Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
Najit si ho musite sami
a nejen ty,taky ICQ,IRC atd.Cele neastaveni je docela prehledne rozdeleno do skupin a da se s minimalnima vedomostma nastavit. Krome toho je mozne nastavit i primo uzivatelska pravidla. Zkousel jsem vice X-kovych nadstaveb,ale tahle mi prisla jako nejjednodussi. Klidne napis zsla@quick.cz, muzu pomoct s nastavenim
.
nebijte me pisu to zhlavy, aniz bych si neco kontroloval, takze cesty/parametry iptables muzou byt nekdy blbe... no teda abych se priznal vuybec nevim o cem mluvite... nejaky widlouze, ale nez vas servu, ze ste OT ;)
paket kdyz doleze skrze sitofku z vnejsiho prostredi do stroje do ipv4 stacku, kde se rozhoduje co dal s nim, tak:
1 - si sam ip stack udela kontroly, jestli neni tak trochu vadnej a nemel by se zahodit
2 - pokud mas nastaveny Route Path filtering. poznas podle cisla "1" v "cat /proc/sys/net/ipv4/conf/*/rp_filter" tak se zahodi paket, ktery prisel na rozhranni routovany korektne treba podle MAC adresey v ethernetovym ramci, ale pokud prisel na rozhranni, kde nevede cesta k dane jeho zdrojove ipv4 adrese, tak se zahodi. typicky paket, ktery se tvari, ze prisel z loopbacku (ipv4-src=127.0.0.1) a objevi se na sitofce(interface!=lo) kde dorazil diky MAC adrese atd takovy docela stary podly druh utoku
3 - tak ip stack rozhodl, ze teda s paketem bude neco delat, ze splnuje nejaky zakladni kriteria. posle teda paket do prvniho bodu netfilteru PREROUTING
4 - v kazdem bodu paket prochazi sadou tabulek v poradi -t mangle, -t nat, -t filter. nat tabulka se tusim nenachazi ve vsech bodech.
5 - paket je teda v -t mangle -L PREROUTING a rozhoduje se o tom, jestli se pozmeni paket. treba Type Of Service (-j TOS --set-tos 0x10) , ktera ma pak vliv na nektere Quality Of Service schedulery, ktere rozhoduji o tom, kdy muze nektery paket predbehnout jiny, kolik pasma muzou takove pakety zabrat atd.
6 - tak TOS dopadl jakkoliv, tak ted je paket dostrkan do -t nat -L PREROUTING tady se rozhoduje o prepisu cilove ipv4 adresy pred tim, nez bude paket nasmerovan na nejake rozhranni.
7 - at uz prepis dopadl jakkoliv, tak jeste zbyva -t filter -L PREROUTING tedy se nerozhodne o nicem jinem, nez jestli uz nas paket dostatecne nasral, aby byl zahozen, nebo muze jit dal
8 - ted nad paketem zasahne zase ip stack a rozhodne, kam bude paket dal pokracovat podle nastaveni routovani "route -nl" "ip route show ..." "cat /proc/sys/net/ipv4/ip_forward"
9a- pokud je paket urcen pro cilovou adresu, ktera se nachazi na tomto stroji, pokracuje do -t mangle -L INPUT
9b- pokud je paket urcen jinam a prosel predchozi casti ipstacku, tedy ma 1 v /proc/.../ip_forward a nejak rozume nastaveny routovaci tabulky, tak je odeslan do -t mangle -L FORWARD
10- v INPUT, ci v FORWARD si po mangle paket odbyde uz jen -t filter
11- pokud projde skrz INPUT, tak je dorucen aplikaci do socketu a KONCI pokud vas zajima cesta paketu, ktery prisel z venku a hodla odejit zase jinam ven, nebo nejake dalsi, tak je na to docela pekny obrazek vsech bodu a cest paketu v nejakem .ps nebo .pdf souboru, ktery se tvari jako IPTables Quick Reference nebo neco podobneho. na rootu na toto tema taky bylo vicero clanku... staci hledat na google ;)
a kdyz budes cist pozorne, tak se dozvis, ze -t mangle neni jen o pozmenovani cili -j TOS, ale muze uz v nem i filtrovat -j REJECT nebo bez chybove odpovedi -j DROP, coz muze slusnemu uzivateli zpusobit neprijemne prodlevy, tobe usetrit velmi malo provozu, ale pred hackery tim nic neschovas a ani je nijak nezpomalis, takze slusnosti je -j REJECT, ale na spatnem modemu je rozumejsi -j DROP stejne jako na GPRS nebo kdekoliv, kde platis za objem odchozich/navazanych dat
dal se dozvis, ze nektere parametry jako -o funguji jen v nekterych bodech (typicky nefunguji v PREROUTING), protoze to udava odchozi rozhranni ktere je zname az od routovani, tak nebude fungovat pred provedenim routovani. a dal se dozvis nekolik uzitecnych veci jako pouziti modulu pro inspekci stavu spojeni -m state --state INVALID -j DROP, ale uz se nedozvis detaily, ze navazni spojeni -p udp -m state --state ESTABLISHED -j ACCEPT nad udp je naprosta silenost, kde se predpoklada nejaka doba, po kterou se navazuji pakety jen na zaklade (src,src-port,dst,dst-port), takze takrka kdokoliv muze podvrhnout zdrojovou adresu a poslat nebezpecny paket.
Tiskni
Sdílej: