Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Pořídil jsem si tv kartu. Na obraz se dá dívat někde od 40% signálu. Pokud v kaffeine vypnu prokladač, tak tam mám kostičky a zdá se mi, že jsou pořád stejný ať už je signál 50 či 90%.Pokud jsou to kostičky ve smyslu artefakty vzniklé mpeg kompresí, tak to je úplně normální a síla/kvalita signálu na tom nic nezmění. Pokud jsou to kostičky ve smyslu náhodně se objevující mapy různobarevných kostiček namísto částí původního obrazu doprovázených třeba ještě zasekáváním obrazu i zvuku, tak to znamená, že kvalita signálu je příliš slabá a ztrácejí se pakety vysílaného streamu.
No jsou to takové kostičky jako při sledování nekvalitního mpeg2 videa.Přesně to taky současné DVB-T je. Taky záleží, na jaký jsi natrefil multiplex a program (programy v multiplexu mívají různý bitrate). Na PC monitoru (a ještě víc na LCD/Plasma TV) je vidět, jak je ta kvalita hrozná. Totéž u analogu.
Prostě špatná kvalita a tak mě zaráží, že se to nemění s přibývajícím signálem.Mě by spíš zaráželo, kdyby se to měnilo ;) Jak bys takovou věc chtěl realizovat? Ten stream je přece jednou daný a buď se do dekodéru dostane nebo ne. Mezi tím je pouze úzký mezistupeň, kdy se stream do přijímače dostane, ale je natolik poškozený, že se obraz i zvuk seká a neustále rozsypává.
No já jsem ale četl, že při lepším signálu je lepší i obraz tzn. při nízkým signálu dostanu jen část datového toku a karta si potom třeba chybějící pixely musí doplnit a to jsou ty kostičky.To jo, ale ty kostičky mají rozměry několik x několik pixelů a obyvykle je jich celá "mapa" co zasahuje navíc do několika snímků po sobě (jsou rozbité celé makrobloky). To je prostě vlastnost digitálu, obraz buď je v plné kvalitě nebo není vůbec a mezitím úzký mezistav, kde jsou výpadky, čtverečkování a sekání.
Mě by spíš zaráželo, kdyby se to měnilo ;) Jak bys takovou věc chtěl realizovat?Šlo by to, dalo by se to udělat podobně jako u mobilních telefonů - data se rozdělí na různé složky podle významnosti a na každou složku se aplikují různé způsoby dopředné opravy chyb - nejvýznamnější složka nejlépe chráněna, aby uživatel měl aspoň něco i při slabém signálu, nejméně významná složka chráněna nejméně. Otázka je, jak by se to chovalo v praxi, tedy jestli by bylo možné nějak určit, která složka těch dat je významná a která ne.
Tiskni
Sdílej: