V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Dvě síťové karty připojené k modemu od ISP je samozřejmě nesmysl, stačí jedna.
Co se týče nastavení routeru, tak pro "tvůj stroj" nastavíš routování a pro zbytek sítě na LAN rozhraní (eth0) NAT. V praxi to znamená, že pravidlo pro iptables bude vypadat nějak takto:
iptables -A POSTROUTING -t nat -o eth0 -s 192.168.1.0/24 \ -j MASQUERADE
kde důležitej je právě parametr -s udávající zdrojový rozsah adres, které se mají NATovat1, protože přes stejné rozhraní budou proudit i pakety pro "tvůj počítač".
1Podle názvu filtru POSTROUTING je možné, že by se NAT pro záznam v routovací tabulce pro "tvůj počítač" už neprovedl i kdyby tam parametr -s nebyl ale rozhodně bych na to bez pročtení dokumentace k netfilteru nespoléhal...).
Pomocí standardního routování?! Slovo router opravdu není odvozené od slova NAT...
ISP zcela určitě nebude přidělovat 4 "různé" IP, ale nějaký subnet (Pravděpodobně nějaký /30, takže ve skutečnosti budeš mít k dispozici jen 2 adresy z nihž jedna navíc bude patřit routeru samotnému!), takže stačí tento přidat do routovací tabulky pomocí nástroje ip (případně route)
Tiskni
Sdílej: