Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
26.8.2007 20:03
brk | skóre: 29
| blog: broukoviny
Pořídil jsem si tv kartu. Na obraz se dá dívat někde od 40% signálu. Pokud v kaffeine vypnu prokladač, tak tam mám kostičky a zdá se mi, že jsou pořád stejný ať už je signál 50 či 90%.Pokud jsou to kostičky ve smyslu artefakty vzniklé mpeg kompresí, tak to je úplně normální a síla/kvalita signálu na tom nic nezmění. Pokud jsou to kostičky ve smyslu náhodně se objevující mapy různobarevných kostiček namísto částí původního obrazu doprovázených třeba ještě zasekáváním obrazu i zvuku, tak to znamená, že kvalita signálu je příliš slabá a ztrácejí se pakety vysílaného streamu.
No jsou to takové kostičky jako při sledování nekvalitního mpeg2 videa.Přesně to taky současné DVB-T je. Taky záleží, na jaký jsi natrefil multiplex a program (programy v multiplexu mívají různý bitrate). Na PC monitoru (a ještě víc na LCD/Plasma TV) je vidět, jak je ta kvalita hrozná. Totéž u analogu.
Prostě špatná kvalita a tak mě zaráží, že se to nemění s přibývajícím signálem.Mě by spíš zaráželo, kdyby se to měnilo ;) Jak bys takovou věc chtěl realizovat? Ten stream je přece jednou daný a buď se do dekodéru dostane nebo ne. Mezi tím je pouze úzký mezistupeň, kdy se stream do přijímače dostane, ale je natolik poškozený, že se obraz i zvuk seká a neustále rozsypává.
27.8.2007 20:22
brk | skóre: 29
| blog: broukoviny
No já jsem ale četl, že při lepším signálu je lepší i obraz tzn. při nízkým signálu dostanu jen část datového toku a karta si potom třeba chybějící pixely musí doplnit a to jsou ty kostičky.To jo, ale ty kostičky mají rozměry několik x několik pixelů a obyvykle je jich celá "mapa" co zasahuje navíc do několika snímků po sobě (jsou rozbité celé makrobloky). To je prostě vlastnost digitálu, obraz buď je v plné kvalitě nebo není vůbec a mezitím úzký mezistav, kde jsou výpadky, čtverečkování a sekání.
Mě by spíš zaráželo, kdyby se to měnilo ;) Jak bys takovou věc chtěl realizovat?Šlo by to, dalo by se to udělat podobně jako u mobilních telefonů - data se rozdělí na různé složky podle významnosti a na každou složku se aplikují různé způsoby dopředné opravy chyb - nejvýznamnější složka nejlépe chráněna, aby uživatel měl aspoň něco i při slabém signálu, nejméně významná složka chráněna nejméně. Otázka je, jak by se to chovalo v praxi, tedy jestli by bylo možné nějak určit, která složka těch dat je významná a která ne.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz