návrhy. Z odesílání přez poštovního klienta vložením seznamu adres do Skrytá kopie mám trochu obavy. Záleží totiž na tom, jak jí klient bude zpracovávat, když mail bude mít všechny v hlavičce (sice v BCC), tak někteří příjemci, kteří mají např Outlook uvidí ostatní v Skrytá kopie. To samé může nastat i v případě některých webmailů. Pokud ale nějaký klient odesílá poštu z BCC tak, že vytváří pro každého odesilatele originální mail s hlavičkou, tak by to bylo super. Zatím mi přijde nejschůdnější nějaký software pro mailing list.
Z odesílání přez poštovního klienta vložením seznamu adres do Skrytá kopie mám trochu obavy. Záleží totiž na tom, jak jí klient bude zpracovávat, když mail bude mít všechny v hlavičce (sice v BCC), tak někteří příjemci, kteří mají např Outlook uvidí ostatní v Skrytá kopie. To samé může nastat i v případě některých webmailů.Nezáleží to na klientovi příjemce, ale odesílatele – může to nastat jedině v případě, že je klient odesílatele totálně rozbitý. BCC totiž znamená, že se adresa použije pouze v obálce SMTP, ale do e-mailu se nikam nevkládá. Pokud jí nějaký klient někam iniciativně vloží, okamžitě bych takového klienta zahodil.
Pokud ale nějaký klient odesílá poštu z BCC tak, že vytváří pro každého odesilatele originální mail s hlavičkou, tak by to bylo super.Každý, který není úplně rozbitý. Pokud tedy nemyslíte, že upraví hlavičku
To
a do ní vloží aktuálního adresáta ze seznamu BCC
– nevím o klientovi, který by tohle dělal. Většinou to probíhá tak, že klient vytvoří jeden e-mail, kde jsou hlavičky From
, To
a CC
jak je zadal uživatel, a tenhle jeden e-mail pošle SMTP relay serveru a v RCPT TO
mu předá seznam cílových adres – tedy sjednocení To
, CC
a BCC
. O rozeslání na jednotlivé adresy už se pak postará SMTP relay server. Např. Postfix umí i přepisování adres, předpokládám, že by jej šlo naučit i přepisování adres dle aktuálního rozvinutí aliasu.
PS: Lotus tam je, ale je tam Lotus nebo MySQL, což znamená "je splněna alesopň jedna z podmínek".
Jak změnit v Postfixu odesilatele bych věděl, ale jak přepisovat adresu příjemnce netuším.Podívejte se na recipient_canonical_classes a recipient_canonical_maps. Ale to umí přepisovat adresy jen 1:1, takže by asi bylo nutné přes virtual_alias_maps rozvinout alias a pak udělat mapování 1:1. Možná ale bude jednodušší použít nějaký software pro mailing list, který už tohle má vyřešené.
Nemohu vědět jestli mi někdo s řešením, které bude nejvíce vyhovovat neuteče jen proto, že si na stránce s dotazy všimne, že byl dotaz vyřešen. A myslím si, že víte, co znamená slovo efektivní.Já jsem byl opravdu s tím navrženým skriptem spokojen jako s efektivním řešením vašeho problému, a jakékoli složitější řešení by mi přišlo neefektivní, protože by se muselo něco instalovat a nastavovat. To co teď řešíme je, aby se to dělalo snadno opakovaně, bez nějakých znalostí, nejlépe jedním kliknutím. A to jsem v tom původním dotazu nenašel.
Asi se shodneme na tom, že vyřešenost či nevyřešenost dotazu je věc relativn (nejedná-li se o dotaz typu nejede Xserver, to pak někdo napíše řešení a vede-li to k spuštění, je problém vyřešen) a proto by se mohl tazatel vyjádřit, zda považuje dotaz za vyřešený.Bohužel je jenom málo tazatelů, kteří dotaz nakonec jako vyřešený označí. Ale každopádně už je navržené nové workwflow pro dotazy, takže současná podoba vyřešeno/nevyřešeno už je jenom dočasná.
Tiskni
Sdílej: