Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Nehledě na to jak je takový book tichý a skladný.
PC co by žralo 30w a běžel na něm dvd film si nedovedu představit.
Ten USB satelitni receiver ma naroky na procesor pry jen 800Mhz, ale zase je oteazka jestli by to byla opravdu pravda.No je to pravda a neni. Tenhle takt je pro MPEG 2 ve standartnim rozliseni
(ja jsem to prehraval i na P3@550MHz, ale uz to nestacilo ten program descramblovat). Pokud budes chtit prehravat v linuxu HDTV v nejakem MPEG 4 tak tezce pritlac, protoze, pokud se to nezmenilo, to musi delat vsechno procesor.
Ale jsou zapotrebi 2 PCI sloty, coz nevim jestli ty mini-itx desky maji...
Dalsi moznosti reseni je nestavet vlastni Linux HTPC, ale pouzit jako zaklad nejaky DVB-S2 satelitni linuxovy receiver a prizpusobit si ho vlastnim predstavam, napr.:
http://ufs910.hdtvinfo.eu/
http://board.ufs-910.de/index.php?page=Board&boardID=63
http://svn.ufs910.de/trac/browser.
Co se tyka toho Katherina UFS910, je vse ve vyvoji, s puvodnim FW to prilis slavne neni, existuje par projektu, viz. odkazy, co jsem sem daval, ktere se to snazi resit. FTP nebude problem, streaming po siti oproti VLC take ne. Jestli uz existuje nejaky "hotovy" FW i se Sambou, to nevim, nicmene nejaky vyvoj probiha.. Co vim, ze v tech FW funguje urcite, je moznost pripojit pres Sambu jine sdileni nekde v siti... Jak jsem psal, je to vlastne normalni Linux, SH4 platforma, tedy zadne x86. Co si z toho udelas, to mas :). Trochu problemem je mnozstvi pameti, procesor nema take vykonu nazbyt. Vic informaci se da najit na tech odkazech, co jsem sem daval.
Sice samotna karta bude urcite draha, ale odpadnou naroky na vykonny procesor a tudiz i spotreba bude mensi... Myslim, ze ted je takova prechodna doba v oblasti DVB-S, ze se nevyplati nyni tohle resit, ale to je pouze muj nazor...
Athlony i Semprony umí Power Now - takt spadne na 1GHz a sníží se napětí. Podobně Pentia core umí Speed Step. Neumí to celerony - ani do notebooku.
Grafiku úplně odpojit nepůjde. Po uspání displeje klesne spotřeba mého počítače asi tak o 1W.
Na to video už bych si radši pořídil desku s GF7050. Porovnání GF6100 a GF7050. Deska z GF7050 se dá pořídit i levněji. A má DVI, případně HDMI.
Otázkou je jaká je účinnost toho zdroje při odběru okolo 20W. Při tak malé zátěži letí účinnost dolů. To bych ještě zvážil. Případně ušetřit na procesoru a pořídit picopsu.
Nejake zkusenosti s instalaci v Linuxu jsou zde: http://www.cssf.cz/showthread.php?t=30815
Jako platformu by bylo mozne pouzit s vhodnym PCI extenderem napr. Intel ITX D201GLY2 ...
Tiskni
Sdílej: