Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
26.8.2007 20:03
brk | skóre: 29
| blog: broukoviny
Pořídil jsem si tv kartu. Na obraz se dá dívat někde od 40% signálu. Pokud v kaffeine vypnu prokladač, tak tam mám kostičky a zdá se mi, že jsou pořád stejný ať už je signál 50 či 90%.Pokud jsou to kostičky ve smyslu artefakty vzniklé mpeg kompresí, tak to je úplně normální a síla/kvalita signálu na tom nic nezmění. Pokud jsou to kostičky ve smyslu náhodně se objevující mapy různobarevných kostiček namísto částí původního obrazu doprovázených třeba ještě zasekáváním obrazu i zvuku, tak to znamená, že kvalita signálu je příliš slabá a ztrácejí se pakety vysílaného streamu.
No jsou to takové kostičky jako při sledování nekvalitního mpeg2 videa.Přesně to taky současné DVB-T je. Taky záleží, na jaký jsi natrefil multiplex a program (programy v multiplexu mívají různý bitrate). Na PC monitoru (a ještě víc na LCD/Plasma TV) je vidět, jak je ta kvalita hrozná. Totéž u analogu.
Prostě špatná kvalita a tak mě zaráží, že se to nemění s přibývajícím signálem.Mě by spíš zaráželo, kdyby se to měnilo ;) Jak bys takovou věc chtěl realizovat? Ten stream je přece jednou daný a buď se do dekodéru dostane nebo ne. Mezi tím je pouze úzký mezistupeň, kdy se stream do přijímače dostane, ale je natolik poškozený, že se obraz i zvuk seká a neustále rozsypává.
27.8.2007 20:22
brk | skóre: 29
| blog: broukoviny
No já jsem ale četl, že při lepším signálu je lepší i obraz tzn. při nízkým signálu dostanu jen část datového toku a karta si potom třeba chybějící pixely musí doplnit a to jsou ty kostičky.To jo, ale ty kostičky mají rozměry několik x několik pixelů a obyvykle je jich celá "mapa" co zasahuje navíc do několika snímků po sobě (jsou rozbité celé makrobloky). To je prostě vlastnost digitálu, obraz buď je v plné kvalitě nebo není vůbec a mezitím úzký mezistav, kde jsou výpadky, čtverečkování a sekání.
Mě by spíš zaráželo, kdyby se to měnilo ;) Jak bys takovou věc chtěl realizovat?Šlo by to, dalo by se to udělat podobně jako u mobilních telefonů - data se rozdělí na různé složky podle významnosti a na každou složku se aplikují různé způsoby dopředné opravy chyb - nejvýznamnější složka nejlépe chráněna, aby uživatel měl aspoň něco i při slabém signálu, nejméně významná složka chráněna nejméně. Otázka je, jak by se to chovalo v praxi, tedy jestli by bylo možné nějak určit, která složka těch dat je významná a která ne.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz