Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Pořídil jsem si tv kartu. Na obraz se dá dívat někde od 40% signálu. Pokud v kaffeine vypnu prokladač, tak tam mám kostičky a zdá se mi, že jsou pořád stejný ať už je signál 50 či 90%.Pokud jsou to kostičky ve smyslu artefakty vzniklé mpeg kompresí, tak to je úplně normální a síla/kvalita signálu na tom nic nezmění. Pokud jsou to kostičky ve smyslu náhodně se objevující mapy různobarevných kostiček namísto částí původního obrazu doprovázených třeba ještě zasekáváním obrazu i zvuku, tak to znamená, že kvalita signálu je příliš slabá a ztrácejí se pakety vysílaného streamu.
No jsou to takové kostičky jako při sledování nekvalitního mpeg2 videa.Přesně to taky současné DVB-T je. Taky záleží, na jaký jsi natrefil multiplex a program (programy v multiplexu mívají různý bitrate). Na PC monitoru (a ještě víc na LCD/Plasma TV) je vidět, jak je ta kvalita hrozná. Totéž u analogu.
Prostě špatná kvalita a tak mě zaráží, že se to nemění s přibývajícím signálem.Mě by spíš zaráželo, kdyby se to měnilo ;) Jak bys takovou věc chtěl realizovat? Ten stream je přece jednou daný a buď se do dekodéru dostane nebo ne. Mezi tím je pouze úzký mezistupeň, kdy se stream do přijímače dostane, ale je natolik poškozený, že se obraz i zvuk seká a neustále rozsypává.
No já jsem ale četl, že při lepším signálu je lepší i obraz tzn. při nízkým signálu dostanu jen část datového toku a karta si potom třeba chybějící pixely musí doplnit a to jsou ty kostičky.To jo, ale ty kostičky mají rozměry několik x několik pixelů a obyvykle je jich celá "mapa" co zasahuje navíc do několika snímků po sobě (jsou rozbité celé makrobloky). To je prostě vlastnost digitálu, obraz buď je v plné kvalitě nebo není vůbec a mezitím úzký mezistav, kde jsou výpadky, čtverečkování a sekání.
Mě by spíš zaráželo, kdyby se to měnilo ;) Jak bys takovou věc chtěl realizovat?Šlo by to, dalo by se to udělat podobně jako u mobilních telefonů - data se rozdělí na různé složky podle významnosti a na každou složku se aplikují různé způsoby dopředné opravy chyb - nejvýznamnější složka nejlépe chráněna, aby uživatel měl aspoň něco i při slabém signálu, nejméně významná složka chráněna nejméně. Otázka je, jak by se to chovalo v praxi, tedy jestli by bylo možné nějak určit, která složka těch dat je významná a která ne.
Tiskni
Sdílej: